Leksellův gama nůž se prořeže do mozku, aniž by poškodil tkáň. Víte, jak funguje?

Leksellův gama nůž je v České republice už 25 let. Za tu dobu léčil v pražské Nemocnici Na Homolce 18 534 lidí. V čem je přístroj tak jedinečný a proč přinesl do operací takovou revoluci?

Leksellův gama nůž vlastně žádný nůž není. Jde v podstatě o stroj, který vysílá na cíl velmi silné záření. Hodně zjednodušeně jde o velmi silný rentgen, jehož záření je tak silné, že může zničit buňky, čímž zničí ložisko zhoubného nádoru. A současně je tak přesný, že zamíří přímo na buňky, které má zlikvidovat.

Jeho hlavní výhodou je, že se pomocí něj lékař dostane velmi snadno na místa, kam by se s klasickým skalpelem neprořezal, aniž by poškodil okolní tkáň. Právě proto je tak účinný při léčbě mozkových nádorů.

Nabízí se otázka, jak je možné, že paprsek sice zničí nádory na jednom místě, ale neprořeže si cestu tkání před ním, podobně, jako by to udělal normální nůž. Vysvětlení je snadné: Leksellův gama nůž totiž funguje jako prstenec – kolem hlavy pacienta se umístí jakási obruč, které se říká stereotaktický rám. Z mnoha (konkrétně 192) míst na jejím obvodu vychází slabé energetické paprsky, které samy o sobě nemají dostatečnou sílu na to, aby tkáň vážněji poškodily. Teprve když se setkají na jednom předem zvoleném místě, sečte se jejich síla tak, že tkáň likvidují.

K zaměření chorobného ložiska se využívají moderní zobrazovací metody, především magnetická rezonance, angiografie a počítačová tomografie.

Výhody léčby Leksellovým gama nožem:

  • Minimálně invazivní metoda.
  • Nezasahuje zdravou tkáň.
  • Pro práci s ním není nutná speciální ozařovna.
  • Bez celkové anestezie.
  • Rychlý čas rekonvalescence.
  • Úspěšnost léčby okolo 90 %.

První prototyp tohoto přístroje byl instalován ve Stockholmu v roce 1968, český přístroj měl o 24 let později sériové číslo 37. V roce 2002 byl obnoven, zůstala ale původní kostra. V roce 2009 byl po 10 526 operacích vyměněn za zcela nový, což umožnilo navýšení počtu operací z 800 ročně na přibližně tisíc.

„Zhruba po šesti, sedmi letech se musí instalovat nové zdroje záření. Čím jsou starší, tím se léčba prodlužuje,“ vysvětlil Josef Novotný z oddělení lékařské fyziky nemocnice.

Nahrávám video

Současný dvacet tun těžký přístroj se 192 paprsky záření umí velmi přesně zacílit na nádorové ložisko, které se umístí do místa křížení všech paprsků. „Tím, že se svazky protínají, dokážeme akumulovat velmi vysokou dávku a provést léčbu,“ dodal Novotný.

Léčí se s ním ze 70 procent nádory, zejména mozku, vrozené anomálie mozkových cév, oční nervy nebo funkční onemocnění, z nichž nejčastější je bolest trojklanného nervu. Léčba trvá deset minut až dvě hodiny.

Lekselly ve světě

Na světě je aktuálně přes 300 gama nožů, počet léčených pacientů přesáhl milion. Průměrně léčí asi 300 pacientů ročně, v Evropě v průměru 460 pacientů a jediný český v Nemocnici Na Homolce přes 1000 lidí ročně.

Vylepšení na novější variantu přístroje stojí řádově milion eur (asi 25,6 milionu korun). Radiační jednotku má stejnou jako současný, umožnil by ale ozařovat větší nádory než současné tři centimetry. Hlava pacienta se nově nemusí uchytit do kovového rámu, ale vytvoří se pro něj speciální maska. Léčeného také sleduje infrakamera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 5 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 7 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.