Několikaměsíční chlapec dostal naději na zdravý život díky individuální genetické léčbě

3 minuty
Události: Léčba vzácných nemocí
Zdroj: ČT24

Genetická léčba na míru byla poprvé využita u malého dítěte. Tým amerických lékařů oznámil, že uspěl v terapii, která byla ještě před několika lety zcela nepředstavitelná.

Nemoc jménem CPS I Deficiency je vzácná. Ale když přijde, jsou její dopady strašlivé. Polovina pacientů na ni umírá, ti úspěšně léčení mají zhoršenou kvalitu života. Několikaměsíční americký chlapec, kterému lékaři říkají KJ, ji měl od narození, ale na rozdíl od ostatních měl štěstí. Dostal se totiž do vědeckého programu, který se pokusil hrozivou nemoc zničit na genetické úrovni.

Podle zprávy, která vyšla v odborném časopise NEJM, experti uspěli. Ne zcela, ale dostatečně k tomu, aby KJovi už nešlo o život. Tento případ je unikátní: vědci totiž vyvinuli individuální genovou terapii jen pro něj. Využili dobře známý nástroj, takzvané genetické nůžky CRISPR.

Tento nástroj umí manipulovat částmi DNA (ale i RNA), a to nejrůznějším způsobem. Nůžky se mu přezdívá proto, že jeho první verze dokázaly z DNA něco jednoduše vystřihnout, zpočátku jen nějaký úsek genetické informace. Ale později se vědci naučili pomocí něj části DNA i přeskupovat, mazat, vyměňovat a velmi snadno tak provádět dramatické zásahy.

U KJ je revoluční to, že vědci upravili chlapci na míru přímo tento nástroj, tedy CRISPR, tak, aby co nejlépe fungoval právě u něj. Velmi zjednodušeně se to dá představit, jako by pro něj vyrobili složitý operační nástroj, třeba zcela individuální Leksellův gama nůž, který je přesně postavený jen pro parametry jediného pacienta. Samozřejmě v miniaturním mikroskopickém měřítku, ale to na náročnosti nic nemění.

Chlapec po zákroku stále potřebuje speciální dietu a léky. Samotná experimentální terapie nestačí k tomu, aby zabránila nebezpečnému hromadění čpavku v jeho krvi, které způsobuje vadný gen pro klíčový jaterní enzym. Přesto je rychlý vývoj genového editoru, který zřejmě opravil vadu v některých jeho jaterních buňkách, podle odborného časopisu Science, který o události informoval, průlomovou ukázkou individuálního přístupu, který může změnit léčbu vzácných onemocnění.

„Umožnily to roky a roky pokroku v oblasti editace genů a spolupráce mezi výzkumníky a lékaři. I když je KJ jen jeden pacient, doufáme, že je prvním z mnoha, který bude mít prospěch z metody, kterou lze přizpůsobit potřebám jednotlivých pacientů,“ uvedla pro Science Rebecca Ahrensová-Nicklasová z Dětské nemocnice ve Filadelfii, kde zákrok proběhl.

Jiná cesta

Nástroje pro editaci genů jsou i přes rychlý pokrok neuvěřitelně složité a jemné. Zatím je vědci vytvářeli tak, aby řešily onemocnění, která postihují desítky nebo stovky tisíc pacientů. Hlavním cílem byly až doposud dvě nemoci, pro které v současné době existuje léčba schválená americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv: srpkovitá anémie a beta-talasemie. Přístup editace genů „pro všechny“ je ale výhodný jen pro relativně málo nemocí, protože existuje obrovské množství variant způsobujících onemocnění. Tady, u KJe, vědci postupovali jinak.

Zaměřili se na poruchy cyklu močoviny. Při normálním rozkladu bílkovin v těle přirozeně vzniká amoniak. Lidské tělo obvykle umí přeměnit amoniak na močovinu a tu pak vyloučit močí. Dítěti s poruchou močovinového cyklu ale chybí v játrech enzym potřebný k přeměně amoniaku na močovinu. Čpavek se pak hromadí na toxickou úroveň, což může způsobit poškození orgánů, zejména mozku a jater.

Protože se u KJe povedlo odhalit nemoc krátce po jeho narození, dokázali vědci přijít s léčbou včas, její vývoj jim trval jen šest měsíců. Genetický nástroj na bázi CRISPRu, který tak vznikl, se dostává do chlapcových jater a opravuje tam vadný enzym. První dávku terapie dostal hoch v únoru a pak vždy jednu každý další měsíc.

Vždy bez vedlejších účinků. A za krátkou dobu od zahájení léčby začal jeho organismus tolerovat zvýšené množství bílkovin v potravě. Chlapec také potřebuje mnohem méně léků na odstraňování dusíku a lépe zvládá i běžné dětské nemoci, jejichž průběh jeho onemocnění zhoršovalo.

„Chceme, aby každý pacient měl možnost zažít stejné výsledky, jaké jsme viděli u tohoto prvního pacienta, a doufáme, že další akademičtí výzkumníci budou tuto metodu opakovat u mnoha vzácných onemocnění a dají mnoha pacientům šanci žít zdravý život,“ dodali autoři genetické léčby. „Příslib genové terapie, o kterém jsme slýchali celá desetiletí, se naplňuje a zcela změní náš přístup k medicíně.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...