NASA přiznala, že neví, kdy a jak se bude moci posádka Starlineru vrátit na Zem

Představitelé amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) přiznali, že nevědí, kdy se posádka kosmické lodi Starliner, která má závadu, bude moci vrátit zpátky na Zemi. Astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová tak zatím stále zůstávají na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde jsou už o měsíc déle, než se původně plánovalo.

NASA připustila, že zvažuje také případné náhradní řešení pro zpáteční let obou astronautů, kdyby se nepodařilo Starliner zprovoznit.

Dvojice astronautů odletěla na ISS za použití lodi Starliner na začátku června a vrátit se měla 14. června. Nestalo se tak kvůli selhání naváděcích trysek lodi. Z pěti vadných se mezitím čtyři podařilo zprovoznit.

Představitel NASA pro komerční lety Steve Stich prohlásil, že není schopný určit, kdy se uskuteční let nazpět na Zemi. „Vrátíme se, až budeme připraveni,“ uvedl Stich. Podle něj je prioritou, aby se oba astronauti vrátili na Zem na palubě lodi Starliner. Přiznal však, že NASA zvažuje i záložní řešení pro přepravu Wilmorea a Williamsové. Tím by měla být kosmická loď Dragon společnosti SpaceX. Tuto variantu ale komplikuje fakt, že firma miliardáře Elona Muska v současné době sama řeší problémy s vyšetřováním anomálie horního stupně a stále ještě kvůli tomu nemá povolení pro pilotované lety.

NASA hledá, kde nastal problém

Vědci a technici zatím zkoumají, co mohlo problémy, které se projevily při přistání k ISS, způsobit. Podle prvních analýz se zdá, že na vině mohlo být vadné těsnění, prozradil Mark Nappi ze společnosti Boeing, která loď Starliner vyrobila. Podle něj jsou však nezbytné další analýzy.

NASA si před deseti lety v rámci programu spolupráce s komerčními subjekty objednala kosmická plavidla u společností SpaceX a Boeing. Zatímco první let Crew Dragon od SpaceX s posádkou se uskutečnil v roce 2020, Starliner od Boeingu kvůli četným průtahům při vývoji a kvůli následným odkladům nakonec s astronauty vzlétl až letos 5. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 10 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 13 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 16 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 23 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...