Sněmovna označila současný ruský režim za teroristický

Sněmovna na úterním zasedání v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. Odsoudila zejména rozsáhlé útoky na ukrajinské civilní obyvatelstvo nebo klíčovou energetickou infrastrukturu. Neuznává také výsledky takzvaných referend o připojení čtyř okupovaných oblastí na východě Ukrajiny k Rusku. Pro návrh usnesení hlasovalo 129 ze 156 přítomných poslanců, proti bylo všech čtrnáct zákonodárců opozičního SPD.

Poslanecká sněmovna „označuje v souladu s rezolucí Parlamentního shromáždění Rady Evropy současný ruský režim za teroristický“, stojí v jednom z bodů usnesení. Útoky na civilisty a energetickou infrastrukturu jsou podle dolní komory zjevnou snahou o dosažení politických cílů zastrašením lidí a odpovídají teroristickým metodám.

Za takzvanými referendy, které Rusko vyvolalo v Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, vidí sněmovna legitimizování ruské agrese a anexe ukrajinského území.

„Přímé či nepřímé výhrůžky použitím jaderných zbraní, stejně tak jako falešná a nepodložená obvinění Ukrajiny z plánování použití zbraní hromadného ničení, jsou nebezpečnou eskalací napětí a hrozbou pro celoevropskou bezpečnost,“ stojí dále ve sněmovním usnesení předloženém Barborou Urbanovou (STAN), které vychází z dřívějších stanovisek zahraničního a bezpečnostního výboru.

Dolní komora navíc podpořila úsilí ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) o ustavení zvláštního tribunálu pro stíhání zločinu agrese i vyšetřování vedené Mezinárodním trestním soudem, které by vedlo ke stíhání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

„Ruská federace vyvolala válečný konflikt, který způsobil utrpení milionů lidí a další miliony donutil uprchnout z vlastní země,“ upozornila Urbanová. Většinovou podporu usnesení deklaroval za opoziční ANO jeho poslanec Jaroslav Bžoch, zdůvodnil to mimo jiné ruským ostřelováním civilních cílů na Ukrajině. „Tyto činy nemají za cíl nic jiného než zlomit ukrajinského ducha,“ řekl.

Zástupce SPD Jiří Kobza vyjádřil nesouhlas s tím, aby Česko podporovalo Ukrajinu finančně a dodávkami zbrani „na úkor našich lidí“. Navrhoval, aby vláda prosazovala vytvoření mezinárodního trestního tribunálu, který by vyšetřil všechny zločiny spáchané na Ukrajině během ruské invaze.

Poslanec KDU-ČSL Jiří Horák se nad nesouhlasem s podporou Ukrajiny pozastavil, přirovnal kroky ruského režimu k nacistickému Německu. Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) připomněla zavlečení ukrajinských občanů včetně dětí do Ruska, přirovnala to k praktikám z éry stalinismu.

Sněmovna v závěru usnesení podpořila koaliční kabinet Petra Fialy (ODS) v pomoci poskytnuté Ukrajině, od humanitární přes hospodářskou a politickou po vojenskou. Na návrh ANO pak dolní komora vyjádřila „velké poděkování hejtmanům, starostům, hasičům, vojákům, policistům, zdravotníkům a občanům za zvládnutí celé situace a veškerou pomoc“.

  • Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v návaznosti na usnesení č. 109 ke stanovisku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR k ruské agresi proti Ukrajině ze dne 24. února 2022, usnesení č. 185 k aktuální situaci na Ukrajině – stanovisko Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR k situaci na Ukrajině a masakru v Buči ze dne 5. dubna 2022, usnesení č. 194 k připomenutí genocidy ukrajinského národa během hladomoru organizovaného stalinským režimem Sovětského svazu v letech 1932 až 1933 ze dne 6. dubna 2022 a usnesení č. 272 k podpoře územní celistvosti Ukrajiny a odsouzení válečné agrese Ruské federace ze dne 15. června 2022:
  • 1) odsuzuje ruskou agresi na Ukrajině, a to v souladu s rezolucí Valného shromáždění OSN z 2. března 2022, rezolucí Rady Evropy č. 2463 z 13. října 2022 a rezolucí Meziparlamentní unie z 14. října 2022;
  • 2) odsuzuje zejména rozsáhlé útoky na civilní obyvatelstvo, civilní objekty a klíčovou energetickou infrastrukturu, které jsou zjevnou snahou o dosažení politických cílů prostřednictvím zastrašení civilní populace a odpovídají teroristickým metodám;
  • 3) konstatuje, že tyto útoky způsobují rozsáhlé omezení či zastavení dodávek energií, vody či tepla, ohrožují civilní obyvatelstvo. Ostřelování a rozmístění vojenských jednotek v areálu Záporožské jaderné elektrárny jsou hrozbou nejen na území Ukrajiny. Přímé či nepřímé výhrůžky použitím jaderných zbraní, stejně tak jako falešná a nepodložená obvinění Ukrajiny z plánování použití zbraní hromadného ničení, jsou nebezpečnou eskalací napětí a hrozbou pro celoevropskou bezpečnost;
  • 4) označuje v souladu s rezolucí Parlamentního shromáždění Rady Evropy současný ruský režim za teroristický;
  • 5) neuznává výsledky takzvaných referend, vyvolaných Ruskou federací na svrchovaném území Ukrajiny v Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, které mají za cíl legitimizovat ruskou agresi a anexi ukrajinského území;
  • 6) vyjadřuje podporu úsilí ministra zahraničních věcí o ustavení zvláštního tribunálu pro stíhání zločinu agrese, jakož i vyšetřování vedené Mezinárodním trestním soudem vedoucí ke stíhání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, a dále podporu a poděkování vládě ČR za dosavadní pomoc, kterou poskytla Ukrajině, ať už humanitární, hospodářskou, politickou, diplomatickou, nebo v dodávkách vojenského materiálu;
  • 7) vyjadřuje podporu a velké poděkování hejtmanům, starostům, hasičům, vojákům, policistům, zdravotníkům a občanům za zvládnutí celé situace a veškerou pomoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vapuje už každé desáté dítě. Roste i obliba energetických nápojů

Elektronické cigarety pravidelně užívá přibližně každý desátý školák ve věku mezi jedenácti a patnácti lety. Oproti roku 2022 téměř dvojnásobně vzrostl i počet mladých, který každodenně konzumuje energetické nápoje. Některé školy tak tyto drinky s vysokým obsahem kofeinu a cukru zakazují ve školním řádu. Na trend ukázala rozsáhlá studie životního stylu, na níž spolupracovali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci.
před 5 hhodinami

Namísto do odpadu na stoly seniorů nebo samoživitelek. Školní jídelny bojují proti plýtvání

Do projektu Zachraň oběd se zapojilo přes 70 organizací – nejčastěji školní jídelny, vysokoškolské menzy nebo restaurace. Porce, které strávníci nesní, putují k samoživitelům do azylových domů, seniorům nebo do dětských domovů. Organizace ve spolupráci s kuchyněmi dosud darovaly bezmála 130 tisíc obědů, které by skončily jako odpad.
před 11 hhodinami

O čem plánujeme informovat v sobotu 21. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoSlevy na jízdném pro studenty a seniory chce vláda zvýšit, termín ale nemá

Studentům a seniorům v některých regionech podraží cestování. Další část krajů od Nového roku přestane dorovnávat slevu až na 75 procent z celostátně platných padesáti. Vláda slíbila tento bonus zvýšit, nemá však dohodu, kdy k tomuto kroku přistoupit. „Příští rok už budeme v polovině volebního období a myslím, že by bylo nefér s tím k voličům přijít až před dalšími volbami,“ přiblížil svůj pohled předseda poslaneckého podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO). Opozice předvolební slib zvýšit slevy kritizuje s tím, že si to stát nemůže dovolit.
před 23 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Zavádíme kontrolu čtyř očí, řekl Bednárik po jednání bezpečnostní komise o srážce vlaků

Na železnici se začne od prosince zavádět takzvaný systém čtyř očí, sdělil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V pilotním projektu na pražském hlavním nádraží budou muset dva lidé kontrolovat odjezdová návěstidla, zda ukazují volnou dopravní cestu. Od ledna má systém začít fungovat v dalších stanicích, představil ministr doporučení komise pro zvýšení bezpečnosti na železnici. Opatření reaguje na úterní srážku osobních vlaků u pražského hlavního nádraží.
včeraAktualizovánovčera v 15:29‌‌

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
včera v 07:00‌‌

VideoPolicisté začali používat elektronické pokutové bloky. Pomůžou zrychlit práci

Dopravní policisté začali při řešení přestupků používat elektronické pokutové bloky místo papírových. Jejich vyplňování má být rychlejší a přesnější. Ty papírové ale úplně nekončí, ačkoli při jejich vypisování někteří policisté chybují. Toho pak využívají řidiči, když prostřednictvím právníků usilují o zrušení trestu. „Pokutový blok je opravdu malý kus papíru, do kterého musíte všechno vměstnat, a když máte souběh přestupků, tak to pro toho policistu není úplně snadné,“ vysvětluje ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Ročně dopravní policisté udělí kolem půl milionu blokových pokut. Zhruba 800 z nich se na žádost řidičů přezkoumává, u více než tří set se přestupek zruší.
včera v 06:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.