Na ISS je stav nouze, astronaut v dekompresi, odvysílala omylem NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v noci na čtvrtek omylem odvysílal simulaci záznamu, podle něhož astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nacvičovali péči o člena posádky trpícího dekompresní nemocí. To vyvolalo na sociálních sítích vlnu spekulací o tom, zda se na ISS nestalo něco mimořádného.

Asi 28 minut po půlnoci středoevropského času začal kanál NASA na YouTube vysílat zvuk, který naznačoval, že jeden ze členů posádky pociťuje následky dekomprese.

Podle kopie zvukového záznamu, která začala kolovat po sociálních sítích, ženský hlas v nahrávce žádá členy posádky, aby „vrátili velitele zpět do skafandru“, zkontrolovali mu puls a poskytli kyslík. Později stejný hlas říká, že další prognóza je „slabá“.

Několik nadšenců na záznam okamžitě upozornilo na sociální síti X s poznámkou, že na ISS došlo k vážné nouzové situaci. A tato informace se začala po X a Facebooku rychle šířit. „Senzaci“ nicméně vyvrátila přímo posádka stanice, podle níž nahrávka byla omylem odvysílaným záznamem simulace, kdy si členové posádky a pozemní personál procvičují různé scénáře situací, k nimž by na ISS mohlo dojít. „Na Mezinárodní vesmírné stanici k žádné nouzové situaci nedošlo,“ zarazila posádka spekulace v příspěvku na X.

Dekompresní nebo také kesonovou nemoc způsobují bublinky dusíku či jiného plynu v krevním řečišti v důsledku změny atmosférického tlaku. Tento stav může ovlivnit centrální nervový systém a skončit smrtí.

Členové posádky na ISS v době vysílání audia spali a čekal je výstup do kosmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 22 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...