Na ISS vyrazila čtveřice astronautů. Budou zkoumat vliv mikrogravitace na život

K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v pondělí brzy ráno SEČ z mysu Canaveral na Floridě odstartovala vesmírná loď Crew-8 se třemi americkými astronauty a jedním ruským kosmonautem na palubě. Informuje o tom agentura Reuters. Nová posádka před sebou má dvě stovky úkolů, sledovat chce mimo jiné to, jak mikrogravitace působí na rostlinné buňky.

Čtyřčlennou posádku, jejíž start byl několikrát odložen, k ISS dopraví raketa Falcon 9 a modul Crew Dragon americké společnosti SpaceX.

Posádce velí Matthew Dominick, dvaačtyřicetiletý astronaut amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Na ISS s ním směřují také čtyřiašedesátiletý Michael Barratt, vystudovaný lékař a zkušený astronaut, který let pilotuje, a třiapadesátiletá astronautka Jeanette Eppsová. Čtvrtým členem posádky je jednačtyřicetiletý ruský kosmonaut Alexandr Grebjonkin. Pro všechny členy týmu kromě Barratta je tato mise prvním letem do vesmíru v jejich kariéře.

Astronauti posádky Crew-8 na ISS stráví šest měsíců. Vystřídají předchozí misi Crew-7, jejíž členové se na Zemi vrátí týden po příletu svých kolegů.

Posádka Crew-8
Zdroj: Reuters//Joe Skipper

Nabitý program

Členové posádky Crew-8 budou na stanici provádět vědecký výzkum, který se bude věnovat hlavně studiu člověka za nízkou oběžnou dráhou Země.

Experimenty této mise zahrnují využití kmenových buněk k vytvoření organoidních modelů pro studium degenerativních onemocnění, studium účinků mikrogravitace a ultrafialového záření na rostliny na buněčné úrovni. Součástí je i testování, jestli by nošení tlakových manžet na nohou mohlo zabránit posunu tekutin, a snížit tak zdravotní problémy astronautů. To jsou jen některé z více než dvou stovek vědeckých experimentů a technologických demonstrací, které se během jejich mise uskuteční.

Mezinárodní vesmírná stanice je jedním z posledních míst, kde Rusko a Spojené státy spolupracují navzdory ruské invazi na Ukrajinu, kvůli které jsou vztahy mezi oběma velmocemi nejhorší za poslední desítky let. Koncem loňského prosince ruská vesmírná agentura Roskosmos oznámila, že se s NASA dohodla na prodloužení programu společných letů na ISS do roku 2025.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 4 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 13 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...