Kandidáti

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová už zná téměř všechny kandidáty či kandidátky do svého budoucího týmu. Právě v pátek končí lhůta, ve které se měly členské státy vyjádřit. Zatím pouze Bulharsko vyslyšelo žádost šéfky EK a jako jediná země nabídlo muže i ženu. Jméno kandidáta na eurokomisaře oficiálně neoznámila Belgie. Oficiálně nebyl navržen ani litevský kandidát, jeho jméno ale zmiňují některá média.

Opoziční hnutí ANO bude letos obhajovat vítězství v krajských volbách pod číslem 39. ODS bude mít číslo 85, KDU-ČSL 35, STAN 61, Piráti 21 a SPD 18. Odlišná čísla vylosovala Státní volební komise pro koalice těchto stran a hnutí s ohledem na jejich krajské zaměření či propojení s dalšími převážně regionálními uskupeními. Například jedničku získala koalice Spolu pro Liberecký kraj.

Češi v pátek rozhodovali o tom, kdo je příštích pět let bude zastupovat v Evropském parlamentu. Volební místnosti se zavřely ve 22:00. Po noční pauze se znovu otevřou v sobotu od 08:00 do 14:00. Voliči mají na výběr třicet kandidujících stran, hnutí nebo jejich koalic. Výsledky budou s ohledem na celounijní charakter voleb oznámeny až v neděli před půlnocí, kdy se uzavřou poslední volební místnosti v dalších státech EU. V některých městech a obcích Česka lidé v místních referendech rozhodnou o lokálních záležitostech.

Přesně za sedm dní začnou čeští voliči vybírat ve volbách své zástupce v Evropském parlamentu. V těchto dnech se roznášejí do schránek poslední volební lístky, členové volebních komisí procházejí potřebným školením a zájemcům pomalu končí termín na to si vyřídit volební průkazy pro případ, že chtějí volit jinde než v místě svého trvalého bydliště.

Česká televize nabídne divákům v období před volbami do Evropského parlamentu široký informační servis. Programy ČT1 a ČT24 přinesou předvolební debaty lídrů nejsilnějších kandidátek, celoevropskou debatu s vedoucími kandidáty hlavních evropských politických sil nebo také tematické rozhovory ve studiu. Předvolební servis završí závěrečná debata s představiteli politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně o vztahu národní a evropské politiky.

O křesla jednadvaceti českých europoslanců letos podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) usiluje 675 kandidátů. Je to méně než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety, kdy kandidovalo o devět uskupení více než nyní. Letos ale kandiduje téměř dvojnásobek koalic. Úřad přehledy adeptů, pro které budou Češi hlasovat 7. a 8. června, zveřejnil na volebním webu.

Slovensko čeká 23. března první kolo prezidentských voleb. O post se uchází devět kandidátů, současná prezidentka Zuzana Čaputová úřad neobhajuje. Průzkumy veřejného mínění favorizují zejména současného předsedu parlamentu Petera Pellegriniho a diplomata Ivana Korčoka. Na hlasy voličů cílí ale i bývalý předseda Nejvyššího soudu, expremiér, politik z maďarské menšiny, historik a archivář či policista. Průzkumy naznačují, že voliči o budoucím prezidentovi rozhodnou až v druhém kole, které je stanovené na 6. dubna.

Předtím, než si Američané v listopadu zvolí prezidenta, si jednotlivé strany vyberou kandidáty v procesu známém jako primární volby neboli primárky. Nemá se za to, že by přední kandidát demokratů a současný prezident USA Joe Biden narazil ve straně na vážného vyzyvatele. U opozičních republikánů bude situace o něco složitější. I přes značné kontroverze a komplikace však zůstává favoritem bývalý prezident Donald Trump.

V USA se odehrála třetí debata republikánských kandidátů na amerického prezidenta. Na středeční akci, která probíhala v Miami, vystoupilo celkem pět uchazečů. Bývalý prezident Donald Trump, který o křeslo americké hlavy státu rovněž usiluje, se nezúčastnil. Podle zahraničního zpravodaje ČT Bohumila Vostala uchazeči diskutovali o konfliktu v Pásmu Gazy, zákazu TikToku nebo americké podpoře Ukrajině.

Do poslední chvíle nebude jasné, zda Senát schválí všechny kandidáty na Ústavní soudce, které horní komoře představil prezident, míní europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). V debatě bývalých ministrů spravedlnosti se s nynější poslankyní Helenou Válkovou (ANO) shodli na tom, že rozdílné názory části senátorů a prezidenta podtrhují demokratický výběr. Podle novinářky Andrey Procházkové debata v Senátu nastaví limity obou stran a může prezidentovi zmenšit prostor pro budoucí nominace.

Zatímco nově zvolený prezident Petr Pavel začal v pondělí řešit složení svého týmu či program, někteří neúspěšní kandidáti se vrátili zpět k práci ve vysoké politice, další vstup do ní nevylučují. Poražený z druhého kola Andrej Babiš (ANO) si od ní teď naopak chce odpočinout.

Čtvrtek 12. ledna nabídl jednu z posledních možností prezidentských kandidátů oslovit voliče. Tým České televize se podíval, jak zájemci o Hrad trávili den před otevřením volebních místností. Někteří vyrazili do regionů, jiní třeba natáčeli příspěvky na sociální sítě.

Největší podporu v prvním kole prezidentské volby má nyní podle volebního modelu agentury Median generál Petr Pavel, volilo by ho 28 procent lidí. Druhá se umístila bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová s 27,5 procenta. Předseda ANO Andrej Babiš by se poprvé ocitl až na třetím místě, získal by 24,5 procenta hlasů. Ve druhém kole by Nerudová podle modelu porazila Pavla.

Budoucím prezidentem se stane jeden z devíti kandidátů, které v pátek k volbám zaregistrovalo ministerstvo vnitra. O Hrad se utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, bývalá rektorka Danuše Nerudová, bývalý vysoký představitel armády Petr Pavel, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, odborový předák Josef Středula a bývalý rektor Tomáš Zima. Ministerstvo odmítlo registrovat například podnikatele Tomáše Březinu, Karla Diviše nebo Karla Janečka, úřad jim neuznal část podpisů voličů.

V některých obcích se v září komunální volby konat nebudou. Žádná kandidátka nebyla v řádném termínu podána například ve Všeradově na Chrudimsku či v Ohařicích na Jičínsku. V Nevězicích na Písecku byl nízký počet kandidátů, k volebním urnám tam tak lidé také nepůjdou. Termín pro podání kandidátních listin pro registraci k podzimním volbám do obecních zastupitelstev i do třetiny Senátu vypršel v úterý v 16:00.

Vedení hnutí Starostové a nezávislí se kvůli kauze Petra Hlubučka (STAN) na mimořádném sněmu dočká obměny. Starostové pro Liberecký kraj (SLK), kteří v tomto regionu s hnutím STAN spolupracují, podle svého předsedy Martina Půty chtějí debatovat o budoucnosti spolupráce obou uskupení.

Podnikatel v informačních technologiích Karel Diviš oznámil kandidaturu v prezidentských volbách. Ty by se měly v Česku konat počátkem příštího roku. Prezident by podle Diviše měl být partnerem pro vládu a parlament a pomáhat jim prosazovat strategické vize. Zároveň by chtěl využívat mediálního prostoru a upozorňovat na pozitivní témata.

Kandidáti věrní čínské komunistické vládě jasně ovládli parlamentní volby v Hongkongu, které provázela historicky nejnižší účast voličů. Ta dosáhla třiceti procent, pouhé poloviny z předchozího hlasování. Voliči tak dali najevo nespokojenost s reformami Pekingu, které de facto znemožnily účast prodemokratických kandidátů.

Čtyřicet kilometrů nových dálnic ročně by chtěl otevírat kandidát na vedení ministerstva dopravy Martin Kupka (ODS). Řekl po jednání s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech. Kromě Kupky navštívila v pondělí prezidenta i kandidátka na ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09).

Anna Hubáčková, která by měla být ministryní životního prostředí v budoucí vládě Petra Fialy (ODS), hovořila o svých plánech na příští čtyři roky s prezidentem Milošem Zemanem. Věnovali se budoucnosti energetiky, v rozhovoru podpořila jádro. Neshodují se na kanálu Dunaj–Odra–Labe. Před ní navštívil hlavu státu i kandidát na ministra školství Petr Gazdík (STAN). Po jednání řekl, že se na většině věcí shodli. Probrali covidovou situaci ve školách i vizi na příští čtyři roky. V minulých dnech přijal Zeman dalších pět ministerských kandidátů v abecedním pořadí.

Česko vybralo nové poslance. Volební místnosti se uzavřely ve 14 hodin a začalo sčítání hlasů. Volební účast na řadě míst přesahuje šedesát procent, někde je až sedmdesát procent, uvedly okrsky. Výraznější incidenty zaznamenány nebyly. O dvě stovky křesel v dolní komoře parlamentu usiluje přes pět tisíc dvě stě kandidátů, které nominovalo dvaadvacet uskupení. Ve více než dvaceti obcích se pak spolu s volbami konaly také místní referenda. Česká televize divákům i v sobotu nabízí kompletní volební servis. Speciální vysílání potrvá až do noci.

Skončil první den voleb do Poslanecké sněmovny. Hlasování začalo ve 14 hodin a volební místnosti se na noc zavřely ve 22 hodin. V sobotu ještě bude možné přijít k volbám od 8 do 14 hodin. První den se ve většině okrsků pohybovala účast mezi 20 a 40 procenty, zájem je větší než při předchozích sněmovních volbách. Hlasovat mohou všichni občané České republiky, kterým bude nejpozději v sobotu 18 let.

K letošním volbám do sněmovny předložilo kandidátní listiny 22 volebních seskupení. Je jich zhruba o třetinu méně než při minulých volbách před čtyřmi roky. Lhůta pro nominace v úterý v 16:00 skončila. Podobně jako v minulých letech ne všechna seskupení přihlásila své adepty na poslance ve všech krajích.