Ukrajina musí tlačit a nedat Rusům čas na oddych, říká politický geograf Kofroň

Ukrajincům se dál daří postupovat a osvobozovat Ruskem okupované oblasti. Výrazným úspěchem posledních dnů je stažení Rusů v Chersonské oblasti za Dněpr a osvobození Chersonu. „Momentum je ve válce důležitým faktorem, a to Ukrajina nyní má. Kyjev a jeho partneři to musí maximálně využít,“ podotýká americký Institut pro studium války (ISW) v okamžiku, kdy na ukrajinském bojišti začne co nevidět působit další silný hráč – zima.

Stažení z Chersonu, jediného správního střediska, které se Rusům během devítiměsíční invaze podařilo dobýt, znamená pro Moskvu stejně velkou potupu jako dřívější ústup z metropolitní oblasti kolem Kyjeva. Nejsou to přitom ani dva měsíce, co Rusové po zinscenovaných „referendech“ prohlásili Cherson a další části Ukrajiny za součást Ruské federace.

Naopak ukrajinská armáda završila osvobozením Chersonu tříměsíční úspěšné období, kdy se jí dařilo postupovat okupovanými oblastmi. Rusům už měsíce nevychází nic, podotýká BBC.

Britská stanice vidí v aktuálním vývoji vyvrcholení trpělivého a pečlivě rozvrženého sledu kroků, který započal v červenci, kdy Ukrajinci s využitím amerických raketových systémů HIMARS zaútočili na klíčové mosty spojující ruské síly v Chersonu s jeho okolím, a narušili tak klíčové zásobovací linie okupační armády.

„Poté, co Kyjev izoloval ruské síly a přesvědčil Moskvu, že se chystá zaútočit na Cherson, zahájil bleskovou ofenzivu v okolí Charkova, daleko na severovýchodě, čímž Moskvu zcela zaskočil,“ připomíná BBC.

Kam ale budou ukrajinské jednotky při své protiofenzivě postupovat dál? „Moskva to nebude. Nemáme zájem o území jiné země,“ odpověděl během své pondělní návštěvy Chersonu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zřejmé je, že Ukrajina potřebuje využít spád událostí v bojích, které se nyní jasně kloní na její stranu. „Pokud nechce Ukrajina dělat (územní) ústupky, musí zatlačit a nedat Rusům čas na oddych. Jinak by se mohlo stát, že Rusové lépe zpracují mobilizaci, připraví jednotky, vyprodukují techniku a pro Ukrajinu to může být těžší a těžší. Dává smysl využít situace, dokud jsou Rusové relativně slabí, dezorganizovaní a kdy mají jisté pochyby, jak pokračovat,“ uvedl ve vysílání ČT24 politický geograf Jan Kofroň.

Zároveň připomněl, že k tomu, aby Ukrajina dobyla své ztracené území, stále chybí několik desítek tisíc kilometrů čtverečních. „A to se nebavíme o samotném Doněcku, Luhansku a Krymu, které jsou okupované od roku 2014,“ zdůraznil.

Nahrávám video
Studio ČT24: Politický geograf Kofroň o postupu ukrajinských vojsk
Zdroj: ČT24

Ukrajinská agentura Unian s odvoláním na výzkumníka, který sleduje postup vojsk na základě zpráv z otevřených zdrojů, uvedla, že ukrajinská armáda osvobodila už více než polovinu území, kterého se zmocnila ruská vojska po invazi z 24. února. 

Systémy HIMARS dosáhnou dál

Stažení Rusů v Chersonské oblasti za Dněpr podle Kofroně přinese Ukrajincům výhodu v tom, že jejich systémy HIMARS budou mít dostřel o 20 až 30 kilometrů dál než dosud. „A Rusové tak budou pod větším tlakem ukrajinských raketových útoků na Krym,“ očekává.

Naopak slovenský generálporučík ve výslužbě a bývalý velitel výcvikového centra NATO Pavel Macko je ohledně většího využití HIMARSů z nově osvobozeného území opatrný. „Už jsem viděl, že různí analytici kreslili pásma, kam až všude HIMARS dostřelí, ale je třeba říct, že samotný Cherson je v palebném dosahu ruských sil,“ upozorňuje na fakt, že Dněpr je sice mohutnou překážkou, pro ruské dělostřelectvo ovšem ne nepřekonatelnou. Ostatně i během pondělního Zelenského pobytu Chersonu byla v centru města slyšet dělostřelecká palba.

Ukrajinci tak nemohou přesunout systémy HIMARS až k břehu Dněpru, kde by byly zranitelné. I tak se jedná o nespornou výhodu. Přesto, že Kyjev nebude moci ohrožovat přímo úzký pás pevniny propojující nelegálně anektovaný poloostrov s pevninou, bude moci podle Macka ostřelovat alespoň železniční trať u něj.

Generálporučík nečeká, že by se Ukrajinci nyní rozhodli zaútočit přes Dněpr, na levém břehu jsou totiž Rusové dobře opevněni. Očekávat se podle něj dá spíš ofenziva z prostoru mezi Záporožím a Melitopolem, odkud se budou Ukrajinci tlačit ruským jednotkám do zad, přepokládá Macko. Druhou možností je pak podle něj postup v prostoru mezi Mariupolem a Melitopolem.

Ani analytici z ISW nečekají, že by se Ukrajinci nyní pokoušeli na různých místech zahánět Rusy za Dněpr – vyžadovalo by to příliš mnoho sil a zásobování ukrajinských jednotek na levém břehu by bylo problematické: „Obránci proto spíš upevní kontrolu na západním břehu a zajistí si dostatečné síly, aby odradili Rusy před případným pokusem opět překročit řeku.“

Metr po metru Luhanskou oblastí

Ukrajinci pravděpodobně využijí bojovou sílu uvolněnou po osvobození západní části Chersonské oblasti k posílení aktuální protiofenzivy v Luhanské oblasti nebo k zahájení nového protiofenzivního tažení jinde, píše ISW ve své analýze dalšího vývoje války.

Šéf vojenské správy Luhanské oblasti Serhij Hajdaj v pondělí uvedl, že v jeho regionu ukrajinské síly osvobodily z ruských rukou dvanáct obcí. „Postup není jednoduchý, každý metr Luhanské oblasti se nám vydává velmi těžce. Rusové měli čas připravit a nasadit velké množství branců,“ řekl podle serveru Ukrajinska pravda.

Mezi čerstvě osvobozenými obcemi v Luhanské oblasti je i Makijivka, což ukrajinskou armádu přiblížilo ke strategicky důležitému městu Svatove. Podle Hajdaje Rusové neustále útočí na vesnici Bilohorivka, která je nyní „kompletně vypleněná“.

Zintenzivnění ofenzivy v Doněcké oblasti

Rusové během podzimu a zimy zřejmě ještě zintenzivní svou ofenzivu v Doněcké oblasti, kam dorazí síly stažené od Chersonu, ale i další mobilizovaní vojáci. Ti však přicházejí v malých počtech, nejedná se o ucelené jednotky, navíc jim chybí výcvik i zbraně. Na frontě se přidávají k jednotkám, které bojují bez odpočinku už devět měsíců a po ztrátách, které zatím utrpěly, jsou značně demoralizované.

ISW proto neočekává, že by se invazním vojskům v Doněcké oblasti podařil větší postup: „Navzdory obnovenému úsilí pravděpodobně nedosáhnou významných operačních zisků, ačkoliv je možné, že by časem za obrovských nákladů mohli získat Bachmut.“

Podle Zelenského už nyní zažívají Ukrajinci nasazení v Doněcké oblasti peklo. „Každý den tam probíhají nesmírně brutální boje. Ale díky silné obraně v Doněcké oblasti můžeme vést útočné operace na dalších frontách. Děkuji všem vojákům, kteří brání Ukrajinu v těchto obzvláště těžkých bojích v Pavlivce, Marince a Pervomajsku,“ prohlásil o víkendu.

V Doněcké oblasti jsou nasazeni vojáci pravidelných ruských ozbrojených sil, mobilizovaní Rusové, bojovníci soukromé Wagnerovy skupiny, ruské dobrovolnické zálohy, domobrana z takzvaných „lidových republik“ a v neposlední řadě čečenští bojovníci vyslaní Ramzanem Kadyrovem.

„Tento bizarní konglomerát sil bude mít podstatně menší efektivní bojovou sílu, než by mělo seskupení pravidelných jednotek podobné velikosti,“ připomíná ISW s tím, že se jim zřejmě podaří dosáhnout dílčích úspěchů díky svým počtům, ale během několika měsíců je ukrajinští vojáci donutí zastavit se nedaleko výchozích bodů.

Generál zima

Postup bojů v nadcházejících týdnech také významně ovlivní počasí a zkracování denního světla. Zatímco na vrcholu léta mohly armády využít až 16 hodin světla, v nadcházejících dnech to bude kolem devíti, což bude znamenat méně ofenzivních operací a naopak více statických obranných front, upozorňuje britské ministerstvo obrany s tím, že schopnost nočního vidění se stane velmi důležitým prvkem.

Zatímco od září do listopadu se průměrná denní teplota na východě Ukrajiny pohybuje kolem 13 stupňů, mezi prosincem a únorem klesá k nule a u špatně vybavených jednotek, které nemají zimní oblečení a možnost vybudování aspoň provizorních přístřešků, hrozí omrzliny. I méně závažná zranění se mohou stát život ohrožujícími.

„Kromě toho se 'zlatá hodina', během níž je možné zachránit kriticky zraněného vojáka, zkracuje zhruba na polovinu,“ dodalo britské ministerstvo obrany ve své nejnovější zprávě.

Během zimy se zvýší množství srážek i rychlost větru, což podle Londýna bude představovat další výzvu pro již tak nízkou morálku ruských sil, ale také problémy pro údržbu zbraní. „Veškerá rozhodnutí, která ruský generální štáb učiní, tak budou částečně záviset na nástupu zimy,“ zdůrazňují britští zpravodajci ohledně dalšího možného vývoje na bojišti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 27 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 3 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...