Úspěch u Chersonu umožní útok směrem k Azovskému moři, analyzuje Macko

Úspěch u Chersonu definitivně zabezpečil Mykolajiv a Oděsu před ruským útokem, komentuje vývoj na frontě pro ČT slovenský generálporučík ve výslužbě a bývalý velitel výcvikového centra NATO Pavel Macko. Ukrajinci budou moci uvolněné jednotky navíc nasadit jinde. Očekávat se dá třeba útok směrem k Azovskému moři, který by rozdělil okupační síly na dvě části a přerušil zásobování.

Získání Chersonu je podle Macka mnohem větší úspěch než osvobození Charkovské oblasti a Kupjansku. „Ukrajinci si definitivně zabezpečili operační směr na Mykolajiv a Oděsu. Neochrání je to před raketovými ruskými útoky, ale momentálně Rusové nemají kapacitu pokračovat v ofenzivě v tomto směru,“ hodnotí.

Ukrajinci mohou navíc využít vojáky, doposud vázané ofenzivou u Chersonu a nasadit je na frontě třeba v Záporožské oblasti. Proto také Rusové se stažením z Chersonu tak otáleli, domnívá se generálporučík. Snažili se podle něj získat čas.

13 minut
Slovenský generálporučík ve výslužbě Pavel Macko o osvobození Chersonu
Zdroj: ČT24

„Ukrajinci v tento okamžik asi nebudou útočit přes Dněpr, protože na to by potřebovali masivní přesun vojsk přes řeku. Na druhém břehu jsou pevně opevněné ruské jednotky, které mají několikaliniovou obranu,“ uvažuje Macko.

Satelitní snímky ukazují dokonce tři obranné pásy. Generálporučík v nich ale spatřuje naivitu okupantů. Ochranné linie jsou totiž směřované tam, odkud je ukrajinský útok podle něj nepravděpodobný.

Ofenziva k Azovskému moři

Očekávat se spíš dá ofenziva z prostoru mezi Záporožím a Melitopolem, odkud se budou v podstatě tlačit ruským jednotkám do zad, přepokládá Macko. Ukrajinci navíc mohou v Melitopolu využít podporu místních partyzánů. Druhou možností je pak postup v prostoru mezi Mariupolem a Melitopolem.

Jakýkoliv ukrajinský útok směrem k Azovskému moři nicméně může rozdělit ruské uskupení na dvě části a přerušit zásobovací linie. „Už nyní mají Rusové v oblasti Vuhledaru a Pavlivky problémy, protože odsud Ukrajinci ohrožují jedinou železnici, která Rusům zůstala poblíž pobřeží,“ připomíná bývalý velitel.

Ani na východní frontě se okupantům nedaří prorazit ukrajinskou obranu. Podle Macka se ukazuje, že mobilizace zásadním způsobem Rusům nepomohla, jen zpomalila postup ukrajinských sil. Stažení na levý břeh Dněpru ale uvolní také část ruských jednotek, které budou moci posílit ohrožená místa jinde.

HIMARS na Krym nedosáhne

Ohledně možnosti Ukrajinců ohrožovat systémy HIMARS z nově získaného území zásobovací cesty na Krym je však Macko opatrný. „Už jsem viděl, že různí analytici kreslili pásma, kam až všude HIMARS dostřelí, ale je třeba říct, že samotný Cherson je v palebném dosahu ruských sil,“ upozorňuje.

Ukrajinci proto nemohou přesunout cenné systémy až k břehu Dněpru. „Z toho dosahu je potřeba ubrat nějakých deset, dvacet kilometrů,“ vypočítává bývalý velitel. I tak se jedná o nespornou výhodu. Přesto, že Ukrajinci nebudou moci ohrožovat přímo úzký pás pevniny propojující nelegálně anektovaný poloostrov s pevninou, budou moci ostřelovat železniční trať u něj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 37 mminutami

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...