Rakouské ledovce tají vysokým tempem. Za pár desetiletí žádné nezbudou, očekávají vědci

Rakousko bude kolem roku 2070 bez ledovců, tvrdí experti z tamního geografického institutu a z Rakouského alpského spolku (ÖAV). Dobrovolníci spolku měří velikost alpských ledovců, upozornili, že v posledním roce se zmenšilo 92 z 93 sledovaných. Velmi výrazný je podle nich úbytek ledovce na úpatí Grossglockneru.

Ledovec Pasterze na úpatí nejvyšší rakouské hory podle aktuální zprávy ÖAV mezi lety 2022 a 2023 ustoupil o 203,5 metru, což znamená, že na něm roztálo čtrnáct milionů metrů krychlových ledu. Byl to největší úbytek za dobu, kdy spolek změny velikosti alpských ledovců sleduje.

V průměru ustoupilo 93 sledovaných ledovců v uplynulém pozorovacím roce o 23,9 metru, což je třetí nejvyšší hodnota za 133 let měření. Ještě výrazněji ledovce ustoupily mezi lety 2021 a 2022 (v průměru o 28,7 metru) a mezi lety 2016 a 2017 (25,2 metru).

Experti očekávají, že za několik desetiletí již ani nebude co měřit. „Za 40 až 45 let bude Rakousko prakticky bez ledu,“ uvedl Andreas Kellerer-Pirklbauer z Institutu pro geografii a kosmický výzkum ve Štýrském Hradci.

Podle Karla Lieba z měřičské služby ÖAV nelze zániku rakouských ledovců zabránit. Míní, že nepomůže nic, restriktivní opatření na ochranu klimatu označil za opožděná. „Systém má přílišnou setrvačnost,“ podotkl. Proces tvorby stabilizačních zásob sněhu na horních okrajích ledovců trvá desetiletí. „To znamená, že už nelze nic dělat,“ doplnil Lieb.

Kdyby nějaký led v Rakousku kolem roku 2070 přece jenom zůstal, mohlo by to podle Kellerera-Pirklbauera být na stinných místech na severovýchodě Grossglockneru a „v některých oblastech Ötztalského údolí“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sumatra hlásí po záplavách a sesuvech přes tisíc mrtvých

Počet obětí sesuvů půdy a záplav, které před dvěma týdny zasáhly indonéský ostrov Sumatra, přesáhl tisíc. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na tamní úřad pro zvládání katastrof (BNPB). Zraněných je přes 5400.
11:46Aktualizovánopřed 5 mminutami

Witkoff se sejde v Berlíně se Zelenským a evropskými lídry

V neděli budou v Berlíně jednat zahraničněpolitičtí poradci ze Spojených států, Ukrajiny, Německa a dalších zemí o možném příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na německé vládní kruhy. Už v pátek americký deník The Wall Street Journal napsal, že zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do německé metropole, aby se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry.
02:23Aktualizovánopřed 5 mminutami

Oděská oblast čelila jednomu z největších ruských útoků

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo Rusko na Ukrajinu 450 dronů a 30 střel. Moskva útok prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu se ocitla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.
10:13Aktualizovánopřed 7 mminutami

Syřané se vrací z uprchlických táborů, když mají kam

Do Sýrie se za rok od pádu diktátorského režimu Bašára Asada vrátila jen malá část z až sedmi milionů uprchlíků v zahraničí. Odkud se naopak lidé snaží co nejrychleji vrátit, mají-li kam, jsou uprchlické tábory. V nich skončila zhruba polovina ze třinácti milionů lidí, které čtrnáct let trvající občanská válka vyhnala z domovů. Podle dat OSN se domů vrátily už asi tři miliony Syřanů. Třetina ze zahraničí, zbytek z uprchlických center. Část expertů ale označuje počty za příliš optimistické. Země se podle OSN stále nachází ve stavu akutní humanitární krize, pomoc potřebuje až sedmdesát procent obyvatel.
před 1 hhodinou

Obchod se zvířaty roste kvůli vysoké poptávce po exotických mazlíčcích

Obchodování se zvířaty dosáhlo v roce 2025 rekordních hodnot. Mezinárodní policejní organizace Interpol uvedla, že při koordinované operaci v období mezi zářím a říjnem zabavila téměř třicet tisíc zvířat a identifikovala 1100 podezřelých z pašeráctví. Tento obchod roste především kvůli vysoké poptávce po exotických domácích mazlíčcích.
před 2 hhodinami

USA zabavily část nákladu lodi mířící z Číny do Íránu, píše WSJ

Příslušníci amerických speciálních sil provedli v Indickém oceánu zásah na lodi směřující z Číny do Íránu a zabavili náklad, který mohl mít vojenské využití, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj několik týdnů stará operace ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa používá vůči protivníkům na moři agresivnější postupy.
před 2 hhodinami

Rusko plánuje dát příští rok třetinu svého rozpočtu na válečné výdaje

Kreml plánuje dát na „obranu“ – tedy především na svoji agresi na Ukrajině – v příštím roce třetinu ruského státního rozpočtu. V přepočtu je to více než 3,5 bilionu korun a podobné to má být i v dalších dvou letech. Na pokrytí výdajů Moskva přitom hledá nové zdroje příjmů, protože zisky z prodeje plynu a ropy – a to hlavně do Indie a Číny – už nestačí. Sáhla proto ke zvyšování DPH.
před 2 hhodinami

Ukrajina nezíská zpět všechna území, míní Zahradil. Farský připomíná český zájem

„Určité územní ústupky v této situaci, ve které se nacházíme, Ukrajina bude muset udělat,“ prohlásil poradce Motoristů pro zahraniční politiku a někdejší europoslanec Jan Zahradil. Tvrdí, že Ukrajina nezíská zpět všechna území. Několik oblastí nyní okupují ruská invazní vojska, která zemi napadla v roce 2022. Europoslanec Jan Farský (STAN) naopak říká, že přiřknutí okupovaných území Rusku by bylo „takové narušení mezinárodního práva, mezinárodního řádu, že k tomu ve vlastním zájmu – českém i evropském – nemůžeme přistoupit“. O situaci na bojišti či okolnostech vyjednávání o možné mírové dohodě hovořili v Událostech komentářích, které moderovala Barbora Kroužková.
před 3 hhodinami
Načítání...