Dočasná ochrana

Uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc by pomohlo reagovat na bezpečnostní hrozby, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Senátor Robert Šlachta (Přísaha) by postih vyzvědačství podpořil, preferoval by ale jeho zařazení do trestního řádu, jako požaduje opoziční ANO. V zákoně nazývaném lex Ukrajina, jehož je úprava součástí, by uvítal důslednou kontrolu ukrajinských uprchlíků. Rakušan oponuje, že je dostatečná a běženci musí splnit řadu tvrdých podmínek.

Podpora obnovitelných zdrojů poskytovaná ze státního rozpočtu se zřejmě omezí, schválili to v závěrečném čtení poslanci. Sněmovna ale ani na třetí pokus nedokončila závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí.

Poslanci ve třetím čtení zákona schválili předlohu o obchodování s emisními povolenkami. Ta počítá s tím, že peníze z prodeje povolenek bude možné využít jen na boj s následky klimatické změny. Předseda ANO Andrej Babiš dopoledne více než dvě hodiny blokoval svým projevem páteční jednání sněmovny. V jeho úvodu jí neúspěšně navrhl projednat psychický stav předsedy vlády a ODS Petra Fialy, mimo jiné kvůli jeho příslibu srovnat české platy s německými. Jednací sál v reakci opakovaně opustili představitelé vlády. Jednání bylo odpoledne přerušeno, pokračovat bude až 3. prosince.

Sněmovna schválila nový zákon o integračním sociálním podniku. Zákonodárci odsouhlasili také vládní novelu vysokoškolského zákona nebo novelu zákona o majetku České republiky. Kvůli sporům o úpravy nedokončili schvalování novely lex Ukrajina. Ve středu odpoledne poslanci začali projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok.

Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili českému státu letos za první tři čtvrtletí na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun více, než získali na podpoře. Přínos postupně každý kvartál roste, sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Dohromady Česko vyplatilo uprchlíkům od začátku plnohodnotné ruské agrese do konce letošního srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor ubývá, v létě jich bylo zhruba 51 400.

Sněmovna schválila mimořádnou finanční pomoc lidem zasaženým letošními záplavami, jedná se o příspěvky na péči o děti a na bydlení. Poslanci rovněž přehlasovali veto prezidenta Petra Pavla a potvrdili tím omezení přísedících u soudů. Soudy tak přestanou rozhodovat některé spory v senátech s laickými přísedícími. Poslanci také poslali do závěrečného kola projednávání úpravu zákonu zvaného lex Ukrajina.

Maďarské úřady začínají zavádět do praxe nový zákon, který se výrazně dotýká životů části ukrajinských uprchlíků. Legislativa, která vstoupila v platnost přesně před týdnem, zpřísňuje podmínky pro jejich přístup k hrazenému ubytování. Nyní jej mohou využít už jen ti z oblastí přímo postižených vojenskými operacemi, do nichž Maďarsko řadí 13 z celkem 24 ukrajinských oblastí, dále pak hlavní město Kyjev a Ruskem obsazený poloostrov Krym.

Dočasná ochrana Ukrajinců prchajících ze země před ruskou agresí bude v zemích Evropské unie platit nejméně do března 2026. Shodli se na tom unijní ministři vnitra během zasedání v Lucemburku. Podle českého ministra Víta Rakušana (STAN) je prodloužení nevyhnutelné, EU by ale měla začít přemýšlet o alternativním řešení. Dočasná ochrana je zásadní i z pohledu nedávno schváleného migračního paktu.

Zjednodušení a zrychlení rozvodu i úpravu péče o děti z rozvedených manželství má zajistit novela občanského zákoníku, kterou ve středu schválila vláda. Návrh ministerstva spravedlnosti mimo jiné ruší požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a také slučuje rozvodové a opatrovnické řízení do jednoho. Rovněž výslovně zakotvuje zásadu nepřijatelnosti tělesného trestání dětí. O schválení informovala zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Kromě zmiňované novely vláda také jmenovala novou hlavní hygieničku Barboru Mackovou nebo zakázala dalších sedm psychoaktivních látek podobných HHC a THCP.

Arťom Marčevskij, kterého česká vláda sankcionovala v souvislosti s činností serveru Voice of Europe, se dočkal zastání na Slovensku, napsal Deník N. Tamní ministerstvo vnitra Marčevskému dle zjištění deníku udělilo dočasnou ochranu. Kauza kolem Voice of Europe má evropský rozsah, proruská síť chtěla získat vliv v Evropském parlamentu.

Někteří ukrajinští uprchlíci v Česku by v příštím roce mohli získat dlouhodobá víza. Nárok vznikne při splnění řady podmínek, včetně ekonomické soběstačnosti. Podle Ministerstva vnitra je v Česku skoro 339 tisíc běženců z Ukrajiny.

Místo dočasné ochrany pracovní víza, to je přání některých ukrajinských uprchlíků, aby měli větší jistotu ohledně uplatnění v Česku. Dočasná ochrana totiž může být prodloužená maximálně do března 2025. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že usiluje o nastavení jednotného evropského mechanismu pro ty, kdo by chtěli v unijních státech zůstat.

Poslanci začali projednávat možnost dalšího prodloužení dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků před ruskou invazí, k debatě o ní se kvůli obědové přestávce už nedostali. Dolní komora také propustila do třetího čtení novelu liniového zákona, jehož cílem je urychlit povolování dopravní a další infrastruktury. Odpoledne se pak poslanci věnovali interpelacím na premiéra.

O odmítnutí dočasné ochrany pro některé ukrajinské uprchlíky se v Česku vedou soudní spory. Neúspěšní žadatelé měli víza jiného státu – podle zákona by proto neměli získat to české. Evropské právo na to ale nahlíží jinak. Tuzemské soudy se v některých případech začaly přiklánět na stranu uprchlíků. Konečné slovo by nyní měl mít Nejvyšší správní soud.

Státy Evropské unie (EU) se shodly na prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v rámci sedmadvacítky. Mechanismus by měl být prodloužen až do 4. března 2025. Ve čtvrtek o tom informovala Rada EU. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.

Uprchlíci z Ukrajiny si zřejmě budou moct prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, tedy do konce března 2025. Novelu zákona zvaného lex Ukrajina ve středu schválila vláda, čeká ji projednání ve sněmovně. Dosavadní průběh ruské agrese proti Ukrajině podle ministerstva vnitra, které materiál předložilo, nenasvědčuje tomu, že by v blízké době byl návrat ukrajinských uprchlíků do jejich domovů možný. Novela předpokládá přeregistraci uprchlíků během příštího roku, informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Uprchlíci z Ukrajiny napadené Ruskem si budou možná moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, a to do konce března 2025. Postup popisuje novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou v pondělí ministerstvo vnitra poslalo do meziresortního připomínkového řízení.

Někteří uprchlíci z Ukrajiny přichází o dočasnou ochranu, kterou jim dříve udělily české úřady. A to s odůvodněním, že předtím azyl získali v jiném státě. Někteří však tvrdí, že o přiznání víza v zahraničí nevěděli a obávají se, že budou muset tuzemsko opustit.

Podpora na bydlení pro uprchlíky se od 1. července změní, sdělil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dostávat budou nově příspěvek na náklady v humanitární dávce a započitatelné částky stanoví vláda v nařízení. Podpora by měla putovat do bytů, které lidem s dočasnou ochranou nabídnou majitelé. Stát toto bydlení začíná od úterý evidovat, vlastníci ho mohou zapsat do registru. Dosavadní solidární příspěvek pro ty, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě ubytovávají příchozí, se přestane na konci června vyplácet.

Dobrovolníci a zdravotníci, kteří pomáhají vážně nemocným nebo zraněným ukrajinským uprchlíkům, narážejí v Česku na byrokratické problémy. Pacienti totiž mají v některých případech potíže se získáním statusu dočasné ochrany a tím pádem i zdravotního pojištění. Nemocnicím pak péči o ně nikdo neproplatí.

Končí registrace ukrajinských uprchlíků na prodloužení víz dočasné ochrany. Kdo se o prodloužení přihlásí, bude mít vízum platné ještě rok. Registrace je elektronická, potom ale budou muset běženci i osobně dorazit na ministerstvo vnitra, které také od začátku dubna převezme evidenci nově příchozích od krajů. Po dokončení přeregistrací by mělo být jasné, kolik uprchlíků v Česku aktuálně pobývá.

Až desetina ukrajinských uprchlíků s uděleným pobytovým oprávněním má problémy s dokumentací kolem prodloužení dočasné ochrany. Ukazují to data ministerstva vnitra i neziskových organizací. K prodloužení dočasné ochrany uprchlíka je potřeba elektronická registrace, kterou ale řada z nich nezvládá vyplnit. Podle Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) jde především o negramotné, seniory nebo nezletilé bez doprovodu. Potřebnou dokumentaci podalo od začátku ledna, kdy úřady systém spustily, 277 tisíc uprchlíků z celkových asi pěti set tisíc. Čas mají do konce měsíce.

I rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává v Evropě podle aktuálních dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na osm milionů prchajících z válkou zdevastované země. Další miliony jsou pak vysídlené přímo ve své domovské zemi. Největší uprchlická krize v Evropě od druhé světové války ovšem podle expertů ukázala také velké odhodlání a houževnatost Ukrajinců na jedné straně a ochotu evropských zemí jim pomáhat na straně druhé. To se týká i Česka, kde podle odhadů stále zůstávají statisíce obyvatel agresí ničeného státu.

Česká vláda schválila změny v podpoře ukrajinských uprchlíků. Týkají se příspěvků na ubytování běženců a také humanitárních dávek. Podle Jakuba Tomka z tiskového odboru úřadu vlády hlasovali ministři na dálku poté, co si vyjasnili rozpory, které ještě zůstávaly po řádné středeční schůzi. Na další řádné jednání nečekali, protože chtějí, aby úpravy platily od dubna.