Trump by se mohl příští týden sejít s Putinem, píše NYT

Nahrávám video

Prezident USA Donald Trump se chce osobně sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem, píše list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se list odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat pak má jednání Trumpa a Putina s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Putin ve středu také přijal v Kremlu Trumpova zmocněnce Steva Witkoffa. Podle Putinova zahraničněpolitického poradce Jurije Ušakova si obě strany vyměnily „signály“ ohledně situace na Ukrajině.

Trump své plány oznámil ve středu během telefonického hovoru s evropskými lídry po schůzce Witkoffa a Putina, uvedly zdroje NYT. Setkání by se měli účastnit pouze Trump, Zelenskyj a Putin. Evropští lídři, kteří se snažili koordinovat jednání o ukončení násilí mezi Ruskem a Ukrajinou a zároveň podporovali svého evropského souseda, podle jedné z osob obeznámených s telefonátem Trumpovo prohlášení přijali.

Podle zdrojů NYT se telefonátu zúčastnili Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz, generální tajemník NATO Mark Rutte, americký viceprezident JD Vance, šéf americké diplomacie Marco Rubio a emisar Witkoff. Nejmenovaný ukrajinský zdroj agentuře AFP řekl, že mezi účastníky byl také finský prezident Alexander Stubb. O zástupcích americké administrativy se však tento zdroj nezmínil.

Bílý dům prohlásil, že Rusko také vyjádřilo zájem o schůzku s Trumpem. „Je tu dobrá šance, že se setkání uskuteční velmi brzy,“ uvedl posléze ve středu večer šéf Bílého domu. Žádné konkrétní datum ovšem nezmínil.

Zelenskyj se k věci přímo nevyjádřil, ale ve svém večerním prohlášení uvedl, že vedl rozhovor s prezidentem Trumpem a že jeho postoj i postoj evropských lídrů je takový, že „válka musí skončit“, ale „spravedlivým způsobem“.

Witkoffova cesta

Witkoff do Ruska přiletěl dva dny před pátečním vypršením Trumpova termínu, ve kterém má Putin podle šéfa Bílého domu čas dát najevo ochotu uzavřít příměří s Ukrajinou. Válečný konflikt začal v roce 2014 a výrazně eskaloval v únoru 2022, kdy ruská vojska na Putinův rozkaz sousední zemi otevřeně napadla.

Pokud Kreml na klid zbraní nekývne, Trump hrozí uvalením sekundárních stoprocentních cel na odběratele ruské ropy, aby přiměl Moskvu ukončit válku.

„Z naší strany byly zejména v otázce Ukrajiny předány určité signály. Odpovídající signály jsme obdrželi i od prezidenta Trumpa,“ řekl Ušakov novinářům k jednání, které označil za „užitečné a konstruktivní“. Tématem rozhovoru byly podle něj také perspektivy rozvoje „strategické spolupráce“ Ruska a USA. Setkání trvalo asi tři hodiny.

Po příletu na letiště Vnukovo ve středu ráno uvítal Witkoffa vyjednavač ruského diktátora Kirill Dmitrijev. Od začátku roku jde už o pátou Witkoffovu návštěvu Ruska, připomněl TASS. Naposledy přijel zvláštní vyslanec amerického prezidenta na jednání do Moskvy pětadvacátého dubna, tehdy rovněž jednal s Putinem. Žádný posun ohledně situace na Ukrajině však ze schůzky nevzešel.

„Velmi plodná schůzka,“ míní Trump

„Můj zvláštní vyslanec Steve Witkoff měl velmi plodnou schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bylo dosaženo velkého pokroku!“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. „Všichni souhlasí s tím, že tato válka (na Ukrajině – pozn. red.) musí skončit a my na tom v nadcházejících dnech a týdnech budeme pracovat,“ napsal také Trump.

Trump dříve uvedl, že jeho další kroky budou záviset na výsledku Witkoffových jednání v Moskvě. Nejmenovaný americký činitel agentuře Reuters však řekl, že Washington má stále v úmyslu v pátek zavést sekundární sankce namířené na odběratele ruské ropy.

Trump si také brzy po schůzce Witkoffa a Putina telefonoval se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, uvádějí podle médií zdroje v USA a na Ukrajině. Zelenskyj poté napsal na sociální síti X, že Ukrajina se se svými partnery shoduje na tom, že válka musí skončit a že je potřeba dosáhnout „trvalého a spolehlivého míru“ a že Rusko musí ukončit konflikt, který samo začalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hútíové útočili na Saúdskou Arábii, podle jí vedené koalice zranili 73 lidí

Série útoků jemenských povstalců hútíů na cíle v jižní části Saúdské Arábie zranila 73 civilistů včetně žen a dětí, uvedla Rijádem vedená koalice v Jemenu, která zároveň slíbila odvetu. Podle hútíů bylo zasaženo mezinárodní letiště i zařízení saúdskoarabské ropné společnosti Aramco, napsala agentura AFP.
před 39 mminutami

Ukrajinský generální prokurátor po korupčním skandálu oznámil rezignaci

Ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko oznámil, že prezidentovi Volodymyru Zelenskému a parlamentu předložil svou rezignaci. Učinil tak po korupčním skandálu, který v uplynulých dnech zasáhl jeho úřad. Svůj krok označil za politické rozhodnutí a odmítl, že by se podílel na údajném korupčním schématu, píše agentura Reuters.
02:14Aktualizovánopřed 58 mminutami

Rusko po třídenní přestávce obnovilo útoky na Kyjev, úřady hlásí dva mrtvé

Moskva v noci na úterý obnovila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev, oznámily místní úřady. Městem otřásly exploze, útoky si vyžádaly nejméně dva mrtvé a sedm zraněných, píše agentura Reuters. Údery přišly po skončení třídenní přestávky v útocích na Kyjev a Moskvu, kterou obě strany vyhlásily v souvislosti s cestou amerických vyjednavačů Steva Witkoffa a Jareda Kushnera nejprve do Moskvy a následně do Kyjeva.
02:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Švédská krajní pravice může prolomit tabu a získat vládní křesla

Švédsko čekají 13. září parlamentní volby, které ještě před několika týdny vypadaly jako téměř rozhodnutý souboj. Středolevá opozice vedená sociální demokratkou Magdalenou Anderssonovou měla v průzkumech náskok kolem deseti procentních bodů. V posledních dnech se ale situace výrazně proměnila. Nejnovější průzkumy ukazují mnohem těsnější rozdíl a připouštějí, že vláda současného premiéra Ulfa Kristerssona může mandát obhájit. Poprvé ve švédské historii se součástí vládní koalice může stát krajně pravicová strana.
před 2 hhodinami

Sýrie zatkla generála Asadova režimu, v roce 2011 krvavě potlačil protesty

Syrské úřady oznámily zatčení bývalého generála Muhammada Alího Durghama, který byl jedním z hlavních důstojníků někdejšího diktátorského režimu Bašára Asada. Vztahují se na něj evropské sankce a je obviněn z účasti na krvavém potlačení demonstrací v roce 2011 a z masakru v Hamá v roce 1982, píše agentura AFP. Podle SANA byl zadržen v pobřežním městě Tartús.
před 10 hhodinami

Policie na západě Německa podnikla v souvislosti se sabotážemi několik zásahů

Policie u západoněmeckého Wuppertalu podnikla rozsáhlý zásah u elektrické stanice, odkud byl ohlášen pohyb podezřelého člověka. Nikoho ale nezadržela. Další zásahy provedla policie i na jiných místech v zemi, mimo jiné u elektrárny ve Weisweileru nedaleko Cách, kde u vysokonapěťového vedení nalezla několik výbušných zařízení, napsala agentura DPA. Německo v posledních dnech čelí sérii sabotáží v rozvodnách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Vítejte, generále.“ Bělehrad se rozloučil s válečným zločincem Mladičem

Dav lidí v pondělí ráno v Bělehradě obklopil rakev s usvědčeným válečným zločincem Ratkem Mladičem, který zemřel na konci srpna ve věku 84 let ve vězeňské nemocnici v Haagu. Následoval okázalý církevní smuteční obřad, který předem vyvolal mezinárodní odsouzení. Kritika přišla především ze strany EU, o členství v níž se Srbsko uchází. Bývalý bosenskosrbský vojenský vůdce byl odpoledne pohřben na bělehradském Topčiderském hřbitově.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Srbská vláda požádala Vučiče o vyhlášení předčasných voleb

Srbská vláda požádala prezidenta Aleksandara Vučiče, aby rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby. Po mimořádném zasedání kabinetu to v televizním vystoupení oznámil premiér Djuro Macut, píše agentura Reuters. Řádný termín voleb je v prosinci 2027, Vučić ovšem již dříve uvedl, že předčasné volby se budou konat 18. či 25. října. Srbská pokroková strana (SNS) v sobotu Vučiče nominovala jako svého kandidáta na budoucího premiéra.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.