Na ISS vyrazila čtveřice astronautů. Budou zkoumat vliv mikrogravitace na život

K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v pondělí brzy ráno SEČ z mysu Canaveral na Floridě odstartovala vesmírná loď Crew-8 se třemi americkými astronauty a jedním ruským kosmonautem na palubě. Informuje o tom agentura Reuters. Nová posádka před sebou má dvě stovky úkolů, sledovat chce mimo jiné to, jak mikrogravitace působí na rostlinné buňky.

Čtyřčlennou posádku, jejíž start byl několikrát odložen, k ISS dopraví raketa Falcon 9 a modul Crew Dragon americké společnosti SpaceX.

Posádce velí Matthew Dominick, dvaačtyřicetiletý astronaut amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Na ISS s ním směřují také čtyřiašedesátiletý Michael Barratt, vystudovaný lékař a zkušený astronaut, který let pilotuje, a třiapadesátiletá astronautka Jeanette Eppsová. Čtvrtým členem posádky je jednačtyřicetiletý ruský kosmonaut Alexandr Grebjonkin. Pro všechny členy týmu kromě Barratta je tato mise prvním letem do vesmíru v jejich kariéře.

Astronauti posádky Crew-8 na ISS stráví šest měsíců. Vystřídají předchozí misi Crew-7, jejíž členové se na Zemi vrátí týden po příletu svých kolegů.

Posádka Crew-8
Zdroj: Reuters//Joe Skipper

Nabitý program

Členové posádky Crew-8 budou na stanici provádět vědecký výzkum, který se bude věnovat hlavně studiu člověka za nízkou oběžnou dráhou Země.

Experimenty této mise zahrnují využití kmenových buněk k vytvoření organoidních modelů pro studium degenerativních onemocnění, studium účinků mikrogravitace a ultrafialového záření na rostliny na buněčné úrovni. Součástí je i testování, jestli by nošení tlakových manžet na nohou mohlo zabránit posunu tekutin, a snížit tak zdravotní problémy astronautů. To jsou jen některé z více než dvou stovek vědeckých experimentů a technologických demonstrací, které se během jejich mise uskuteční.

Mezinárodní vesmírná stanice je jedním z posledních míst, kde Rusko a Spojené státy spolupracují navzdory ruské invazi na Ukrajinu, kvůli které jsou vztahy mezi oběma velmocemi nejhorší za poslední desítky let. Koncem loňského prosince ruská vesmírná agentura Roskosmos oznámila, že se s NASA dohodla na prodloužení programu společných letů na ISS do roku 2025.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
před 11 hhodinami

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
před 13 hhodinami

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
před 16 hhodinami

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
před 16 hhodinami

Všudypřítomný protein je trend, mnohdy ale klame

Všude samý protein, chce se říct při pohledu na regály obchodů. Obaly jogurtů, těstovin, sýrů, cukrovinek i nápojů lákají na proteiny, tedy bílkoviny, které zajišťují svalový růst, podílí se na imunitě, regeneraci či hormonální činnosti. Touhu po zdravé výživě však pohání i marketingové triky. „Utrácíme za něco, co ve skutečnosti nepotřebujeme,“ řekl ČT24 nutriční expert Martin Jelínek.
před 17 hhodinami

Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.
28. 4. 2025
Načítání...