Ukrajina musí tlačit a nedat Rusům čas na oddych, říká politický geograf Kofroň

Ukrajincům se dál daří postupovat a osvobozovat Ruskem okupované oblasti. Výrazným úspěchem posledních dnů je stažení Rusů v Chersonské oblasti za Dněpr a osvobození Chersonu. „Momentum je ve válce důležitým faktorem, a to Ukrajina nyní má. Kyjev a jeho partneři to musí maximálně využít,“ podotýká americký Institut pro studium války (ISW) v okamžiku, kdy na ukrajinském bojišti začne co nevidět působit další silný hráč – zima.

Stažení z Chersonu, jediného správního střediska, které se Rusům během devítiměsíční invaze podařilo dobýt, znamená pro Moskvu stejně velkou potupu jako dřívější ústup z metropolitní oblasti kolem Kyjeva. Nejsou to přitom ani dva měsíce, co Rusové po zinscenovaných „referendech“ prohlásili Cherson a další části Ukrajiny za součást Ruské federace.

Naopak ukrajinská armáda završila osvobozením Chersonu tříměsíční úspěšné období, kdy se jí dařilo postupovat okupovanými oblastmi. Rusům už měsíce nevychází nic, podotýká BBC.

Britská stanice vidí v aktuálním vývoji vyvrcholení trpělivého a pečlivě rozvrženého sledu kroků, který započal v červenci, kdy Ukrajinci s využitím amerických raketových systémů HIMARS zaútočili na klíčové mosty spojující ruské síly v Chersonu s jeho okolím, a narušili tak klíčové zásobovací linie okupační armády.

„Poté, co Kyjev izoloval ruské síly a přesvědčil Moskvu, že se chystá zaútočit na Cherson, zahájil bleskovou ofenzivu v okolí Charkova, daleko na severovýchodě, čímž Moskvu zcela zaskočil,“ připomíná BBC.

Kam ale budou ukrajinské jednotky při své protiofenzivě postupovat dál? „Moskva to nebude. Nemáme zájem o území jiné země,“ odpověděl během své pondělní návštěvy Chersonu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zřejmé je, že Ukrajina potřebuje využít spád událostí v bojích, které se nyní jasně kloní na její stranu. „Pokud nechce Ukrajina dělat (územní) ústupky, musí zatlačit a nedat Rusům čas na oddych. Jinak by se mohlo stát, že Rusové lépe zpracují mobilizaci, připraví jednotky, vyprodukují techniku a pro Ukrajinu to může být těžší a těžší. Dává smysl využít situace, dokud jsou Rusové relativně slabí, dezorganizovaní a kdy mají jisté pochyby, jak pokračovat,“ uvedl ve vysílání ČT24 politický geograf Jan Kofroň.

Zároveň připomněl, že k tomu, aby Ukrajina dobyla své ztracené území, stále chybí několik desítek tisíc kilometrů čtverečních. „A to se nebavíme o samotném Doněcku, Luhansku a Krymu, které jsou okupované od roku 2014,“ zdůraznil.

Nahrávám video
Studio ČT24: Politický geograf Kofroň o postupu ukrajinských vojsk
Zdroj: ČT24

Ukrajinská agentura Unian s odvoláním na výzkumníka, který sleduje postup vojsk na základě zpráv z otevřených zdrojů, uvedla, že ukrajinská armáda osvobodila už více než polovinu území, kterého se zmocnila ruská vojska po invazi z 24. února. 

Systémy HIMARS dosáhnou dál

Stažení Rusů v Chersonské oblasti za Dněpr podle Kofroně přinese Ukrajincům výhodu v tom, že jejich systémy HIMARS budou mít dostřel o 20 až 30 kilometrů dál než dosud. „A Rusové tak budou pod větším tlakem ukrajinských raketových útoků na Krym,“ očekává.

Naopak slovenský generálporučík ve výslužbě a bývalý velitel výcvikového centra NATO Pavel Macko je ohledně většího využití HIMARSů z nově osvobozeného území opatrný. „Už jsem viděl, že různí analytici kreslili pásma, kam až všude HIMARS dostřelí, ale je třeba říct, že samotný Cherson je v palebném dosahu ruských sil,“ upozorňuje na fakt, že Dněpr je sice mohutnou překážkou, pro ruské dělostřelectvo ovšem ne nepřekonatelnou. Ostatně i během pondělního Zelenského pobytu Chersonu byla v centru města slyšet dělostřelecká palba.

Ukrajinci tak nemohou přesunout systémy HIMARS až k břehu Dněpru, kde by byly zranitelné. I tak se jedná o nespornou výhodu. Přesto, že Kyjev nebude moci ohrožovat přímo úzký pás pevniny propojující nelegálně anektovaný poloostrov s pevninou, bude moci podle Macka ostřelovat alespoň železniční trať u něj.

Generálporučík nečeká, že by se Ukrajinci nyní rozhodli zaútočit přes Dněpr, na levém břehu jsou totiž Rusové dobře opevněni. Očekávat se podle něj dá spíš ofenziva z prostoru mezi Záporožím a Melitopolem, odkud se budou Ukrajinci tlačit ruským jednotkám do zad, přepokládá Macko. Druhou možností je pak podle něj postup v prostoru mezi Mariupolem a Melitopolem.

Ani analytici z ISW nečekají, že by se Ukrajinci nyní pokoušeli na různých místech zahánět Rusy za Dněpr – vyžadovalo by to příliš mnoho sil a zásobování ukrajinských jednotek na levém břehu by bylo problematické: „Obránci proto spíš upevní kontrolu na západním břehu a zajistí si dostatečné síly, aby odradili Rusy před případným pokusem opět překročit řeku.“

Metr po metru Luhanskou oblastí

Ukrajinci pravděpodobně využijí bojovou sílu uvolněnou po osvobození západní části Chersonské oblasti k posílení aktuální protiofenzivy v Luhanské oblasti nebo k zahájení nového protiofenzivního tažení jinde, píše ISW ve své analýze dalšího vývoje války.

Šéf vojenské správy Luhanské oblasti Serhij Hajdaj v pondělí uvedl, že v jeho regionu ukrajinské síly osvobodily z ruských rukou dvanáct obcí. „Postup není jednoduchý, každý metr Luhanské oblasti se nám vydává velmi těžce. Rusové měli čas připravit a nasadit velké množství branců,“ řekl podle serveru Ukrajinska pravda.

Mezi čerstvě osvobozenými obcemi v Luhanské oblasti je i Makijivka, což ukrajinskou armádu přiblížilo ke strategicky důležitému městu Svatove. Podle Hajdaje Rusové neustále útočí na vesnici Bilohorivka, která je nyní „kompletně vypleněná“.

Zintenzivnění ofenzivy v Doněcké oblasti

Rusové během podzimu a zimy zřejmě ještě zintenzivní svou ofenzivu v Doněcké oblasti, kam dorazí síly stažené od Chersonu, ale i další mobilizovaní vojáci. Ti však přicházejí v malých počtech, nejedná se o ucelené jednotky, navíc jim chybí výcvik i zbraně. Na frontě se přidávají k jednotkám, které bojují bez odpočinku už devět měsíců a po ztrátách, které zatím utrpěly, jsou značně demoralizované.

ISW proto neočekává, že by se invazním vojskům v Doněcké oblasti podařil větší postup: „Navzdory obnovenému úsilí pravděpodobně nedosáhnou významných operačních zisků, ačkoliv je možné, že by časem za obrovských nákladů mohli získat Bachmut.“

Podle Zelenského už nyní zažívají Ukrajinci nasazení v Doněcké oblasti peklo. „Každý den tam probíhají nesmírně brutální boje. Ale díky silné obraně v Doněcké oblasti můžeme vést útočné operace na dalších frontách. Děkuji všem vojákům, kteří brání Ukrajinu v těchto obzvláště těžkých bojích v Pavlivce, Marince a Pervomajsku,“ prohlásil o víkendu.

V Doněcké oblasti jsou nasazeni vojáci pravidelných ruských ozbrojených sil, mobilizovaní Rusové, bojovníci soukromé Wagnerovy skupiny, ruské dobrovolnické zálohy, domobrana z takzvaných „lidových republik“ a v neposlední řadě čečenští bojovníci vyslaní Ramzanem Kadyrovem.

„Tento bizarní konglomerát sil bude mít podstatně menší efektivní bojovou sílu, než by mělo seskupení pravidelných jednotek podobné velikosti,“ připomíná ISW s tím, že se jim zřejmě podaří dosáhnout dílčích úspěchů díky svým počtům, ale během několika měsíců je ukrajinští vojáci donutí zastavit se nedaleko výchozích bodů.

Generál zima

Postup bojů v nadcházejících týdnech také významně ovlivní počasí a zkracování denního světla. Zatímco na vrcholu léta mohly armády využít až 16 hodin světla, v nadcházejících dnech to bude kolem devíti, což bude znamenat méně ofenzivních operací a naopak více statických obranných front, upozorňuje britské ministerstvo obrany s tím, že schopnost nočního vidění se stane velmi důležitým prvkem.

Zatímco od září do listopadu se průměrná denní teplota na východě Ukrajiny pohybuje kolem 13 stupňů, mezi prosincem a únorem klesá k nule a u špatně vybavených jednotek, které nemají zimní oblečení a možnost vybudování aspoň provizorních přístřešků, hrozí omrzliny. I méně závažná zranění se mohou stát život ohrožujícími.

„Kromě toho se 'zlatá hodina', během níž je možné zachránit kriticky zraněného vojáka, zkracuje zhruba na polovinu,“ dodalo britské ministerstvo obrany ve své nejnovější zprávě.

Během zimy se zvýší množství srážek i rychlost větru, což podle Londýna bude představovat další výzvu pro již tak nízkou morálku ruských sil, ale také problémy pro údržbu zbraní. „Veškerá rozhodnutí, která ruský generální štáb učiní, tak budou částečně záviset na nástupu zimy,“ zdůrazňují britští zpravodajci ohledně dalšího možného vývoje na bojišti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 50 mminutami

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...