Americko-ruský summit na Aljašce se koná díky americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, ale je dobře, že EU s ním komunikuje, uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) udělala Evropa maximum, aby USA sdělila své zájmy a předala zkušenosti, které s Ruskem má.
„Vývoj je velmi dynamický. Zatím registrujeme velkou snahu evropských lídrů maximálně informovat Trumpa o tom, co ho všechno čeká. Já věřím, že se podařilo vysvětlit, na základě evropských zkušeností, které máme, (…) že se Rusku nedá věřit. Řekl to i (ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj, že je potřeba se připravit na to, že (ruský vládce Vladimir) Putin bude blafovat,“ shrnul Vystrčil přípravy evropských států na očekávaný páteční americko-ruský summit na Aljašce.
Havlíček připisuje zásluhy za posun v diplomatických snahách ohledně řešení rusko-ukrajinské války Trumpovi a je podle něj chybou, že se již dříve nechopila iniciativy Evropská unie. „(Trump) má aspoň tah na branku ve smyslu, že se to snaží ukončit, a konečně i díky němu dojde v pátek k jednání,“ řekl Havlíček.
„Je třeba si připustit, že za delší konec tahá Donald Trump, který uchopil iniciativu po tom, co se stal prezidentem. A je škoda, že EU nevyužila šance a v minulém roce nebyla iniciativnější a čekalo se na americké volby,“ dodal.
Vystrčil nicméně oponoval, že Putin tehdy jednat nechtěl, jelikož chtěl ovládnout celou Ukrajinu, a že k tomu, aby svolil k jednání, bylo nejprve nutné ukázat sílu. Zároveň uvedl, že je podle něj dobře, že se USA snaží dosáhnout příměří a míru, ale nemělo by to být tak, že by to všechno vzniklo za podmínek, které nebudou přijatelné pro Ukrajinu a evropskou bezpečnost.
Roli dle Kofroně sehraje i vývoj na frontě
Podle politického geografa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Kofroně dosažení příměří nebude jednoduché. „Je velkou otázkou, do jaké míry jsou Rusové ochotni ustoupit, což je v tento okamžik těžko odhadnutelné,“ upozornil Kofroň s tím, že Rusové své základní požadavky stále příliš nezmírňují.
„Požadavky v tento okamžik neznějí jen na území, které kontrolují, ale znějí i na části území Doněcka, Záporoží a tak dále, které nekontrolují, včetně částí území, které jsou za řekou Dněpr. Pokud by se Rusové dostali za řeku Dněpr, byla by to z pohledu Ukrajiny kapitulace a je jasné, že k tomu by Ukrajinci nechtěli svolit,“ dodal.
Poukázal také na roli vývoje na frontě. „Uvidíme, jak bude nahrávat Rusům nebo Ukrajincům vývoj na frontě dnes, zítra, pozítří. Víme, že jsou tam teď překvapivě velmi dynamické změny v kontextu extrémně statické války. A i podle toho, jak to bude vypadat, bude mít jedna nebo druhá strana určitou mírnou výhodu,“ míní Kofroň.
Nejsilnější nástroje nátlaku, které Trump na Putina má, jsou podle Havlíčka nástroje ekonomické. Dle jeho názoru právě ekonomický tlak stojí za tím, že Putin zasedne k jednacímu stolu. „Ekonomické sankce pravděpodobně fungují nejvíce, to je v rukou hlavně USA a částečně EU,“ sdělil Havlíček s tím, že americké sankce podle něj „zarezonovaly výrazně více“ než evropské.
Havlíček i Vystrčil vyjádřili očekávání, že páteční summit bude následován dalšími jednáními, kterých se již zúčastní také Zelenskyj, případně zástupci Evropy.
„Přejme si, aby to bylo úspěšné jednání, které, tak jak všichni naznačují, nebude mít zřejmě finále v ten pátek, může to být jakési předkolo k dalšímu jednání, u kterého by měl být i Zelenskyj, a tam by se mohlo dojednat více,“ řekl Havlíček.
„Jsme jednoznačně pro to (…), že nebudou teritoriální změny a změny hranic předmětem jednání, která budou probíhat na Aljašce. Pokud se to podaří, a souhlasím, aby další jednání bylo za přítomnosti zástupců Ukrajiny a případně i Evropy, tak by to bylo jedině dobře,“ sdělil Vystrčil s tím, že podle dostupných informací by Trump o územních změnách s Putinem při pátečním summitu diskutovat neměl.
