Při výbuchu na východě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou přišli o život dva lidé. Podle polského ministerstva zahraničí tam dopadla „v Rusku vyrobená raketa“. Varšava je ohledně informací zdrženlivá a spolu se spojenci z NATO celou situaci prověřuje. Polská vláda zvažuje konzultace podle článku 4 smlouvy NATO, posílí také monitoring vzdušného prostoru.
Polské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že na obec Przewodów v Lubelském vojvodství dopadla v 15:40 „ v Rusku vyrobená raketa“. Portál gazeta.pl napsal, že výbuch nastal v sušírně obilí. Ministerstvo nespecifikovalo, kdo raketu vystřelil. Ruská armáda v úterý odpoledne na ukrajinské území vypálila desítky raket, zasáhly i cíle na západě země.
Polský premiér Mateusz Morawiecki v noci oznámil, že vyšetřování okolností úterního výbuchu pokračuje a pomáhají také experti ze zahraničí. Země posílí monitoring vzdušného prostoru, informoval. Morawiecki Poláky vyzval, aby zachovali klid a nenechali sebou manipulovat. „Musíme se opírat o fakta,“ řekl.
Polský prezident Andrzej Duda prohlásil, že Varšava nemá definitivní důkazy o tom, kdo raketu vypálil. Duda také připustil, že země pravděpodobně aktivuje článek 4 smlouvy NATO. Ten hovoří o tom, že státy Aliance spolu budou konzultovat vždy, když je podle názoru kteréhokoliv z nich ohrožena jeho územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost.
Agentura Reuters s odkazem na dva evropské diplomaty píše, že se ve středu na základě článku 4 a žádosti Polska sejdou velvyslanci NATO. Varšava to však zatím oficiálně nepotvrdila. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že si v souvislosti s incidentem předvolá ruského velvyslance.
Kvůli explozi zasedali nejdůležitější bezpečnostní činitelé v zemi. Na schůzce byli kromě premiéra ministři obrany, vnitra, spravedlnosti, šéf resortu zahraničí a ministr, který má na starosti tajné služby. V noci mimořádně zasedla také polská vláda.
Ruské ministerstvo obrany informace polských médií a představitelů o možném dopadu ruských raket označilo za provokaci, uvedla ruská státní agentura TASS. Ministerstvo tvrdí, že Rusko neútočilo na cíle poblíž ukrajinsko-polské hranice a že úlomky na místě, jejichž snímky zveřejnila média, nemají nic společného s ruskými zbraněmi. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že o situaci v Polsku nemá žádné informace.
Prověřování
Šéf NATO Jens Stoltenberg po telefonátu s polským prezidentem Andrzejem Dudou uvedl, že Aliance situaci sleduje a vede konzultace s členskými státy. Dodal, že je důležité, aby byla všechna fakta ověřena.
Mluvčí Pentagonu Patrick Ryder v televizi CNN večer řekl, že Spojené státy „vědí o zprávách o tom, že ruské rakety zasáhly jisté místo v Polsku nedaleko ukrajinské hranice“, ale v současnosti nemají informace, aby je mohly potvrdit, a dále je prověřují.
Bílý dům později uvedl, že nemůže potvrdit zprávy přicházející z Polska a že spolupracuje s Varšavou, aby získal více informací, píše agentura Reuters. Také unijní diplomatický šéf Josep Borrell je ve spojení s představiteli jednotlivých zemí EU a chce zjistit další okolnosti. Podobně postupuje například Nizozemsko či Kanada.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a předseda Evropské rady Charles Michel chtějí jednat o výbuchu na summitu G20 v Indonésii. Macron také uvedl, že je v kontaktu s polskými představiteli.
Británie „naléhavě“ očekává hlášení o raketách, které dopadly v Polsku, a je „v kontaktu s polskými přáteli a spojenci v NATO,“ uvedl britský ministr zahraničí James Cleverly.
Ruské rakety zasáhly Polsko, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svém telegramovém účtu. Jedná se podle něj o „významnou eskalaci“ konfliktu, který letos rozpoutalo Rusko.
Dle Černochové jde o prokázanou věc
Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podle svých slov považuje zprávy o dopadu raket na Polsko za prokázané. Sdělila to Deníku N. Informovali ji o tom náčelník českého Generálního štábu Karel Řehka i šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Později to potvrdila i na Twitteru.
„Zda šlo o omyl, nebo schválnost a provokace, se dozvíme brzy. Všechny strany se to nyní snaží rychle vyšetřit včetně zjištění toho, o jaký typ raket přesně šlo. Víc v tuhle chvíli říct nemohu,“ doplnila Černochová.
„Pokud Polsko potvrdí, že rakety zasáhly i jeho území, půjde o další eskalaci ze strany Ruska,“ uvedl na Twitteru český premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že Česko pevně stojí za Polskem coby spojencem v EU a NATO.
Slovensko velmi znepokojily zprávy o explozích ve východním Polsku, uvedl premiér Eduard Heger. Situaci bude konzultovat se spojenci.
Mimořádné se sejde lotyšská vláda
Estonsko je připraveno bránit každý centimetr území NATO, uvedl na Twitteru ministr zahraničí Urmas Reinsalu. Jeho země podle něj konzultuje se spojenci jednotnou a rezolutní odpověď.
Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks na Twitteru vyjádřil soustrast se zasaženým Polskem. „Lotyšsko plně stojí za polskými přáteli a tento zločin odsuzuje,“ uvedl.
Ve středu ráno se sejde lotyšská vláda na svém mimořádném zasedání. Premiér Krišjánis Kariňš chce vyslechnout zprávy odpovědných ministerstev a institucí o bezpečnostní situaci v regionu, aby byl připraven na další kroky. „Lotyšsko a jeho spojenci v NATO jsou připraveni na jakoukoli situaci, aby bránili své občany a území“, dodal Krišjánis.
Chladnou hlavu, apeluje Macko
Bezpečnostní expert Martin Svárovský (KDU-ČSL) předpokládá, že polská vláda nejprve vyzve spojence z NATO ke konzultacím podle článku 4 Washingtonské smlouvy. Konzultace mohou požadovat státy Aliance, které se cítí bezpečnostně ohroženy. Svárovský nechce spekulovat, zda bude chtít Polsko aktivovat článek 5, který vyzývá ke společné obraně napadené země NATO.
Podle slovenského generálporučíka ve výslužbě a bývalého velitele výcvikového centra NATO Pavlo Macka je potřeba nejprve zachovat chladnou hlavu a počkat na výsledky vyšetřování. Připouští však, že se jedná o silnou eskalaci. „Rusko je povinné vést bojové operace na území Ukrajiny takovým způsobem, aby neohrožovalo okolí toho státu. To znamená, že musí počítat i s tím, že některé rakety mohou selhat,“ zdůrazňuje Macko.
Expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza se kloní k tomu, že nešlo o úmyslný útok. Za explozí podle něj mohou být dvě příčiny. „První je, že byly špatně zadány souřadnice v navigačním systému Ruské federace (…). Nebo došlo k tomu, že raketa letěla na svůj cíl, nicméně protivzdušná, protiraketová obrana Ukrajiny tu raketu systémovou palbou odklonila tak, že dopadla jinam, než dopadnout měla,“ vysvětluje Bříza. Dodává ale, že stoprocentní informace zatím nejsou.
