Kandidáti

Prezident Petr Pavel v pondělí přijímá další tři kandidáty do vlády za hnutí ANO. Po nominantovi na post ministra průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi na Pražský hrad dorazila dopoledne také kandidátka na ministryni financí Alena Schillerová. Ta debatu s prezidentem označila za konstruktivní. Pavlovi, který byl podle ní dobře připraven, Schillerová odpovídala na otázky. „Mám z toho velmi dobrý pocit,“ shrnula.

Polarizované Chile stojí na křižovatce. Podle průzkumů jsou mezi favority nedělních prezidentských voleb dva kandidáti krajní pravice, kteří hájí Pinochetovu diktaturu. Levice by navíc mohla přijít o většinu v parlamentu. Zemi trápí rostoucí kriminalita, příliv migrantů a stagnující hospodářství. Do náruče radikální pravice žene Chilany i únava z politiky, včetně neshod na změnách ústavy z roku 1980.

Starosta města Sokolov a náměstek hejtmanky Karlovarského kraje Petr Kubis (ANO) odmítne funkci poslance, kterou získal z posledního místa kandidátky v kraji, když obdržel 3489 preferenčních hlasů. Důvodem prý je, že se svým zvolením nepočítal a chce se věnovat komunální politice.

Už v pátek začínají volby, ve kterých Češi vyberou nové poslance. Kandidátů je 4463. Míst ve sněmovně jsou dvě stovky. Volit lidé mohou kromě pátku také v sobotu, kompletně sečteno by mělo být v sobotu v podvečer. Už nyní prezident Petr Pavel řekl České televizi, že se chce se zástupci nejúspěšnějších stran sejít hned v neděli. Ptát se hodlá mimo jiné na jejich představy ohledně možných koalic.

Letošní volby do Poslanecké sněmovny se budou konat 3. a 4. října. O termínu rozhodl prezident, který volby do parlamentu vyhlašuje nejpozději devadesát dnů před jejich konáním. V souvislosti s blížícím se hlasováním se může vyrojit celá řada otázek, z nichž mnohé souvisí s volebním systémem. Jakým způsobem se určuje počet křesel, která si úspěšná uskupení rozdělí v jednotlivých krajích? A jak probíhá přepočet voličských hlasů na mandáty?

Volby do Poslanecké sněmovny se letos uskuteční v pátek 3. a v sobotu 4. října. Voliči v nich budou rozhodovat o tom, která politická strana, hnutí nebo koalice získá zastoupení v dolní komoře parlamentu. Kdo se konkrétně dostane do sněmovny, ale mohou voliči ovlivnit i svými preferenčními hlasy – takzvaným kroužkováním. Na webu ČT24 přinášíme podrobný návod, jak to funguje.

V pátek 3. října a v sobotu 4. října 2025 budou moci lidé volit své zástupce v Poslanecké sněmovně. Obsazovat se bude dvě stě křesel dolní komory českého parlamentu. Letos budou navíc moci poprvé hlasovat Češi dlouhodobě žijící v zahraničí korespondenční cestou. Na co nezapomenout a jak správně odevzdat lístek? Web ČT24 přináší všechny potřebné informace k úspěšnému hlasování.

Ve dvaceti ruských regionech vybírají nové gubernátory. Výsledek voleb je podle analytiků předem zřejmý – favority hlasování jsou kandidáti strany ruského vládce Vladimira Putina Jednotné Rusko. K jasnému vítězství jim v případě potřeby může pomoct nekontrolovatelné elektronické hlasování.

Do Poslanecké sněmovny letos kandiduje 4473 lidí – 3073 mužů a 1400 žen. Oproti minulým volbám se lehce zvýšil jejich průměrný věk, také třeba klesl počet vysokoškolsky vzdělaných kandidátů. Letošní volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 3. a 4. října.

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.

Studenti v Srbsku hledají kandidáty do voleb, kteří by dokázali porazit vládnoucí stranu prezidenta Aleksandara Vučiče. Současné vedení země obviňují z korupce a z neprůhledných státních zakázek. Jedna taková podle nich způsobila tragický pád střechy na nádraží v Novém Sadu, který vloni způsobil smrt šestnácti lidí. Prezident Vučić ale předčasné volby odmítá.

V Jižní Koreji začala kampaň před předčasnými prezidentskými volbami, které budou 3. června. Kandidáti dvou hlavních politických stran slibují, že zemi vyvedou z politické krize, kterou před půlrokem odstartovalo neúspěšné vyhlášení stanného práva bývalým prezidentem Jun Sok-jolem. Ten byl následně odvolán a čelí vyšetřování kvůli vzpouře. Podle průzkumů vede kandidát levicové opozice před zástupcem vládnoucích konzervativců.

Rumunsko v neděli čeká první kolo voleb prezidenta, během půl roku už podruhé. Předchozí listopadové první kolo, které vyhrál krajně pravicový a proruský politik Calin Georgescu, anuloval ústavní soud kvůli podezření na vměšování Moskvy. Zneplatnění hlasování ostře kritizovala administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Georgescu se nových voleb účastnit nesmí, favoritem je ale jiný krajně pravicový kandidát – George Simion.

V příštím týdnu se bude konat volba předsedy Akademie věd České republiky (AV ČR). O nejdůležitější místo v tuzemské vědě se 10. prosince utká pět kandidátů.

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová už zná téměř všechny kandidáty či kandidátky do svého budoucího týmu. Právě v pátek končí lhůta, ve které se měly členské státy vyjádřit. Zatím pouze Bulharsko vyslyšelo žádost šéfky EK a jako jediná země nabídlo muže i ženu. Jméno kandidáta na eurokomisaře oficiálně neoznámila Belgie. Oficiálně nebyl navržen ani litevský kandidát, jeho jméno ale zmiňují některá média.

Opoziční hnutí ANO bude letos obhajovat vítězství v krajských volbách pod číslem 39. ODS bude mít číslo 85, KDU-ČSL 35, STAN 61, Piráti 21 a SPD 18. Odlišná čísla vylosovala Státní volební komise pro koalice těchto stran a hnutí s ohledem na jejich krajské zaměření či propojení s dalšími převážně regionálními uskupeními. Například jedničku získala koalice Spolu pro Liberecký kraj.

Češi v pátek rozhodovali o tom, kdo je příštích pět let bude zastupovat v Evropském parlamentu. Volební místnosti se zavřely ve 22:00. Po noční pauze se znovu otevřou v sobotu od 08:00 do 14:00. Voliči mají na výběr třicet kandidujících stran, hnutí nebo jejich koalic. Výsledky budou s ohledem na celounijní charakter voleb oznámeny až v neděli před půlnocí, kdy se uzavřou poslední volební místnosti v dalších státech EU. V některých městech a obcích Česka lidé v místních referendech rozhodnou o lokálních záležitostech.

Přesně za sedm dní začnou čeští voliči vybírat ve volbách své zástupce v Evropském parlamentu. V těchto dnech se roznášejí do schránek poslední volební lístky, členové volebních komisí procházejí potřebným školením a zájemcům pomalu končí termín na to si vyřídit volební průkazy pro případ, že chtějí volit jinde než v místě svého trvalého bydliště.

Česká televize nabídne divákům v období před volbami do Evropského parlamentu široký informační servis. Programy ČT1 a ČT24 přinesou předvolební debaty lídrů nejsilnějších kandidátek, celoevropskou debatu s vedoucími kandidáty hlavních evropských politických sil nebo také tematické rozhovory ve studiu. Předvolební servis završí závěrečná debata s představiteli politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně o vztahu národní a evropské politiky.

O křesla jednadvaceti českých europoslanců letos podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) usiluje 675 kandidátů. Je to méně než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety, kdy kandidovalo o devět uskupení více než nyní. Letos ale kandiduje téměř dvojnásobek koalic. Úřad přehledy adeptů, pro které budou Češi hlasovat 7. a 8. června, zveřejnil na volebním webu.

Slovensko čeká 23. března první kolo prezidentských voleb. O post se uchází devět kandidátů, současná prezidentka Zuzana Čaputová úřad neobhajuje. Průzkumy veřejného mínění favorizují zejména současného předsedu parlamentu Petera Pellegriniho a diplomata Ivana Korčoka. Na hlasy voličů cílí ale i bývalý předseda Nejvyššího soudu, expremiér, politik z maďarské menšiny, historik a archivář či policista. Průzkumy naznačují, že voliči o budoucím prezidentovi rozhodnou až v druhém kole, které je stanovené na 6. dubna.

Předtím, než si Američané v listopadu zvolí prezidenta, si jednotlivé strany vyberou kandidáty v procesu známém jako primární volby neboli primárky. Nemá se za to, že by přední kandidát demokratů a současný prezident USA Joe Biden narazil ve straně na vážného vyzyvatele. U opozičních republikánů bude situace o něco složitější. I přes značné kontroverze a komplikace však zůstává favoritem bývalý prezident Donald Trump.

V USA se odehrála třetí debata republikánských kandidátů na amerického prezidenta. Na středeční akci, která probíhala v Miami, vystoupilo celkem pět uchazečů. Bývalý prezident Donald Trump, který o křeslo americké hlavy státu rovněž usiluje, se nezúčastnil. Podle zahraničního zpravodaje ČT Bohumila Vostala uchazeči diskutovali o konfliktu v Pásmu Gazy, zákazu TikToku nebo americké podpoře Ukrajině.

Do poslední chvíle nebude jasné, zda Senát schválí všechny kandidáty na Ústavní soudce, které horní komoře představil prezident, míní europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). V debatě bývalých ministrů spravedlnosti se s nynější poslankyní Helenou Válkovou (ANO) shodli na tom, že rozdílné názory části senátorů a prezidenta podtrhují demokratický výběr. Podle novinářky Andrey Procházkové debata v Senátu nastaví limity obou stran a může prezidentovi zmenšit prostor pro budoucí nominace.