Přesně čtvrt století uběhlo od první operace pomocí gama nože v pražské Nemocnici Na Homolce. Lékaři operovali 26. října 1992 a byla to výjimečná událost – na tehdejší poměry nedostižně drahý gama nůž byl totiž pořízen ze sbírky Konto Míša. Do projektu tehdy dobrovolně a masově přispívali občané z celého Československa. Český gama nůž nyní provádí nejvíce operací na světě, ročně provede kolem tisícovky zákroků.
Euforická sbírka Konto Míša dala Česku před 25 lety gama nůž. Je nejvyužívanější na světě
V současné době se používá ve světě přes tři sta gama nožů. V Česku je ale jen jeden. V průběhu 25 let využívání této metody bylo v Česku provedeno více než 18 500 operací, přístroj je tak nejvyužívanějším na světě.
„Ne, že by u nás bylo více pacientů, ale je to praktická ukázka efektivity českého zdravotnictví. Ve Spojených státech nebo Japonsku léčí stejný počet pacientů, ale pětinásobně větším počtem přístrojů,“ vysvětlil primář oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Roma Liščák.
Gama nůž využívají lékaři k ošetřování mozku. Složení pacientů v Česku je zhruba stejné jako celosvětová statistika. „Asi 70 procent jsou nádory, deset procent cévní malformace, 10 procent bolest trojklaného nervu a oční nádory,“ uvedl Liščák.
„Gama nůž je pro laiky zavádějící název. Není to žádný nůž, který by chirurg uchopil do ruky, ale je to zařízení téměř 20 tun těžké,“ komentoval princip fungování stroje Liščák. V centrální jednotce zařízení se nachází 200 velmi slabých zdrojů záření. Ty jsou svedeny do jednoho bodu a v místě nádoru je tak aplikována vysoká dávka záření. Zároveň ale není zasaženo jeho okolí a nedochází tak k vedlejším nežádoucím komplikacím.
Pro pacienta musí být nejdříve vytvořen plán ozáření. Na hlavu pacienta je nasazen „rám“, který Liščák přirovnal k GPS. Dokáže totiž lokalizovat nádor a stanovit přesné souřadnice místa, kde se chorobné ložisko nachází. Pacient musí také na magnetickou rezonanci. „A potom vytvoříme plán ozáření, který umožní aplikovat dávku jen do toho nádoru, takže to okolí je šetřeno,“ řekl Liščák.
„Miliony maminek“
Jednou z pacientek operovaných gama nožem je Dagmar Anna Adamovičová. Na zákroku byla před 19 lety. „Pamatuji si na to hlavně z vyprávění rodičů. Byly mi tři roky a tak si vybavuji jen obrazy. Například probouzení z anestézie, kdy jsme vedle sebe měla miliony maminek, které se slily v jednu maminku,“ vzpomíná.
Dagmar Anna Adamovičová – pacientka operovaná gama nožem
Před operací měla problémy s nevolnosti a rovnováhou, vadily jí hlučné zvuky a hudba. Dnes je vyléčená, na kontrolu chodí po třech letech. „Našteští je to v pořádku. Největší problém po operaci byla kordinace levá - pravá. Narodila jsem se jako pravák a nyní jsem levák. Operací se mi přerušil vývoj a tak mě rodiče museli vše, co jsem se naučila do tří let, naučit znovu,“ vyprávěla zpravodajce ČT.
V současnosti však už Dagmar žádné zdravotní problémy nepociťuje. Sportuje, cvičí akrobatickou jógu, hraje na klavír a flétnu.
Zákrok nevyžaduje rekonvalescenci
Během samotného zákroku pacient nic necítí a poslouchá hudbu. Není potřeba ani žádná rekonvalescence. Po dvou až třech dnech se může pacient vrátit do práce a jeho životospráva není léčbou narušena. Úspěšnost léčby záleží podle Liščáka na diagnóze, ale obecně lze říci, že se pohybuje okolo 90 procent.
Gama nůž byl do Česka pořízen díky Kontu Míša. „Míša bylo jméno prvního pacienta, který byl ze Slovenska a léčen byl gama nožem ve Stockholmu. Ovšem cena léčby byla velmi vysoká, rodina by si to nemohla dovolit,“ uvedl Liščák. „Proto jim tuto léčbu mohla pomoci zaplatit Nadace Charty 77.“
Nový Leksellův gama nůž v Nemocnici Na Homolce (zdroj: ČT24)
Nakonec se ale nadace rozhodla, že je lepší sehnat peníze na zakoupení tohoto přístroje pro české zdravotnictví. „A tím se rozjela velmi úspěšná a populární sbírka, tehdy v takové euforické porevoluční náladě, do které se zapojily tisíce lidí,“ řekl Liščák. Díky jim se podařilo vybrat kolem 90 milionů korun, které byly na koupi přístroje potřeba.
Přístroj byl zakoupen a uveden do provozu 26. října 1992, výrobní číslo měl 37, v Evropě se jednalo o osmý přístroj a v postkomunistických zemích o první. V roce 2010 byl nahrazen novým exemplářem.