Bohoslužbou pod širým nebem vyvrcholila návštěva papeže Františka v Maďarsku

Nahrávám video

Papež František v Budapešti odsloužil mši pod širým nebem, kde mimo jiné desetitisíce věřících vyzýval, aby otevřeli svá srdce a dveře trpícím, lidem v nouzi a migrantům, kteří hledají ochranu. Na náměstí u sídla maďarského parlamentu se za krásného počasí sešlo přes padesát tisíc lidí, uvedla agentura AP. Bohoslužbu sledovali i maďarští politici včetně premiéra Viktora Orbána, který je známý svým tvrdým postojem vůči uprchlíkům z muslimských zemí.

Mše byla vyvrcholením třídenní návštěvy hlavy katolické církve, která začala v pátek. Papež přijel na náměstí Lajose Kossutha před 9:00 SELČ v papamobilu, na pódium se poté dostal na invalidním vozíku, který používá kvůli bolestem kolena. Mši sledovaly stovky zástupců maďarské církve, ale také politici včetně premiéra Orbána, prezidentky Katalin Novákové a bývalých prezidentů Jánose Ádera a Pála Schmitta, uvedl server Index.hu.

„Je bolestné a smutné vidět před sebou zavřené dveře. Zavřené dveře našeho sobectví vůči druhým, zavřené dveře individualismu ve společnosti, která se čím dál více izoluje, zavřené dveře naší lhostejnosti vůči lidem, kteří trpí a jsou znevýhodnění, dveře, které zavíráme před těmi, kdo jsou nám cizí, před migranty a chudými,“ řekl papež ve svém kázání.

O potřebě přívětivosti k cizincům se při své návštěvě v Maďarsku zmínil vícekrát, mimo jiné i s odkazem na slova maďarského patrona, svatého Štěpána.

František ocenil to, že Maďarsko přijalo desetitisíce uprchlíků z Ukrajiny a v sobotu se v chrámu svaté Alžběty se stovkami běženců setkal. Jeho slova jsou vnímána zejména v kontrastu s tím, jak tvrdě maďarská vláda postupovala vůči uprchlíkům z neevropských zemí. Orbán tvrdí, že Maďarsko musí hájit své hranice a svou kulturu. Buduje si ovšem také obraz politika, který se zasazuje o křesťanské hodnoty.

Papež přicestoval do Maďarska v pátek, za sebou už má setkání s prezidentkou Novákovou, premiérem Orbánem, zástupci církevní obce i občanské společnosti. Teď se vrací do Vatikánu.

Vatikán by mohl pomoct s návratem ukrajinských dětí z Ruska

Při návratu z Maďarska papež v letadle řekl, že Vatikán je připraven pomoci s návratem ukrajinských dětí z Ruska. Informovala o tom agentura AP, podle které o to papeže požádal tento týden ukrajinský premiér Denys Šmyhal při své návštěvě ve Vatikánu.

Moskva odvoz dětí do Ruska označuje za humanitární misi na ochranu ukrajinských sirotků a opuštěných dětí, Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu ale podezírá v této souvislosti Rusko z únosů. 

Hlava katolické církve rovněž novinářům sdělila, že Vatikán je zapojen do „mírové mise“. „Jsem připraven udělat cokoli. Existuje (mírová) mise, která není veřejná a která právě probíhá, až bude zveřejněna, řeknu vám o tom více,“ uvedl na dotaz, zda v Budapešti hovořil o mírových jednáních s maďarským premiérem Viktorem Orbánem či s představitelem ruské pravoslavné církve, budapešťským metropolitou Hilarionem. 

Papež František připomněl, že Vatikán se úspěšně angažoval také v jednáních o výměně zajatců v této válce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
04:12Aktualizovánopřed 2 mminutami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 2 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 2 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 3 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
09:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
11:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 3 hhodinami

Dohoda USA s Íránem zahrnuje bilionový fond, má podpořit investice, píše Reuters

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun), píše agentura Reuters. Podle jejího zdroje je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna.
10:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...