Sněmovna na úterním zasedání v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. Odsoudila zejména rozsáhlé útoky na ukrajinské civilní obyvatelstvo nebo klíčovou energetickou infrastrukturu. Neuznává také výsledky takzvaných referend o připojení čtyř okupovaných oblastí na východě Ukrajiny k Rusku. Pro návrh usnesení hlasovalo 129 ze 156 přítomných poslanců, proti bylo všech čtrnáct zákonodárců opozičního SPD.
Poslanecká sněmovna „označuje v souladu s rezolucí Parlamentního shromáždění Rady Evropy současný ruský režim za teroristický“, stojí v jednom z bodů usnesení. Útoky na civilisty a energetickou infrastrukturu jsou podle dolní komory zjevnou snahou o dosažení politických cílů zastrašením lidí a odpovídají teroristickým metodám.
Za takzvanými referendy, které Rusko vyvolalo v Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, vidí sněmovna legitimizování ruské agrese a anexe ukrajinského území.
„Přímé či nepřímé výhrůžky použitím jaderných zbraní, stejně tak jako falešná a nepodložená obvinění Ukrajiny z plánování použití zbraní hromadného ničení, jsou nebezpečnou eskalací napětí a hrozbou pro celoevropskou bezpečnost,“ stojí dále ve sněmovním usnesení předloženém Barborou Urbanovou (STAN), které vychází z dřívějších stanovisek zahraničního a bezpečnostního výboru.
Dolní komora navíc podpořila úsilí ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) o ustavení zvláštního tribunálu pro stíhání zločinu agrese i vyšetřování vedené Mezinárodním trestním soudem, které by vedlo ke stíhání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
„Ruská federace vyvolala válečný konflikt, který způsobil utrpení milionů lidí a další miliony donutil uprchnout z vlastní země,“ upozornila Urbanová. Většinovou podporu usnesení deklaroval za opoziční ANO jeho poslanec Jaroslav Bžoch, zdůvodnil to mimo jiné ruským ostřelováním civilních cílů na Ukrajině. „Tyto činy nemají za cíl nic jiného než zlomit ukrajinského ducha,“ řekl.
Zástupce SPD Jiří Kobza vyjádřil nesouhlas s tím, aby Česko podporovalo Ukrajinu finančně a dodávkami zbrani „na úkor našich lidí“. Navrhoval, aby vláda prosazovala vytvoření mezinárodního trestního tribunálu, který by vyšetřil všechny zločiny spáchané na Ukrajině během ruské invaze.
Poslanec KDU-ČSL Jiří Horák se nad nesouhlasem s podporou Ukrajiny pozastavil, přirovnal kroky ruského režimu k nacistickému Německu. Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) připomněla zavlečení ukrajinských občanů včetně dětí do Ruska, přirovnala to k praktikám z éry stalinismu.
Sněmovna v závěru usnesení podpořila koaliční kabinet Petra Fialy (ODS) v pomoci poskytnuté Ukrajině, od humanitární přes hospodářskou a politickou po vojenskou. Na návrh ANO pak dolní komora vyjádřila „velké poděkování hejtmanům, starostům, hasičům, vojákům, policistům, zdravotníkům a občanům za zvládnutí celé situace a veškerou pomoc“.
- Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v návaznosti na usnesení č. 109 ke stanovisku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR k ruské agresi proti Ukrajině ze dne 24. února 2022, usnesení č. 185 k aktuální situaci na Ukrajině – stanovisko Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR k situaci na Ukrajině a masakru v Buči ze dne 5. dubna 2022, usnesení č. 194 k připomenutí genocidy ukrajinského národa během hladomoru organizovaného stalinským režimem Sovětského svazu v letech 1932 až 1933 ze dne 6. dubna 2022 a usnesení č. 272 k podpoře územní celistvosti Ukrajiny a odsouzení válečné agrese Ruské federace ze dne 15. června 2022:
- 1) odsuzuje ruskou agresi na Ukrajině, a to v souladu s rezolucí Valného shromáždění OSN z 2. března 2022, rezolucí Rady Evropy č. 2463 z 13. října 2022 a rezolucí Meziparlamentní unie z 14. října 2022;
- 2) odsuzuje zejména rozsáhlé útoky na civilní obyvatelstvo, civilní objekty a klíčovou energetickou infrastrukturu, které jsou zjevnou snahou o dosažení politických cílů prostřednictvím zastrašení civilní populace a odpovídají teroristickým metodám;
- 3) konstatuje, že tyto útoky způsobují rozsáhlé omezení či zastavení dodávek energií, vody či tepla, ohrožují civilní obyvatelstvo. Ostřelování a rozmístění vojenských jednotek v areálu Záporožské jaderné elektrárny jsou hrozbou nejen na území Ukrajiny. Přímé či nepřímé výhrůžky použitím jaderných zbraní, stejně tak jako falešná a nepodložená obvinění Ukrajiny z plánování použití zbraní hromadného ničení, jsou nebezpečnou eskalací napětí a hrozbou pro celoevropskou bezpečnost;
- 4) označuje v souladu s rezolucí Parlamentního shromáždění Rady Evropy současný ruský režim za teroristický;
- 5) neuznává výsledky takzvaných referend, vyvolaných Ruskou federací na svrchovaném území Ukrajiny v Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, které mají za cíl legitimizovat ruskou agresi a anexi ukrajinského území;
- 6) vyjadřuje podporu úsilí ministra zahraničních věcí o ustavení zvláštního tribunálu pro stíhání zločinu agrese, jakož i vyšetřování vedené Mezinárodním trestním soudem vedoucí ke stíhání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, a dále podporu a poděkování vládě ČR za dosavadní pomoc, kterou poskytla Ukrajině, ať už humanitární, hospodářskou, politickou, diplomatickou, nebo v dodávkách vojenského materiálu;
- 7) vyjadřuje podporu a velké poděkování hejtmanům, starostům, hasičům, vojákům, policistům, zdravotníkům a občanům za zvládnutí celé situace a veškerou pomoc.
