V ukrajinské Pavučině se chytily nenahraditelné ruské letouny

Nahrávám video

Ukrajina při svém nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničila nejméně třináct letadel a další poškodila, uvedl Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě. Útok oficiálně potvrdila také ukrajinská tajná služba SBU, která akci zorganizovala. Podle ní bylo zasaženo 41 letounů. Podle expertů bude pro Kreml mimořádně obtížné bombardéry v dohledné době nahradit.

„Nejméně třináct ruských letadel zničeno a mnoho dalších poškozeno,“ napsal v pondělí Kovalenko na Telegramu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již v neděli oznámil, že při akci tajné služby SBU bylo na letištích v několika ruských regionech zasaženo 34 procent ruských strategických bombardérů. Přesný počet zničených letounů neuvedl.

SBU v pondělí na Telegramu uvedla, že koordinované útoky zasáhly celkem 41 letadel používaných k bombardování Ukrajiny. Konkrétně zmínil strategické bombardéry Tu-95, Tu-22 a Tu-160 a rovněž letadla včasné výstrahy A-50. Potvrdila tak informace, které již v neděli zveřejnila média na základě výpovědi zdrojů z této tajné služby.

Bombardéry Tu-22 a Tu-95 Rusko hojně využívá k útokům na ukrajinskou infrastrukturu pomocí řízených střel dlouhého doletu. A-50 zase detekují nepřátelská letadla a rakety a spolupracují s ruskými stíhačkami, kterým poskytují zpravodajské informace o cílech a směrech.

„Nepřítel bombardoval náš stát z těchto letadel téměř každou noc a nyní v realitě pocítil, že odplata je nevyhnutelná,“ citovala v prohlášení SBU svého šéfa Vasyla Maljuka.

„Rozsah škod je takový, že je ruský vojensko-průmyslový komplex za současného stavu pravděpodobně nebude schopen v blízké budoucnosti obnovit,“ napsal ukrajinský vojenský bloger Oleksandr Kovalenko na Telegramu. Zmíněné strategické bombardéry se totiž již nevyrábějí. Jejich oprava tak bude obtížná a náhrada nemožná, upozornila BBC.

Rovněž The Washington Post podotýká, že ukrajinské údery mohly zasadit ruskému vojenskému letectvu značnou ránu. Odhalily také slabiny bezpečnostního aparátu Ruska, kterému se nepodařilo zabránit sabotážním operacím v hloubi jeho území, dodal list.

Odborník z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity Obrany Richard Stojar míní, že útok pozvedne morálku ukrajinských vojáků i společnosti. „Jednalo se o perfektně provedenou operaci, která díky infiltraci na ruském teritoriu umožnila efektivně zasáhnout velmi cenné cíle,“ poznamenal. Operace ale podle něj patrně vývoj konfliktu nijak zásadně neovlivní. „Oslabí minimálně dočasně ruské schopnosti vzdušných úderů na ukrajinské vnitrozemí, ale přímo na bojišti se to patrně nijak výrazněji neprojeví,“ myslí si.

Podle Zdeňka Petráše ze stejného centra představuje průnik ukrajinských dronů tisíce kilometrů od frontové linie, přímo z ruského území, změnu oproti předchozím taktickým úderům, které byly prováděny na krátké vzdálenosti z ukrajinského území. „Ukrajinská operace (...) může alespoň dočasně omezit ruskou schopnost provádět útoky dronů a raket na dlouhé vzdálenosti na Ukrajině,“ okomentoval.

Nahrávám video

Operace trvala osmnáct měsíců

Podle zahraničních médií, které se odvolávájí na informace ukrajinské tajné služby, trvala příprava operace s krycím názvem Pavučina asi osmnáct měsíců a dohlížel na ni sám Zelenskyj. Malé bezpilotní letouny vybavené výbušninami byly podle Reuters do Ruska propašovány na palubě nákladních automobilů.

Měly být ukryty pod dřevěnými přístřešky, které poté Ukrajinci otevřeli na dálku, což dronům umožnilo vzlétnout a zaútočit na cíle. Lidem, kteří se na akci podíleli, se podle Zelenského podařilo s předstihem opustit ruské území.

Ruské ministerstvo obrany v neděli potvrdilo, že Ukrajina podnikla dronové útoky na vojenská letiště napříč pěti ruskými regiony včetně Murmanské, Irkutské, Ivanovské, Rjazanské a Amurské oblasti. Uvedlo také, že protiletadlová obrana odrazila útoky ve všech oblastech kromě dvou.

Ukrajina útok podnikla před pondělním druhým kolem přímých jednání s Ruskem v Istanbulu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varuje před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Prezident vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 3 hhodinami

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zadrželi a vyhostili „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar Michaila Zvinčuka a jeho spolupracovníky. Následně je během dne úřady vyhostily ze země. Jejich platforma podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Veřejnou popravu jsem poprvé musela sledovat asi v devíti letech, říká uprchlice z KLDR

Lidská práva v Severní Koreji se v poslední dekádě v mnoha ohledech zhoršila, uvádí zpráva OSN, která vyzývá k vyšetřování a potrestání odpovědných představitelů. Upozorňuje na pracovní tábory, popravy a vyšší dohled nad obyvateli. Pchjongjang se proti závěrům ostře ohradil. Česká televize mluvila o situaci v KLDR s uprchlicí a aktivistkou Undžu Kim.
před 6 hhodinami

USA uvalily sankce na Mezinárodní trestní soud

Spojené státy v pátek uvalily na Mezinárodní trestní soud (ICC) sankce, které zakazují finanční transakce s touto institucí, oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Agentura Reuters připomíná, že krok přichází několik hodin poté, co jihoafrická právnička a bývalá soudkyně ICC Navanethem „Navi“ Pillayová získala Nobelovu cenu míru. ICC v reakci uvedl, že sankce jsou útokem na vládu práva.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.