Rusko a USA se dohodly na setkání Trumpa s Putinem, řekl poradce Kremlu

Nahrávám video

Rusko a Spojené státy se dohodly na setkání prezidenta USA Donalda Trumpa a ruského vůdce Vladimira Putina v nadcházejících dnech, oznámil ve čtvrtek podle ruské státní agentury TASS poradce Kremlu Jurij Ušakov. Podle něj už začaly přípravy na summit lídrů. Trump ve čtvrtek uvedl, že se setká s Putinem, i když ten se odmítne sejít s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Ve středu jednal v Moskvě se šéfem Kremlu Trumpův zmocněnec Steve Witkoff. Podle Ušakova činitel USA zmínil možnost také trojstranného setkání za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moskva tento návrh nekomentovala, prohlásil Ušakov podle agentury RIA Novosti s tím, že „tato možnost nebyla konkrétně projednána“. Kreml se opakovaně snažil zpochybnit legitimitu Zelenského a vylučoval setkání obou politiků, dokud nebudou dohodnuty podmínky mírové dohody, připomněla agentura AFP.

Nyní Putin vzkázal, že není proti jednání se Zelenským, ale pro takové setkání dle jeho slov ještě nejsou podmínky.

„Na návrh americké strany bylo v principu dosaženo dohody o uspořádání bilaterálního setkání na nejvyšší úrovni v nadcházejících dnech, tedy setkání Vladimira Putina a Donalda Trumpa,“ sdělil ve čtvrtek Ušakov. „V současné době společně s americkými kolegy začínáme pracovat na detailech,“ dodal. Dohodnuto je podle něj v zásadě také místo konání summitu, o něm ale podle něj bude Kreml informovat až později. NYP však s odkazem na činitele Bílého domu napsal, že místo setkání ještě není stanoveno.

Nahrávám video

Zelenskyj ve čtvrtek znovu vyzval k osobní schůzce s Putinem. Kyjev v poslední době opakovaně volá po setkání lídrů znepřátelených zemí, protože pouze oni podle Zelenského mohou efektivně jednat o míru. „Na Ukrajině jsme opakovaně říkali, že hledání skutečných řešení může být opravdu efektivní na úrovni lídrů,“ napsal ukrajinský prezident na síti X.

Zároveň avizoval na čtvrtek telefonáty se světovými představiteli – zmínil hovor s německým kancléřem Friedrichem Merzem a představiteli Francie či Itálie. Po rozhovoru s Merzem uvedl, že Evropa by se měla účastnit mírového procesu, protože válka je v Evropě a Ukrajina je součástí tohoto kontinentu.

Parametry ukončení války s Ruskem budou podle Zelenského určovat bezpečnostní podmínky pro Evropu po celá desetiletí. K hovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem Zelenskyj napsal, že šéfa Elysejského paláce informoval o svém středečním rozhovoru s Trumpem a některými evropskými státníky. „Emmanuel mě informoval o svých kontaktech s lídry – těch, které se konaly už dnes (ve čtvrtek) ráno, i těch, které jsou na dnešek v plánu,“ napsal Zelenskyj odpoledne na Telegramu.

Nahrávám video

„Priority jsou naprosto jasné. Zaprvé – konec zabíjení. A je to Rusko, kdo musí souhlasit s příměřím,“ zdůraznil Zelenskyj. Kyjev už dříve souhlasil s americkým návrhem na klid zbraní, Kreml nikoliv.

Americký deník The New York Times (NYT) ve středu napsal, že Trump se chce osobně sejít s Putinem a schůzka by se mohla uskutečnit už příští týden. Následovat má jednání lídrů Ruska a USA se Zelenským. Trump to podle NYT ve středečním telefonátu sdělil lídrům některých evropských zemí. Šéf Bílého domu později podotkl, že je dobrá šance, že se schůzka s Putinem uskuteční velmi brzy.

Nahrávám video

Pokud se Trump s Putinem opravdu sejdou, půjde o první osobní setkání mezi lídry USA a Ruska od roku 2021, kdy se šéfem Kremlu jednal tehdejší americký prezident Joe Biden v Ženevě.

Trump: Schůzka přinesla velký pokrok

Bílý dům ve středu také uvedl, že zájem o schůzku s Trumpem vyjádřilo Rusko. Trump dal mezitím najevo přesvědčeni, že středeční jednání jeho emisara Witkoffa se šéfem Kremlu v Moskvě o možném příměří v ruské válce na Ukrajině přineslo velký pokrok.

Ukrajina se brání ruské plnohodnotné invazi od února 2022. Trump v loňské předvolební kampani sliboval, že válku ukončí do 24 hodin od svého nástupu do funkce. Později připustil, že je to složité. Prohlásil také, že s Putinem není spokojený, a začal zvyšovat tlak na Moskvu a hrozit sankcemi. Šéf Bílého domu také na konci července prohlásil, že zkrátí padesátidenní lhůtu, kterou dal dříve Rusku k ukončení války proti Ukrajině, na deset dní, které uplynou v pátek.

Na zprávy o blížící se schůzce Trumpa s Putinem pozitivně reagovaly ruské akcie. Hlavní index moskevské akciové burzy MOEX, který sleduje vývoj cen čtyřiceti největších veřejně obchodovaných společností v zemi, ve čtvrtek před 12:00 SELČ vykazoval růst o 4,8 procenta. Dostal se tak nad 2898 bodů. Krátce před začátkem plnohodnotné ruské války na Ukrajině byl nad 4000 body, po jejím zahájení spadl pod dva tisíce bodů, než se začal zotavovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 57 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...