Genetické nůžky CRISPR částečně vrátily zrak pacientům s dědičnou slepotou

Vědci znovu využili genetické nůžky CRISPR, tentokrát na vyléčení dědičné slepoty. Otestovali, jak by tento nástroj mohl pomoci lidem, kteří se narodili beze zraku, v menší klinické studii. Zúčastnilo se jí čtrnáct lidí a u jedenácti z nich došlo k měřitelnému zlepšení. Vědci popsali úspěch na začátku května v odborném časopise The New England Journal of Medicine.

„Tento výzkum ukazuje, že se vyplatí pokračovat ve výzkumu genové terapie CRISPR pro léčbu dědičné ztráty zraku,“ uvedl hlavní autor práce Eric Pierce z Harvardovy univerzity. „Je sice třeba ještě dalšího výzkumu, abychom zjistili, kdo z toho může mít největší prospěch, ale obecně považujeme první výsledky za slibné. Slyšet od několika účastníků jejich nadšení, že konečně vidí jídlo na talíři – to je prostě úžasné. Šlo o lidi, kteří u očního lékaře nepřečetli ani písmena v horním řádku testovací karty a doposud pro ně neexistovala žádná možnost léčby,“ dodal.

Lidé, kteří se rodí bez zraku

Všichni účastníci studie – dvanáct dospělých ve věku 17 až 63 let a dvě děti ve věku 10 a 14 let – se narodili s poruchou, které se říká Leberova kongenitální amauróza (LCA). Ta je způsobené mutací v genu pro protein CEP290. Lékaři všem aplikovali do oka injekci genetického léku EDIT-101, který pomocí nástroje CRISPR/Cas9 upravuje přímo vadné geny. Studie se zaměřila především na bezpečnost, sekundárně vědce zajímala účinnost.

To hlavní dopadlo dobře: Neobjevily se žádné závažnější negativní účinky, všichni lidé snášeli přípravek dobře. Co se týká účinnosti, sledovaly se čtyři parametry zraku. U jedenácti účastníků se prokázalo zlepšení alespoň v jednom z těchto ukazatelů, přičemž šest testovaných hlásilo zlepšení ve dvou nebo více oblastech. A u čtyř účastníků této klinické studie dokonce došlo ke klinicky významnému zlepšení.

Autoři shrnuli výsledky jako pozitivní, byť je na nich prý pořád co zlepšovat. „Výsledky studie BRILLIANCE jsou důkazem, že koncept je funkční. Přináší důležité poznatky pro vývoj nových a inovativních léků na dědičná onemocnění sítnice. Prokázali jsme, že můžeme bezpečně dodat léčebný přípravek pro úpravu genů na bázi CRISPR do sítnice a dosáhnout pomocí něj klinicky významných výsledků,“ uvedli autoři.

CRISPR jako zbraň proti genetickým nemocem

Mutace v genu CEP290 jsou hlavní příčinou dědičné slepoty, ke které dochází během prvního desetiletí života. Tato změna způsobuje nesprávnou funkci receptorů v oční sítnici, což po nějaké době vede k nevratné ztrátě zraku. Vědci to přirovnávají k poruše motoru, kde také stačí, když se zasekne jenom nějaká malá část, ale důsledkem je, že auto nejede.

Už v minulosti se vědci pokoušeli tento zdravotní problém řešit pomocí genových terapií s prokazatelným, byť omezeným úspěchem. Hlavně se dařilo zpomalit nebo zastavit postup choroby, návrat zraku byl ale jen velmi omezený.

Co v tom může změnit CRISPR-Cas9? Jde o sadu nástrojů pro editaci genů, která funguje jako nůžky, které odstřihnou část zmutovaného genomu a ponechají místo něj funkční gen. U dědičné slepoty se lékaři snažili dostat CRISPR do těla nemocných lidí tak, aby se dostal do oční sítnice. Tam měl obnovit schopnost produkovat správný a kvalitní gen a díky tomu i bílkovinu zodpovědnou za buňky vnímající světlo.

Starší genetické terapie nefungovaly příliš dobře hlavně proto, že gen CEP290 je dost velký a jeho úprava proto byla složitá asi tak, jako by se někdo pokoušel opravit cihlu pomocí jehly. Studie BRILLIANCE, která byla zahájena v polovině roku 2019, využila CRISPR, který je natolik variabilní, že dokázal opravit i takto velký gen.

Čistá radost z výsledků

„Pro lékaře není nic krásnějšího, než když slyší pacienta popisovat, jak se mu po léčbě zlepšil zrak,“ přiblížil profesor Pierce své pocity. „Jeden z účastníků naší studie se podělil o několik příkladů, včetně toho, že dokázal najít svůj telefon poté, co ho ztratil, a že poznal, že jeho kávovar funguje, když viděl jeho malé kontrolky. Lidem, kteří normálně vidí, to může připadat jako triviální. Ale takovéto zlepšení může mít obrovský dopad na kvalitu života lidí se slabým zrakem,“ upozorňuje.

„Naši pacienti jsou prvními vrozeně slepými dětmi, které byly léčeny genovou úpravou, která výrazně zlepšila jejich denní vidění. Doufáme, že tato studie připraví půdu pro léčbu mladších dětí s podobným onemocněním a pro další zlepšení zraku,“ dodávají vědci. Studie podle nich představuje mezník v léčbě genetických onemocnění, konkrétně genetické slepoty, protože nabízí důležitou alternativní léčbu v případech, kdy tradiční formy genové terapie, například genová augmentace, nepřicházejí v úvahu.

Vědci doufají, že budoucí studie už se budou věnovat praktickým otázkám spojeným s dávkováním. A také tomu, pro jaké skupiny pacientů je lék nevhodnější, proč u některých příliš nefungoval a také cestám, jak účinnost ještě zlepšit. Budou také hodnotit, jak co nejlépe měřit zlepšení, které se u pacientů projevuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 6 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.