NASA přiznala, že neví, kdy a jak se bude moci posádka Starlineru vrátit na Zem

Představitelé amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) přiznali, že nevědí, kdy se posádka kosmické lodi Starliner, která má závadu, bude moci vrátit zpátky na Zemi. Astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová tak zatím stále zůstávají na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde jsou už o měsíc déle, než se původně plánovalo.

NASA připustila, že zvažuje také případné náhradní řešení pro zpáteční let obou astronautů, kdyby se nepodařilo Starliner zprovoznit.

Dvojice astronautů odletěla na ISS za použití lodi Starliner na začátku června a vrátit se měla 14. června. Nestalo se tak kvůli selhání naváděcích trysek lodi. Z pěti vadných se mezitím čtyři podařilo zprovoznit.

Představitel NASA pro komerční lety Steve Stich prohlásil, že není schopný určit, kdy se uskuteční let nazpět na Zemi. „Vrátíme se, až budeme připraveni,“ uvedl Stich. Podle něj je prioritou, aby se oba astronauti vrátili na Zem na palubě lodi Starliner. Přiznal však, že NASA zvažuje i záložní řešení pro přepravu Wilmorea a Williamsové. Tím by měla být kosmická loď Dragon společnosti SpaceX. Tuto variantu ale komplikuje fakt, že firma miliardáře Elona Muska v současné době sama řeší problémy s vyšetřováním anomálie horního stupně a stále ještě kvůli tomu nemá povolení pro pilotované lety.

NASA hledá, kde nastal problém

Vědci a technici zatím zkoumají, co mohlo problémy, které se projevily při přistání k ISS, způsobit. Podle prvních analýz se zdá, že na vině mohlo být vadné těsnění, prozradil Mark Nappi ze společnosti Boeing, která loď Starliner vyrobila. Podle něj jsou však nezbytné další analýzy.

NASA si před deseti lety v rámci programu spolupráce s komerčními subjekty objednala kosmická plavidla u společností SpaceX a Boeing. Zatímco první let Crew Dragon od SpaceX s posádkou se uskutečnil v roce 2020, Starliner od Boeingu kvůli četným průtahům při vývoji a kvůli následným odkladům nakonec s astronauty vzlétl až letos 5. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 20 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 21 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 23 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...