Několikaměsíční chlapec dostal naději na zdravý život díky individuální genetické léčbě

Nahrávám video

Genetická léčba na míru byla poprvé využita u malého dítěte. Tým amerických lékařů oznámil, že uspěl v terapii, která byla ještě před několika lety zcela nepředstavitelná.

Nemoc jménem CPS I Deficiency je vzácná. Ale když přijde, jsou její dopady strašlivé. Polovina pacientů na ni umírá, ti úspěšně léčení mají zhoršenou kvalitu života. Několikaměsíční americký chlapec, kterému lékaři říkají KJ, ji měl od narození, ale na rozdíl od ostatních měl štěstí. Dostal se totiž do vědeckého programu, který se pokusil hrozivou nemoc zničit na genetické úrovni.

Podle zprávy, která vyšla v odborném časopise NEJM, experti uspěli. Ne zcela, ale dostatečně k tomu, aby KJovi už nešlo o život. Tento případ je unikátní: vědci totiž vyvinuli individuální genovou terapii jen pro něj. Využili dobře známý nástroj, takzvané genetické nůžky CRISPR.

Tento nástroj umí manipulovat částmi DNA (ale i RNA), a to nejrůznějším způsobem. Nůžky se mu přezdívá proto, že jeho první verze dokázaly z DNA něco jednoduše vystřihnout, zpočátku jen nějaký úsek genetické informace. Ale později se vědci naučili pomocí něj části DNA i přeskupovat, mazat, vyměňovat a velmi snadno tak provádět dramatické zásahy.

U KJ je revoluční to, že vědci upravili chlapci na míru přímo tento nástroj, tedy CRISPR, tak, aby co nejlépe fungoval právě u něj. Velmi zjednodušeně se to dá představit, jako by pro něj vyrobili složitý operační nástroj, třeba zcela individuální Leksellův gama nůž, který je přesně postavený jen pro parametry jediného pacienta. Samozřejmě v miniaturním mikroskopickém měřítku, ale to na náročnosti nic nemění.

Chlapec po zákroku stále potřebuje speciální dietu a léky. Samotná experimentální terapie nestačí k tomu, aby zabránila nebezpečnému hromadění čpavku v jeho krvi, které způsobuje vadný gen pro klíčový jaterní enzym. Přesto je rychlý vývoj genového editoru, který zřejmě opravil vadu v některých jeho jaterních buňkách, podle odborného časopisu Science, který o události informoval, průlomovou ukázkou individuálního přístupu, který může změnit léčbu vzácných onemocnění.

„Umožnily to roky a roky pokroku v oblasti editace genů a spolupráce mezi výzkumníky a lékaři. I když je KJ jen jeden pacient, doufáme, že je prvním z mnoha, který bude mít prospěch z metody, kterou lze přizpůsobit potřebám jednotlivých pacientů,“ uvedla pro Science Rebecca Ahrensová-Nicklasová z Dětské nemocnice ve Filadelfii, kde zákrok proběhl.

Jiná cesta

Nástroje pro editaci genů jsou i přes rychlý pokrok neuvěřitelně složité a jemné. Zatím je vědci vytvářeli tak, aby řešily onemocnění, která postihují desítky nebo stovky tisíc pacientů. Hlavním cílem byly až doposud dvě nemoci, pro které v současné době existuje léčba schválená americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv: srpkovitá anémie a beta-talasemie. Přístup editace genů „pro všechny“ je ale výhodný jen pro relativně málo nemocí, protože existuje obrovské množství variant způsobujících onemocnění. Tady, u KJe, vědci postupovali jinak.

Zaměřili se na poruchy cyklu močoviny. Při normálním rozkladu bílkovin v těle přirozeně vzniká amoniak. Lidské tělo obvykle umí přeměnit amoniak na močovinu a tu pak vyloučit močí. Dítěti s poruchou močovinového cyklu ale chybí v játrech enzym potřebný k přeměně amoniaku na močovinu. Čpavek se pak hromadí na toxickou úroveň, což může způsobit poškození orgánů, zejména mozku a jater.

Protože se u KJe povedlo odhalit nemoc krátce po jeho narození, dokázali vědci přijít s léčbou včas, její vývoj jim trval jen šest měsíců. Genetický nástroj na bázi CRISPRu, který tak vznikl, se dostává do chlapcových jater a opravuje tam vadný enzym. První dávku terapie dostal hoch v únoru a pak vždy jednu každý další měsíc.

Vždy bez vedlejších účinků. A za krátkou dobu od zahájení léčby začal jeho organismus tolerovat zvýšené množství bílkovin v potravě. Chlapec také potřebuje mnohem méně léků na odstraňování dusíku a lépe zvládá i běžné dětské nemoci, jejichž průběh jeho onemocnění zhoršovalo.

„Chceme, aby každý pacient měl možnost zažít stejné výsledky, jaké jsme viděli u tohoto prvního pacienta, a doufáme, že další akademičtí výzkumníci budou tuto metodu opakovat u mnoha vzácných onemocnění a dají mnoha pacientům šanci žít zdravý život,“ dodali autoři genetické léčby. „Příslib genové terapie, o kterém jsme slýchali celá desetiletí, se naplňuje a zcela změní náš přístup k medicíně.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 11 mminutami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 18 hhodinami

Přehledy od AI v Googlu mohou podporovat šíření konspirací, popsala studie

Funkce přehled od AI (umělé inteligence) v internetovém vyhledávači Google může spíše podporovat šíření některých konspiračních teorií než je vyvracet. Vyplývá to z nové studie výzkumníků z Queenslandské technické univerzity (QUT).
před 20 hhodinami

Čínská metoda slibuje chirurgické odstranění Alzheimera. Vědci řeší, jestli funguje

Alzheimerova choroba je i přes pokrok v celé řadě medicínských technologií stále neléčitelná. Teď nemocným přináší naději nová čínská metoda. Jenže je kolem ní až příliš mnoho nesrovnalostí.
před 23 hhodinami

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
2. 9. 2026

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
2. 9. 2026

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
2. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.