EU prodlouží dočasnou ochranu ukrajinských uprchlíků do března 2026

Dočasná ochrana Ukrajinců prchajících ze země před ruskou agresí bude v zemích Evropské unie platit nejméně do března 2026. Shodli se na tom unijní ministři vnitra během zasedání v Lucemburku. Podle českého ministra Víta Rakušana (STAN) je prodloužení nevyhnutelné, EU by ale měla začít přemýšlet o alternativním řešení. Dočasná ochrana je zásadní i z pohledu nedávno schváleného migračního paktu.

Evropská komise tento týden navrhla prodloužení platnosti systému zavedeného krátce po předloňském začátku ruské invaze. Pravidla umožňují Ukrajincům pracovat či studovat v zemích EU či čerpat sociální podporu. Mimořádné ochraně se měli podle dosud platných pravidel těšit do příštího roku, podle nového návrhu to bude do 4. března 2026. Ministři návrh podpořili, platit začne po formálním konečném potvrzení členskými státy.

„Dokud na Ukrajinu dopadají bomby, situace tam není bezpečná. Členské státy udělají to, co bude nutné k ochraně lidí prchajících před touto agresí,“ uvedla belgická státní tajemnice pro azyl a migraci Nicole de Mooreová, jejíž země tento měsíc uzavírá své půlroční předsednictví Rady EU.

Její český kolega Rakušan podotkl, že prodloužení je pragmatický a nevyhnutelný krok. Připomněl ale, že Česko je s více než 350 tisíci Ukrajinci těžícími z dočasného azylu nejvytíženější unijní zemí v počtu uprchlíků na obyvatele. „Musíme také začít vážně zkoumat alternativní řešení, které by bylo trvalejší a zohledňovalo by i nerovnoměrný tlak na některé členské státy,“ uvedl Rakušan.

Dočasná ochrana je zásadní i z pohledu nedávno schváleného migračního paktu, který vyvolává velké politické spory v některých zemích včetně Česka. Právě vysoký počet osob v režimu dočasné ochrany patří mezi kritéria, na základě kterých může Evropská komise vyhodnotit Česko – nebo jakoukoli jinou zemi – jako stát pod velkým migračním tlakem.

„Režim dočasné ochrany v tomto úhlu pohledu je pro nás výhodný a také je potřeba si uvědomit, že určitý počet migrantů na našem území, ať už jsou odkudkoli, může naopak znamenat pro Českou republiku do budoucna i benefity v rámci toho solidárního mechanismu,“ řekl k tomu Rakušan. 

Právě o naplňování migračního paktu se ministři podle de Mooreové také bavili. Belgická politička uvedla, že členské země by nyní měly zahájit přípravu národních plánů, které zajistí převedení schválených pravidel do praxe. Na to mají unijní země dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo zřejmě všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zřejmě zahynulo všech osm členů posádky. Podle agentury AFP to oznámila letecká základna ve svém prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 5 hhodinami

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 6 hhodinami

Polsko nedodalo Ukrajině stíhačky MiG-29, protože mu prý neposkytla své drony

Polsko doposud nedodalo Ukrajině své dosluhující bojové letouny MiG-29, protože mu neposkytla své dronové technologie. V polské rozhlasové stanici Radio Zet to řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. O předání dalších letounů zemi bránící se ruské agresi se v Polsku mluvilo na přelomu loňského a letošního roku.
před 6 hhodinami

Zabránění návratu Orbána. Maďarští poslanci omezili funkční období premiérů

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.
před 6 hhodinami

USA a Írán oznámily dosažení dohody, digitálně už ji podle Američanů podepsaly

Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekli v pondělí prezident USA Donald Trump a viceprezident JD Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Reuters napsala, že za USA úmluvu podepsali Trump a Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Memorandum počítá s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu a ukončením americké blokády íránských přístavů.
14. 6. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Masivní úder na Kyjev má oběti. Ve známém klášteře vypukl požár

Při masivním ruském útoku na Kyjev zemřeli nejméně čtyři lidé, informoval ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zasaženo bylo několik čtvrtí Kyjeva, útok připravil přibližně 140 tisíc odběratelů o elektřinu. Ve slavném pravoslavném klášteře Kyjevskopečerská lávra vypukl požár, uvedl starosta Vitalij Klyčko. Údery zasáhly také Charkov, o život přišlo pět záchranářů a pět dalších utrpělo zranění. Rusko podle Kyjeva k nočním útokům použilo 681 dronů, střel a raket.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Většinu zmařených útoků na Ukrajině organizovali agenti přes Telegram, uvedla estonská rozvědka

Naprostou většinu odhalených teroristických útoků na Ukrajině provedli podle Centra vojenského zpravodajství Estonských obranných sil lidé, kteří využívali komunikační aplikaci Telegram. Estonští zpravodajci to uvedli v pátek během pravidelného týdenního brífinku, v němž vycházeli ze statistik ukrajinské policie.
před 10 hhodinami
Načítání...