Návrat

Evropská komise přednesla návrh nových pravidel, která mají zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Nový legislativní návrh má rovněž umožnit některá nová řešení problémů s nelegální migrací, mimo jiné usnadnit vznik návratových center v zemích mimo Evropskou unii. Změny v návratové politice prosazovalo mimo jiné i Česko.

Americká společnost Colossal Biosciences, která se pokouší oživit dávno vymřelé mamuty, oznámila první větší úspěch. Podařilo se jí geneticky upravit myši tak, aby měly srst jako pravěcí chobotnatci.

Masakr ze 7. října 2023, zabíjení a destrukce následné války i návraty zubožených rukojmí hluboce zraňují kolektivní psychiku Izraelců a Palestinců a vytváří hluboké příkopy.

Libanonská vláda protestuje proti přítomnosti izraelské armády na jejím území poblíž společné hranice. Jeruzalém totiž i přes úterní vypršení prodloužené lhůty na úplné stažení ponechal vojáky na pěti opevněných místech, aby dle svých slov ochránil před teroristickým hnutím Hizballáh sever Izraele. Mezitím se tisíce Libanonců vracejí do míst zkázy – jedním ze symbolů destrukce poslední války Izraele s Hizballáhem je vesnice Kfarkela ležící na hranici se Židovským státem. Z obou stran hranice uprchlo až milion a půl lidí, z čehož většina byli právě Libanonci.

Loni v listopadu začalo platit příměří mezi libanonským teroristickým hnutím Hizballáh a Izraelem, už v úterý ale vyprší jedna z jeho podmínek. Mezitím se do izraelských vesnic u hranice s Libanonem po více než roce začali vracet jejich obyvatelé. Štáb ČT se zpravodajem Davidem Borkem natáčel v kibucu Chanita, kde před válkou žilo na sedm set obyvatel.

Návrat obyvatel na izraelsko-libanonskou hranici se i přes příměří odsouvá. Škody na obou jejích stranách jsou po válce mezi armádou židovského státu a teroristy z Hizballáhu příliš velké. Zatímco návrat Izraelců se kvůli rozsáhlé destrukci přesouvá na březen, v Libanonu ho umožní teprve odchod izraelských vojáků naplánovaný na konec ledna. Situaci v opuštěném pohraničí mapoval zpravodaj ČT David Borek.

S pádem režimu syrského diktátora Bašára Asada se pozornost obrací nejen na další vývoj v zemi, ale i na více než šest milionů běženců, kteří ze země uprchli do zahraničí. Z okolních zemí už se někteří vracejí, další dávají najevo, že se na návrat domů chystají. Mnohé země včetně Česka přestaly rozhodovat o žádostech Syřanů o azyl.

Díky příměří uzavřenému mezi židovským státem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh se zhruba šedesát tisíc Izraelců ze severu země může zhruba po roce vrátit do svých domovů. Běžný život se ale obnovuje pomalu, zjistil v oblasti blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Představitelé amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) přiznali, že nevědí, kdy se posádka kosmické lodi Starliner, která má závadu, bude moci vrátit zpátky na Zemi. Astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová tak zatím stále zůstávají na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde jsou už o měsíc déle, než se původně plánovalo.

Stát pomůže 430 ukrajinským uprchlíkům s dobrovolným návratem, schválila ve středu vláda. Těm, kdo chtějí zpět do vlasti, koupí lístek na autobus či zajistí sanitku. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) oznámil, že kabinet odložil projednávání návrhu zákona o podpoře bydlení, jehož cílem je vytvořit systémovou podporu pro lidi ohrožené bytovou nouzí. Podle Síkely je třeba jednat se samosprávami a vyřešit rozpory kolem legislativy. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) odklad kritizoval.

Hutní společnost Liberty Ostrava zprovoznila kotelnu v koksovně, která teď dodává páru pro její chemický závod. Od úterý se na pracoviště vrátí zaměstnanci ředitelství a středojemné válcovny, dohromady asi tři sta lidí, oznámila v pondělí mluvčí podniku Kateřina Zajíčková. Potvrdila, že firma bude žádat soud o prodloužení všeobecného moratoria. Návrat většiny zaměstnanců do práce podnik opět o týden odložil, od 2. ledna už podvanácté.

Žádný z Čechů, které zasáhl výbuch plynu na chatě ve slovenské obci Lehota pod Vtáčníkom, není vážně zraněn. Řekl to mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Postupně se vracejí do Česka. Na chatě pobývaly děti z Prahy, které se tam účastnily horolezeckého tábora, napsal v úterý server pluska.sk. Ministerstvo zahraničí mělo informace o devíti zraněných českých občanech, z nichž sedm byly děti.

Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin vyzval Rusy žijící v exilu, aby se vrátili do vlasti, dokud to ještě jde. Reagoval tak na výroky českého prezidenta Petra Pavla z rozhovoru pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) o potřebě přísnějšího dohledu nad Rusy žijícími na Západě. Podle Volodinovy interpretace, citované ruskými médii, „český prezident navrhl Rusy žijící v zahraničí zavřít do koncentračních táborů“.

Spekuluje se o návratu obávaného zločince Radovana Krejčíře do Česka. Podle bývalého detektiva protikorupční policie Karla Tichého, který na případu Krejčíře pracoval, je jeho přesun pravděpodobný. To by přineslo řadu problémů pro ty, kteří se kauzami kolem zločince zabývali, a to i problém existenční, uvedl Tichý. On sám byl na Krejčířově seznamu osob k likvidaci. Na případu by se navíc muselo pracovat opět od začátku, což bude složité, protože zločinec má například stále moc zastrašovat svědky, upozornil bývalý detektiv, který byl hostem Interview ČT24.

Papež František v Budapešti odsloužil mši pod širým nebem, kde mimo jiné desetitisíce věřících vyzýval, aby otevřeli svá srdce a dveře trpícím, lidem v nouzi a migrantům, kteří hledají ochranu. Na náměstí u sídla maďarského parlamentu se za krásného počasí sešlo přes padesát tisíc lidí, uvedla agentura AP. Bohoslužbu sledovali i maďarští politici včetně premiéra Viktora Orbána, který je známý svým tvrdým postojem vůči uprchlíkům z muslimských zemí.

V Česku podle nejnovější statistiky ministerstva vnitra zůstává 325 742 ukrajinských uprchlíků. Ve všech evropských zemích souhrnně to je něco přes osm milionů. Jak ukazují průzkumy prováděné napříč kontinentem, většina Ukrajinců se do své vlasti po konci války hodlá vrátit. Zkušenosti z řady ozbrojených konfliktů po celém světě ale nabádají k ostražitosti. Podmínky, které jsou nezbytné pro to, aby se většina uprchlíků vzdala bezpečného zázemí za hranicemi a natrvalo se vrátila domů, nastávají spíš výjimečně, píše v analýze odborník na migraci z Člověka v tísni Jakub Andrle.

Na Zemi přistála vesmírná loď Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou, která se po pěti měsících vrátila z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Loď přistála v noci v moři u pobřeží Floridy.

Ne každý příslušník Sboru národní bezpečnosti v roce 1948 sloužil komunistické ideologii – několik z nich za odpor naopak zaplatilo životem. Připomínala je pamětní deska na policejním prezidiu. Jenže od rekonstrukce budovy před osmi lety už tam není. Možná poslední pamětník bojuje za její návrat.

Do Česka se vrátili záchranáři, kteří krátce po ničivém zemětřesení odletěli do Turecka a pomáhali při záchranných pracích ve městě Adiyaman. Generální ředitel hasičů Vladimír Vlček uvedl, že práci českých záchranářů vysoce ocenili místní lidé. To dal najevo i turecký velvyslanec v Praze Egemen Bagis, který rovněž čekal na přílet týmu na letišti.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) si předvolal ruského velvyslance v Česku Alexandra Zmejevského. Důvodem je flagrantní porušování mezinárodního práva a ilegální anexe ukrajinských oblastí. Lipavský označil anexi asi patnácti procent ukrajinského území za „sprostou krádež“. Za nelegální ji považují také Kyjev a Západ.

Už v první den Putinovy války se dala do pohybu vlna uprchlíků. Někteří do bezpečnějších krajů uvnitř země, jiní za hranice. Nejvíc se jich vydalo do Polska – skoro čtyři miliony – a víc než milion tam zůstal. Teď se směr migrace pozvolna obrací. Ukrajinci tvrdí, že zpět do země přichází přibližně 30 tisíc lidí denně.

Začaly zápisy ukrajinských dětí do českých škol. Kolik mladých uprchlíků ve skutečnosti v září usedne do lavic, bude záviset nejen na výsledku zápisů, ale také na tom, jak bude pokračovat válka, kterou proti Ukrajině vede Rusko. Do Česka přišlo z napadené země kolem 70 tisíc školou povinných dětí. Do škol začala zatím chodit asi třetina tohoto počtu. Mnoho z nich ale chodí do tříd vytvořených nouzově v provizorních prostorách. O ukrajinských žácích, kteří se vzdělávají v provizorních podmínkách v českých školách, natáčela pro 168 hodin Kateřina Stibalová.

Belgický premiér Alexander De Croo 20. června oficiálně předá rodině prvního demokraticky zvoleného konžského premiéra Patrice Lumumby jeho ostatky. Konkrétně půjde o zub politika, kterého zabily konžské separatistické milice podporované Belgičany v lednu 1961, jen několik měsíců poté, co Kongo získalo na Belgii nezávislost. Informuje o tom server Politico.

V Česku už získalo dočasnou ochranu přes 366 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je však jejich aktuální počet zhruba o šestinu nižší. Někteří totiž odcestovali do jiné unijní země, případně se vrátili zpět do své vlasti. Přesná data ale ministerstvo nemá, protože uprchlíci ne vždy dodrží povinnost nahlásit svůj odjezd úřadům. Stává se tak, že stát za ně nadále platí zdravotní pojištění.