Ukrajinská ekonomika reaguje na probíhající mobilizaci. Lidí je málo, a tak firmy přijímají i seniory. Podle personálních agentur to dělá přes 63 procent zaměstnavatelů v zemi. Ještě před dvěma lety dostalo práci pět tisíc lidí důchodového věku, teď je to třikrát víc, zjistila zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová. Válka tak paradoxně otevřela dveře na pracovní trh dříve diskriminované skupině.
Do prostředí nejčastěji obsazeného mladými muži se nově přidávají zájemci důchodového věku, kteří absolvují rekvalifikační kurz. „Už nejsem mladá, tak je trochu problém najít si zaměstnání. Vzhledem k tomu, že se staví mnoho nových domů, tak je tato práce perspektivnější,“ říká šedesátiletá Kateryna Agaginová, která nyní v rámci rekvalifikace štukuje a maluje zdi.
Přednost manuální práci dává také kvůli tomu, že dokonale neovládá ukrajinštinu, která je nezbytná pro zaměstnání ve službách. Špachtle a stěrka jí navíc pomáhají alespoň na chvíli zapomenout na zesnulou dceru a na rodný domov v okupovaném Melitopolu. „Když jsem se snažila dostat z okupace, musela jsem jet přes celé Rusko, Litvu, Lotyšsko, Polsko. Jen tak jsem mohla přijet sem,“ vzpomíná.
O tři roky mladší Julie Bordovská dříve pracovala jako účetní pro Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou Rusové obsadili v březnu 2022. Nové znalosti získané na rekvalifikačním kurzu hodlá využít k otevření vlastního rehabilitačního centra pro válečné veterány. „Tyto ruce nedržely jediný nástroj. Ale teď je má životní etapa taková, že tady získané dovednosti budu potřebovat,“ je přesvědčená Ukrajinka.
Díry na trhu práce zaplnily tisíce seniorů
Mobilizace a rozsáhlá emigrace od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022 způsobila mimo jiné nedostatek zaměstnanců. Podniky jsou proto čím dál ochotnější zaměstnávat lidi důchodového věku. Trend potvrzují statistiky, které České televizi poskytlo ukrajinské ministerstvo financí.
Letos se úřadu práce podařilo zaměstnat patnáct tisíc osob důchodového věku, před dvěma lety bylo toto číslo třikrát nižší. „Je tu velké riziko, že budoucí zaměstnanec může být odveden do armády. Proto se zaměstnavatelé snaží vyvážit přínos člověka s rizikem, že bude naléhavě potřebný jinde,“ podotkla odbornice na zaměstnanost Tetjana Paškinová.
Mobilizace tak dává dříve diskriminované skupině na trhu práce nové možnosti v zaměstnání. Jen s organizací, která zaučuje Katerynu a Julii, už spolupracuje přes 250 firem, zjistila ČT.
