Na Ukrajině zůstaly po ruských útocích bez proudu miliony domácností, situace je kritická

Rusko při nové vlně vzdušných útoků, jejichž síla podle Kyjeva překonala ty z 10. října, vypálilo střely na města a energetickou infrastrukturu po celé Ukrajině. Energetická situace je kritická, upozornil zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. V Kyjevě si útoky vyžádaly nejméně jednu oběť, zasaženy byly dva obytné domy. Polovina odběratelů v metropoli je bez elektřiny, řekl starosta Vitalij Klyčko. Bez elektřiny se ocitla i řada dalších ukrajinských měst. Více než sedm milionů ukrajinských domácností je po útocích bez proudu.

Velení ukrajinských vzdušných sil podle agentury Ukrinform oznámilo, že protivzdušná obrana sestřelila 73 z více než 90 řízených střel a zničila všech deset ruských útočných dronů.

V úterý odpoledne byl po celé Ukrajině vyjma Ruskem obsazeného Krymu vyhlášen letecký poplach a na mnoha místech země se ozývaly výbuchy, informovala agentura Unian. Údery poškodily 15 energetických zařízení, výpadky proudu se týkají téměř 20 oblastí včetně metropole Kyjeva.

Moskva tvrdě ostřeluje ukrajinskou energetickou infrastrukturu od 10. října, kdy Ukrajinci zaznamenali 84 raketových útoků. Jednalo se tehdy o jeden největších úderů od prvních měsíců invaze. V úterý Rusko na sousední zemi vyslalo okolo stovky raket, uvedl podle agentury Ukrinform mluvčí ukrajinských vzdušných sil.

Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko následně prohlásil, že úterní ruské ostřelování je nejrozsáhlejším útokem na ukrajinskou energetickou infrastrukturu od 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu.

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak útok označil za ruskou odpověď na silný projev prezidenta Volodymyra Zelenského k účastníkům summitu G20 na Bali. „Někdo si doopravdy myslí, že Kreml chce mír? Kreml chce poslušnost. Ale teroristé nakonec vždy prohrají,“ napsal Jermak na Twitteru. 

Podle polského Radia ZET dvě zbloudilé ruské rakety zasáhly sušičky obilí v polské obci Przewodów u hranic s Ukrajinou. Dva lidé údajně zemřeli. Polský prezident Andrzej Duda a premiér Mateusz Morawiecki svolali krizové zasedání.

V platnosti jsou nouzové odstávky energie

Většinu úderů zaznamenaly oblasti v centrální a severní části Ukrajiny, napsal na Telegramu Tymošenko. Ukrajinskou společnost Ukrenerho podle něj útoky donutily nouzově odpojit část země od sítě. „Situace v hlavním městě je velmi složitá, zavedeny jsou zvláštní harmonogramy nouzových odstávek,“ dodal.

Podle předběžných zpráv zahynul při úterním masivním ruském vzdušném útoku jeden člověk a šest dalších lidí bylo zraněno, napsal večer server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinského ministra vnitra Denyse Monastyrského. Mrtvý a tři ranění jsou podle něj hlášeni z Kyjeva, další tři poranění lidé z jiného neupřesněného místa. Monastyrskyj poznamenal, že počet raněných se může ještě zvýšit.

Tymošenko oznámil, že celkem více než sedm milionů ukrajinských domácností je po úterních rozsáhlých ruských útocích na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu bez elektřiny.

V Kyjevě ruské rakety zasáhly dva obytné domy, sdělil Klyčko na sociální síti Telegram. Později doplnil, že v jednom z domů záchranáři nalezli tělo. Na místě pokračují záchranné práce. Několik raket podle něj nad městem sestřelila protivzdušná obrana. Informace o případných obětech nebo zraněných budou upřesněny, předeslalo vedení města. Na záběrech z metropole, které zveřejnil Tymošenko, je vidět hořící pětipodlažní dům.

Kvůli výpadkům nefungují sirény

V hlavním městě kvůli výpadkům dodávek elektrické energie nefungují ani sirény, které varují před možným vzdušným útokem, upozornila Ukrajinska pravda. Správa města lidem radí kvůli tomu používat příslušné mobilní aplikace nebo sledovat sociální sítě.

Východoukrajinská Charkovská oblast včetně regionální metropole Charkova je podle tamního oblastního šéfa Oleha Syněhubova zcela bez dodávek elektřiny a je pravděpodobné, že se je nepodaří obnovit až do rána.

Ruské údery poškodily přibližně 30 objektů – kromě kritické infrastruktury také soukromé domy, píše dále Ukrajinska pravda.

Řada měst včetně Charkova na východě země či Rivne v západní části Ukrajiny hlásí výpadky proudu. V Charkově kvůli výpadkům elektřiny nejezdí metro.

S důsledky útoku se vypořádává i západoukrajinský Lvov. „Situace je velice komplikovaná. Osmdesát procent Lvova je bez elektřiny. Kvůli tomu byly dočasně pozastaveny dodávky tepla. Neteče teplá voda. Naši městští pracovníci už spouštějí dieselové generátory,“ napsal starosta Andrij Sadovyj v aplikaci Telegram.

Při útoku utrpěl podle něj jeden člověk zranění, nyní je v nemocnici. Po městě nejezdí ani tramvaje a trolejbusy. Opravy podle Sadového začnou hned po odvolání leteckého poplachu, což vyhlásí auta s tlampači projíždějící největším městem západní Ukrajiny.

Bez proudu i bez pitné vody

Ruské rakety během úterý dopadly například i na infrastrukturu Kryvého Rihu na jihu Ukrajiny, přiblížil zpravodaj ČT Andreas Papadopulos. Na místo dopadu raket, v jehož důsledku vypadly na některých místech města dodávky elektřiny, se vydává šéf tamní oblasti. Ukrajinské úřady ale odmítají sdělit, které energetické zařízení bylo zasaženo.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Papadopulos o energetické situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

„Minimálně centrum Kryvého Rihu funguje bez problémů, alespoň ta část, kterou jsem měl v uplynulých minutách možnost projíždět. Podle odhadů jednoho oblastního média by mohlo ve městě být v tuto chvíli bez elektřiny a mimo jiné také bez dodávek pitné vody několik desítek tisíc lidí,“ uvedl Papadopulos. Populace Kryvého Rihu činí zhruba 600 tisíc obyvatel.

Ve městě je už přes měsíc v rámci šetření energiemi snížen výkon veřejného osvětlení. „Stále platí také ten stav, kdy jednotliví poskytovatelé energie záměrně vypínají proud v různých čtvrtích města tak, aby se vystřídali jeho příjemci. To znamená, aby si lidé mohli vyprat nebo si ohřát jídlo,“ dodal zpravodaj ČT.

Zůstávejte v krytech, zní doporučení

Zprávy o explozích v úterý přišly prakticky z celé Ukrajiny. Na řadě míst včetně Černihivské a Sumské oblasti na severu země nebo v Oděské oblasti na jihu byla aktivována protivzdušná obrana. V pohotovosti byly například také Mykolajivská nebo Záporožská oblast na jihu, jejichž představitelé obyvatele vyzvali, aby se kvůli nebezpečí ruských raketových útoků schovali do krytů.

„V žádném případě neposílejte fotografie nebo videa zásahů, činnosti sil protivzdušné obrany nebo rozmístění a přesunů vojsk. Raketový útok pokračuje. Zůstávejte v krytech nebo na jiných bezpečných místech,“ apeloval na obyvatele Černihivské oblasti předseda tamní správy Vjačeslav Čaus.

Podobné varování vydal i šéf vojenské správy Kryvého Rihu Oleksandr Vilkul, podle něhož Rusové zaútočili střelami s plochou dráhou letu Ch-101.

Ropovod Družba dočasně stojí

Dodávky ropovodem Družba, kterým ropa proudí do Maďarska, Česka a na Slovensko, byly v úterý dočasně pozastaveny poté, co ruská raketa zasáhla transformátor na severu Ukrajiny u běloruských hranic. Uvádí to maďarská média a petrochemická společnost MOL.

Transformátor podle společnosti MOL napájel čerpací stanici ropovodu, která se tak ocitla bez proudu. Samotný ropovod poškozený není, uvedla maďarská veřejnoprávní televize M1.

Bez proudu je i Moldavsko

Masivní výpadky proudu po vlně ruských útoků na ukrajinskou infrastrukturu postihly i Moldavsko, ohlásil tamní vicepremiér Andrei Spinu. Moldavsko dováží elektřinu z Ukrajiny, ale nyní bylo odpojeno jedno z elektrických vedení.

„Po ruském bombardování ukrajinského energetického systému v poslední hodině bylo odpojeno jedno z elektrických vedení, které zajišťuje dopravu elektřiny pro naši zemi. Způsobilo to masivní výpadky elektřiny po celé zemi,“ uvedl Spinu podle agentury AP.

„Řadu moldavských obcí v důsledku ruského bombardování Ukrajiny postihl blackout,“ napsala agentura Moldpress.

Ministr upozornil, že přerušené elektrické vedení „nebylo poškozeno, ale v rámci bezpečnostních opatření bylo automaticky odpojeno“. Dodal, že společnost Moldelectrica pracuje na obnovení dodávek elektřiny, o čemž budou občané vyrozuměni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...