Michael McFaul

Kreml čelí obvinění, že jeho agenti vnikli do bytů finských poslanců a v jednom z nich vykonali velkou potřebu. Podobné metody – jako například otevřená okna, přestavěný nábytek či vyměšování v bytech sledovaných lidí – už ruské a sovětské tajné služby k zastrašování použily již dříve. Takové případy popsali někteří politici, diplomaté i novináři. Finsko za šest měsíců čekají volby a tamní prezident Alexander Stubb prohlásil, že útok na poslance je „útokem na demokracii“.

Páteční summit amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem nevyvolává obavy jen u Ukrajiny a jejích spojenců z toho, co by mohl přinést. Údiv vzbudilo i místo konání schůzky, které v kontextu ruské agrese a porušování územní celistvosti Ukrajiny získává nepatřičnou symboliku. Trump se totiž s Putinem sejde na Aljašce, která bývala součástí Ruského impéria a jejíž návrat pod nadvládu Moskvy opakovaně požadují ruští nacionalisté a propagandisté.

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin věděl o chystaném ozbrojeném povstání žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin si tak možná myslel, že má podporu ruské armády. Píše to americký list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované americké činitele. Washington se nyní snaží zjistit, jestli Surovikin pomáhal povstání i plánovat. Podle amerických činitelů je navíc možné, že o akci wagnerovců věděli předem i další ruští generálové. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně popřel, že by Surovikin o chystaném povstání měl tušení. Ve středu se v médiích objevila informace o tom, že byl Surovikin zatčen.