Trump by se mohl příští týden sejít s Putinem, píše NYT

Nahrávám video
Horizont ČT24: Americko-ruské jednání v Moskvě (Donald Trump a Vladimir Putin na archivním snímku)
Zdroj: ČT24

Prezident USA Donald Trump se chce osobně sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem, píše list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se list odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat pak má jednání Trumpa a Putina s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Putin ve středu také přijal v Kremlu Trumpova zmocněnce Steva Witkoffa. Podle Putinova zahraničněpolitického poradce Jurije Ušakova si obě strany vyměnily „signály“ ohledně situace na Ukrajině.

Trump své plány oznámil ve středu během telefonického hovoru s evropskými lídry po schůzce Witkoffa a Putina, uvedly zdroje NYT. Setkání by se měli účastnit pouze Trump, Zelenskyj a Putin. Evropští lídři, kteří se snažili koordinovat jednání o ukončení násilí mezi Ruskem a Ukrajinou a zároveň podporovali svého evropského souseda, podle jedné z osob obeznámených s telefonátem Trumpovo prohlášení přijali.

Podle zdrojů NYT se telefonátu zúčastnili Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz, generální tajemník NATO Mark Rutte, americký viceprezident JD Vance, šéf americké diplomacie Marco Rubio a emisar Witkoff. Nejmenovaný ukrajinský zdroj agentuře AFP řekl, že mezi účastníky byl také finský prezident Alexander Stubb. O zástupcích americké administrativy se však tento zdroj nezmínil.

Bílý dům prohlásil, že Rusko také vyjádřilo zájem o schůzku s Trumpem. „Je tu dobrá šance, že se setkání uskuteční velmi brzy,“ uvedl posléze ve středu večer šéf Bílého domu. Žádné konkrétní datum ovšem nezmínil.

Zelenskyj se k věci přímo nevyjádřil, ale ve svém večerním prohlášení uvedl, že vedl rozhovor s prezidentem Trumpem a že jeho postoj i postoj evropských lídrů je takový, že „válka musí skončit“, ale „spravedlivým způsobem“.

Witkoffova cesta

Witkoff do Ruska přiletěl dva dny před pátečním vypršením Trumpova termínu, ve kterém má Putin podle šéfa Bílého domu čas dát najevo ochotu uzavřít příměří s Ukrajinou. Válečný konflikt začal v roce 2014 a výrazně eskaloval v únoru 2022, kdy ruská vojska na Putinův rozkaz sousední zemi otevřeně napadla.

Pokud Kreml na klid zbraní nekývne, Trump hrozí uvalením sekundárních stoprocentních cel na odběratele ruské ropy, aby přiměl Moskvu ukončit válku.

„Z naší strany byly zejména v otázce Ukrajiny předány určité signály. Odpovídající signály jsme obdrželi i od prezidenta Trumpa,“ řekl Ušakov novinářům k jednání, které označil za „užitečné a konstruktivní“. Tématem rozhovoru byly podle něj také perspektivy rozvoje „strategické spolupráce“ Ruska a USA. Setkání trvalo asi tři hodiny.

Po příletu na letiště Vnukovo ve středu ráno uvítal Witkoffa vyjednavač ruského diktátora Kirill Dmitrijev. Od začátku roku jde už o pátou Witkoffovu návštěvu Ruska, připomněl TASS. Naposledy přijel zvláštní vyslanec amerického prezidenta na jednání do Moskvy pětadvacátého dubna, tehdy rovněž jednal s Putinem. Žádný posun ohledně situace na Ukrajině však ze schůzky nevzešel.

„Velmi plodná schůzka,“ míní Trump

„Můj zvláštní vyslanec Steve Witkoff měl velmi plodnou schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bylo dosaženo velkého pokroku!“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. „Všichni souhlasí s tím, že tato válka (na Ukrajině – pozn. red.) musí skončit a my na tom v nadcházejících dnech a týdnech budeme pracovat,“ napsal také Trump.

Trump dříve uvedl, že jeho další kroky budou záviset na výsledku Witkoffových jednání v Moskvě. Nejmenovaný americký činitel agentuře Reuters však řekl, že Washington má stále v úmyslu v pátek zavést sekundární sankce namířené na odběratele ruské ropy.

Trump si také brzy po schůzce Witkoffa a Putina telefonoval se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, uvádějí podle médií zdroje v USA a na Ukrajině. Zelenskyj poté napsal na sociální síti X, že Ukrajina se se svými partnery shoduje na tom, že válka musí skončit a že je potřeba dosáhnout „trvalého a spolehlivého míru“ a že Rusko musí ukončit konflikt, který samo začalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské lodě s výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery, tvrdí Bagdád

Íránské lodě naložené výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery s palivem, které začaly hořet. Irák následně začal s evakuací dvou desítek členů posádky z obou plavidel, napsala ve středu večer agentura Reuters s odvoláním na šéfa irácké společnosti pro přístavy. Jeden člověk při incidentu přišel o život.
před 2 hhodinami

USA zničily 28 íránských lodí schopných pokládat miny, tvrdí Trump

Podle prezidenta USA Donalda Trumpa už Spojené státy vyřadily z provozu celkem dvacet osm íránských lodí které jsou schopné pokládat miny. V úterý večer regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) informovalo o zničení šestnácti minonosných lodí u Hormuzského průlivu. Celkem dle Trumpa došlo ke zničení 58 íránských válečných lodí. Pokračující americko-izraelské údery na Írán přitom Trump znovu označil za „krátkou exkurzi“. V Íránu už podle něj „nezbylo prakticky nic“, na co by americká armáda mohla útočit.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael a Írán podnikly vzdušné útoky, u Íránu byly zasaženy tři nákladní lodě

Izrael podnikl další vzdušné údery na Teherán a na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Mluvčí íránského Červeného půlměsíce Modžtabá Cháledí podle státní televize uvedl, že v Íránu bylo zasaženo téměř dvacet tisíc obytných budov a sedmdesát sedm zdravotnických zařízení. RB OSN žádá okamžité zastavení útoků Íránu na státy Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoAustrálie udělila humanitární azyl šesti íránským fotbalistkám

Austrálie udělila humanitární azyl šesti Íránkám z národního fotbalového týmu, který se v zemi účastnil mistrovství Asie. Zbytek už se vydal na cestu zpět. Sedmá hráčka si nabídku na poslední chvíli rozmyslela, kontaktovala íránskou ambasádu a nechala se odvézt. Íránské velvyslanectví se tak však dozvědělo, kde se hráčky nachází a australský ministr vnitra Tony Burke musel vydat pokyn k jejich přemístění. Opatrnost byla na místě, hráčky totiž byly pod neustálým dozorem mužského doprovodu týmu. Íránský tým vzbudil celosvětový ohlas minulý týden během prvního zápasu s Jižní Koreou – fotbalistky na úvod mlčely během hymny.
před 5 hhodinami

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Starmer věděl o Mandelsonovi jako riziku, plyne z dokumentů

Britská vláda zveřejnila část dokumentů souvisejících se jmenováním někdejšího ministra Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Premiér Keir Starmer měl podle jednoho z textů informaci, že kvůli Mandelsonově blízkým vztahům s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem může být jmenování „reputačním rizikem“, uvedla stanice Sky News. Starmerův kabinet se k publikaci rozhodl po tlaku, kterému ministerský předseda čelí kvůli aféře svého významného spolustraníka.
před 9 hhodinami

V Drážďanech zneškodnili bombu z války, evakuovalo se osmnáct tisíc lidí

Nejméně osmnáct tisíc lidí muselo na téměř sedm hodin opustit centrum Drážďan kvůli zneškodnění bomby z druhé světové války. Krátce po 15:00 policie uvedla, že pyrotechnici britskou pumu o váze 250 kilogramů zlikvidovali a že se lidé mohou vrátit zpět domů. Jednalo se o dosud největší evakuaci v saské metropoli kvůli nálezu válečné bomby.
před 9 hhodinami

Tajné testy a zbrojící Francie. Začala nová jaderná éra

Čína rychle navyšuje svůj jaderný arzenál. Podle amerických zpravodajských služeb vyvíjí novou generaci nukleárních zbraní a v posledních letech provedla nejméně jeden tajný test. Aktivity v této oblasti vyvíjejí také USA, Rusko či Francie, která mění strategii a počítá s rozšířením svých nukleárních kapacit. Svět tak v době rostoucího napětí vstupuje do nové jaderné éry.
před 9 hhodinami
Načítání...