Rusko mění názor, na činnosti ISS se zřejmě bude podílet déle, než tvrdilo

Rusko se velmi pravděpodobně bude podílet na činnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) do roku 2028. Podle státní agentury TASS to ve středu řekl šéf vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov. Desítky let trvající mezinárodní spolupráci na oběžné dráze Země poznamenává mimořádné napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské válce proti Ukrajině.

Ještě v červenci přitom ředitel vesmírné agentury tvrdil, že se Moskva z mezinárodního projektu začne stahovat po roce 2024. Nyní prohlásil, že Rusko bude na projektu ISS spolupracovat i po roce 2024 v závislosti na technickém stavu stanice, ale „s vysokou pravděpodobností“ zůstane až do roku 2028.

Roskosmos dříve oznámil, že Rusko chce vybudovat vlastní orbitální stanici, což bude hlavní priorita agentury v oblasti pilotované kosmonautiky.

ISS je od roku 1998 společným projektem americké vesmírné agentury NASA, Roskosmosu, Evropské vesmírné agentury (ESA), Japonska a Kanady. Moskva v souvislosti s protiruskými sankcemi kvůli válce na Ukrajině dříve uvedla, že provoz ruských lodí využívaných k zásobování ISS bude narušen a že sankce ovlivní i ruský segment stanice, který koriguje pohyb tělesa po oběžné dráze Země.

Navzdory rozkolu se nicméně americká NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na ISS. Ve středu z kosmodromu Bajkonur odstartovala raketa Sojuz, která na vesmírnou stanici vynesla dva Rusy a jednoho Američana. ISS tak v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 14 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...