V ukrajinské Pavučině se chytily nenahraditelné ruské letouny

8 minut
Události: Jednání Moskvy a Kyjeva a ukrajinský útok na ruská letiště
Zdroj: ČT24

Ukrajina při svém nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničila nejméně třináct letadel a další poškodila, uvedl Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě. Útok oficiálně potvrdila také ukrajinská tajná služba SBU, která akci zorganizovala. Podle ní bylo zasaženo 41 letounů. Podle expertů bude pro Kreml mimořádně obtížné bombardéry v dohledné době nahradit.

„Nejméně třináct ruských letadel zničeno a mnoho dalších poškozeno,“ napsal v pondělí Kovalenko na Telegramu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již v neděli oznámil, že při akci tajné služby SBU bylo na letištích v několika ruských regionech zasaženo 34 procent ruských strategických bombardérů. Přesný počet zničených letounů neuvedl.

SBU v pondělí na Telegramu uvedla, že koordinované útoky zasáhly celkem 41 letadel používaných k bombardování Ukrajiny. Konkrétně zmínil strategické bombardéry Tu-95, Tu-22 a Tu-160 a rovněž letadla včasné výstrahy A-50. Potvrdila tak informace, které již v neděli zveřejnila média na základě výpovědi zdrojů z této tajné služby.

Bombardéry Tu-22 a Tu-95 Rusko hojně využívá k útokům na ukrajinskou infrastrukturu pomocí řízených střel dlouhého doletu. A-50 zase detekují nepřátelská letadla a rakety a spolupracují s ruskými stíhačkami, kterým poskytují zpravodajské informace o cílech a směrech.

„Nepřítel bombardoval náš stát z těchto letadel téměř každou noc a nyní v realitě pocítil, že odplata je nevyhnutelná,“ citovala v prohlášení SBU svého šéfa Vasyla Maljuka.

„Rozsah škod je takový, že je ruský vojensko-průmyslový komplex za současného stavu pravděpodobně nebude schopen v blízké budoucnosti obnovit,“ napsal ukrajinský vojenský bloger Oleksandr Kovalenko na Telegramu. Zmíněné strategické bombardéry se totiž již nevyrábějí. Jejich oprava tak bude obtížná a náhrada nemožná, upozornila BBC.

Rovněž The Washington Post podotýká, že ukrajinské údery mohly zasadit ruskému vojenskému letectvu značnou ránu. Odhalily také slabiny bezpečnostního aparátu Ruska, kterému se nepodařilo zabránit sabotážním operacím v hloubi jeho území, dodal list.

Odborník z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity Obrany Richard Stojar míní, že útok pozvedne morálku ukrajinských vojáků i společnosti. „Jednalo se o perfektně provedenou operaci, která díky infiltraci na ruském teritoriu umožnila efektivně zasáhnout velmi cenné cíle,“ poznamenal. Operace ale podle něj patrně vývoj konfliktu nijak zásadně neovlivní. „Oslabí minimálně dočasně ruské schopnosti vzdušných úderů na ukrajinské vnitrozemí, ale přímo na bojišti se to patrně nijak výrazněji neprojeví,“ myslí si.

Podle Zdeňka Petráše ze stejného centra představuje průnik ukrajinských dronů tisíce kilometrů od frontové linie, přímo z ruského území, změnu oproti předchozím taktickým úderům, které byly prováděny na krátké vzdálenosti z ukrajinského území. „Ukrajinská operace (...) může alespoň dočasně omezit ruskou schopnost provádět útoky dronů a raket na dlouhé vzdálenosti na Ukrajině,“ okomentoval.

16 minut
90′ ČT24: Ukrajinský úder na ruské bombardéry
Zdroj: ČT24

Operace trvala osmnáct měsíců

Podle zahraničních médií, které se odvolávájí na informace ukrajinské tajné služby, trvala příprava operace s krycím názvem Pavučina asi osmnáct měsíců a dohlížel na ni sám Zelenskyj. Malé bezpilotní letouny vybavené výbušninami byly podle Reuters do Ruska propašovány na palubě nákladních automobilů.

Měly být ukryty pod dřevěnými přístřešky, které poté Ukrajinci otevřeli na dálku, což dronům umožnilo vzlétnout a zaútočit na cíle. Lidem, kteří se na akci podíleli, se podle Zelenského podařilo s předstihem opustit ruské území.

Ruské ministerstvo obrany v neděli potvrdilo, že Ukrajina podnikla dronové útoky na vojenská letiště napříč pěti ruskými regiony včetně Murmanské, Irkutské, Ivanovské, Rjazanské a Amurské oblasti. Uvedlo také, že protiletadlová obrana odrazila útoky ve všech oblastech kromě dvou.

Ukrajina útok podnikla před pondělním druhým kolem přímých jednání s Ruskem v Istanbulu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...