Ukrajince k návratu přesvědčí prosperita, říká tamní vicepremiér

Nahrávám video

„Chceme, aby se Ukrajinci vraceli, ale pouze na dobrovolné bázi. Nikdy nikdo nebude Ukrajince nutit, aby se vrátili,“ řekl ukrajinský vicepremiér Oleksij Černyšov v rozhovoru pro ČT. Dodal, že klíčová je prosperita, která vydláždí cestu návratu jeho krajanů. Překážkou pro některé z nich může být mobilizace. Té se však podle Černyšova lze vyhnout prací v průmyslovém obranném sektoru. Barbora Maxová vedla s politikem rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.

„Pro každého je přirozené, že se chce vrátit domů. To platí i pro Ukrajince, ale nemohou to udělat, pokud je tam válka. Rozhodně se nevypravili do Evropy nebo jinam kvůli turistice,“ uvedl ukrajinský vicepremiér.

Podle něj se zhruba třicet procent Ukrajinců, kteří využívají statusu dočasné ochrany, chce vrátit do vlasti, pokud tam budou stabilní podmínky. Další třetina se rozhodla zůstat v Evropské unii a nechce se vrátit. Zbývajících čtyřicet procent bude posuzovat, jak se vyvíjí situace na Ukrajině.

„Chci zdůraznit, že nikoho z Ukrajinců nebudeme nutit k návratu, je to jejich svobodná vůle. My se chceme zaměřit na ekonomický rozvoj a na prosperitu, které by měly vydláždit cestu Ukrajincům, kteří se domů vrátit chtějí,“ míní vicepremiér.

Status dočasné ochrany

Černyšov očekává, že jakmile skončí válka, lidé se začnou na Ukrajinu vracet ve velkém počtu. Ti, kteří to zvažují už teď, se mohou přihlásit do průmyslového sektoru, který je spjatý s obranou země, což by jim zaručilo, že nebudou mobilizovaní, dodává.

Nahrávám video

Podle Černyšova je prodloužení statusu dočasné ochrany až do března roku 2027 dobrou zprávou pro všechny Ukrajince, kteří žijí v Evropě, protože si mohou naplánovat svůj život. „Je skvělé si uvědomit, že Evropa hájí Ukrajinu po celou dobu konfliktu. Ale budeme muset zvažovat, co bude potom,“ poznamenává.

Kyjev proto pracuje na vytvoření sítě ukrajinských center, kde získají pomoc lidé, kteří se chtějí vrátit do země, i ti, kteří chtějí zůstat tam, kam emigrovali.

Rusko rozumí jen síle, má jasno Černyšov

Ukrajina už více než tři roky čelí plnohodnotné ruské invazi, agresi sousední země se brání už přes jedenáct let. V posledních týdnech obě strany dvakrát jednaly v Istanbulu, zároveň ukrajinská města čelí stále rozsáhlejším ruským vzdušným útokům.

„Je důležité mít taková opatření, která jednání učiní efektivní,“ řekl Černyšov k rozhovorům mezi Moskvou a Kyjevem. „Rusko prozatím jenom prodlužuje celý dialog a chce získat více času. Chce pokračovat v útocích, prodlužovat válku a situaci ještě více zkomplikovat. Myslím si, že nikdo jiný nechce mír víc než Ukrajina,“ prohlásil politik. Podle něj je potřeba Rusko k dialogu přinutit.

„Je zřejmé, že Rusko pokračuje ve své teroristické kampani a záměrně cílí na civilní infrastrukturu,“ míní ukrajinský vicepremiér. „Rusko samo od sebe neskončí,“ dodává.

Zmínil, že Rusko rozumí jenom síle, proto je podle něj potřeba, aby Kyjev postupoval společně s Evropskou unií, Spojenými státy americkými, Kanadou, Japonskem, Norskem a dalšími státy a podnikl praktické kroky, které Moskvu zbaví zdrojů, které potřebuje k vedení války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.