Několikaměsíční chlapec dostal naději na zdravý život díky individuální genetické léčbě

Nahrávám video

Genetická léčba na míru byla poprvé využita u malého dítěte. Tým amerických lékařů oznámil, že uspěl v terapii, která byla ještě před několika lety zcela nepředstavitelná.

Nemoc jménem CPS I Deficiency je vzácná. Ale když přijde, jsou její dopady strašlivé. Polovina pacientů na ni umírá, ti úspěšně léčení mají zhoršenou kvalitu života. Několikaměsíční americký chlapec, kterému lékaři říkají KJ, ji měl od narození, ale na rozdíl od ostatních měl štěstí. Dostal se totiž do vědeckého programu, který se pokusil hrozivou nemoc zničit na genetické úrovni.

Podle zprávy, která vyšla v odborném časopise NEJM, experti uspěli. Ne zcela, ale dostatečně k tomu, aby KJovi už nešlo o život. Tento případ je unikátní: vědci totiž vyvinuli individuální genovou terapii jen pro něj. Využili dobře známý nástroj, takzvané genetické nůžky CRISPR.

Tento nástroj umí manipulovat částmi DNA (ale i RNA), a to nejrůznějším způsobem. Nůžky se mu přezdívá proto, že jeho první verze dokázaly z DNA něco jednoduše vystřihnout, zpočátku jen nějaký úsek genetické informace. Ale později se vědci naučili pomocí něj části DNA i přeskupovat, mazat, vyměňovat a velmi snadno tak provádět dramatické zásahy.

U KJ je revoluční to, že vědci upravili chlapci na míru přímo tento nástroj, tedy CRISPR, tak, aby co nejlépe fungoval právě u něj. Velmi zjednodušeně se to dá představit, jako by pro něj vyrobili složitý operační nástroj, třeba zcela individuální Leksellův gama nůž, který je přesně postavený jen pro parametry jediného pacienta. Samozřejmě v miniaturním mikroskopickém měřítku, ale to na náročnosti nic nemění.

Chlapec po zákroku stále potřebuje speciální dietu a léky. Samotná experimentální terapie nestačí k tomu, aby zabránila nebezpečnému hromadění čpavku v jeho krvi, které způsobuje vadný gen pro klíčový jaterní enzym. Přesto je rychlý vývoj genového editoru, který zřejmě opravil vadu v některých jeho jaterních buňkách, podle odborného časopisu Science, který o události informoval, průlomovou ukázkou individuálního přístupu, který může změnit léčbu vzácných onemocnění.

„Umožnily to roky a roky pokroku v oblasti editace genů a spolupráce mezi výzkumníky a lékaři. I když je KJ jen jeden pacient, doufáme, že je prvním z mnoha, který bude mít prospěch z metody, kterou lze přizpůsobit potřebám jednotlivých pacientů,“ uvedla pro Science Rebecca Ahrensová-Nicklasová z Dětské nemocnice ve Filadelfii, kde zákrok proběhl.

Jiná cesta

Nástroje pro editaci genů jsou i přes rychlý pokrok neuvěřitelně složité a jemné. Zatím je vědci vytvářeli tak, aby řešily onemocnění, která postihují desítky nebo stovky tisíc pacientů. Hlavním cílem byly až doposud dvě nemoci, pro které v současné době existuje léčba schválená americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv: srpkovitá anémie a beta-talasemie. Přístup editace genů „pro všechny“ je ale výhodný jen pro relativně málo nemocí, protože existuje obrovské množství variant způsobujících onemocnění. Tady, u KJe, vědci postupovali jinak.

Zaměřili se na poruchy cyklu močoviny. Při normálním rozkladu bílkovin v těle přirozeně vzniká amoniak. Lidské tělo obvykle umí přeměnit amoniak na močovinu a tu pak vyloučit močí. Dítěti s poruchou močovinového cyklu ale chybí v játrech enzym potřebný k přeměně amoniaku na močovinu. Čpavek se pak hromadí na toxickou úroveň, což může způsobit poškození orgánů, zejména mozku a jater.

Protože se u KJe povedlo odhalit nemoc krátce po jeho narození, dokázali vědci přijít s léčbou včas, její vývoj jim trval jen šest měsíců. Genetický nástroj na bázi CRISPRu, který tak vznikl, se dostává do chlapcových jater a opravuje tam vadný enzym. První dávku terapie dostal hoch v únoru a pak vždy jednu každý další měsíc.

Vždy bez vedlejších účinků. A za krátkou dobu od zahájení léčby začal jeho organismus tolerovat zvýšené množství bílkovin v potravě. Chlapec také potřebuje mnohem méně léků na odstraňování dusíku a lépe zvládá i běžné dětské nemoci, jejichž průběh jeho onemocnění zhoršovalo.

„Chceme, aby každý pacient měl možnost zažít stejné výsledky, jaké jsme viděli u tohoto prvního pacienta, a doufáme, že další akademičtí výzkumníci budou tuto metodu opakovat u mnoha vzácných onemocnění a dají mnoha pacientům šanci žít zdravý život,“ dodali autoři genetické léčby. „Příslib genové terapie, o kterém jsme slýchali celá desetiletí, se naplňuje a zcela změní náš přístup k medicíně.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.