Rusko mění názor, na činnosti ISS se zřejmě bude podílet déle, než tvrdilo

Rusko se velmi pravděpodobně bude podílet na činnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) do roku 2028. Podle státní agentury TASS to ve středu řekl šéf vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov. Desítky let trvající mezinárodní spolupráci na oběžné dráze Země poznamenává mimořádné napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské válce proti Ukrajině.

Ještě v červenci přitom ředitel vesmírné agentury tvrdil, že se Moskva z mezinárodního projektu začne stahovat po roce 2024. Nyní prohlásil, že Rusko bude na projektu ISS spolupracovat i po roce 2024 v závislosti na technickém stavu stanice, ale „s vysokou pravděpodobností“ zůstane až do roku 2028.

Roskosmos dříve oznámil, že Rusko chce vybudovat vlastní orbitální stanici, což bude hlavní priorita agentury v oblasti pilotované kosmonautiky.

ISS je od roku 1998 společným projektem americké vesmírné agentury NASA, Roskosmosu, Evropské vesmírné agentury (ESA), Japonska a Kanady. Moskva v souvislosti s protiruskými sankcemi kvůli válce na Ukrajině dříve uvedla, že provoz ruských lodí využívaných k zásobování ISS bude narušen a že sankce ovlivní i ruský segment stanice, který koriguje pohyb tělesa po oběžné dráze Země.

Navzdory rozkolu se nicméně americká NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na ISS. Ve středu z kosmodromu Bajkonur odstartovala raketa Sojuz, která na vesmírnou stanici vynesla dva Rusy a jednoho Američana. ISS tak v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.