Rusko mění názor, na činnosti ISS se zřejmě bude podílet déle, než tvrdilo

Rusko se velmi pravděpodobně bude podílet na činnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) do roku 2028. Podle státní agentury TASS to ve středu řekl šéf vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov. Desítky let trvající mezinárodní spolupráci na oběžné dráze Země poznamenává mimořádné napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské válce proti Ukrajině.

Ještě v červenci přitom ředitel vesmírné agentury tvrdil, že se Moskva z mezinárodního projektu začne stahovat po roce 2024. Nyní prohlásil, že Rusko bude na projektu ISS spolupracovat i po roce 2024 v závislosti na technickém stavu stanice, ale „s vysokou pravděpodobností“ zůstane až do roku 2028.

Roskosmos dříve oznámil, že Rusko chce vybudovat vlastní orbitální stanici, což bude hlavní priorita agentury v oblasti pilotované kosmonautiky.

ISS je od roku 1998 společným projektem americké vesmírné agentury NASA, Roskosmosu, Evropské vesmírné agentury (ESA), Japonska a Kanady. Moskva v souvislosti s protiruskými sankcemi kvůli válce na Ukrajině dříve uvedla, že provoz ruských lodí využívaných k zásobování ISS bude narušen a že sankce ovlivní i ruský segment stanice, který koriguje pohyb tělesa po oběžné dráze Země.

Navzdory rozkolu se nicméně americká NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na ISS. Ve středu z kosmodromu Bajkonur odstartovala raketa Sojuz, která na vesmírnou stanici vynesla dva Rusy a jednoho Američana. ISS tak v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 5 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 5 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 23 hhodinami

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
včera v 16:33

Evropský pohled