Na ISS vyrazila čtveřice astronautů. Budou zkoumat vliv mikrogravitace na život

K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v pondělí brzy ráno SEČ z mysu Canaveral na Floridě odstartovala vesmírná loď Crew-8 se třemi americkými astronauty a jedním ruským kosmonautem na palubě. Informuje o tom agentura Reuters. Nová posádka před sebou má dvě stovky úkolů, sledovat chce mimo jiné to, jak mikrogravitace působí na rostlinné buňky.

Čtyřčlennou posádku, jejíž start byl několikrát odložen, k ISS dopraví raketa Falcon 9 a modul Crew Dragon americké společnosti SpaceX.

Posádce velí Matthew Dominick, dvaačtyřicetiletý astronaut amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Na ISS s ním směřují také čtyřiašedesátiletý Michael Barratt, vystudovaný lékař a zkušený astronaut, který let pilotuje, a třiapadesátiletá astronautka Jeanette Eppsová. Čtvrtým členem posádky je jednačtyřicetiletý ruský kosmonaut Alexandr Grebjonkin. Pro všechny členy týmu kromě Barratta je tato mise prvním letem do vesmíru v jejich kariéře.

Astronauti posádky Crew-8 na ISS stráví šest měsíců. Vystřídají předchozí misi Crew-7, jejíž členové se na Zemi vrátí týden po příletu svých kolegů.

Posádka Crew-8
Zdroj: Reuters//Joe Skipper

Nabitý program

Členové posádky Crew-8 budou na stanici provádět vědecký výzkum, který se bude věnovat hlavně studiu člověka za nízkou oběžnou dráhou Země.

Experimenty této mise zahrnují využití kmenových buněk k vytvoření organoidních modelů pro studium degenerativních onemocnění, studium účinků mikrogravitace a ultrafialového záření na rostliny na buněčné úrovni. Součástí je i testování, jestli by nošení tlakových manžet na nohou mohlo zabránit posunu tekutin, a snížit tak zdravotní problémy astronautů. To jsou jen některé z více než dvou stovek vědeckých experimentů a technologických demonstrací, které se během jejich mise uskuteční.

Mezinárodní vesmírná stanice je jedním z posledních míst, kde Rusko a Spojené státy spolupracují navzdory ruské invazi na Ukrajinu, kvůli které jsou vztahy mezi oběma velmocemi nejhorší za poslední desítky let. Koncem loňského prosince ruská vesmírná agentura Roskosmos oznámila, že se s NASA dohodla na prodloužení programu společných letů na ISS do roku 2025.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 4 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...