Ukrajina musí tlačit a nedat Rusům čas na oddych, říká politický geograf Kofroň

Ukrajincům se dál daří postupovat a osvobozovat Ruskem okupované oblasti. Výrazným úspěchem posledních dnů je stažení Rusů v Chersonské oblasti za Dněpr a osvobození Chersonu. „Momentum je ve válce důležitým faktorem, a to Ukrajina nyní má. Kyjev a jeho partneři to musí maximálně využít,“ podotýká americký Institut pro studium války (ISW) v okamžiku, kdy na ukrajinském bojišti začne co nevidět působit další silný hráč – zima.

Stažení z Chersonu, jediného správního střediska, které se Rusům během devítiměsíční invaze podařilo dobýt, znamená pro Moskvu stejně velkou potupu jako dřívější ústup z metropolitní oblasti kolem Kyjeva. Nejsou to přitom ani dva měsíce, co Rusové po zinscenovaných „referendech“ prohlásili Cherson a další části Ukrajiny za součást Ruské federace.

Naopak ukrajinská armáda završila osvobozením Chersonu tříměsíční úspěšné období, kdy se jí dařilo postupovat okupovanými oblastmi. Rusům už měsíce nevychází nic, podotýká BBC.

Britská stanice vidí v aktuálním vývoji vyvrcholení trpělivého a pečlivě rozvrženého sledu kroků, který započal v červenci, kdy Ukrajinci s využitím amerických raketových systémů HIMARS zaútočili na klíčové mosty spojující ruské síly v Chersonu s jeho okolím, a narušili tak klíčové zásobovací linie okupační armády.

„Poté, co Kyjev izoloval ruské síly a přesvědčil Moskvu, že se chystá zaútočit na Cherson, zahájil bleskovou ofenzivu v okolí Charkova, daleko na severovýchodě, čímž Moskvu zcela zaskočil,“ připomíná BBC.

Kam ale budou ukrajinské jednotky při své protiofenzivě postupovat dál? „Moskva to nebude. Nemáme zájem o území jiné země,“ odpověděl během své pondělní návštěvy Chersonu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zřejmé je, že Ukrajina potřebuje využít spád událostí v bojích, které se nyní jasně kloní na její stranu. „Pokud nechce Ukrajina dělat (územní) ústupky, musí zatlačit a nedat Rusům čas na oddych. Jinak by se mohlo stát, že Rusové lépe zpracují mobilizaci, připraví jednotky, vyprodukují techniku a pro Ukrajinu to může být těžší a těžší. Dává smysl využít situace, dokud jsou Rusové relativně slabí, dezorganizovaní a kdy mají jisté pochyby, jak pokračovat,“ uvedl ve vysílání ČT24 politický geograf Jan Kofroň.

Zároveň připomněl, že k tomu, aby Ukrajina dobyla své ztracené území, stále chybí několik desítek tisíc kilometrů čtverečních. „A to se nebavíme o samotném Doněcku, Luhansku a Krymu, které jsou okupované od roku 2014,“ zdůraznil.

Nahrávám video

Ukrajinská agentura Unian s odvoláním na výzkumníka, který sleduje postup vojsk na základě zpráv z otevřených zdrojů, uvedla, že ukrajinská armáda osvobodila už více než polovinu území, kterého se zmocnila ruská vojska po invazi z 24. února. 

Systémy HIMARS dosáhnou dál

Stažení Rusů v Chersonské oblasti za Dněpr podle Kofroně přinese Ukrajincům výhodu v tom, že jejich systémy HIMARS budou mít dostřel o 20 až 30 kilometrů dál než dosud. „A Rusové tak budou pod větším tlakem ukrajinských raketových útoků na Krym,“ očekává.

Naopak slovenský generálporučík ve výslužbě a bývalý velitel výcvikového centra NATO Pavel Macko je ohledně většího využití HIMARSů z nově osvobozeného území opatrný. „Už jsem viděl, že různí analytici kreslili pásma, kam až všude HIMARS dostřelí, ale je třeba říct, že samotný Cherson je v palebném dosahu ruských sil,“ upozorňuje na fakt, že Dněpr je sice mohutnou překážkou, pro ruské dělostřelectvo ovšem ne nepřekonatelnou. Ostatně i během pondělního Zelenského pobytu Chersonu byla v centru města slyšet dělostřelecká palba.

Ukrajinci tak nemohou přesunout systémy HIMARS až k břehu Dněpru, kde by byly zranitelné. I tak se jedná o nespornou výhodu. Přesto, že Kyjev nebude moci ohrožovat přímo úzký pás pevniny propojující nelegálně anektovaný poloostrov s pevninou, bude moci podle Macka ostřelovat alespoň železniční trať u něj.

Generálporučík nečeká, že by se Ukrajinci nyní rozhodli zaútočit přes Dněpr, na levém břehu jsou totiž Rusové dobře opevněni. Očekávat se podle něj dá spíš ofenziva z prostoru mezi Záporožím a Melitopolem, odkud se budou Ukrajinci tlačit ruským jednotkám do zad, přepokládá Macko. Druhou možností je pak podle něj postup v prostoru mezi Mariupolem a Melitopolem.

Ani analytici z ISW nečekají, že by se Ukrajinci nyní pokoušeli na různých místech zahánět Rusy za Dněpr – vyžadovalo by to příliš mnoho sil a zásobování ukrajinských jednotek na levém břehu by bylo problematické: „Obránci proto spíš upevní kontrolu na západním břehu a zajistí si dostatečné síly, aby odradili Rusy před případným pokusem opět překročit řeku.“

Metr po metru Luhanskou oblastí

Ukrajinci pravděpodobně využijí bojovou sílu uvolněnou po osvobození západní části Chersonské oblasti k posílení aktuální protiofenzivy v Luhanské oblasti nebo k zahájení nového protiofenzivního tažení jinde, píše ISW ve své analýze dalšího vývoje války.

Šéf vojenské správy Luhanské oblasti Serhij Hajdaj v pondělí uvedl, že v jeho regionu ukrajinské síly osvobodily z ruských rukou dvanáct obcí. „Postup není jednoduchý, každý metr Luhanské oblasti se nám vydává velmi těžce. Rusové měli čas připravit a nasadit velké množství branců,“ řekl podle serveru Ukrajinska pravda.

Mezi čerstvě osvobozenými obcemi v Luhanské oblasti je i Makijivka, což ukrajinskou armádu přiblížilo ke strategicky důležitému městu Svatove. Podle Hajdaje Rusové neustále útočí na vesnici Bilohorivka, která je nyní „kompletně vypleněná“.

Zintenzivnění ofenzivy v Doněcké oblasti

Rusové během podzimu a zimy zřejmě ještě zintenzivní svou ofenzivu v Doněcké oblasti, kam dorazí síly stažené od Chersonu, ale i další mobilizovaní vojáci. Ti však přicházejí v malých počtech, nejedná se o ucelené jednotky, navíc jim chybí výcvik i zbraně. Na frontě se přidávají k jednotkám, které bojují bez odpočinku už devět měsíců a po ztrátách, které zatím utrpěly, jsou značně demoralizované.

ISW proto neočekává, že by se invazním vojskům v Doněcké oblasti podařil větší postup: „Navzdory obnovenému úsilí pravděpodobně nedosáhnou významných operačních zisků, ačkoliv je možné, že by časem za obrovských nákladů mohli získat Bachmut.“

Podle Zelenského už nyní zažívají Ukrajinci nasazení v Doněcké oblasti peklo. „Každý den tam probíhají nesmírně brutální boje. Ale díky silné obraně v Doněcké oblasti můžeme vést útočné operace na dalších frontách. Děkuji všem vojákům, kteří brání Ukrajinu v těchto obzvláště těžkých bojích v Pavlivce, Marince a Pervomajsku,“ prohlásil o víkendu.

V Doněcké oblasti jsou nasazeni vojáci pravidelných ruských ozbrojených sil, mobilizovaní Rusové, bojovníci soukromé Wagnerovy skupiny, ruské dobrovolnické zálohy, domobrana z takzvaných „lidových republik“ a v neposlední řadě čečenští bojovníci vyslaní Ramzanem Kadyrovem.

„Tento bizarní konglomerát sil bude mít podstatně menší efektivní bojovou sílu, než by mělo seskupení pravidelných jednotek podobné velikosti,“ připomíná ISW s tím, že se jim zřejmě podaří dosáhnout dílčích úspěchů díky svým počtům, ale během několika měsíců je ukrajinští vojáci donutí zastavit se nedaleko výchozích bodů.

Generál zima

Postup bojů v nadcházejících týdnech také významně ovlivní počasí a zkracování denního světla. Zatímco na vrcholu léta mohly armády využít až 16 hodin světla, v nadcházejících dnech to bude kolem devíti, což bude znamenat méně ofenzivních operací a naopak více statických obranných front, upozorňuje britské ministerstvo obrany s tím, že schopnost nočního vidění se stane velmi důležitým prvkem.

Zatímco od září do listopadu se průměrná denní teplota na východě Ukrajiny pohybuje kolem 13 stupňů, mezi prosincem a únorem klesá k nule a u špatně vybavených jednotek, které nemají zimní oblečení a možnost vybudování aspoň provizorních přístřešků, hrozí omrzliny. I méně závažná zranění se mohou stát život ohrožujícími.

„Kromě toho se 'zlatá hodina', během níž je možné zachránit kriticky zraněného vojáka, zkracuje zhruba na polovinu,“ dodalo britské ministerstvo obrany ve své nejnovější zprávě.

Během zimy se zvýší množství srážek i rychlost větru, což podle Londýna bude představovat další výzvu pro již tak nízkou morálku ruských sil, ale také problémy pro údržbu zbraní. „Veškerá rozhodnutí, která ruský generální štáb učiní, tak budou částečně záviset na nástupu zimy,“ zdůrazňují britští zpravodajci ohledně dalšího možného vývoje na bojišti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 50 mminutami

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1450 lidí.
14:08Aktualizovánopřed 54 mminutami

Pět mrtvých po střelbě na severu Německa, policie zadržela podezřelého

Pět lidí zemřelo při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa. Podle německých médií k tomu došlo v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu podle BBC zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Policie uvedla, že veřejnosti již nehrozí žádné další nebezpečí.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily osm lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito pět lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Dalších 21 osob bylo podle něj zraněno. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě je několik zraněných, včetně jednoho dítěte.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 2 hhodinami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled