Trump by se mohl příští týden sejít s Putinem, píše NYT

Nahrávám video

Prezident USA Donald Trump se chce osobně sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem, píše list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se list odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat pak má jednání Trumpa a Putina s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Putin ve středu také přijal v Kremlu Trumpova zmocněnce Steva Witkoffa. Podle Putinova zahraničněpolitického poradce Jurije Ušakova si obě strany vyměnily „signály“ ohledně situace na Ukrajině.

Trump své plány oznámil ve středu během telefonického hovoru s evropskými lídry po schůzce Witkoffa a Putina, uvedly zdroje NYT. Setkání by se měli účastnit pouze Trump, Zelenskyj a Putin. Evropští lídři, kteří se snažili koordinovat jednání o ukončení násilí mezi Ruskem a Ukrajinou a zároveň podporovali svého evropského souseda, podle jedné z osob obeznámených s telefonátem Trumpovo prohlášení přijali.

Podle zdrojů NYT se telefonátu zúčastnili Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz, generální tajemník NATO Mark Rutte, americký viceprezident JD Vance, šéf americké diplomacie Marco Rubio a emisar Witkoff. Nejmenovaný ukrajinský zdroj agentuře AFP řekl, že mezi účastníky byl také finský prezident Alexander Stubb. O zástupcích americké administrativy se však tento zdroj nezmínil.

Bílý dům prohlásil, že Rusko také vyjádřilo zájem o schůzku s Trumpem. „Je tu dobrá šance, že se setkání uskuteční velmi brzy,“ uvedl posléze ve středu večer šéf Bílého domu. Žádné konkrétní datum ovšem nezmínil.

Zelenskyj se k věci přímo nevyjádřil, ale ve svém večerním prohlášení uvedl, že vedl rozhovor s prezidentem Trumpem a že jeho postoj i postoj evropských lídrů je takový, že „válka musí skončit“, ale „spravedlivým způsobem“.

Witkoffova cesta

Witkoff do Ruska přiletěl dva dny před pátečním vypršením Trumpova termínu, ve kterém má Putin podle šéfa Bílého domu čas dát najevo ochotu uzavřít příměří s Ukrajinou. Válečný konflikt začal v roce 2014 a výrazně eskaloval v únoru 2022, kdy ruská vojska na Putinův rozkaz sousední zemi otevřeně napadla.

Pokud Kreml na klid zbraní nekývne, Trump hrozí uvalením sekundárních stoprocentních cel na odběratele ruské ropy, aby přiměl Moskvu ukončit válku.

„Z naší strany byly zejména v otázce Ukrajiny předány určité signály. Odpovídající signály jsme obdrželi i od prezidenta Trumpa,“ řekl Ušakov novinářům k jednání, které označil za „užitečné a konstruktivní“. Tématem rozhovoru byly podle něj také perspektivy rozvoje „strategické spolupráce“ Ruska a USA. Setkání trvalo asi tři hodiny.

Po příletu na letiště Vnukovo ve středu ráno uvítal Witkoffa vyjednavač ruského diktátora Kirill Dmitrijev. Od začátku roku jde už o pátou Witkoffovu návštěvu Ruska, připomněl TASS. Naposledy přijel zvláštní vyslanec amerického prezidenta na jednání do Moskvy pětadvacátého dubna, tehdy rovněž jednal s Putinem. Žádný posun ohledně situace na Ukrajině však ze schůzky nevzešel.

„Velmi plodná schůzka,“ míní Trump

„Můj zvláštní vyslanec Steve Witkoff měl velmi plodnou schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bylo dosaženo velkého pokroku!“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. „Všichni souhlasí s tím, že tato válka (na Ukrajině – pozn. red.) musí skončit a my na tom v nadcházejících dnech a týdnech budeme pracovat,“ napsal také Trump.

Trump dříve uvedl, že jeho další kroky budou záviset na výsledku Witkoffových jednání v Moskvě. Nejmenovaný americký činitel agentuře Reuters však řekl, že Washington má stále v úmyslu v pátek zavést sekundární sankce namířené na odběratele ruské ropy.

Trump si také brzy po schůzce Witkoffa a Putina telefonoval se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, uvádějí podle médií zdroje v USA a na Ukrajině. Zelenskyj poté napsal na sociální síti X, že Ukrajina se se svými partnery shoduje na tom, že válka musí skončit a že je potřeba dosáhnout „trvalého a spolehlivého míru“ a že Rusko musí ukončit konflikt, který samo začalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 3 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 5 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 7 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 8 hhodinami
Načítání...