Při pátečním jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po virtuálním summitu evropských lídrů včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané chtějí, aby byl šéf Bílého domu v Anchorage úspěšný, dodal Merz. Podle Zelenského si Putin přeje okupaci celé Ukrajiny.
Hranice v Evropě se nesmějí posouvat násilím, zdůraznil Merz po summitu. Pokud Putin na Aljašce neustoupí, je třeba zvýšit tlak, konstatoval německý kancléř, který připomněl, že EU už odsouhlasila osmnáct sankčních balíčků proti Rusku. „Přejeme si, aby v Evropě opět zavládl mír,“ uvedl Merz.
Trump podle něj ví, že pokud budou zachovány ukrajinské a evropské bezpečnostní zájmy, může počítat s podporou Evropy. Jednání v Anchorage podle něj musí být v souladu se společnou transatlantickou strategií a to je vyvíjet tlak na Moskvu. Klíčové je nyní dle kancléře příměří a nastavení bezpečnostních záruk pro Kyjev, řekl také Merz. Rozhovor s Trumpem označil za „konstruktivní a dobrý“.
Německo zároveň krátce po videokonferenci oznámilo, že přispěje do nového systému prioritních nákupů amerických zbraní pro Ukrajinu v programu NATO. Spolu s dalšími spojenci bude financovat balík v celkové hodnotě 500 milionů dolarů (10,4 miliardy korun).
Úsilí o klid zbraní
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který vede takzvanou koalici ochotných, Trump doufá, že se mu podaří dohodnout se v pátek se šéfem Kremlu na příměří. Macron dále sdělil, že lídři se „velmi jasně“ vyjádřili k tomu, že jakákoli rozhodnutí o ukrajinském území lze vyjednat pouze se Zelenským. Podle šéfa Elysejského paláce nejsou na stole žádné seriózní návrhy na územní výměny mezi Kyjevem a Moskvou.
Také stanice NBC News později s odkazem na své zdroje uvedla, že Trump během telefonátu sdělil evropským lídrům, že na setkání s Putinem na Aljašce nehodlá diskutovat o žádném možném rozdělení území.
Rusko nemá právo rozhodovat o evropských perspektivách Ukrajiny, shodli se evropští lídři podle Zelenského. Zastavení palby podle něj musí ustat všude na frontě. „Putin si rozhodně nepřeje zastavení války, usiluje o okupaci celé Ukrajiny,“ varoval na brífinku Zelenskyj. Sankce podle něj působí negativně na ruskou ekonomiku.
Merz uspořádal videokonference, aby šéfovi Bílého domu před jeho pátečním setkáním s Putinem na Aljašce představil evropskou pozici. „Merz je velmi aktivní na mezinárodní politické scéně, snaží se signalizovat, že právě jeho země patří mezi důležité evropské partnery a spojence Ukrajiny. Je to jeho dlouhodobá strategie,“ poznamenala analytička Zuzana Lizcová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Tři virtuální schůzky
V plánu byly ve středu celkem tři virtuální schůzky. Ve 14:00 se spojili Merz a Zelenskyj s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, britským premiérem Keirem Starmerem, italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, finským prezidentem Alexanderem Stubbem a polským premiérem Donaldem Tuskem. Připojili se k nim také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte.
Poté jednala skupina evropských politiků prostřednictvím videokonference s Trumpem a jeho viceprezidentem JD Vancem. Trump ve středu na své sociální síti potvrdil, že bude hovořit s evropskými lídry, označil je za skvělé a dodal, že chce dohodu. Při rozhovorech s Američany Polsko podle prezidentské kanceláře zastupoval prezident Karol Nawrocki.
„Naše jednání bych ohodnotil desítkou,“ sdělil Trump po videokonferenci. „Pokud bychom dokázali zachránit mnoho životů, bylo by to skvělé,“ uvedl prezident USA. Na první schůzce s Putinem chce hlavně zjistit, „na čem je“, setkání by podle něj mohlo vést k další schůzce, na níž by už mohl být i Zelenskyj. Současně ale připustil, že žádné druhé setkání nakonec být nemusí.
Shoda v „koalici ochotných“
Poté bylo v 16:30 na programu další jednání evropských představitelů, kteří měli zhodnotit rozhovor s Američany. Diskutovalo se ve formátu takzvané koalice ochotných – tedy skupiny států, které aktivně podporují Kyjev v jeho boji proti ruské agresi.
Této videokonference se zúčastnil i premiér Petr Fiala (ODS), který následně oznámil, že koalice má před summitem Trump–Putin jednoznačnou shodu na dalším postupu.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) po virtuálním summitu uvedl, že je důležité, že Evropa a Spojené státy ladí noty. Za podstatné považuje trvat na základních principech, že hranice se nemění silou a že suverenita Ukrajiny nemá být okleštěna silou. Užitečné by podle něj bylo i to, kdyby Trump Rusku připomenul, že jako jaderná velmoc má respektovat své závazky.
„Česká republika by tam měla být přítomná, v přepočtu na hlavu jsme přijali nejvíc ukrajinských uprchlíků a iniciovali jsme muniční iniciativu,“ upozornila europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Podle Fialy dostala Ukrajina prostřednictvím této iniciativy letos již jeden milion kusů velkorážové munice.
Reakce českých europoslanců
„Evropské země by do toho měly jít hlavně s tím, že chtějí bezpodmínečné zastavení bojů a chtějí na to navázat mírovým jednáním, které by přineslo dlouhodobý mír na Ukrajině. Tenhle požadavek je tu dlouho na stole. Návrhy z evropské strany jsou čtyři pět měsíců staré a ty se nemění,“ poznamenal europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) považuje svolání schůzky za velmi důležitý krok. „Je velice důležité, aby se evropská pozice s pozicí Ukrajiny sjednotila a aby (Merz) byl schopný před schůzkou Trump-Putin s Trumpem maximálně možného vyjednat tak, aby Trump byl schopný akceptovat i pozice Evropy, a především Ukrajiny,“ podotkla politička.
„Každý krok k tomu, že se přiblížíme k příměří, je dobrý. Jsem ráda, že Merz inicioval toto virtuální setkání,“ prohlásila europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha), podle níž je třeba zkoordinovat kroky s USA, abychom „mohli být při vyjednávání úspěšní“. Táhnout za jeden provaz měla Evropa s Američany už roky, míní politička.
Podle Nerudové je třeba ukázat jednotu a jasnou podporu Kyjeva. Důležité je podle ní také zdůraznit, že Ukrajina musí být přítomna dohodě a sedět u vyjednávacího stolu. „Musí z toho vzejít, že není akceptovatelné, aby Ukrajina přišla o nějaké území, protože to znamená změnu doktríny, kterou tu dodržujeme od druhé světové války, a to je ta, že hranice se nemění silou,“ komentovala rozhovory politička.
„Chápu, že mají zájem zasáhnout do připravovaných jednání mezi Putinem a Trumpem, protože mají své zájmy a snaží se je uplatnit. Otázka je, čeho chtějí dosáhnout. Pokud chtějí dosáhnout toho, aby nebyl uzavřen mír a aby pokračoval válečný konflikt, tak to samozřejmě není rozhodnutí, které bychom mohli podporovat,“ komentoval schůzku europoslanec Ivan David (SPD) s odkazem na přání evropských lídrů, aby Trump neuzavřel dohodu s Moskvou bez účasti Kyjeva. Ukrajina je podle něj oběť konfliktu.
Jednání na Aljašce
Trump a Putin se nedávno dohodli na setkání na Aljašce, při kterém chtějí v pátek hovořit o ukončení války na Ukrajině. Půjde o dvoustrannou schůzku, zatím to nevypadá, že by se měl připojit i Zelenskyj. Evropští politici přitom naléhají na to, aby Ukrajina byla do jednání zapojena.
Zelenskyj tvrdí, že ústupky Moskvu k ukončení více než tři roky trvající agrese nepřimějí, je na ni podle něj třeba zvýšit tlak. Trump hovořil v souvislosti se schůzkou o možné výměně území mezi Ruskem a Ukrajinou. Ve středu pak zdůraznil, že pokud Putin po pátečním summitu nebude souhlasit s ukončením války, bude to mít pro Rusko velmi vážné důsledky. Německo, Velká Británie a Francie vyzvaly, aby Západ v takovém případě zpřísnil sankce.
„Nemáme prakticky žádné informace o tom, s jakými požadavky do Anchorage přijede Vladimir Putin, kde je on ochoten ustoupit. Nevíme, jestli je Rusko ochotno zastavit svůj postup v Doněcké oblasti, jestli je ochotno vrátit nevelká území v Charkovské a Sumské oblasti, takže na tom bude především záležet výsledek té schůzky,“ podotkl redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup.
