Jan Kofroň

Ruská agrese na Ukrajině mění pohled Evropy na obranu starého kontinentu. Finsko a Švédsko přiměla ke vstupu do Severoatlantické aliance, dalším západním státům pak připomněla, že ve válce záleží primárně na počtu vojáků. Právě ti na kontinentu po konci studené války chybí, zájem o vstup do armády navíc každým rokem klesá. Inspirovat ostatní by mohlo právě Švédsko se svým modelem povinné vojenské služby.

V Rusku se stala terčem dronového útoku ropná rafinerie a průmyslový objekt ve dvou městech asi 1300 kilometrů od ukrajinské hranice. Ukrajinská média uvedla, že za akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka a že jedním z cílů byl závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga v Tatarské autonomní republice. Pomocí dronů útočilo i Rusko na Ukrajinu. Cílilo znovu na energetickou infrastrukturu.

Tématem posledních dnů zůstává plánovaná ukrajinská protiofenziva. Představitelé válkou zasažené země o ní mluví už několik měsíců takřka denně. Podle aktuálního vyjádření prezidenta Volodymyra Zelenského už úřady přijaly rozhodnutí o načasování bojového postupu. Ze strategických důvodů ale Ukrajina žádné detaily neprozrazuje.

Západní veřejnost zapomněla na hrozbu velké konvenční války. Invaze do Iráku a Afghánistánu vychýlily představy o ní a druhou světovou válku pamatuje už málokdo. Přitom právě té je způsob boje v ruské obnovené invazi na Ukrajinu nejpodobnější. A to přesto, že zbraňové systémy udělaly velký pokrok a objevila se i nová kategorie v podobě dronů.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

Blížící se zima a teploty pod nulou budou mít dopad i na válku na Ukrajině. Rusům se historicky v nízkých teplotách vojensky dařilo, tuto zimu ale budou hrát mrazy spíše proti nim. Ukrajina je díky západní pomoci pro boj v tuhých podmínkách lépe vybavená, Rusko navíc nutně potřebuje přestávku na přeskupení sil a obnovu. Podle vojenských expertů je ale Ukrajina nyní v první linii a bude tlačit, aby Rusům nedala čas se zotavit a připravit.

Ukrajincům se dál daří postupovat a osvobozovat Ruskem okupované oblasti. Výrazným úspěchem posledních dnů je stažení Rusů v Chersonské oblasti za Dněpr a osvobození Chersonu. „Momentum je ve válce důležitým faktorem, a to Ukrajina nyní má. Kyjev a jeho partneři to musí maximálně využít,“ podotýká americký Institut pro studium války (ISW) v okamžiku, kdy na ukrajinském bojišti začne co nevidět působit další silný hráč – zima.

Vyhlášení částečné mobilizace je podle expertů důkazem toho, že invaze na Ukrajinu ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi nevychází podle plánu. Než Rusko bude schopné rezervisty nasadit, potrvá to podle nich minimálně týdny, možná měsíce. Rusko chce povolat tři sta tisíc rezervistů, hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností. Mobilizace začne okamžitě.

Přestože Ukrajina podle Jana Kofroně z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zvládla první půlrok války lépe, než čekal, byly tam i milníky, kdy se o ukrajinský osud obával. Zmínil, že ho až šokovalo, jak rychle zpočátku postupovaly ruské jednotky na jihu země.

Jedenáct čínských balistických střel dopadlo do vod okolo Tchaj-wanu. Pět dalších pak do japonské zóny. Tchaj-pej obvinila Peking, že se chová jako Severní Korea, a aktivovala svůj obranný systém. Manévry spustil komunistický režim v reakci na návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ale tvrdí, že Čína zatím na invazi na ostrov kapacitu nemá.

Ukrajina neustále žádá partnery o dělostřeleckou munici, která je při současném způsobu vedení boje zásadní. Zatím jí nachází dost, aby dokázala ruský postup víceméně zadržovat. Skladové zásoby i výrobní kapacity jsou však omezené a může nastat chvíle, kdy už spotřebu nebude možné uspokojit. Ukrajinci totiž používají dominantně zbraně sovětské ráže 152 milimetrů, zatímco Západ standardizoval své hlavně na 155 milimetrech. Problémy s municí se ale nevyhýbají ani Rusku.

Postup ruské armády na Ukrajině je nyní koordinovanější, od začátku války se poučila, myslí si politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dodávky zbraní a velká pomoc Spojených států Ukrajině může podle něj situaci na bojišti změnit, nemyslí si ale, že by Kyjev válku vyhrál, spíš se situace vrátí ke stavu před vypuknutím konfliktu, řekl v Horizontu ČT24.

Na Ukrajině začala další fáze války. Ruská armáda zahájila útok, který má za cíl získat celý Donbas. Ruské síly útočí podél celé východní fronty a dobyly město Kreminna v Luhanské oblasti. Ukrajinské jednotky naopak zatím úspěšně odráží útoky u Charkova. V pořadu 90' ČT24 zaznělo, že ambicí Ruska by mohlo být obklíčení ukrajinských vojáků v Donbasu ze severu i z jihu.

Další fáze války by mohla zanedlouho vypuknout na východě Ukrajiny. Očekává se tam totiž masivní útok ruské armády, která podle Kyjeva již do oblasti zřejmě přesunula potřebnou sílu. Rusové také pokračují v ostřelování severního cípu fronty kolem Charkova. Proti nim se však připravují ukrajinští obránci, které finančně i materiálně podporuje Západ. Šance obou stran zhodnotili odborníci v pořadech Horizont a Události, komentáře.

Hlavní střety na severu Ukrajiny a na cestě ke Kyjevu utichly. Rozsáhlá území jsou po stažení agresorů opět pod kontrolou ukrajinské armády. Jejím protiútokům se daří jak v okolí zle zkoušených měst Černihiv a Charkov, tak i na jihovýchodě na předměstí Mykolajivu. Pokračováním ruské agrese se zabýval pořad Horizont ČT24, jehož hostem byl politický geograf Fakulty sociálních věd Jan Kofroň.

Válka na Ukrajině trvá už šestnáctý den a útoky neutichají. Bombardování se rozšířilo i na západ země, kde ničilo leteckou infrastrukturu. U Kyjeva se kolona ruských tanků a další techniky přiblížila k hlavnímu městu, dál také sílí vzájemné obviňování z plánu na použití chemických a biologických zbraní. Válka už překračuje ukrajinské hranice. Podle kyjevské vlády ruské letadlo zaútočilo na běloruskou vesnici – údajně proto, aby to Minsk vtáhlo do konfliktu. Běloruské ministerstvo obrany informaci popřelo. V 90' ČT24 situaci rozebírali bývalý velitel speciálního oddělení SOG Lumír Němec a Jan Kofroň z Institutu politických studií Univerzity Karlovy.