V ukrajinské Pavučině se chytily nenahraditelné ruské letouny

8 minut
Události: Jednání Moskvy a Kyjeva a ukrajinský útok na ruská letiště
Zdroj: ČT24

Ukrajina při svém nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničila nejméně třináct letadel a další poškodila, uvedl Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě. Útok oficiálně potvrdila také ukrajinská tajná služba SBU, která akci zorganizovala. Podle ní bylo zasaženo 41 letounů. Podle expertů bude pro Kreml mimořádně obtížné bombardéry v dohledné době nahradit.

„Nejméně třináct ruských letadel zničeno a mnoho dalších poškozeno,“ napsal v pondělí Kovalenko na Telegramu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již v neděli oznámil, že při akci tajné služby SBU bylo na letištích v několika ruských regionech zasaženo 34 procent ruských strategických bombardérů. Přesný počet zničených letounů neuvedl.

SBU v pondělí na Telegramu uvedla, že koordinované útoky zasáhly celkem 41 letadel používaných k bombardování Ukrajiny. Konkrétně zmínil strategické bombardéry Tu-95, Tu-22 a Tu-160 a rovněž letadla včasné výstrahy A-50. Potvrdila tak informace, které již v neděli zveřejnila média na základě výpovědi zdrojů z této tajné služby.

Bombardéry Tu-22 a Tu-95 Rusko hojně využívá k útokům na ukrajinskou infrastrukturu pomocí řízených střel dlouhého doletu. A-50 zase detekují nepřátelská letadla a rakety a spolupracují s ruskými stíhačkami, kterým poskytují zpravodajské informace o cílech a směrech.

„Nepřítel bombardoval náš stát z těchto letadel téměř každou noc a nyní v realitě pocítil, že odplata je nevyhnutelná,“ citovala v prohlášení SBU svého šéfa Vasyla Maljuka.

„Rozsah škod je takový, že je ruský vojensko-průmyslový komplex za současného stavu pravděpodobně nebude schopen v blízké budoucnosti obnovit,“ napsal ukrajinský vojenský bloger Oleksandr Kovalenko na Telegramu. Zmíněné strategické bombardéry se totiž již nevyrábějí. Jejich oprava tak bude obtížná a náhrada nemožná, upozornila BBC.

Rovněž The Washington Post podotýká, že ukrajinské údery mohly zasadit ruskému vojenskému letectvu značnou ránu. Odhalily také slabiny bezpečnostního aparátu Ruska, kterému se nepodařilo zabránit sabotážním operacím v hloubi jeho území, dodal list.

Odborník z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity Obrany Richard Stojar míní, že útok pozvedne morálku ukrajinských vojáků i společnosti. „Jednalo se o perfektně provedenou operaci, která díky infiltraci na ruském teritoriu umožnila efektivně zasáhnout velmi cenné cíle,“ poznamenal. Operace ale podle něj patrně vývoj konfliktu nijak zásadně neovlivní. „Oslabí minimálně dočasně ruské schopnosti vzdušných úderů na ukrajinské vnitrozemí, ale přímo na bojišti se to patrně nijak výrazněji neprojeví,“ myslí si.

Podle Zdeňka Petráše ze stejného centra představuje průnik ukrajinských dronů tisíce kilometrů od frontové linie, přímo z ruského území, změnu oproti předchozím taktickým úderům, které byly prováděny na krátké vzdálenosti z ukrajinského území. „Ukrajinská operace (...) může alespoň dočasně omezit ruskou schopnost provádět útoky dronů a raket na dlouhé vzdálenosti na Ukrajině,“ okomentoval.

16 minut
90′ ČT24: Ukrajinský úder na ruské bombardéry
Zdroj: ČT24

Operace trvala osmnáct měsíců

Podle zahraničních médií, které se odvolávájí na informace ukrajinské tajné služby, trvala příprava operace s krycím názvem Pavučina asi osmnáct měsíců a dohlížel na ni sám Zelenskyj. Malé bezpilotní letouny vybavené výbušninami byly podle Reuters do Ruska propašovány na palubě nákladních automobilů.

Měly být ukryty pod dřevěnými přístřešky, které poté Ukrajinci otevřeli na dálku, což dronům umožnilo vzlétnout a zaútočit na cíle. Lidem, kteří se na akci podíleli, se podle Zelenského podařilo s předstihem opustit ruské území.

Ruské ministerstvo obrany v neděli potvrdilo, že Ukrajina podnikla dronové útoky na vojenská letiště napříč pěti ruskými regiony včetně Murmanské, Irkutské, Ivanovské, Rjazanské a Amurské oblasti. Uvedlo také, že protiletadlová obrana odrazila útoky ve všech oblastech kromě dvou.

Ukrajina útok podnikla před pondělním druhým kolem přímých jednání s Ruskem v Istanbulu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

CBS: Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje politiky kritizující zásah ICE

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle CBS guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Zástupci administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že agent ICE střílel v sebeobraně.
01:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 5 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 8 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 9 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...