Ukrajince k návratu přesvědčí prosperita, říká tamní vicepremiér

Nahrávám video

„Chceme, aby se Ukrajinci vraceli, ale pouze na dobrovolné bázi. Nikdy nikdo nebude Ukrajince nutit, aby se vrátili,“ řekl ukrajinský vicepremiér Oleksij Černyšov v rozhovoru pro ČT. Dodal, že klíčová je prosperita, která vydláždí cestu návratu jeho krajanů. Překážkou pro některé z nich může být mobilizace. Té se však podle Černyšova lze vyhnout prací v průmyslovém obranném sektoru. Barbora Maxová vedla s politikem rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.

„Pro každého je přirozené, že se chce vrátit domů. To platí i pro Ukrajince, ale nemohou to udělat, pokud je tam válka. Rozhodně se nevypravili do Evropy nebo jinam kvůli turistice,“ uvedl ukrajinský vicepremiér.

Podle něj se zhruba třicet procent Ukrajinců, kteří využívají statusu dočasné ochrany, chce vrátit do vlasti, pokud tam budou stabilní podmínky. Další třetina se rozhodla zůstat v Evropské unii a nechce se vrátit. Zbývajících čtyřicet procent bude posuzovat, jak se vyvíjí situace na Ukrajině.

„Chci zdůraznit, že nikoho z Ukrajinců nebudeme nutit k návratu, je to jejich svobodná vůle. My se chceme zaměřit na ekonomický rozvoj a na prosperitu, které by měly vydláždit cestu Ukrajincům, kteří se domů vrátit chtějí,“ míní vicepremiér.

Status dočasné ochrany

Černyšov očekává, že jakmile skončí válka, lidé se začnou na Ukrajinu vracet ve velkém počtu. Ti, kteří to zvažují už teď, se mohou přihlásit do průmyslového sektoru, který je spjatý s obranou země, což by jim zaručilo, že nebudou mobilizovaní, dodává.

Nahrávám video

Podle Černyšova je prodloužení statusu dočasné ochrany až do března roku 2027 dobrou zprávou pro všechny Ukrajince, kteří žijí v Evropě, protože si mohou naplánovat svůj život. „Je skvělé si uvědomit, že Evropa hájí Ukrajinu po celou dobu konfliktu. Ale budeme muset zvažovat, co bude potom,“ poznamenává.

Kyjev proto pracuje na vytvoření sítě ukrajinských center, kde získají pomoc lidé, kteří se chtějí vrátit do země, i ti, kteří chtějí zůstat tam, kam emigrovali.

Rusko rozumí jen síle, má jasno Černyšov

Ukrajina už více než tři roky čelí plnohodnotné ruské invazi, agresi sousední země se brání už přes jedenáct let. V posledních týdnech obě strany dvakrát jednaly v Istanbulu, zároveň ukrajinská města čelí stále rozsáhlejším ruským vzdušným útokům.

„Je důležité mít taková opatření, která jednání učiní efektivní,“ řekl Černyšov k rozhovorům mezi Moskvou a Kyjevem. „Rusko prozatím jenom prodlužuje celý dialog a chce získat více času. Chce pokračovat v útocích, prodlužovat válku a situaci ještě více zkomplikovat. Myslím si, že nikdo jiný nechce mír víc než Ukrajina,“ prohlásil politik. Podle něj je potřeba Rusko k dialogu přinutit.

„Je zřejmé, že Rusko pokračuje ve své teroristické kampani a záměrně cílí na civilní infrastrukturu,“ míní ukrajinský vicepremiér. „Rusko samo od sebe neskončí,“ dodává.

Zmínil, že Rusko rozumí jenom síle, proto je podle něj potřeba, aby Kyjev postupoval společně s Evropskou unií, Spojenými státy americkými, Kanadou, Japonskem, Norskem a dalšími státy a podnikl praktické kroky, které Moskvu zbaví zdrojů, které potřebuje k vedení války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 49 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled