První terapie pomocí CRISPRu je schválená. Mění lidem geny, aby je zbavila srpkovité anémie

Britské a americké úřady oznámily, že jako první na světě povolily genovou terapii, která může vyléčit srpkovitou anémii a ještě další dědičnou nemoc, která způsobuje poruchy krve. Jako první tento krok na konci listopadu udělal britský regulátor, teď na začátku prosince se připojil i americký.

Terapie se jmenuje Casgevy. Jedná se o vůbec první schválený lék, který využívá takzvané genetické nůžky CRISPR. Tento nástroj umí měnit skupiny genů i jednotlivé geny. Jeho autoři za něj získali před třemi lety Nobelovu cenu, ale využíval se doposud hlavně ve výzkumu. Schválení prvních dvou léků založených na tomto principu pro klinickou léčbu je proto zásadním přelomem.

Srpkovitá anémie a β-talasémie jsou genetická onemocnění, která způsobují chyby v genech pro hemoglobin, protein sloužící červeným krvinkám k přenosu kyslíku po těle. „Srpkovitá anémie i β-talasémie jsou bolestivé, celoživotní stavy, které mohou být v některých případech smrtelné,“ uvedl v prohlášení britský úřad.

V klinických studiích se po několika letech testů zjistilo, že přípravek Casgevy u většiny účastníků se srpkovitou anémií a β-talasémií obnovuje zdravou tvorbu hemoglobinu a zmírňuje příznaky onemocnění, dodali zástupci úřadu. Uvedli, že během studií nebyly zjištěny žádné významné bezpečnostní problémy, a doplnili, že bezpečnost léku se bude i nadále pečlivě sledovat.

Léčba se sice podává jednorázově, celá procedura ale trvá několik měsíců. Pacientovi se nejprve odeberou kmenové buňky z kostní dřeně. V laboratoři se v nich potom pomocí CRISPRu upraví příslušný gen. Jakmile jsou připravené, pacienti několik dní podstupují chemoterapii, aby se staré buňky odstranily a uvolnilo se tak místo pro nové. Po infuzi nových buněk stráví příjemci několik týdnů v nemocnici, kde se zotavují. Poté by už tělo mělo produkovat normální nepoškozené buňky.

„Srpkovitá anémie je vzácná, bolestivá a život ohrožující krevní porucha, kterou neumíme vyléčit. Proto jsme tak nadšeni, když můžeme pokročit v této oblasti, zejména pro osoby, jejichž život je touto nemocí vážně narušen,“ uvedl americký regulátor. Průměrná délka života lidí postižených touto nemocí je 42 let u mužů a 48 let u žen. „Genová terapie je příslibem cílenější a účinnější léčby, zejména pro osoby se vzácnými onemocněními, u nichž jsou současné možnosti léčby omezené,“ dodali vědci.

Lék, který bude nedostupný

Analytici se obávají, že i mezi lidmi, kteří by mohli mít z léčby největší prospěch, bude jen málo těch, kteří budou chtít proceduru podstoupit. Ta totiž trvá několik měsíců, je s ní spojené riziko neplodnosti a také může být pro většinu nemocných finančně nedostupná.

Společnost Vertex v pátek v žádosti pro regulační orgány uvedla, že si za léčbu bude účtovat 2,2 milionu dolarů na pacienta, což je v přepočtu téměř padesát milionů korun.

Tato nemoc je navíc chorobou menšiny, vyskytuje se jen u černošské populace. Proto je složité na ni najít zdroje financování. „Sto tisíc Afroameričanů ve Spojených státech má srpkovitou anémii. V celé zemi je přitom jen třicet specializovaných center na srpkovitou anémii a státní příspěvek na výzkum léčby srpkovité anémie na pacienta je asi 800 dolarů a od neziskovek a nadací je to sto dolarů na pacienta,“ popsala nedávno v rozhovoru pro Českou televizi brněnská genetička Alžběta Ressnerová, která na vývoji genové léčby pracuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 14 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 15 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 18 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 19 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 21 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...