Země východního a severního křídla NATO chtějí, aby Aliance směřovala k cíli pěti procent HDP vydávaných na obranu. Shodli se na tom lídři zemí takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí na summitu ve Vilniusu, kteří zároveň podpořili členství Ukrajiny v NATO. S touto podporou nesouhlasilo Maďarsko, proto je výstupem summitu pouze prohlášení předsedajících zemí Litvy, Polska a Rumunska.
Východní a severní křídlo NATO podporuje pět procent HDP na obranu
Prezidenti, premiéři a ministři čtrnácti členských států se sešli tři týdny před summitem NATO, jehož klíčovým tématem bude pokračující ruská agrese proti Ukrajině a s ní související růst armádních výdajů.
„Míříme k dosažení nejméně pěti procent HDP na investice do obrany a s ní spojené, abychom se vypořádali s bezpečnostními hrozbami a výzvami,“ uvádí prohlášení podepsané prezidenty zmíněné trojice zemí.
Jejich prohlášení odpovídá požadavkům, které v pondělí zopakoval tajemník NATO Mark Rutte, podle něhož státy východního křídla v tomto ohledu postupují správným směrem. „Spojenci budou muset vynakládat mnohem, mnohem, mnohem více než nyní... Jsem vděčný, že země z tohoto regionu vedou (NATO) tímto směrem,“ řekl. Bukurešťskou devítku tvoří Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko, summitu se účastní i premiéři Dánska, Finska, Norska, Švédska a Islandu.
Sám Rutte nedávno nový cíl rozdělil na 3,5 procenta na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností. Česká vláda se zavázala do roku 2030 zvýšit výdaje na tři procenta, hovoří ale i o možném vyšším růstu.
Podpora členství Ukrajiny v NATO
Velká většina států se shodla i na záměru přijmout Ukrajinu do Aliance, což se však nelíbí Maďarsku, které na jednání zastupoval pouze ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky.
„Naprosto většinově ta podpora byla vyjádřena. Maďarsko má svůj přístup k věci vzhledem ke specifickým vztahům s Ukrajinou,“ sdělil po jednání český prezident Petr Pavel. Na summitu NATO podle něho spíše než o silná prohlášení půjde o konkrétní rozhodnutí, která by Kyjevu pomohla bránit se ruské agresi.
Brífink prezidenta Petra Pavla na summitu zemí východního a severního křídla NATO
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se summitu rovněž zúčastnil, poděkoval partnerům za dosavadní pomoc. Zdůraznil ale, že Ukrajině se stále nedostává některých zbraní. „Stále naléhavě potřebujeme protivzdušnou obranu, zvláště systémy Patriot a munici pro ně,“ upozornil ukrajinský prezident.
Zelenskyj v pondělí ve Vilniusu opět vyzval západní spojence, aby přijali vůči Moskvě tvrdší sankce.
