Několikaměsíční chlapec dostal naději na zdravý život díky individuální genetické léčbě

Nahrávám video

Genetická léčba na míru byla poprvé využita u malého dítěte. Tým amerických lékařů oznámil, že uspěl v terapii, která byla ještě před několika lety zcela nepředstavitelná.

Nemoc jménem CPS I Deficiency je vzácná. Ale když přijde, jsou její dopady strašlivé. Polovina pacientů na ni umírá, ti úspěšně léčení mají zhoršenou kvalitu života. Několikaměsíční americký chlapec, kterému lékaři říkají KJ, ji měl od narození, ale na rozdíl od ostatních měl štěstí. Dostal se totiž do vědeckého programu, který se pokusil hrozivou nemoc zničit na genetické úrovni.

Podle zprávy, která vyšla v odborném časopise NEJM, experti uspěli. Ne zcela, ale dostatečně k tomu, aby KJovi už nešlo o život. Tento případ je unikátní: vědci totiž vyvinuli individuální genovou terapii jen pro něj. Využili dobře známý nástroj, takzvané genetické nůžky CRISPR.

Tento nástroj umí manipulovat částmi DNA (ale i RNA), a to nejrůznějším způsobem. Nůžky se mu přezdívá proto, že jeho první verze dokázaly z DNA něco jednoduše vystřihnout, zpočátku jen nějaký úsek genetické informace. Ale později se vědci naučili pomocí něj části DNA i přeskupovat, mazat, vyměňovat a velmi snadno tak provádět dramatické zásahy.

U KJ je revoluční to, že vědci upravili chlapci na míru přímo tento nástroj, tedy CRISPR, tak, aby co nejlépe fungoval právě u něj. Velmi zjednodušeně se to dá představit, jako by pro něj vyrobili složitý operační nástroj, třeba zcela individuální Leksellův gama nůž, který je přesně postavený jen pro parametry jediného pacienta. Samozřejmě v miniaturním mikroskopickém měřítku, ale to na náročnosti nic nemění.

Chlapec po zákroku stále potřebuje speciální dietu a léky. Samotná experimentální terapie nestačí k tomu, aby zabránila nebezpečnému hromadění čpavku v jeho krvi, které způsobuje vadný gen pro klíčový jaterní enzym. Přesto je rychlý vývoj genového editoru, který zřejmě opravil vadu v některých jeho jaterních buňkách, podle odborného časopisu Science, který o události informoval, průlomovou ukázkou individuálního přístupu, který může změnit léčbu vzácných onemocnění.

„Umožnily to roky a roky pokroku v oblasti editace genů a spolupráce mezi výzkumníky a lékaři. I když je KJ jen jeden pacient, doufáme, že je prvním z mnoha, který bude mít prospěch z metody, kterou lze přizpůsobit potřebám jednotlivých pacientů,“ uvedla pro Science Rebecca Ahrensová-Nicklasová z Dětské nemocnice ve Filadelfii, kde zákrok proběhl.

Jiná cesta

Nástroje pro editaci genů jsou i přes rychlý pokrok neuvěřitelně složité a jemné. Zatím je vědci vytvářeli tak, aby řešily onemocnění, která postihují desítky nebo stovky tisíc pacientů. Hlavním cílem byly až doposud dvě nemoci, pro které v současné době existuje léčba schválená americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv: srpkovitá anémie a beta-talasemie. Přístup editace genů „pro všechny“ je ale výhodný jen pro relativně málo nemocí, protože existuje obrovské množství variant způsobujících onemocnění. Tady, u KJe, vědci postupovali jinak.

Zaměřili se na poruchy cyklu močoviny. Při normálním rozkladu bílkovin v těle přirozeně vzniká amoniak. Lidské tělo obvykle umí přeměnit amoniak na močovinu a tu pak vyloučit močí. Dítěti s poruchou močovinového cyklu ale chybí v játrech enzym potřebný k přeměně amoniaku na močovinu. Čpavek se pak hromadí na toxickou úroveň, což může způsobit poškození orgánů, zejména mozku a jater.

Protože se u KJe povedlo odhalit nemoc krátce po jeho narození, dokázali vědci přijít s léčbou včas, její vývoj jim trval jen šest měsíců. Genetický nástroj na bázi CRISPRu, který tak vznikl, se dostává do chlapcových jater a opravuje tam vadný enzym. První dávku terapie dostal hoch v únoru a pak vždy jednu každý další měsíc.

Vždy bez vedlejších účinků. A za krátkou dobu od zahájení léčby začal jeho organismus tolerovat zvýšené množství bílkovin v potravě. Chlapec také potřebuje mnohem méně léků na odstraňování dusíku a lépe zvládá i běžné dětské nemoci, jejichž průběh jeho onemocnění zhoršovalo.

„Chceme, aby každý pacient měl možnost zažít stejné výsledky, jaké jsme viděli u tohoto prvního pacienta, a doufáme, že další akademičtí výzkumníci budou tuto metodu opakovat u mnoha vzácných onemocnění a dají mnoha pacientům šanci žít zdravý život,“ dodali autoři genetické léčby. „Příslib genové terapie, o kterém jsme slýchali celá desetiletí, se naplňuje a zcela změní náš přístup k medicíně.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 5 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 23 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
včera v 11:17‌‌

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
včera v 10:50‌‌

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
včera v 06:30‌‌

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.