Páteční summit amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem nevyvolává obavy jen u Ukrajiny a jejích spojenců z toho, co by mohl přinést. Údiv vzbudilo i místo konání schůzky, které v kontextu ruské agrese a porušování územní celistvosti Ukrajiny získává nepatřičnou symboliku. Trump se totiž s Putinem sejde na Aljašce, která bývala součástí Ruského impéria a jejíž návrat pod nadvládu Moskvy opakovaně požadují ruští nacionalisté a propagandisté.
„Trump se rozhodl hostit Putina v části bývalého Ruského impéria. Zajímalo by mě, jestli ví, že podle ruských nacionalistů byla ztráta Aljašky – stejně jako Ukrajiny – pro Moskvu nespravedlností, kterou je třeba napravit,“ podotkl bývalý americký velvyslanec v Rusku Michael McFaul.
„Zda si Aljašku vybral Trump, nebo Putin, není jasné. Ať tak či onak, je to volba plná symboliky, protože se jedná také o bývalé ruské území,“ konstatoval analytik Michael Rubin z American Enterprise Institute (AEI).
„Předpokládejme, že Trump se chystá ospravedlnit územní dobývání a proměnlivost hranic mezi Ruskem a Ukrajinou. Proč by Putin nebo (jeho) ruští nacionalističtí nástupci, které by mohl inspirovat, neměli vznést revanšistický nárok na Aljašku?“ ptá se Rubin.
Koupě „ledničky“ se Američanům vyplatila
Koupi Aljašky za 7,2 milionu dolarů dohodl v roce 1867 tehdejší americký ministr zahraničí William Seward. Rusové, kteří na Aljašku poprvé vkročili v polovině 18. století, neviděli v držení tohoto vzdáleného území ekonomické výhody – tím spíš, že potřebovali splatit dluhy po prohrané Krymské válce.
Údajně Aljašku nejprve hodlali nabídnout Britům, na nabídku ale kývli Američané. Předání území proběhlo v Sitce 18. října 1867. Do roku 1912 byla Aljaška distriktem, pak teritoriem a od ledna 1959 je devětačtyřicátým státem USA.
Po nákupu se ve Spojených státech vtipkovalo, že jsou to hříšné peníze za takovou „ledničku“ či „horu ledu“. Kritické hlasy ale brzy zmlkly, když se ukázalo, že USA vlastně zaplatily Rusku za hektar území zhruba čtyři centy. Tato koupě se brzy ukázala být pro Washington největším ternem od koupě Louisiany od Francie v 1803 – jak z hlediska hospodářského, tak strategického.
Seward koupil Aljašku jednak proto, že se obával, že ji získají Britové, a také proto, že věděl o nerostném bohatství, možnostech rybolovu a lesích na tomto území. Rusové měli později mnohokrát chuť tento obchod zvrátit jako vynucený.
Výhoda nákupu se ukázala již necelých třicet let od uzavření transakce v roce 1896, kdy bylo na Aljašce objeveno zlato. V roce 1900 byl oznámen první nález ropy, další velká naleziště pak byla objevena v polovině minulého století. Právě zásoby ropy tvoří hlavní část aljašského bohatství.
„Skoro jako když Trump pozval do Ameriky Taliban“
Putin bude první hlavou ruského státu, která Aljašku navštíví. Boris Jelcin ani Dmitrij Medvěděv tak během svých funkčních období neučinili.
„Je to od Putina velmi laskavé, že na tento summit přijede do bývalé ruské Ameriky,“ poznamenal sarkasticky Trumpův exporadce pro národní bezpečnost John Bolton.
„Není to tak hrozné, jako když Trump pozval Taliban do Camp Davidu, aby hovořili o mírových jednáních v Afghánistánu,“ narážel na iniciativu z roku 2019, kterou Trump nakonec zrušil. „Ale rozhodně to člověku něco takového připomíná,“ dodal Bolton s tím, že lepší pro konání summitu než Aljaška by z Putinova pohledu byla už jen Moskva.
„Doufejme, že Putin nepožádá, aby si mohl Aljašku vzít domů jako suvenýr, nebo by mu ji Trump mohl také darovat,“ napsal jízlivě moderátor a novinář z The Atlantic David Frum.
„Pozvání válečného zločince do USA je nechutné“
Schůzka na Aljašce bude také prvním Putinovým vstupem na americkou půdu po deseti letech. Naposledy byl šéf Kremlu v USA v roce 2015, kdy se účastnil Valného shromáždění OSN v New Yorku a jednal s tehdejším prezidentem Barackem Obamou.
Lze připomenout, že předloni na Putina vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí do Ruska. Na jeho základě by měl být zatčen při návštěvě jakéhokoliv státu, jenž se k ICC připojil. Washington ale k ICC nepřistoupil.
„Trumpovo pozvání válečného zločince Putina do Ameriky je samo o sobě dost nechutné,“ komentovala schůzku sloupkařka The Daily Beast Julia Davisová, která se dlouhodobě zabývá ruskou propagandou.
„Ale hostit ho na Aljašce – zatímco Putinovi oblíbení propagandisté ve státní televizi běžně požadují, aby ji USA (Rusku) vrátily – překračuje únosnou mez. Pokud Putin nebude po příjezdu zatčen, není pro to žádná omluva,“ dodala analytička.
Na síti X připomněla, podobně jako Sergej Sumlenny, ředitel berlínského think-tanku European Resilience Initiative Center, řadu případů, kdy ruská propaganda otázku vrácení Aljašky zvedala.
„Krym už máme, na řadě je Aljaška“
Třeba hned několik týdnů po nelegální ruské anexi Krymu v roce 2014 vyšla píseň, v níž ruské děti oblečené ve vojenských uniformách zpívají o tom, že Krym a Sevastopol už jsou „naše“ a že zpátky do „vlasti“ se vrátí i Aljaška. Refrén zakončuje zvolání: „Strýčku Vovo (myšlen Putin – pozn.red.), jsme s tebou!“
V následujícím roce se na webu ruské televize Ren-TV, která je proslulá pseudovědeckým obsahem, objevila bizarní „zpráva“, která na základě „odtajněných dokumentů“ tvrdila, že koupě Aljašky Američany byla nelegální a že Rusové mají kromě ní nárok i na Havaj a část Kalifornie.
O tři roky později zase propagandistka Olga Skabejevová tvrdila, že první ruský prezident Boris Jelcin hrozil svému tehdejšímu protějšku Billu Clintonovi, že se komunisté vrátí a vezmou si Krym a Aljašku. „Krym už jsme si vzali, i když bez komunistů. Teď je na řadě Aljaška,“ prohlásila.
V roce 2021 se na oficiálním účtu Ruska na síti X objevila u příležitosti Putinových narozenin fotomontáž šéfa Kremlu se snímkem medvěda, který podle Summleného pochází z Amerického přírodovědeckého muzea v New Yorku a zobrazuje druh šelmy žijící na Aljašce.
Aljaška v reklamě
V červenci 2022, necelého půlroku po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, se v sibiřském městě Krasnojarsk objevily billboardy s nápisem „Aljaška je naše“ a mapou, kde je součástí Ruska i část amerického státu. Ke kampani se nakonec přihlásila soukromá firma s názvem Alaska prodávající přívěsy.
„Napadlo to našeho geniálního ředitele. Hlavní myšlenkou je patriotismus a substituce dovozu, protože naše přívěsy jsou ze sta procent vyrobeny z domácích náhradních dílů,“ citovala tehdy ruská státní média zástupce podniku.
Firma nicméně billboardy zveřejnila krátce poté, co předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin v reakci na západní protiruské sankce prohlásil, že by si Spojené státy měly pamatovat, že Aljaška kdysi patřila Moskvě.
Narážky na to, že by Aljaška měla být ruská, zaznívají v tamních státních médiích i v posledních letech. „Škoda, že Aljaška není naše,“ prohlásil třeba jeden z hostů pořadu propagandisty Vladimira Solovjova předloni v srpnu, na což Solovjov odvětil, že „zatím“ není ruská. „Představte si, kdyby byla Aljaška naše!“ pokračoval host.
Loni v červenci pak propagandistka Skabejevová zopakovala výrok ruského poslance Adalbiho Šchagoševa, který popsal Aljašku jako „naši“ s tím, že Spojené státy ji „pouze pokládají za svou“.
„Buď Aljašku odkoupíme, nebo si ji vezmeme za dluhy“
Téma se v ruské politice objevilo i letos, a to v souvislosti s Trumpovými návrhy na anexi Grónska. Někteří ruští poslanci v lednu při jednání Státní dumy uvedli, že odpovědí na plán šéfa Bílého domu by mohlo být právě vrácení Aljašky Moskvě.
Pokud Trump mluví o Grónsku, pak mu Moskva může připomenout, že v roce 1867 „Rusko prodalo Aljašku za pouhých 7,2 milionu dolarů“, prohlásil šéf strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov. „No a dnes, když to převedete současným kurzem, je to 16,2 miliardy dolarů,“ tvrdil politik.
Poté připomněl, že ruská aktiva na Západě jsou zmrazena, a tvrdil, že USA si díky tomu mohou ponechat právě přesně 16,2 miliardy dolarů. „A vrátí nám Aljašku, protože jestli začíná dělení, tak pojďme, velice rádi se přidáme,“ sdělil.
Šéf strany Noví lidé Alexej Nečajev zase navrhl, aby se pozornost nezaměřovala na Grónsko, a vyzval k „dosažení našich cílů na všech frontách“. „A všechno pro nás bude dobré. A pokud to bude úplně dobré, tak buď skutečně odkoupíme Aljašku od USA, nebo si ji vezmeme za dluhy,“ prohlásil Nečajev.
Výsměch Trumpovu ultimátu
V červnu opět jeden z hostů televizního pořadu propagandisty Solovjova – ten v tomto díle mimo jiné vyzval k úderům na Evropu a vyjádřil přesvědčení, že by Trump v případě ruského útoku nebránil Pobaltí – pronesl, že by si Rusové měli vzít zpět „svou Aljašku“.
Letos v červenci se pak poslanec Andrej Kartapolov, předseda Výboru pro obranu Státní dumy, vysmál Trumpovu ultimátu a vyzval Ameriku, aby zvážila vrácení Aljašky Rusku.
Trump: Jedu do Ruska
Nešťastnou symboliku místa konání pátečního summitu nyní ještě zdůraznil sám Trump, když na pondělní tiskové konferenci opakovaně chybně uvedl, že se šéfem Kremlu bude jednat v Rusku.
„Uvidím se s Putinem. Jedu v pátek do Ruska,“ prohlásil americký prezident v souvislosti s jednáním na Aljašce. „Bude to velká věc. Jedeme do Ruska, bude to velká dohoda,“ pokračoval.
