Několikaměsíční chlapec dostal naději na zdravý život díky individuální genetické léčbě

Nahrávám video
Události: Léčba vzácných nemocí
Zdroj: ČT24

Genetická léčba na míru byla poprvé využita u malého dítěte. Tým amerických lékařů oznámil, že uspěl v terapii, která byla ještě před několika lety zcela nepředstavitelná.

Nemoc jménem CPS I Deficiency je vzácná. Ale když přijde, jsou její dopady strašlivé. Polovina pacientů na ni umírá, ti úspěšně léčení mají zhoršenou kvalitu života. Několikaměsíční americký chlapec, kterému lékaři říkají KJ, ji měl od narození, ale na rozdíl od ostatních měl štěstí. Dostal se totiž do vědeckého programu, který se pokusil hrozivou nemoc zničit na genetické úrovni.

Podle zprávy, která vyšla v odborném časopise NEJM, experti uspěli. Ne zcela, ale dostatečně k tomu, aby KJovi už nešlo o život. Tento případ je unikátní: vědci totiž vyvinuli individuální genovou terapii jen pro něj. Využili dobře známý nástroj, takzvané genetické nůžky CRISPR.

Tento nástroj umí manipulovat částmi DNA (ale i RNA), a to nejrůznějším způsobem. Nůžky se mu přezdívá proto, že jeho první verze dokázaly z DNA něco jednoduše vystřihnout, zpočátku jen nějaký úsek genetické informace. Ale později se vědci naučili pomocí něj části DNA i přeskupovat, mazat, vyměňovat a velmi snadno tak provádět dramatické zásahy.

U KJ je revoluční to, že vědci upravili chlapci na míru přímo tento nástroj, tedy CRISPR, tak, aby co nejlépe fungoval právě u něj. Velmi zjednodušeně se to dá představit, jako by pro něj vyrobili složitý operační nástroj, třeba zcela individuální Leksellův gama nůž, který je přesně postavený jen pro parametry jediného pacienta. Samozřejmě v miniaturním mikroskopickém měřítku, ale to na náročnosti nic nemění.

Chlapec po zákroku stále potřebuje speciální dietu a léky. Samotná experimentální terapie nestačí k tomu, aby zabránila nebezpečnému hromadění čpavku v jeho krvi, které způsobuje vadný gen pro klíčový jaterní enzym. Přesto je rychlý vývoj genového editoru, který zřejmě opravil vadu v některých jeho jaterních buňkách, podle odborného časopisu Science, který o události informoval, průlomovou ukázkou individuálního přístupu, který může změnit léčbu vzácných onemocnění.

„Umožnily to roky a roky pokroku v oblasti editace genů a spolupráce mezi výzkumníky a lékaři. I když je KJ jen jeden pacient, doufáme, že je prvním z mnoha, který bude mít prospěch z metody, kterou lze přizpůsobit potřebám jednotlivých pacientů,“ uvedla pro Science Rebecca Ahrensová-Nicklasová z Dětské nemocnice ve Filadelfii, kde zákrok proběhl.

Jiná cesta

Nástroje pro editaci genů jsou i přes rychlý pokrok neuvěřitelně složité a jemné. Zatím je vědci vytvářeli tak, aby řešily onemocnění, která postihují desítky nebo stovky tisíc pacientů. Hlavním cílem byly až doposud dvě nemoci, pro které v současné době existuje léčba schválená americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv: srpkovitá anémie a beta-talasemie. Přístup editace genů „pro všechny“ je ale výhodný jen pro relativně málo nemocí, protože existuje obrovské množství variant způsobujících onemocnění. Tady, u KJe, vědci postupovali jinak.

Zaměřili se na poruchy cyklu močoviny. Při normálním rozkladu bílkovin v těle přirozeně vzniká amoniak. Lidské tělo obvykle umí přeměnit amoniak na močovinu a tu pak vyloučit močí. Dítěti s poruchou močovinového cyklu ale chybí v játrech enzym potřebný k přeměně amoniaku na močovinu. Čpavek se pak hromadí na toxickou úroveň, což může způsobit poškození orgánů, zejména mozku a jater.

Protože se u KJe povedlo odhalit nemoc krátce po jeho narození, dokázali vědci přijít s léčbou včas, její vývoj jim trval jen šest měsíců. Genetický nástroj na bázi CRISPRu, který tak vznikl, se dostává do chlapcových jater a opravuje tam vadný enzym. První dávku terapie dostal hoch v únoru a pak vždy jednu každý další měsíc.

Vždy bez vedlejších účinků. A za krátkou dobu od zahájení léčby začal jeho organismus tolerovat zvýšené množství bílkovin v potravě. Chlapec také potřebuje mnohem méně léků na odstraňování dusíku a lépe zvládá i běžné dětské nemoci, jejichž průběh jeho onemocnění zhoršovalo.

„Chceme, aby každý pacient měl možnost zažít stejné výsledky, jaké jsme viděli u tohoto prvního pacienta, a doufáme, že další akademičtí výzkumníci budou tuto metodu opakovat u mnoha vzácných onemocnění a dají mnoha pacientům šanci žít zdravý život,“ dodali autoři genetické léčby. „Příslib genové terapie, o kterém jsme slýchali celá desetiletí, se naplňuje a zcela změní náš přístup k medicíně.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Houby mezi sebou šíří drby o moči a vodě

Houbové sítě si mezi sebou vyměňují spoustu informací. V novém experimentu japonských mykologů se ukázalo, že si předávají odlišné informace v závislosti na tom, jestli na ně dopadají kapky vody nebo moči. A tato komunikace je opravdu bleskurychlá.
7. 4. 2026

Artemis II obletěla Měsíc a vrací se k Zemi

Čtyři astronauti na palubě kosmické lodi Orion splnili hlavní cíl mise Artemis II. Dokázali proletět kolem Měsíce, vyfotografovali ho z odvrácené strany a nyní už směřují k Zemi, kde by měli přistát v noci z pátku na sobotu.
7. 4. 2026

Na obloze září zelená kometa. Brzy může být vidět pouhým okem

Na obloze je už několik týdnů viditelná kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). V současné době zjasnila tolik, že je vidět i menším dalekohledem. Kometa bude pozorovatelná z našich končin následující dva týdny, podle astrofotografa Petra Horálka je pravděpodobné, že překoná hranici viditelnosti pouhýma očima.
7. 4. 2026

Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
7. 4. 2026
Načítání...