Genetické nůžky CRISPR částečně vrátily zrak pacientům s dědičnou slepotou

Vědci znovu využili genetické nůžky CRISPR, tentokrát na vyléčení dědičné slepoty. Otestovali, jak by tento nástroj mohl pomoci lidem, kteří se narodili beze zraku, v menší klinické studii. Zúčastnilo se jí čtrnáct lidí a u jedenácti z nich došlo k měřitelnému zlepšení. Vědci popsali úspěch na začátku května v odborném časopise The New England Journal of Medicine.

„Tento výzkum ukazuje, že se vyplatí pokračovat ve výzkumu genové terapie CRISPR pro léčbu dědičné ztráty zraku,“ uvedl hlavní autor práce Eric Pierce z Harvardovy univerzity. „Je sice třeba ještě dalšího výzkumu, abychom zjistili, kdo z toho může mít největší prospěch, ale obecně považujeme první výsledky za slibné. Slyšet od několika účastníků jejich nadšení, že konečně vidí jídlo na talíři – to je prostě úžasné. Šlo o lidi, kteří u očního lékaře nepřečetli ani písmena v horním řádku testovací karty a doposud pro ně neexistovala žádná možnost léčby,“ dodal.

Lidé, kteří se rodí bez zraku

Všichni účastníci studie – dvanáct dospělých ve věku 17 až 63 let a dvě děti ve věku 10 a 14 let – se narodili s poruchou, které se říká Leberova kongenitální amauróza (LCA). Ta je způsobené mutací v genu pro protein CEP290. Lékaři všem aplikovali do oka injekci genetického léku EDIT-101, který pomocí nástroje CRISPR/Cas9 upravuje přímo vadné geny. Studie se zaměřila především na bezpečnost, sekundárně vědce zajímala účinnost.

To hlavní dopadlo dobře: Neobjevily se žádné závažnější negativní účinky, všichni lidé snášeli přípravek dobře. Co se týká účinnosti, sledovaly se čtyři parametry zraku. U jedenácti účastníků se prokázalo zlepšení alespoň v jednom z těchto ukazatelů, přičemž šest testovaných hlásilo zlepšení ve dvou nebo více oblastech. A u čtyř účastníků této klinické studie dokonce došlo ke klinicky významnému zlepšení.

Autoři shrnuli výsledky jako pozitivní, byť je na nich prý pořád co zlepšovat. „Výsledky studie BRILLIANCE jsou důkazem, že koncept je funkční. Přináší důležité poznatky pro vývoj nových a inovativních léků na dědičná onemocnění sítnice. Prokázali jsme, že můžeme bezpečně dodat léčebný přípravek pro úpravu genů na bázi CRISPR do sítnice a dosáhnout pomocí něj klinicky významných výsledků,“ uvedli autoři.

CRISPR jako zbraň proti genetickým nemocem

Mutace v genu CEP290 jsou hlavní příčinou dědičné slepoty, ke které dochází během prvního desetiletí života. Tato změna způsobuje nesprávnou funkci receptorů v oční sítnici, což po nějaké době vede k nevratné ztrátě zraku. Vědci to přirovnávají k poruše motoru, kde také stačí, když se zasekne jenom nějaká malá část, ale důsledkem je, že auto nejede.

Už v minulosti se vědci pokoušeli tento zdravotní problém řešit pomocí genových terapií s prokazatelným, byť omezeným úspěchem. Hlavně se dařilo zpomalit nebo zastavit postup choroby, návrat zraku byl ale jen velmi omezený.

Co v tom může změnit CRISPR-Cas9? Jde o sadu nástrojů pro editaci genů, která funguje jako nůžky, které odstřihnou část zmutovaného genomu a ponechají místo něj funkční gen. U dědičné slepoty se lékaři snažili dostat CRISPR do těla nemocných lidí tak, aby se dostal do oční sítnice. Tam měl obnovit schopnost produkovat správný a kvalitní gen a díky tomu i bílkovinu zodpovědnou za buňky vnímající světlo.

Starší genetické terapie nefungovaly příliš dobře hlavně proto, že gen CEP290 je dost velký a jeho úprava proto byla složitá asi tak, jako by se někdo pokoušel opravit cihlu pomocí jehly. Studie BRILLIANCE, která byla zahájena v polovině roku 2019, využila CRISPR, který je natolik variabilní, že dokázal opravit i takto velký gen.

Čistá radost z výsledků

„Pro lékaře není nic krásnějšího, než když slyší pacienta popisovat, jak se mu po léčbě zlepšil zrak,“ přiblížil profesor Pierce své pocity. „Jeden z účastníků naší studie se podělil o několik příkladů, včetně toho, že dokázal najít svůj telefon poté, co ho ztratil, a že poznal, že jeho kávovar funguje, když viděl jeho malé kontrolky. Lidem, kteří normálně vidí, to může připadat jako triviální. Ale takovéto zlepšení může mít obrovský dopad na kvalitu života lidí se slabým zrakem,“ upozorňuje.

„Naši pacienti jsou prvními vrozeně slepými dětmi, které byly léčeny genovou úpravou, která výrazně zlepšila jejich denní vidění. Doufáme, že tato studie připraví půdu pro léčbu mladších dětí s podobným onemocněním a pro další zlepšení zraku,“ dodávají vědci. Studie podle nich představuje mezník v léčbě genetických onemocnění, konkrétně genetické slepoty, protože nabízí důležitou alternativní léčbu v případech, kdy tradiční formy genové terapie, například genová augmentace, nepřicházejí v úvahu.

Vědci doufají, že budoucí studie už se budou věnovat praktickým otázkám spojeným s dávkováním. A také tomu, pro jaké skupiny pacientů je lék nevhodnější, proč u některých příliš nefungoval a také cestám, jak účinnost ještě zlepšit. Budou také hodnotit, jak co nejlépe měřit zlepšení, které se u pacientů projevuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 8 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 10 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 10 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 14 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 15 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
28. 6. 2026

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
28. 6. 2026

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled