Na ISS vyrazila čtveřice astronautů. Budou zkoumat vliv mikrogravitace na život

K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v pondělí brzy ráno SEČ z mysu Canaveral na Floridě odstartovala vesmírná loď Crew-8 se třemi americkými astronauty a jedním ruským kosmonautem na palubě. Informuje o tom agentura Reuters. Nová posádka před sebou má dvě stovky úkolů, sledovat chce mimo jiné to, jak mikrogravitace působí na rostlinné buňky.

Čtyřčlennou posádku, jejíž start byl několikrát odložen, k ISS dopraví raketa Falcon 9 a modul Crew Dragon americké společnosti SpaceX.

Posádce velí Matthew Dominick, dvaačtyřicetiletý astronaut amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Na ISS s ním směřují také čtyřiašedesátiletý Michael Barratt, vystudovaný lékař a zkušený astronaut, který let pilotuje, a třiapadesátiletá astronautka Jeanette Eppsová. Čtvrtým členem posádky je jednačtyřicetiletý ruský kosmonaut Alexandr Grebjonkin. Pro všechny členy týmu kromě Barratta je tato mise prvním letem do vesmíru v jejich kariéře.

Astronauti posádky Crew-8 na ISS stráví šest měsíců. Vystřídají předchozí misi Crew-7, jejíž členové se na Zemi vrátí týden po příletu svých kolegů.

Posádka Crew-8
Zdroj: Reuters//Joe Skipper

Nabitý program

Členové posádky Crew-8 budou na stanici provádět vědecký výzkum, který se bude věnovat hlavně studiu člověka za nízkou oběžnou dráhou Země.

Experimenty této mise zahrnují využití kmenových buněk k vytvoření organoidních modelů pro studium degenerativních onemocnění, studium účinků mikrogravitace a ultrafialového záření na rostliny na buněčné úrovni. Součástí je i testování, jestli by nošení tlakových manžet na nohou mohlo zabránit posunu tekutin, a snížit tak zdravotní problémy astronautů. To jsou jen některé z více než dvou stovek vědeckých experimentů a technologických demonstrací, které se během jejich mise uskuteční.

Mezinárodní vesmírná stanice je jedním z posledních míst, kde Rusko a Spojené státy spolupracují navzdory ruské invazi na Ukrajinu, kvůli které jsou vztahy mezi oběma velmocemi nejhorší za poslední desítky let. Koncem loňského prosince ruská vesmírná agentura Roskosmos oznámila, že se s NASA dohodla na prodloužení programu společných letů na ISS do roku 2025.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 18 mminutami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 1 hhodinou

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 1 hhodinou

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 3 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 4 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 22 hhodinami

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
před 22 hhodinami

Příliš velká očekávání vůči lidem. To je dle vědců hlavní problém závislosti mladých na AI

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.
před 23 hhodinami

Evropský pohled