Trump oznámil, že se s Putinem sejde 15. srpna na Aljašce

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se sejde s ruským vládcem Vladimirem Putinem 15. srpna na Aljašce. Jednání by se mělo týkat rusko-ukrajinské války. Místo i den konání jednání později podle agentury TASS potvrdil poradce Kremlu Jurij Ušakov.

„Velmi očekávané setkání mezi mnou, prezidentem Spojených států amerických, a ruským prezidentem Vladimirem Putinem se uskuteční ve skvělém státu Aljaška,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.

Poradce Kremlu Jurij Ušakov potvrdil, že schůzka Putina a Trumpa se uskuteční 15. srpna na Aljašce, píše agentura TASS. Rusko a Spojené státy jsou podle Ušakova „blízkými sousedy, a tak je zcela logické, že se summit uskuteční na Aljašce“.

Dodal, že Putin s Trumpem během něho budou jednat o možnostech dosažení dlouhodobého urovnání „krize na Ukrajině“. Ruští a američtí činitelé se v následujících dnech budou věnovat přípravě summitu, podle Ušakova to nebude jednoduchý proces.

Bílý dům zvažuje pozvání Zelenského na jednání

Bílý dům zvažuje, že pozve ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Aljašku. Uvedla to v sobotu stanice NBC News. Zpráva NBC se odvolává na vysoce postaveného amerického činitele a tři osoby, které byly o interních diskusích v Bílém domě informovány. „Diskutuje se o tom,“ citovala stanice jednoho z lidí seznámeného s obsahem jednání.

Zelenskyj v reakci na zprávu o plánovaném rusko-americkém summitu zdůraznil, že jakékoliv řešení konfliktu s Moskvou bez Kyjeva bude řešením proti míru. Ukrajina podle něj nemůže porušit ústavní principy týkající se jejího území a dodal, že Ukrajinci svou zemi okupantům nevydají. Podle ústavy je ukrajinské území v rámci stávajících hranic nedělitelné a nedotknutelné.

Server Axios s odvoláním na zdroje obeznámené se situací píše, že vysocí činitelé USA, Ukrajiny a několika evropských zemí se o víkendu plánují sejít v Británii, aby se pokusili před plánovanou schůzkou Trumpa s Putinem sjednotit své postoje. Kyjev a některé členské země NATO se podle serveru obávají, že Trump by mohl souhlasit s Putinovými návrhy na ukončení rusko-ukrajinské války, aniž by zohlednil jejich stanoviska.

Výhra pro Putina, popisuje možnou dohodu Bloomberg

Agentura Bloomberg už dříve v pátek uvedla, že Washington a Moskva připravují dohodu o příměří v rusko-ukrajinské válce, která stvrdí ruské teritoriální zisky na východě Ukrajiny, zejména v Donbasu. Moskva si chce také ponechat poloostrov Krym, který Ukrajině v rozporu s mezinárodním právem zabrala už v roce 2014.

Trump v pátek v Bílém domě mluvil o výměně území, která „bude ku prospěchu obou stran“. Od svého lednového návratu na prezidentský post se Trump snaží napravit vztahy s Ruskem, které jsou na nejhorší úrovni za několik desetiletí, a ukončit ruskou válku na Ukrajině. Ve svých veřejných vyjádřeních se pohybuje mezi obdivem Putina a tvrdou kritikou na jeho adresu, píše Reuters.

Agentura konstatuje, že takový výsledek by byl velkou výhrou pro Putina, který by k dosud Ruskem obsazeným územím přidal i části Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti, které ruské síly nedokázaly ovládnout ani od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Evropští činitelé varují před Putinovou zdržovací taktikou

Podobné informace jako Bloomberg v pátek přinesl i list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož Putin Spojeným státům řekl, že zastaví válku výměnou za východní Ukrajinu, tedy zejména Donbas. Moskva by se přitom nezavázala prakticky k ničemu jinému než k zastavení bojů. Washington následně začal připravovat summit obou prezidentů, zatímco evropští činitelé se podle WSJ vyjadřují spíše skepticky, protože se obávají, že to je další Putinova zdržovací taktika a způsob, jak se vyhnout rozsáhlým americkým sankcím, které Trump avizoval.

Zatím není jasné, jestli je Moskva připravena vzdát se jakéhokoliv území, které nyní okupuje. Kyjev dosud podle Bloombergu dával najevo, že ruskou okupaci a anektování svého území nepřijme. Agentura Reuters poznamenává, že Ukrajina dala najevo flexibilitu při hledání cest, jak válku ukončit, ale přijmout ztrátu zhruba pětiny území by bylo velmi bolestivé a politicky složité pro Zelenského a jeho vládu.

Ohledně budoucnosti ukrajinských území, na nichž Kyjev válčí s ruskými invazními silami, Trump řekl, že se o ně bojuje tři a půl roku a zemřelo tam mnoho Rusů i Ukrajinců. „Chceme získat nějaké zpátky, chceme nějakou výměnu,“ uvedl. Bude to podle něho výměna ku prospěchu obou stran. „Je to složité, není to jednoduché,“ připustil šéf Bílého domu, který před lednovým nástupem do prezidentské funkce tvrdil, že konflikt na Ukrajině ukončí během 24 hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Série nových útoků USA zabila nejméně 30 civilistů, tvrdí Teherán

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně třicet civilistů, tvrdí íránská vláda s tím, že zranění utrpělo přes 260 lidí. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA další vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
05:35Aktualizovánopřed 6 mminutami

Ukrajina hlásí po útocích mrtvé, Kyjev drony zasáhl ruské tankery

Ruský útok na Oděsu si vyžádal tři mrtvé, uvedl ve středu šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. Další tři lidé zahynuli podle úřadů v Sumách po útoku leteckými pumami. Po jednom mrtvém ohlásily ukrajinské úřady z Černihivské oblasti a Chersonu. Ukrajina zároveň zasáhla v Černém moři dvacet ruských lodí, z toho sedmnáct tankerů, uvedl velitel jejích dronových vojsk Robert Brovdi. Do Kyjeva zároveň ve středu přicestovalo několik vrcholných evropských politiků.
08:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Devět zemí EU chce konec financování MOV kvůli účasti Ruska na olympiádě

Ministři devíti zemí Evropské unie (EU) odpovědní za sportovní problematiku vyzvali komisaře Glenna Micallefa, aby EU přestala financovat Mezinárodní olympijský výbor (MOV) kvůli jeho rozhodnutí zrušit zákaz pro Ruský olympijský výbor. Ruští sportovci se tak budou moci účastnit olympijských her v roce 2028 v Los Angeles. Otevřený dopis podepsali ministři ze Švédska, Estonska, Nizozemska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska, Finska a Dánska, uvedl server Politico.
před 2 hhodinami

Počet nakažených ebolou v Kongu překročil dva tisíce

Evidovaných případů eboly je v Kongu přes dva tisíce, oznámily v noci na středu dle agentury Reuters vládní úřady. Světová zdravotnická organizace (WHO) v úterý uvedla, že skutečné počty nakažených mohou být i několikanásobně vyšší. Zemřelo 754 nakažených.
před 5 hhodinami

VideoAmerický archiv nahrál na internet sbírku členských legitimací NSDAP

V Německu nebylo ještě donedávna snadné jednoznačně odpovědět na otázku, jestli něčí prarodiče byli nacisté. Dochované členské legitimace Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) byly kvůli přísné ochraně osobních dat přístupné jen omezeně a fyzicky v berlínském archivu. Americký archiv teď sbírku nahrál na internet.
před 9 hhodinami

Americká armáda oznámila obnovení námořní blokády íránských přístavů

Velitelství americké armády CENTCOM oznámilo, že obnovilo námořní blokádu íránských přístavů od úterních 22:00 SELČ. Tento postup nařídil v pondělí americký prezident Donald Trump. Americké námořnictvo má v oblasti více než dvacet bojových lodí a stovky letounů, uvedlo velitelství. Spojené státy příští týden v Íránu zaútočí na mosty a elektrárny, pokud Teherán neuzavře do té doby se Spojenými státy dohodu, sdělil dle agentur Trump při vystoupení na stanici Fox News.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pohraniční kontroly mezi Španělskem a Gibraltarem skončily

Kontroly na hranici mezi Španělskem a Gibraltarem ve středu krátce po půlnoci skončily. Píší to agentury AFP a AP. Je to výsledek dohody podepsané v úterý mezi Británií a Evropskou unií o statusu tohoto britského území na jihu Pyrenejského poloostrova. Jedním z cílů ujednání bylo právě odstranění pozemní hranice.
před 12 hhodinami

VideoFinsko spouští náborovou kampaň do tajné služby, reaguje tím na ruské aktivity

Finská tajná služba žádá občany o spolupráci při ochraně proti nepřátelským státům. Na její novou kampaň už odpověděly tři tisíce lidí. Jde o nejrozsáhlejší nábor civilistů do bezpečnostních služeb za poslední roky v celém regionu. Výhodou je znalost ruštiny nebo čínštiny, protože tyto země Finsko vnímá jako hrozbu. Hlásit se mohou všichni zájemci ochotní projít zpravodajským výcvikem, vítáni jsou i důchodci. Helsinky tím reagují na ruské útoky proti infrastruktuře, které po vstupu do NATO nepolevují. Ještě proaktivnější nabídky zveřejňuje vojenská rozvědka v Dánsku.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.