Tání ledovců za poslední desetiletí dramaticky zrychlilo, svět tak přichází o zdroje sladké vody a hladiny oceánů se kvůli tomu zvyšují. Vyplývá to z rozsáhlé mezinárodní studie, jejíž výsledky ve středu zveřejnil odborný magazín Nature.
Na 35 vědeckých týmů od roku 2000 do roku 2023 analyzovalo ledovce po celé planetě. V roce 2000 měly ledovce bez započítání Antarktického ledového příkrovu a Grónského ledového příkrovu rozlohu 705 221 kilometrů čtverečních a tvořilo je odhadem 121 728 miliard tun ledu.
Do roku 2023 přišly ledovce zhruba o pět procent ledu. Míra úbytku se pohybovala mezi dvěma procenty na arktických a subpolárních ostrovech a 39 procenty ve střední Evropě. V průměru tak podle studie ztrácely 273 miliard tun ledu ročně. Vědci ale upozornili na to, že úbytek ledu značně zrychlil v druhé části studie, která trvala od roku 2012 do roku 2023. Za toto období roztálo o 36 procent ledu více než za první období (2000 až 2011).
Dopady
Zmíněné tání ledovců od roku 2000 do roku 2023 vedlo ke zvýšení hladiny oceánů o osmnáct milimetrů. Studie poukázala, že tání je rovněž výraznou ztrátou regionálních zdrojů sladké vody. Zmíněných 273 miliard tun ledu, které průměrně každý rok roztály, znamenají podle glaciologa a jednoho z vedoucích studie Michaela Zempa množství vody, které by celému lidstvu postačilo k přímé spotřebě na třicet let. Zemp vychází ze spotřeby tři litry vody na osobu na den.
To ale není jediný negativní dopad úbytku ledovců. Jejich ztráta například zhoršuje i dostupnost pitné vody. Hlavně regiony v Asii a Jižní Americe závisí na vodě z ledovců jak pro lidskou spotřebu, tak i pro zavlažování.
Tání ledu také druhotně urychluje klimatické změny. Když zmizí led, odhalí se tmavší povrch pod ním. A to snižuje odrazivost země, tedy schopnost odrážet sluneční záření. Tím způsobem se zvyšuje množství absorbovaného tepla, což může urychlit globální oteplování a způsobit extrémnější počasí, jako jsou sucha, povodně a hurikány.
Na ledovce jsou navázané také důležité ekosystémy. Využívá je množství druhů specializovaných na chlad a mráz. Úbytek těchto oblastí může ohrozit místní faunu a flóru, včetně těchto endemických druhů. Další dopady se jen špatně předpovídají kvůli složité propojenosti ekosystémových vazeb.
Další vliv dopadá už nyní na obydlená místa. Ledovce totiž slouží jako přirozená hradba, která drží svahy, skály a kopce. Pokud zmizí, snižuje se i stabilita těchto míst. Jejich úbytek může způsobit zvýšené riziko sesuvů půdy a lavin, což ohrožuje infrastrukturu a životy v horských oblastech.
