Rusko a USA se dohodly na setkání Trumpa s Putinem, řekl poradce Kremlu

Nahrávám video

Rusko a Spojené státy se dohodly na setkání prezidenta USA Donalda Trumpa a ruského vůdce Vladimira Putina v nadcházejících dnech, oznámil ve čtvrtek podle ruské státní agentury TASS poradce Kremlu Jurij Ušakov. Podle něj už začaly přípravy na summit lídrů. Trump ve čtvrtek uvedl, že se setká s Putinem, i když ten se odmítne sejít s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Ve středu jednal v Moskvě se šéfem Kremlu Trumpův zmocněnec Steve Witkoff. Podle Ušakova činitel USA zmínil možnost také trojstranného setkání za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moskva tento návrh nekomentovala, prohlásil Ušakov podle agentury RIA Novosti s tím, že „tato možnost nebyla konkrétně projednána“. Kreml se opakovaně snažil zpochybnit legitimitu Zelenského a vylučoval setkání obou politiků, dokud nebudou dohodnuty podmínky mírové dohody, připomněla agentura AFP.

Nyní Putin vzkázal, že není proti jednání se Zelenským, ale pro takové setkání dle jeho slov ještě nejsou podmínky.

„Na návrh americké strany bylo v principu dosaženo dohody o uspořádání bilaterálního setkání na nejvyšší úrovni v nadcházejících dnech, tedy setkání Vladimira Putina a Donalda Trumpa,“ sdělil ve čtvrtek Ušakov. „V současné době společně s americkými kolegy začínáme pracovat na detailech,“ dodal. Dohodnuto je podle něj v zásadě také místo konání summitu, o něm ale podle něj bude Kreml informovat až později. NYP však s odkazem na činitele Bílého domu napsal, že místo setkání ještě není stanoveno.

Nahrávám video

Zelenskyj ve čtvrtek znovu vyzval k osobní schůzce s Putinem. Kyjev v poslední době opakovaně volá po setkání lídrů znepřátelených zemí, protože pouze oni podle Zelenského mohou efektivně jednat o míru. „Na Ukrajině jsme opakovaně říkali, že hledání skutečných řešení může být opravdu efektivní na úrovni lídrů,“ napsal ukrajinský prezident na síti X.

Zároveň avizoval na čtvrtek telefonáty se světovými představiteli – zmínil hovor s německým kancléřem Friedrichem Merzem a představiteli Francie či Itálie. Po rozhovoru s Merzem uvedl, že Evropa by se měla účastnit mírového procesu, protože válka je v Evropě a Ukrajina je součástí tohoto kontinentu.

Parametry ukončení války s Ruskem budou podle Zelenského určovat bezpečnostní podmínky pro Evropu po celá desetiletí. K hovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem Zelenskyj napsal, že šéfa Elysejského paláce informoval o svém středečním rozhovoru s Trumpem a některými evropskými státníky. „Emmanuel mě informoval o svých kontaktech s lídry – těch, které se konaly už dnes (ve čtvrtek) ráno, i těch, které jsou na dnešek v plánu,“ napsal Zelenskyj odpoledne na Telegramu.

Nahrávám video

„Priority jsou naprosto jasné. Zaprvé – konec zabíjení. A je to Rusko, kdo musí souhlasit s příměřím,“ zdůraznil Zelenskyj. Kyjev už dříve souhlasil s americkým návrhem na klid zbraní, Kreml nikoliv.

Americký deník The New York Times (NYT) ve středu napsal, že Trump se chce osobně sejít s Putinem a schůzka by se mohla uskutečnit už příští týden. Následovat má jednání lídrů Ruska a USA se Zelenským. Trump to podle NYT ve středečním telefonátu sdělil lídrům některých evropských zemí. Šéf Bílého domu později podotkl, že je dobrá šance, že se schůzka s Putinem uskuteční velmi brzy.

Nahrávám video

Pokud se Trump s Putinem opravdu sejdou, půjde o první osobní setkání mezi lídry USA a Ruska od roku 2021, kdy se šéfem Kremlu jednal tehdejší americký prezident Joe Biden v Ženevě.

Trump: Schůzka přinesla velký pokrok

Bílý dům ve středu také uvedl, že zájem o schůzku s Trumpem vyjádřilo Rusko. Trump dal mezitím najevo přesvědčeni, že středeční jednání jeho emisara Witkoffa se šéfem Kremlu v Moskvě o možném příměří v ruské válce na Ukrajině přineslo velký pokrok.

Ukrajina se brání ruské plnohodnotné invazi od února 2022. Trump v loňské předvolební kampani sliboval, že válku ukončí do 24 hodin od svého nástupu do funkce. Později připustil, že je to složité. Prohlásil také, že s Putinem není spokojený, a začal zvyšovat tlak na Moskvu a hrozit sankcemi. Šéf Bílého domu také na konci července prohlásil, že zkrátí padesátidenní lhůtu, kterou dal dříve Rusku k ukončení války proti Ukrajině, na deset dní, které uplynou v pátek.

Na zprávy o blížící se schůzce Trumpa s Putinem pozitivně reagovaly ruské akcie. Hlavní index moskevské akciové burzy MOEX, který sleduje vývoj cen čtyřiceti největších veřejně obchodovaných společností v zemi, ve čtvrtek před 12:00 SELČ vykazoval růst o 4,8 procenta. Dostal se tak nad 2898 bodů. Krátce před začátkem plnohodnotné ruské války na Ukrajině byl nad 4000 body, po jejím zahájení spadl pod dva tisíce bodů, než se začal zotavovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Incident na vojenské základně v Kanadě si vyžádal oběti, způsobil i požár

Incident na vojenské základně v kanadské provincii Alberta si vyžádal mrtvé a raněné a způsobil rozsáhlý požár. Oznámil to v sobotu podle agentury AP kanadský ministr obrany David McGuinty, neupřesnil však, co přesně se stalo.
před 1 hhodinou

Vůz v americké Wichitě vjel na fotbalové hřiště během zápasu, dva lidé zemřeli

Dvě oběti si vyžádal incident, při němž nákladní automobil v sobotu ve městě Wichita v americkém státě Kansas projel přes fotbalové hřiště během utkání. Mezi mrtvými je šestiletý chlapec, řidič je ve vazbě, informovala podle agentury Reuters policie. Dalších jedenáct lidí bylo hospitalizováno.
před 2 hhodinami

Francouzská policie zatkla při protestech 1200 lidí. Zranilo se na 150 policistů

Násilnosti, které v sobotu provázely v některých francouzských městech celostátní demonstrace, si vyžádaly 150 zraněných policistů a četníků. Zadrženo bylo 1200 lidí, oznámil v sobotu pozdě večer francouzský premiér Sébastien Lecornu.
před 4 hhodinami

Ve francouzském Limoges vzplála během protestů radnice, úřady viní „vandaly“

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Ve městě Limoges zachvátil sídlo radnice z 19. století požár, místní představitel hovoří o „úmyslném činu vandalů“. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rumunské stíhačky sestřelily dva ruské drony Geraň, uvedlo ministerstvo

Dva stroje F-16 rumunského letectva sestřelily v sobotu nad rumunskými vodami na východě země krátce po sobě dva drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany. Později informovalo, že se jednalo o útočné drony typu Geraň, které jsou ruskou variantou dronu íránské konstrukce Šáhed.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.