Ukrajince k návratu přesvědčí prosperita, říká tamní vicepremiér

Nahrávám video

„Chceme, aby se Ukrajinci vraceli, ale pouze na dobrovolné bázi. Nikdy nikdo nebude Ukrajince nutit, aby se vrátili,“ řekl ukrajinský vicepremiér Oleksij Černyšov v rozhovoru pro ČT. Dodal, že klíčová je prosperita, která vydláždí cestu návratu jeho krajanů. Překážkou pro některé z nich může být mobilizace. Té se však podle Černyšova lze vyhnout prací v průmyslovém obranném sektoru. Barbora Maxová vedla s politikem rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.

„Pro každého je přirozené, že se chce vrátit domů. To platí i pro Ukrajince, ale nemohou to udělat, pokud je tam válka. Rozhodně se nevypravili do Evropy nebo jinam kvůli turistice,“ uvedl ukrajinský vicepremiér.

Podle něj se zhruba třicet procent Ukrajinců, kteří využívají statusu dočasné ochrany, chce vrátit do vlasti, pokud tam budou stabilní podmínky. Další třetina se rozhodla zůstat v Evropské unii a nechce se vrátit. Zbývajících čtyřicet procent bude posuzovat, jak se vyvíjí situace na Ukrajině.

„Chci zdůraznit, že nikoho z Ukrajinců nebudeme nutit k návratu, je to jejich svobodná vůle. My se chceme zaměřit na ekonomický rozvoj a na prosperitu, které by měly vydláždit cestu Ukrajincům, kteří se domů vrátit chtějí,“ míní vicepremiér.

Status dočasné ochrany

Černyšov očekává, že jakmile skončí válka, lidé se začnou na Ukrajinu vracet ve velkém počtu. Ti, kteří to zvažují už teď, se mohou přihlásit do průmyslového sektoru, který je spjatý s obranou země, což by jim zaručilo, že nebudou mobilizovaní, dodává.

Nahrávám video

Podle Černyšova je prodloužení statusu dočasné ochrany až do března roku 2027 dobrou zprávou pro všechny Ukrajince, kteří žijí v Evropě, protože si mohou naplánovat svůj život. „Je skvělé si uvědomit, že Evropa hájí Ukrajinu po celou dobu konfliktu. Ale budeme muset zvažovat, co bude potom,“ poznamenává.

Kyjev proto pracuje na vytvoření sítě ukrajinských center, kde získají pomoc lidé, kteří se chtějí vrátit do země, i ti, kteří chtějí zůstat tam, kam emigrovali.

Rusko rozumí jen síle, má jasno Černyšov

Ukrajina už více než tři roky čelí plnohodnotné ruské invazi, agresi sousední země se brání už přes jedenáct let. V posledních týdnech obě strany dvakrát jednaly v Istanbulu, zároveň ukrajinská města čelí stále rozsáhlejším ruským vzdušným útokům.

„Je důležité mít taková opatření, která jednání učiní efektivní,“ řekl Černyšov k rozhovorům mezi Moskvou a Kyjevem. „Rusko prozatím jenom prodlužuje celý dialog a chce získat více času. Chce pokračovat v útocích, prodlužovat válku a situaci ještě více zkomplikovat. Myslím si, že nikdo jiný nechce mír víc než Ukrajina,“ prohlásil politik. Podle něj je potřeba Rusko k dialogu přinutit.

„Je zřejmé, že Rusko pokračuje ve své teroristické kampani a záměrně cílí na civilní infrastrukturu,“ míní ukrajinský vicepremiér. „Rusko samo od sebe neskončí,“ dodává.

Zmínil, že Rusko rozumí jenom síle, proto je podle něj potřeba, aby Kyjev postupoval společně s Evropskou unií, Spojenými státy americkými, Kanadou, Japonskem, Norskem a dalšími státy a podnikl praktické kroky, které Moskvu zbaví zdrojů, které potřebuje k vedení války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zaútočilo na železnici nebo přístav Izmajil. Úřady hlásí mrtvé

Rusko zaútočilo dronem na osobní vlak v Oděské oblasti, dva lidé zemřeli. Ve stejné oblasti v noci na čtvrtek zaútočily ruské síly na říční přístav Izmajil. Ukrajinská obrana zneškodnila 111 ze 133 ruských dronů, uvádí letectvo napadené země. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony napadly Baškirsko, Orenburskou oblast a Sevastopol.
11:43Aktualizovánopřed 10 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má 273 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 273 obětí na životech. Dalších 377 lidí se pohřešuje, píše agentura Reuters s odvoláním na kolumbijské úřady. Latinskoamerická země druhým dnem drží státní smutek, zatímco pokračují záchranné a vyhledávací práce. Kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella v zemi vyhlásil stav hospodářské nouze.
03:47Aktualizovánopřed 17 mminutami

Soud zamítl Trumpovu žalobu na Harvard kvůli ochraně židovských studentů

Federální soudce v Bostonu ve čtvrtek zamítl žalobu administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle které Harvardova univerzita dostatečně neochránila židovské a izraelské studenty před obtěžováním. Trumpova vláda podle soudce Richarda Stearnse v březnové žalobě neprokázala dostatečně věrohodně, že jsou v kampusu elitní univerzity porušovány federální zákony o občanských právech, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

V přístavu v Rotterdamu došlo k výbuchu, jeden mrtvý a několik zraněných

V rotterdamském přístavu v Nizozemsku ve čtvrtek kolem poledne došlo k explozi, která zabila jednoho člověka a několik dalších zranila, informovala agentura Reuters s odkazem na tamní policii. Příčina incidentu je podle ní zatím neznámá. Sabotáži podle ní nic nenasvědčuje, ale i tuto možnost policisté vyšetřují. Výbuch neměl dopad na provoz terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) v přístavu, řekl jeho mluvčí.
13:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Polsko zadrželo Rusa, který měl plánovat vraždu občana USA a Ukrajiny

Polské bezpečnostní složky zadržely před několika dny ruského občana naverbovaného ruskými zpravodajskými službami, který plánoval zabít ve Varšavě člověka s dvojím občanstvím – americkým a ukrajinským –, oznámil dle polských médií premiér Donald Tusk. Zamýšlená oběť byla podle něj nepohodlná z pohledu režimu ruského vládce Vladimira Putina. Moskva se zatím nevyjádřila.
15:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Bulharsko zakládá svou první komunitu pro soužití s medvědy

Podle bulharské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) se v rodopské obci Borino připravuje vznik komunity zaměřené na pokojné soužití s medvědy. Borino by se tak mohlo stát první obcí v zemi s plánem pro soužití s těmito šelmami podle modelu „bear-smart communities“, který vznikl v Kanadě v 90. letech.
před 2 hhodinami

Putin rozhněval Tokio návštěvou sporných Kuril

Ruský vládce Vladimir Putin poprvé navštívil Iturup, největší z Kurilských ostrovů, o které Moskva od druhé světové války vede spor s Tokiem. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře. Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegise se proti cestě ohradil. Ostrovy označil za japonské území – a to jak historicky, tak i s ohledem na mezinárodní právo. Tokio si předvolalo ruského velvyslance.
09:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Stát u soudu žádá po ruském velvyslanectví 135 milionů za užívání budov v Česku

Městský soud v Praze se ve čtvrtek začal zabývat sporem o dlužné nájemné za využívání budov ruskou diplomatickou misí v Praze a na dalších místech v tuzemsku. Diplomatický servis, který je příspěvkovou organizací ministerstva zahraničí a u soudu zastupuje český stát, požaduje v žalobě po ruském velvyslanectví zhruba 135 milionů korun. Soud ve čtvrtek přečetl listinné důkazy, jednání bude pokračovat v říjnu.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.