Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
Podle nové studie s názvem Glacier Model Intercomparison Project je masivní tání ledovců ve světě nevyhnutelné. Při oteplení o 1,5 stupně Celsia roztaje 65 procent ledovců ve střední Evropě. Při 2,7 stupně Celsia přijde Evropa téměř o všechny a zůstalo by pouze 24 procent z těch současných.
Pokud by se podařilo splnit cíle celosvětové pařížské klimatické dohody a mít oteplení do 1,5 stupně Celsia, pak si Evropa zachová asi 50 procent svých ledovců, při stejném scénáři by i globálně po celé planetě zůstalo zachováno přibližně 54 procent současných ledovců.
Ledovce hrají zásadní roli například v horních tocích řek, jako jsou Rýn či Rhona, kde vyrovnávají průtoky a zajišťují dostatek vody v období sucha, přiblížil Trnka. „Neznamená to, že bez ledovců řeky v létě vyschnou. Ale zmizí faktor, který výkyvy zvláště jejich nízkých průtoků tlumí a stabilizuje, a tím se výrazně zvýší riziko sezonních výkyvů a hydrologického sucha, i když samozřejmě zdaleka ne na všech řekách,“ uvedl.
Podle nejnovějších klimatických modelů vědci očekávají, že ledovce budou i při relativně mírném oteplení nadále ztrácet objem. „Oteplení o 1,5 stupně, které se velmi pravděpodobně stane, by znamenalo nějakou devastaci většiny evropských ledovců. Spíš než o záchranu všech hrajeme o to, zda nám vůbec nějaké zůstanou,“ uvedl bioklimatolog.
Evropské ledovce jsou podle něj navíc výjimečné i svou polohou. Poukázal na to, že často leží v poměrně hustě zalidněných a prozkoumaných oblastech. Vědci tak mají k dispozici podrobné historické záznamy o jejich kolísání, a to jak třeba z doby malé doby ledové, tak často i z doby před tisíci či desítkami tisíc let.
„Tání starého ledu v ledovcích odhaluje bezprecedentní množství archeologických nálezů, díky kterým dokážeme určit, kdy byla určitá půda naposledy bez ledu. To jsou cenné informace nejen pro zkoumání života našich předků, ale také pro výzkum klimatické historie,“ upozornil Trnka.
Ledovce jako záruka stability
Ledovce fungují v evropských horách také jako jakési „lepidlo“, které za tisíce let, co tam jsou, drží pohromadě svahy, jež by se jinak rozpadly. S tím, jak tají, proniká voda z nich do skal, kde může narušovat stabilitu a přispívat ke kolapsu. Proudy stékající vody mohou uvolnit laviny kamení. Navíc ledovce, které ležely pod erozí uvolněnými svahy, je tisíce let stabilizovaly – skála se o ně opírala, a to jí zabránilo sklouznout dolů do údolí. Když led mizí, svahy hor ztrácejí svou pevnost a to má závažné důsledky.
V posledních letech se s tím potýká zejména Švýcarsko. V Alpách oproti minulosti přibylo malých sesuvů půdy právě v důsledku klimatických změn. Ohrozily už celou řadu tamních vesnic: Bondo, Brienz, Lostallo, Cevio a na konci května také vesnici Blatten, ze které musely úřady evakuovat tři stovky jejích obyvatel.
Snaha o záchranu
Ledovce v Asii zásobují stovky milionů lidí vodou a jsou zdrojem elektrické energie, ty evropské mají podobně významné funkce, i když přímo neovlivňují tolik lidí. I v Evropě na vodě z ledovců závisí pitná voda pro miliony lidí a chod vodních elektráren důležitých pro stabilizaci energetické sítě.
I když ve střední Evropě nejsou vodní toky na ledovcích závislé, nedostatek vody v řekách v době sucha je vidět podobně jako v Alpách a Skandinávii také v tuzemsku. „O to důležitější pro nás bude voda v půdě. A i v tomto směru pozorovaná data ukazují na pokles půdní vláhy a klimatické modely varují před pokračujícím poklesem těchto zásob,“ podotkl Trnka.
V Evropě je však podle něj vidět, že je možné negativní scénáře zpomalit. „Není to jednoduché, ale daří se nám jako evropskému společenství víceméně držet klimatické cíle do roku 2030,“ dodal.
