SpaceX zničí ISS, dostane na to 20 miliard korun

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dá společnosti SpaceX, kterou vlastní miliardář Elon Musk, 843 milionů dolarů, což je v přepočtu téměř dvacet miliard korun, aby vybudovala zařízení, které by mělo po roce 2030 změnit dráhu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) tak, aby zamířila do atmosféry Země, kde shoří.

NASA vydala krátkou, ale důležitou zprávu v noci ze středu na čtvrtek. „Společnost SpaceX bude vyvíjet kosmickou loď schopnou vyvést stanici z její oběžné dráhy, NASA ji po dokončení vývoje převezme do vlastnictví a bude ji provozovat po celou dobu její mise. Očekává se, že se toto zařízení spolu s vesmírnou stanicí v rámci procesu návratu do atmosféry destruktivně rozpadne,“ uvedla NASA.

Provoz ISS plánuje NASA ukončit okolo roku 2030, detaily zatím neupřesnila – záleží ale mimo jiné právě na tom, jak rychle půjde vývoj destruktivního zařízení. Změnit cíleně dráhu ISS nebude vůbec snadné, celá stanice má hmotnost asi 420 tun.

Rozpad ruského satelitu

Ve středu pak trosky z ruské družice ovlivnily chod na ISS. Náhlý rozpad ruského satelitu donutil astronauty přemístit se do kosmických lodí. Podle agentury Reuters to uvedla NASA. Není ale jasné, co způsobilo potíže satelitu, který je už několik let nefunkční.

Rozpad nastal podle amerických úřadů ve středu kolem 18:00 SELČ. Americké velitelství vesmírných operací uvedlo, že zaznamenalo stovku kusů rozpadlého satelitu. Podle velitelství nyní tyto trosky nepředstavují hrozbu, situaci však nadále monitoruje.

Ústředí NASA vydalo varování pro astronauty na ISS ve čtvrtek ve 03:00 SELČ. Podle pravidel se astronauti uchýlili do vesmírných lodí, kterými přiletěli na ISS, aby stanici v případě nouze mohli rychle opustit. Zhruba po hodině se mohli vrátit k obvyklé činnosti.

Situaci zaznamenala i specializovaná firma LeoLabs, podle níž se z ruského satelitu uvolnilo přes sto kusů trosek. Firma uvádí, že šlo o družici RESURS-P1. Ta byla vypuštěna v roce 2013 pro pozorování Země. Podle agentury Reuters byl satelit vyřazen z provozu v roce 2022.

Ruská vesmírná agentura Roskosmos, které satelit patřil, situaci pro agenturu Reuters nekomentovala. Podle odborníků, které agentura Reuters oslovila, mohlo dojít například k explozi zbytků paliva. „Těžko se mi věří, že by použili (Rusové) tak velký satelit jako cíl pro raketu proti satelitům,“ uvedl specialista Jonathan McDowell. Připomněl tak situaci z roku 2021, kdy Moskva sestřelila svůj vlastní satelit za použití rakety, což vyvolalo silnou kritiku.

Třicet let na oběžné dráze

Vesmírná stanice, která je v provozu s posádkou už 24 let, je unikátní vědeckou platformou, na níž astronauti provádějí experimenty v různých oblastech výzkumu. Spektrum je nesmírně pestré: od věd o Zemi a vesmíru, biologie, lidské fyziologie, fyzikálních věd až po testování technologií, které na Zemi nejsou možné.

Posádky za téměř čtvrt století provedly víc než 3300 experimentů v mikrogravitaci. Stanice je také základním kamenem vesmírného obchodu, od partnerství s komerčními posádkami a nákladní dopravou, až po komerční výzkum a bádání v národních laboratořích. Zkušenosti získané na palubě Mezinárodní vesmírné stanice podle NASA pomáhají „předávat pochodeň poznání budoucím komerčním stanicím“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 11 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...