Trump se s Putinem setká na odlehlé základně v Anchorage

Prezident USA Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin se v pátek setkají na odlehlé základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce. Informuje o tom zpravodajský server Sky News a další média. Jednání se mají týkat mimo jiné ukončení války na Ukrajině, rozpoutané Putinem před více než třemi lety. Rusové uvedli, že lídři mají jednat o všech záležitostech, které se nahromadily ve vzájemných vztazích.

Základna Elmendorf-Richardson je kombinací letecké základny Elmendorf a armádní základny Fort Richardson. Je to největší základna na Aljašce a žije zde více než 32 tisíc lidí, což představuje přibližně deset procent obyvatel Anchorage.

Na základně v Anchorage sídlí velitelství Aljašského vzdušného velení (ALCOM), pobočka Severoamerického velitelství protivzdušné obrany (NORAD) či americká 11. letecká armáda. Zařízení, které hostí mimo jiné stíhačky F-22 Raptor, má z geopolitického hlediska zásadní význam. Za studené války byla tato základna podle knihovny Kongresu považována za „zvláště významnou“ k obraně USA proti tehdejšímu Sovětskému svazu. Základnu tvoří na osm stovek budov, dvě přistávací dráhy a přes 240 kilometrů silnic.

Letecká základna Elmendorf byla vybudována v roce 1940. Síly protivzdušné obrany dosáhly svého vrcholu v roce 1957 s téměř dvěma sty stíhacími letadly přidělenými k šesti stíhacím letkám. Strategický význam základny Elmendorf se projevil na jaře roku 1980, kdy 18. taktická stíhací peruť nasadila osm stíhaček F-4E v Jižní Koreji, aby se zúčastnily společného americko-korejského cvičení Team Spirit.

Při havárii průzkumného letounu amerického vojenského letectva typu AWACS nedaleko základny Elmendorf v září 1995 zahynulo 24 osob.

V srpnu 2010 Spojené státy a Rusko uspořádaly na Aljašce společné protiteroristické cvičení vzdušných sil. Manévrů, které řídila velitelská centra v Elmendorfu a v ruském Chabarovsku pod kódovým označením Vigilant Eagle (Bdělý orel), se zúčastnily jednotky amerického a ruského letectva a rovněž civilní specialisté federálních leteckých správ Ruska a USA. V témže roce se základna Elmendorf sloučila s nedalekou armádní základnou Fort Richardson.

Oblast je významná i pro Rusko: Spojené státy koupily Aljašku od Ruské říše před 158 lety. Aljašský Malý Diomédův ostrov je vzdálen necelých pět kilometrů od ruského Velkého Diomédova ostrova v Beringově průlivu.

Navzdory geografické blízkosti s Ruskem bude Putin prvním ruským vůdcem, který navštíví Anchorage. „Je snadné si představit, že by Putin během svých schůzek s Trumpem argumentoval slovy: ‚Podívejte, území se mohou měnit‘,“ domnívá se Nigel Gould-Davies, bývalý britský velvyslanec v Bělorusku. „My jsme vám dali Aljašku. Proč by nám Ukrajina nemohla dát část svého území?“ mohl by se ptát Putin podle Goulda-Daviese.

Půjde také o Trumpovu první cestu na Aljašku od ledna, kdy zahájil své druhé funkční období. Prezidenti Joe Biden a Barack Obama základnu v minulosti také navštívili.

Téma pátečního jednání

Ruská strana ve středu uvedla, že oba státníci budou v pátek hovořit o všech otázkách, které se nahromadily ve vzájemných vztazích. Podle agentury Reuters to uvedl mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexej Fadějev. Konzultace požadované evropskými zeměmi před setkáním obou lídrů označil za nepodstatné.

Fadějev také poznamenal, že postoj Ruska ohledně míru na Ukrajině se nezměnil. Právě toto téma by mělo být středobodem vrcholného jednání na Aljašce. Rusko, které už tři a půl roku vede proti Ukrajině otevřenou válku, si mimo jiné nárokuje čtyři ukrajinské oblasti a také chce, aby se východoevropská země stala neutrální a nevstoupila do Severoatlantické aliance. Kyjev to odmítá.

Trump ve středu večer SELČ prohlásil, že pokud Putin po summitu na Aljašce nebude souhlasit s ukončením rusko-ukrajinské války, bude to mít pro Moskvu vážné důsledky. Pokud se dle něj schůzka vydaří, rád by uspořádal další, které by se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 45 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 1 hhodinou

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 2 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...