Zemřel emeritní papež Benedikt XVI. Hold mu vzdal jeho nástupce František i státníci

Nahrávám video

Ve věku 95 let zemřel emeritní papež Benedikt XVI. Zdravotní stav rodilého Němce se v poslední době zhoršil. Benedikt stál v čele katolické církve v letech 2005 až 2013, kdy se úřadu vzdal kvůli zhoršujícímu se zdraví. Pohřeb bude ve čtvrtek 5. ledna 2023 na vatikánském Svatopetrském náměstí. Povede ho současný papež František. Ten svého předchůdce označil za ušlechtilého a dobrého člověka, který byl darem pro katolickou církev. Zesnulému papeži vzdali hold také mnozí státníci, Benedikta XVI. vyzdvihují jako velkého teologa nebo obránce „tradičních hodnot“.

„Se zármutkem vám oznamuji, že emeritní papež Benedikt XVI. zemřel dnes (v sobotu – pozn. red.) v 9:34 v klášteře Mater Ecclesiae ve Vatikánu. Další informace budou poskytnuty co nejdříve,“ uvedl vatikánský mluvčí Matteo Bruni v písemném prohlášení.

Benedikt, občanským jménem Joseph Ratzinger, se v roce 2013 stal prvním papežem za zhruba šest set let, který na svou funkci rezignoval. Od té doby žil nástupce papeže Jana Pavla II. ve Vatikánu, kde se po odchodu z papežské funkce věnoval modlitbám a meditaci.

Zdravotní stav emeritního papeže se v posledních dnech zhoršoval. Začátkem tohoto týdne papež František při generální audienci uvedl, že jeho předchůdce je „velmi nemocný“, a požádal věřící, aby se za něj modlili.

Benedikt odmítal převoz do nemocnice, několik zdravotníků o něj pečovalo v bývalém vatikánském klášteře Mater Ecclesiae. Mluvčí Bruni uvedl, že emeritní papež krátce před smrtí přijal poslední pomazání neboli svátost nemocných.

Vatikán nemá jasná pravidla pro pohřeb papeže, který už není v úřadu

Vatikán dále sdělil, že rakev s tělem 265. papeže bude od pondělka vystavena ve Svatopetrské bazilice. Pohřeb se uskuteční ve čtvrtek 5. ledna 2023 v 9:30 na Svatopetrském náměstí. Povede ho současný papež František, uvedl vatikánský mluvčí.

Ke smrti svého předchůdce se papež František poprvé vyjádřil při obřadu ve Svatopetrské bazilice, přičemž vyzdvihl „oběti“ německého rodáka „pro dobro církve“. „S dojetím vzpomínáme na jeho osobnost, tak šlechetnou, tak dobrou. A cítíme v našich srdcích velkou vděčnost, vděčnost Bohu za to, že ji daroval církvi a světu,“ citovala Františka agentura Reuters.

Po pohřbu bude rakev odnesena do Svatopetrské baziliky a uložena v kryptě pod ní. Ve dvoutisícileté historii katolické církve půjde o bezprecedentní událost, které se pravděpodobně zúčastní desítky tisíc lidí včetně hlav států. Benedikt přitom podle mluvčího Bruniho před smrtí vyslovil přání, aby jeho pohřeb provázela vážnost a jednoduchost.

Vatikán disponuje detailně propracovanými pravidly, která se týkají úkonů po smrti úřadujícího papeže. Není ale známo, co se bude dít poté, co zemře emeritní papež, který už svůj úřad nezastává. Po Benediktově úmrtí tak přijdou na řadu protokolární pravidla, která mohou být návodem i v případě dalších papežů, kteří se v budoucnu rozhodnou z čela církve odejít namísto toho, aby úřad zastávali až do smrti.

K významnému teologovi Benediktovi vzhlíželi v řadách katolické církve především konzervativci. Někteří krajní tradicionalisté dokonce odmítali uznat Františka za jeho legitimního nástupce, připomněla agentura Reuters.

Arcibiskup Graubner: Benedikt XVI. měl ve zvláštní úctě Pražské Jezulátko

Zemřel jeden z největších papežů a teologů tohoto i minulého století, reagoval na úmrtí Benedikta XVI. pražský arcibiskup Jan Graubner. „Měl blízko k Čechám a ve zvláštní úctě Pražské Jezulátko – sošku malého Ježíška,“ napsal Graubner na Twitteru. Fotografií připomněl jeho návštěvu v Praze před třinácti lety. Jako předseda České biskupské konference zároveň zaslal papeži Františkovi kondolenci, ve které jménem české katolické církve vyjádřil soustrast nad úmrtím emeritního papeže.

Graubner uvedl, že Ratzinger po celý svůj dlouhý život věrně sloužil církvi. „Coby mimořádně vzdělaný teolog a myslitel zásadním způsobem přispěl k prohloubení, systematizaci a definování nauky římskokatolické církve,“ uvedl. Dodal, že poté jako papež pokračoval v díle svého předchůdce Jana Pavla II. a rozvíjel dědictví druhého vatikánského koncilu, kterého se sám coby mladý teolog zúčastnil.

Graubner požádal české a moravské biskupy, aby nechali na církevních budovách až do pohřbu vyvěsit černé prapory. Kněží by měli za zemřelého papeže sloužit mši. V den a hodinu pohřbu budou znít zvony.

I podle generálního sekretáře České biskupské konference Stanislava Přibyla odešla snad největší osobnost teologie posledního století. „Josepha Ratzingera, papeže Benedikta XVI., jsem poznal nejprve prostřednictvím jeho děl. Četba jeho knížek mi pomohla prohloubit můj vztah k Bohu a upevnit víru,“ sdělil Přibyl. „Mnohokrát jsem se s ním setkal, vždy to bylo setkání s hlubokým, avšak skromným a plachým člověkem.“

Za jednoho z nejvýznamnějších katolických intelektuálů 20. století ho považuje i římskokatolický kněz Tomáš Halík. „Jako takový byl vlivným teologickým poradcem reformního druhého vatikánského koncilu,“ uvedl. Po zkušenostech s vystoupením radikální levice při studentských bouřích roku 1968 se podle něj přiklonil ke konzervativním kritikům progresivistických proudů v církvi i společnosti. „Představoval však inteligentní kulturní konzervativismus, který se naprosto liší od fundamentalistického tradicionalismu.“

Za významné označil jeho překvapivé rozhodnutí opustit papežský úřad ve chvíli, kdy si uvědomil, že problémy v církvi přesahují jeho síly. „Pamatuji si ho jako vždy velmi jemného, laskavého, skromného člověka, typického univerzitního učence, introverta, který se tím velmi lišil od svého předchůdce zvyklého komunikovat s davy.“

Emeritní brněnský biskup Vojtěch Cikrle sdělil, že s papežem Benediktem XVI. se setkal několikrát a obdivoval jeho noblesu, pokoru, teologickou brilantnost, celkový přehled, lidskost i zakotvení v tradici církve. 

Ze zahraničních zástupců církve na Benedikta XVI. vzpomněl například arcibiskup canterburský Justin Welby. „Ve všem, nejen ve svých spisech a kázáních, vzhlížel k Ježíši Kristu, obrazu neviditelného Boha. Bylo naprosto zřejmé, že z Krista pramenilo jeho myšlení i modlitby,“ uvedl.

„Velký teolog“ a „velikán víry a rozumu“, reagují evropští politici

Zesnulému papeži vzdávají hold evropští politici. „Jako ,německý‘ papež byl Benedikt XVI. pro mnohé, a to nejen v této zemi, mimořádným církevním představitelem. Svět přichází o formativní osobnost katolické církve, argumentační osobnost a chytrého teologa. V myšlenkách jsem s papežem Františkem,“ napsal na Twitteru německý kancléř Olaf Scholz

Americký prezident Joe Biden, který je druhým katolickým prezidentem v dějinách USA, v kondolenci z Bílého domu uvedl: „Bude se na něj vzpomínat jako na renomovaného teologa, jenž celý svůj život zasvětil církvi, veden svými principy a vírou. Jak poznamenal během své návštěvy v Bílém domě v roce 2008, ‚potřeba globální solidarity nikdy nebyla naléhavější, mají-li všichni lidé žít způsobem hodným jejich důstojnosti‘.“

Italská premiérka Giorgia Meloniová označila Benedikta za „velikána víry a rozumu“ a „velkého muže, na kterého dějiny nezapomenou“. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Benedikt usiloval „duchem i inteligencí o bratrštější svět“.

Pro britského premiéra Rishiho Sunaka byl Benedikt „velkým teologem“, jehož návštěva Spojeného království v roce 2010 představovala historický okamžik pro katolíky i nekatolíky v zemi. Britský král Karel III. zase ocenil „neutuchající snahy“ zlepšovat vztahy mezi katolíky a protestanty.

Za „silný signál“ označila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová Benediktovo odstoupení z papežské funkce před bezmála deseti lety. „Sám sebe vnímal především jako služebníka Boha a jeho církve. Když mu ubyly fyzické síly, sloužil dále silou svých modliteb.“

„Jeho silné pobídky k solidaritě s lidmi na okraji společnosti a naléhavé výzvy k překonání rostoucí propasti mezi bohatými a chudými jsou aktuálnější než kdy jindy,“ připomněl generální tajemník OSN António Guterres.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v kondolenčním příspěvku zopakovala známý Benediktův citát: „Lidská osoba nachází svou dokonalost v hledání a milování toho, co je pravdivé a dobré.“

Moskevský patriarcha Kirill v prohlášení uvedl, že Benedikt přispěl v době svého pontifikátu k výraznému sblížení katolické a pravoslavné církve. Vyzdvihl také jeho „obranu tradičních hodnot v sekularizovaném světě“. Podobná slova volil ve vlastní kondolenci také ruský prezident Vladimir Putin. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byl Benedikt „vynikajícím teologem, intelektuálem a obhájcem obecně platných hodnot“.

Čeští politici: „Kladl odvážné otázky“ a byl „inspirující“

Prezident Miloš Zeman poslal současnému papeži Františkovi kondolenci. Napsal v ní, že zprávu o úmrtí přijal s hlubokým zármutkem. „Nejen katolickou církev, ale celý svět opustila významná osobnost, která se svým mimořádným vzděláním, intelektem a především lidským přístupem nesmazatelně zapsala do srdcí nás všech,“ uvedl. Návštěvu papeže v Česku v roce 2009 označil Zeman za jeden z významných momentů moderních dějin České republiky. „Můžeme po pravdě konstatovat, že náš svět opustil mimořádný člověk, který se výrazně zasadil o podobu dnešní katolické církve a jehož odkaz bude v našich srdcích žít i nadále,“ dodal.

Český premiér Petr Fiala (ODS) na Twitteru napsal, že si papeže Benedikta XVI. velmi vážil. „Mám rád jeho teologická a filozofická díla, patřil k předním intelektuálním osobnostem naší doby. Jeho velikost ukazuje i jeho rozhodnutí odejít z papežského stolce,“ uvedl.

Podle exprezidenta Václava Klause je odchod emeritního papeže z pozemského světa obrovskou ztrátou. „Byl posledním z velikánů 20. století, který celý život bojoval za staré dobré hodnoty. Končí tím jedna etapa vývoje lidské společnosti,“ uvedl. Poznamenal, že v dubnu mu v narozeninovém přání napsal, že pro něj zůstává hlavním symbolem souboje normálního světa s moderním pokrokářstvím. „Bude nám všem chybět mnohem víc, než si v tuto chvíli myslíme.“

Místopředseda vlády a ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) na Twitteru napsal, že služba Benedikta XVI. byla kontrastem hektické moderní doby, byla skromná. „Obsah jeho poselství uměl zaujmout ty, kteří poctivě hledali odpovědi na současné otázky. Kladl odvážné otázky a jasné a neúprosné odpovědi na ně. Zároveň prokázal umění odcházení a předání služby,“ uvedl.

„Zůstane zapsán jako vzor moudrosti a pokory. Málokdo má takový nadhled, že dokáže uvolnit svoji pozici, když už na ni nemá dostatek sil,“ napsal na Twitteru mimo jiné místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Věří tomu, že tak dal obrovský příklad lidem nejen v církvi, ale i ve světských funkcích.

Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) odešla nejen významná osobnost katolické církve, ale jeden z největších evropských a světových intelektuálů v tom nejlepším smyslu slova. „Jeho konzervativní trvání na osvědčených hodnotách a tradicích a pokorný přístup k dědictví předků byly inspirující,“ poznamenal.

Smrt Benedikta XVI. považuje za velmi smutnou zprávu ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Uvedla, že jako nástupce Jana Pavla II. nebyl v jednoduché pozici, ale obstál skvěle. Respekt si získal i důstojným odchodem z čela církve, podotkla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 15 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 57 mminutami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 1 hhodinou

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 1 hhodinou

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 10 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 12 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 14 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.