K senátním volbám letos podle informací z registračních úřadů půjde 154 kandidátů, což je o osm desítek méně než při volbách před šesti lety. Zároveň je to druhý nejnižší počet v historii pravidelných obměn třetiny senátorů. Méně kandidátů o místa v horní parlamentní komoře bojovalo jen v roce 1998, kdy jich bylo 137. Lhůta pro registrace do senátních voleb, jejichž první kolo se uskuteční 9. a 10. října společně s komunálními volbami, v pátek skončila.
Snižující se počet kandidátů je dán zejména dohodami současných opozičních uskupení na společných adeptech nebo podpoře některých z nich.
Před šesti lety si lidé ve 27 senátních obvodech, kde se letos bude hlasovat, mohli vybrat z 235 přihlášených adeptů. O dva roky později si jinou třetinu senátorů mohli vybrat mezi 178 adepty a při zatím poslední obměně před dvěma lety kandidovalo 169 uchazečů.
Nejvíc kandidátů v Praze 1
Radnice v sídlech volebních obvodů k volbám zaregistrovaly všechny přihlášené uchazeče s výjimkou Kladenska, kde se nezávislý kandidát Konstantin Paťukov vzdal kandidatury ještě před registrací.
Největší výběr budou mít voliči v Praze 1, kde se o mandát po Miroslavě Němcové (ODS) uchází devět kandidátů, mimo jiné nakladatel JIří Padevět za STAN s podporou ODS, TOP 09, Pirátů, dále ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Ján Dudra (za ANO) a bratři Jan a Pavel Čižinští.
Mezi osmi adepty si budou moci vybírat lidé na Plzeňsku, kde proti senátorovi ODS a starostovi Lumíru Aschenbrennerovi kandiduje třeba bývalý náčelník generálního štábu Karel Řehka s podporou STAN.
Na Rychnovsku kandidují jen dva lidé
Naopak na Rychnovsku se přihlásili jen dva kandidáti – pedagog Jan Grulich (TOP 09), který mandát obhajuje, a poslanec ANO Petr Sadovský, který neúspěšně na senátora kandidoval před dvanácti roky.
Po třech kandidátech mají na Strakonicku, kde o znovuzvolení usiluje Tomáš Fiala (dříve za ODS, nyní za Naše Česko), a na Vyškovsku, kde se o vstup do parlamentu mimo jiné pokouší předseda lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich.
Početnější konkurenci bude mít liberecký hejtman a předseda SLK Martin Půta na Českolipsku, podobně jako bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a podnikatelka Zuzana Ceralová Petrofová (za ODS) na Královéhradecku. Průměrný počet šesti adeptů na jedno obsazované místo budou mít v devíti obvodech.
Voliči rozhodnou o většině v horní komoře
V senátních volbách, které se konají každé dva roky, budou voliči obsazovat třetinu z 81 křesel. Rozhodnou tak zprostředkovaně o tom, kdo bude mít v horní parlamentní komoře většinu. K ní čtveřici bývalých koaličních stran a hnutí stačí zisk čtyř křesel, zatímco nynější vládní hnutí ANO a SPD by potřebovala vyhrát ve všech 27 obvodech. Motoristé, kteří stejně jako SPD zástupce v Senátu nemají, do senátních voleb nikoho nenominovali.
O udržení jedenácti křesel usilují Starostové, o devět mandátů klub ODS a TOP 09. Po třech senátorských křeslech mohou ztratit klub KDU-ČSL a frakce SEN 21 s Piráty. Senátorský klub ANO obhajuje jediný mandát z nynějších patnácti.
Nejpočetnější klub ODS a TOP 09 má nyní třicet členů včetně zástupců nového hnutí Naše Česko, v případě absolutního neúspěchu by jich zbylo jednadvacet. Klub Starostů má jistých sedm z osmnácti členů, lidovecký klub devět z dvanácti. V existenčním ohrožení je pětičlenný klub SEN 21 a Piráti, kde mandát mají jistý jen dva senátoři. Svůj post se v letošních volbách rozhodlo obhajovat 23 z 27 nynějších senátorek a senátorů.
