Papež František vede církev deset let. Vydobyl si pověst skromného liberála

Nahrávám video

Desáté výročí nástupu papeže Františka na svatopetrský stolec si v pondělí připomene 1,3 miliardy světových katolíků. Probíhající pontifikát mnozí uvnitř i vně největší křesťanské církve považují za přelomový a plný reforem.

Papež Fratišek je první tohoto jména. K jeho výběru inspiroval před deseti lety nově zvoleného pontifika dnes už zesnulý brazilský kardinál Claudio Hummes.

Bylo to 13. března 2013 v závěru konkláve, kdy se k nově zvolenému nástupci na Petrově stolci právě Hummes naklonil se slovy: „Nezapomínej na chudé.“ Tak vstoupil do hry středověký světec František z Assisi, známý také jako Poverello, tedy chuďásek. Muž, který reformoval církev nikoli mocí a penězi, ale prostotou a zápalem. Jeho krajané z umbrijského Assisi vítali nového Františka s nadějemi.

„Doufám, že bude následovat Krista stejným způsobem jako svatý František, když si vybral toto jméno,“ řekla tehdy obyvatelka Assisi Inger Zangarelli.

V pořadí 266. papež a vůbec první člen řádu Tovaryšstva Ježíšova neboli jezuitů na Petrově stolci demonstroval svůj františkánský program pokory od prvních okamžiků, když promluvil na balkoně Papežského paláce: jak netypicky jednoduchou sutanou, tak svými slovy.

Zvyknout si je vážná nemoc

Legendy o svatém Františkovi z Assisi vyprávějí o jeho objetích s malomocnými i nezištné péči o nejchudší. Jeho současný jmenovec myje při velikonočních rituálech poslední večere Páně nohy vězňů a vězeňkyň, na svých misích podává ruce lidem bez domova a narkomanům, navštěvuje migranty a jejich rodiny ve sběrných táborech. A pozvedá hlas na jejich obhajobu.

„Sledujeme, co se děje. A nejhorší je, že si na to zvykáme. Dobře, dnes se potopila loď, je tu mnoho pohřešovaných osob. Ale podívejte, zvyknout si na to je vážná nemoc, je to velmi vážná nemoc,“ řekl papež v prosinci 2021. 

Další viditelná gesta skromnosti na sebe nenechala dlouho čekat. František si za své sídlo a kancelář zvolil místo paláce apartmán v hostinském domě svaté Marty. Na svých cestách se nezřídka přesouvá ve vozech nižší střední třídy i přesto, že ho delegace doprovází v opulentních limuzínách. A z duchovních cvičení na venkově se do věčného města dokonce vracíval jen v autobusu.

Vedle proklamované prostoty je dalším bodem Františkova programu takzvaná synodalita. Klíčový pojem je nejčastěji chápán jako otevřený dialog, který by měl tradičně hierarchickou strukturu církve více propojit s potřebami moderního světa. „Není potřeba vytvářet další církev, ale vytvářet církev jinou. Potřebujeme jinou církev. A to je naše výzva,“ řekl v říjnu 2013.

Koexistence s Benediktem XVI.

Na jedné straně tedy široká diskuse, na druhé ale i razantní rozhodnutí, ve kterých František využívá široké pravomoci svého úřadu. Mimo jiné při hloubkové reformě vatikánské administrativy i snaze o zprůhlednění financí papežského státu. Svými dekrety omezuje také zastánce tradiční spirituality a ruší rozhodnutí, která garantovala svobodu starších forem bohoslužby.

Téměř celou první dekádu Františkova pontifikátu pak provázela z historického hlediska zcela netypická koexistence s emeritním papežem Benediktem XVI., který rezignoval dva týdny před jeho zvolením. Oba papežové se ale opakovaně snažili demonstrovat jednotu, a to až do Benediktova skonu v samotném závěru roku 2022.

František si v uplynulé dekádě vydobyl pověst liberála. Přesto vede svou vlastní agendu: otevřenou, ovšem v řadě případů beze změny tradičních postojů. Příkladem za mnohé je nadšení progresivních kruhů, které nedávno vyvolal prohlášením, že kriminalizace homosexuality je nespravedlivá. Obratem jej ale uhasil dovětkem, že homosexuální praxe z pohledu učení církve zůstává hříchem.

To, co ale papeže v posledním roce jeho prvního desetiletí zaměstnávalo nejvíce, je ruská válka na Ukrajině.

Utrpení napadené země zmiňuje v každém ze svých veřejných vystoupení a Vatikán se, zatím marně, snaží o možné zprostředkování mírového dialogu. Soucit, jaký má sám papež s Ukrajinou, demonstrovalo pohnutí, které se jej zmocnilo na úvod loňského adventu, kdy nedokázal pokračovat při modlitbě: „Panno neposkvrněná, dnes bych rád přednesl poděkování ukrajinského lidu…“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Osm států USA žaluje OpenAI. ChatGPT podle nich škodí dětem a klame dospělé

Osm amerických států tento týden podalo žaloby na technologickou společnost OpenAI s tím, že její populární chatbot ChatGPT porušil státní zákony o ochraně spotřebitelů. Toho se podle nich dopustil tím, že způsobuje újmu dětem a klame dospělé, informovala agentura AP. V žalobách se mimo jiné uvádí, že ChatGPT poskytuje nebezpečné lékařské rady, podněcuje paranoii a navádí lidi k sebevraždě. Zmiňují i nabádání k ublížení jiným osobám, či dokonce jejich zabití.
před 2 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 2 hhodinami

Rusko pokračuje v útocích, na severu Ukrajiny připravilo statisíce lidí o elektřinu

Rusko v noci útočilo na přístav v ukrajinské Oděské oblasti a zasáhlo i nákladní loď plující do Oděsy. V Chmelnycké oblasti způsobily ruské drony požár v ropném skladišti, ve městě Umaň ruský dron zasáhl výškovou budovu. Ve Volyňské oblasti zůstaly kvůli ruským útokům statisíce lidí bez elektřiny. Za pátek zatím z napadené země přišly informace o pěti zabitých. Ukrajinci zase podle ruských zdrojů zasáhli ruskou mobilní radarovou stanici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Sankce zůstanou, zní z EU. Trump má útoky na ruské rafinerie za „ostudné“

Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Moskva neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla na summitu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po konci summitu oznámil předseda Evropské rady António Costa, že unijní lídři požádali Komisi, aby se zabývala dodatečnými finančními potřebami Ukrajiny v příštím roce a aby předložila návrhy řešení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu poděkoval spojencům za podporu. Lídři unijních zemí jednali také o migraci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Fungování Starshieldu na Ukrajině se zlepšilo, ale nebylo plně obnoveno, řekl Zelenskyj

USA v minulých dnech omezily Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu, uvedla v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajina si v týdnu stěžovala na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle ní jeho činnost zlepšila. Dle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale zatím nebylo fungování plně obnoveno. Dle eurokomisařky Kaji Kallasové aktuálně EU nemá kapacitu vojenskou verzi Starlinku nahradit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Česko a další státy prosadily do závěrů summitu EU nové požadavky na ETS 2

Několika členským státům EU včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi (EK), aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS 2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) se také vyjádřil k přípravě budoucího víceletého rozpočtu EU.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Datacentra vyvolávají v Evropě odpor. Obyvatelé se obávají dopadů na životní prostředí

Datová centra hrají klíčovou roli v rozvoji umělé inteligence (AI), digitální ekonomiky i kybernetické bezpečnosti. Jejich výstavba však v Evropě vyvolává stále větší odpor. Kritici upozorňují především na vysokou spotřebu elektřiny a vody či negativní dopady na životní prostředí. Spory kolem datových center tak otevírají otázku, jak skloubit technologický rozvoj s požadavky na udržitelnost.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.