Genetické nůžky CRISPR částečně vrátily zrak pacientům s dědičnou slepotou

Vědci znovu využili genetické nůžky CRISPR, tentokrát na vyléčení dědičné slepoty. Otestovali, jak by tento nástroj mohl pomoci lidem, kteří se narodili beze zraku, v menší klinické studii. Zúčastnilo se jí čtrnáct lidí a u jedenácti z nich došlo k měřitelnému zlepšení. Vědci popsali úspěch na začátku května v odborném časopise The New England Journal of Medicine.

„Tento výzkum ukazuje, že se vyplatí pokračovat ve výzkumu genové terapie CRISPR pro léčbu dědičné ztráty zraku,“ uvedl hlavní autor práce Eric Pierce z Harvardovy univerzity. „Je sice třeba ještě dalšího výzkumu, abychom zjistili, kdo z toho může mít největší prospěch, ale obecně považujeme první výsledky za slibné. Slyšet od několika účastníků jejich nadšení, že konečně vidí jídlo na talíři – to je prostě úžasné. Šlo o lidi, kteří u očního lékaře nepřečetli ani písmena v horním řádku testovací karty a doposud pro ně neexistovala žádná možnost léčby,“ dodal.

Lidé, kteří se rodí bez zraku

Všichni účastníci studie – dvanáct dospělých ve věku 17 až 63 let a dvě děti ve věku 10 a 14 let – se narodili s poruchou, které se říká Leberova kongenitální amauróza (LCA). Ta je způsobené mutací v genu pro protein CEP290. Lékaři všem aplikovali do oka injekci genetického léku EDIT-101, který pomocí nástroje CRISPR/Cas9 upravuje přímo vadné geny. Studie se zaměřila především na bezpečnost, sekundárně vědce zajímala účinnost.

To hlavní dopadlo dobře: Neobjevily se žádné závažnější negativní účinky, všichni lidé snášeli přípravek dobře. Co se týká účinnosti, sledovaly se čtyři parametry zraku. U jedenácti účastníků se prokázalo zlepšení alespoň v jednom z těchto ukazatelů, přičemž šest testovaných hlásilo zlepšení ve dvou nebo více oblastech. A u čtyř účastníků této klinické studie dokonce došlo ke klinicky významnému zlepšení.

Autoři shrnuli výsledky jako pozitivní, byť je na nich prý pořád co zlepšovat. „Výsledky studie BRILLIANCE jsou důkazem, že koncept je funkční. Přináší důležité poznatky pro vývoj nových a inovativních léků na dědičná onemocnění sítnice. Prokázali jsme, že můžeme bezpečně dodat léčebný přípravek pro úpravu genů na bázi CRISPR do sítnice a dosáhnout pomocí něj klinicky významných výsledků,“ uvedli autoři.

CRISPR jako zbraň proti genetickým nemocem

Mutace v genu CEP290 jsou hlavní příčinou dědičné slepoty, ke které dochází během prvního desetiletí života. Tato změna způsobuje nesprávnou funkci receptorů v oční sítnici, což po nějaké době vede k nevratné ztrátě zraku. Vědci to přirovnávají k poruše motoru, kde také stačí, když se zasekne jenom nějaká malá část, ale důsledkem je, že auto nejede.

Už v minulosti se vědci pokoušeli tento zdravotní problém řešit pomocí genových terapií s prokazatelným, byť omezeným úspěchem. Hlavně se dařilo zpomalit nebo zastavit postup choroby, návrat zraku byl ale jen velmi omezený.

Co v tom může změnit CRISPR-Cas9? Jde o sadu nástrojů pro editaci genů, která funguje jako nůžky, které odstřihnou část zmutovaného genomu a ponechají místo něj funkční gen. U dědičné slepoty se lékaři snažili dostat CRISPR do těla nemocných lidí tak, aby se dostal do oční sítnice. Tam měl obnovit schopnost produkovat správný a kvalitní gen a díky tomu i bílkovinu zodpovědnou za buňky vnímající světlo.

Starší genetické terapie nefungovaly příliš dobře hlavně proto, že gen CEP290 je dost velký a jeho úprava proto byla složitá asi tak, jako by se někdo pokoušel opravit cihlu pomocí jehly. Studie BRILLIANCE, která byla zahájena v polovině roku 2019, využila CRISPR, který je natolik variabilní, že dokázal opravit i takto velký gen.

Čistá radost z výsledků

„Pro lékaře není nic krásnějšího, než když slyší pacienta popisovat, jak se mu po léčbě zlepšil zrak,“ přiblížil profesor Pierce své pocity. „Jeden z účastníků naší studie se podělil o několik příkladů, včetně toho, že dokázal najít svůj telefon poté, co ho ztratil, a že poznal, že jeho kávovar funguje, když viděl jeho malé kontrolky. Lidem, kteří normálně vidí, to může připadat jako triviální. Ale takovéto zlepšení může mít obrovský dopad na kvalitu života lidí se slabým zrakem,“ upozorňuje.

„Naši pacienti jsou prvními vrozeně slepými dětmi, které byly léčeny genovou úpravou, která výrazně zlepšila jejich denní vidění. Doufáme, že tato studie připraví půdu pro léčbu mladších dětí s podobným onemocněním a pro další zlepšení zraku,“ dodávají vědci. Studie podle nich představuje mezník v léčbě genetických onemocnění, konkrétně genetické slepoty, protože nabízí důležitou alternativní léčbu v případech, kdy tradiční formy genové terapie, například genová augmentace, nepřicházejí v úvahu.

Vědci doufají, že budoucí studie už se budou věnovat praktickým otázkám spojeným s dávkováním. A také tomu, pro jaké skupiny pacientů je lék nevhodnější, proč u některých příliš nefungoval a také cestám, jak účinnost ještě zlepšit. Budou také hodnotit, jak co nejlépe měřit zlepšení, které se u pacientů projevuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 17 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
včera v 14:42

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
včera v 11:42

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.