Trump by se mohl příští týden sejít s Putinem, píše NYT

Nahrávám video

Prezident USA Donald Trump se chce osobně sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem, píše list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se list odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat pak má jednání Trumpa a Putina s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Putin ve středu také přijal v Kremlu Trumpova zmocněnce Steva Witkoffa. Podle Putinova zahraničněpolitického poradce Jurije Ušakova si obě strany vyměnily „signály“ ohledně situace na Ukrajině.

Trump své plány oznámil ve středu během telefonického hovoru s evropskými lídry po schůzce Witkoffa a Putina, uvedly zdroje NYT. Setkání by se měli účastnit pouze Trump, Zelenskyj a Putin. Evropští lídři, kteří se snažili koordinovat jednání o ukončení násilí mezi Ruskem a Ukrajinou a zároveň podporovali svého evropského souseda, podle jedné z osob obeznámených s telefonátem Trumpovo prohlášení přijali.

Podle zdrojů NYT se telefonátu zúčastnili Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz, generální tajemník NATO Mark Rutte, americký viceprezident JD Vance, šéf americké diplomacie Marco Rubio a emisar Witkoff. Nejmenovaný ukrajinský zdroj agentuře AFP řekl, že mezi účastníky byl také finský prezident Alexander Stubb. O zástupcích americké administrativy se však tento zdroj nezmínil.

Bílý dům prohlásil, že Rusko také vyjádřilo zájem o schůzku s Trumpem. „Je tu dobrá šance, že se setkání uskuteční velmi brzy,“ uvedl posléze ve středu večer šéf Bílého domu. Žádné konkrétní datum ovšem nezmínil.

Zelenskyj se k věci přímo nevyjádřil, ale ve svém večerním prohlášení uvedl, že vedl rozhovor s prezidentem Trumpem a že jeho postoj i postoj evropských lídrů je takový, že „válka musí skončit“, ale „spravedlivým způsobem“.

Witkoffova cesta

Witkoff do Ruska přiletěl dva dny před pátečním vypršením Trumpova termínu, ve kterém má Putin podle šéfa Bílého domu čas dát najevo ochotu uzavřít příměří s Ukrajinou. Válečný konflikt začal v roce 2014 a výrazně eskaloval v únoru 2022, kdy ruská vojska na Putinův rozkaz sousední zemi otevřeně napadla.

Pokud Kreml na klid zbraní nekývne, Trump hrozí uvalením sekundárních stoprocentních cel na odběratele ruské ropy, aby přiměl Moskvu ukončit válku.

„Z naší strany byly zejména v otázce Ukrajiny předány určité signály. Odpovídající signály jsme obdrželi i od prezidenta Trumpa,“ řekl Ušakov novinářům k jednání, které označil za „užitečné a konstruktivní“. Tématem rozhovoru byly podle něj také perspektivy rozvoje „strategické spolupráce“ Ruska a USA. Setkání trvalo asi tři hodiny.

Po příletu na letiště Vnukovo ve středu ráno uvítal Witkoffa vyjednavač ruského diktátora Kirill Dmitrijev. Od začátku roku jde už o pátou Witkoffovu návštěvu Ruska, připomněl TASS. Naposledy přijel zvláštní vyslanec amerického prezidenta na jednání do Moskvy pětadvacátého dubna, tehdy rovněž jednal s Putinem. Žádný posun ohledně situace na Ukrajině však ze schůzky nevzešel.

„Velmi plodná schůzka,“ míní Trump

„Můj zvláštní vyslanec Steve Witkoff měl velmi plodnou schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bylo dosaženo velkého pokroku!“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. „Všichni souhlasí s tím, že tato válka (na Ukrajině – pozn. red.) musí skončit a my na tom v nadcházejících dnech a týdnech budeme pracovat,“ napsal také Trump.

Trump dříve uvedl, že jeho další kroky budou záviset na výsledku Witkoffových jednání v Moskvě. Nejmenovaný americký činitel agentuře Reuters však řekl, že Washington má stále v úmyslu v pátek zavést sekundární sankce namířené na odběratele ruské ropy.

Trump si také brzy po schůzce Witkoffa a Putina telefonoval se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, uvádějí podle médií zdroje v USA a na Ukrajině. Zelenskyj poté napsal na sociální síti X, že Ukrajina se se svými partnery shoduje na tom, že válka musí skončit a že je potřeba dosáhnout „trvalého a spolehlivého míru“ a že Rusko musí ukončit konflikt, který samo začalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orlí hnízdo, někdejší Hitlerovo horské sídlo, zachvátil požár

Někdejší sídlo nacistického vůdce Adolfa Hitlera – Kehlsteinhaus, známý také jako Orlí hnízdo, zachvátil v pátek večer požár. Policie v sobotu oznámila, že v souvislosti s požárem objektu v bavorských Alpách zadržela podezřelého. Příčina požáru zatím není známa, napsala agentura DPA.
Právě teď‌‌

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu nejvíce útoků od začátku války, píše Reuters

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu a jeho okolí zaznamenáno nejvíce útoků na obchodní plavidla od začátku konfliktu. S odvoláním na údaje Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku (WINEP) to píše agentura Reuters. Během října bylo nahlášeno a potvrzeno 28 útoků. Od 28. února, kdy USA a Izrael válku proti Tehránu zahájily, zaznamenal Noam Raydan, který v institutu incidenty mapuje, 113 útoků.
před 5 hhodinami

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 7 hhodinami

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 11 hhodinami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 12 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.