Papež František vede církev deset let. Vydobyl si pověst skromného liberála

Nahrávám video

Desáté výročí nástupu papeže Františka na svatopetrský stolec si v pondělí připomene 1,3 miliardy světových katolíků. Probíhající pontifikát mnozí uvnitř i vně největší křesťanské církve považují za přelomový a plný reforem.

Papež Fratišek je první tohoto jména. K jeho výběru inspiroval před deseti lety nově zvoleného pontifika dnes už zesnulý brazilský kardinál Claudio Hummes.

Bylo to 13. března 2013 v závěru konkláve, kdy se k nově zvolenému nástupci na Petrově stolci právě Hummes naklonil se slovy: „Nezapomínej na chudé.“ Tak vstoupil do hry středověký světec František z Assisi, známý také jako Poverello, tedy chuďásek. Muž, který reformoval církev nikoli mocí a penězi, ale prostotou a zápalem. Jeho krajané z umbrijského Assisi vítali nového Františka s nadějemi.

„Doufám, že bude následovat Krista stejným způsobem jako svatý František, když si vybral toto jméno,“ řekla tehdy obyvatelka Assisi Inger Zangarelli.

V pořadí 266. papež a vůbec první člen řádu Tovaryšstva Ježíšova neboli jezuitů na Petrově stolci demonstroval svůj františkánský program pokory od prvních okamžiků, když promluvil na balkoně Papežského paláce: jak netypicky jednoduchou sutanou, tak svými slovy.

Zvyknout si je vážná nemoc

Legendy o svatém Františkovi z Assisi vyprávějí o jeho objetích s malomocnými i nezištné péči o nejchudší. Jeho současný jmenovec myje při velikonočních rituálech poslední večere Páně nohy vězňů a vězeňkyň, na svých misích podává ruce lidem bez domova a narkomanům, navštěvuje migranty a jejich rodiny ve sběrných táborech. A pozvedá hlas na jejich obhajobu.

„Sledujeme, co se děje. A nejhorší je, že si na to zvykáme. Dobře, dnes se potopila loď, je tu mnoho pohřešovaných osob. Ale podívejte, zvyknout si na to je vážná nemoc, je to velmi vážná nemoc,“ řekl papež v prosinci 2021. 

Další viditelná gesta skromnosti na sebe nenechala dlouho čekat. František si za své sídlo a kancelář zvolil místo paláce apartmán v hostinském domě svaté Marty. Na svých cestách se nezřídka přesouvá ve vozech nižší střední třídy i přesto, že ho delegace doprovází v opulentních limuzínách. A z duchovních cvičení na venkově se do věčného města dokonce vracíval jen v autobusu.

Vedle proklamované prostoty je dalším bodem Františkova programu takzvaná synodalita. Klíčový pojem je nejčastěji chápán jako otevřený dialog, který by měl tradičně hierarchickou strukturu církve více propojit s potřebami moderního světa. „Není potřeba vytvářet další církev, ale vytvářet církev jinou. Potřebujeme jinou církev. A to je naše výzva,“ řekl v říjnu 2013.

Koexistence s Benediktem XVI.

Na jedné straně tedy široká diskuse, na druhé ale i razantní rozhodnutí, ve kterých František využívá široké pravomoci svého úřadu. Mimo jiné při hloubkové reformě vatikánské administrativy i snaze o zprůhlednění financí papežského státu. Svými dekrety omezuje také zastánce tradiční spirituality a ruší rozhodnutí, která garantovala svobodu starších forem bohoslužby.

Téměř celou první dekádu Františkova pontifikátu pak provázela z historického hlediska zcela netypická koexistence s emeritním papežem Benediktem XVI., který rezignoval dva týdny před jeho zvolením. Oba papežové se ale opakovaně snažili demonstrovat jednotu, a to až do Benediktova skonu v samotném závěru roku 2022.

František si v uplynulé dekádě vydobyl pověst liberála. Přesto vede svou vlastní agendu: otevřenou, ovšem v řadě případů beze změny tradičních postojů. Příkladem za mnohé je nadšení progresivních kruhů, které nedávno vyvolal prohlášením, že kriminalizace homosexuality je nespravedlivá. Obratem jej ale uhasil dovětkem, že homosexuální praxe z pohledu učení církve zůstává hříchem.

To, co ale papeže v posledním roce jeho prvního desetiletí zaměstnávalo nejvíce, je ruská válka na Ukrajině.

Utrpení napadené země zmiňuje v každém ze svých veřejných vystoupení a Vatikán se, zatím marně, snaží o možné zprostředkování mírového dialogu. Soucit, jaký má sám papež s Ukrajinou, demonstrovalo pohnutí, které se jej zmocnilo na úvod loňského adventu, kdy nedokázal pokračovat při modlitbě: „Panno neposkvrněná, dnes bych rád přednesl poděkování ukrajinského lidu…“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 5 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 6 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 9 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 10 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.