Uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc by pomohlo reagovat na bezpečnostní hrozby, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Senátor Robert Šlachta (Přísaha) by postih vyzvědačství podpořil, preferoval by ale jeho zařazení do trestního řádu, jako požaduje opoziční ANO. V zákoně nazývaném lex Ukrajina, jehož je úprava součástí, by uvítal důslednou kontrolu ukrajinských uprchlíků. Rakušan oponuje, že je dostatečná a běženci musí splnit řadu tvrdých podmínek.
Projednání takzvané novely lex Ukrajina, která mimo jiné prodlužuje dočasnou ochranu uprchlíků z Ukrajiny, sněmovna už několikrát odložila. Sporným bodem je takzvaná neoprávněná činnost pro cizí moc, která má být součástí zákona. Ta pokrývá například vyzvědačství, tedy pokud někdo spolupracuje například s Ruskem, nebo s jakoukoliv cizí mocností.
„Nyní pro vynášení citlivých, ne utajovaných, informací neexistuje trest,“ zdůraznil Rakušan. „Tito lidé však pracovali proti našemu státu a proti naší bezpečnosti,“ dodal. Týkat by se to podle Rakušana mohlo i mediální platformy Voice of Europe, která je na sankčním seznamu Evropské unie.
Šlachta míní, že tento problém vznikl neexistující novelizací trestního řádu. Pro předlohu lex Ukrajina, která by upravovala vynášení informací cizí mocnosti, by však prý určitě hlasoval. „Samozřejmě by to pomohlo,“ tvrdí.
Opoziční poslanci z hnutí ANO podle Rakušana navrhují, aby tento návrh nebyl schvalován v rámci lex Ukrajina, protože to může být takzvaný „přílepek“, neboli věcně nesouvisející doplněk k novele, a požadují úpravu projednat v rámci sněmovní debaty o trestním zákoníku příští týden.
Rakušan v tomto ohledu uznává, že se jedná o „čistší cestu legislativním procesem“, ale vadí mu nejistota, zda k projednání trestního řádu kvůli obstrukcím vůbec dojde. Jeho cílem je, aby tato úprava začala platit co nejdříve.
Pokud by však byla součástí trestního zákoníku, tak by začala platit nejdříve na začátku roku 2026. „Nejedná se o legislativně technickou podstatu, ani politický střet mezi koalicí a opozicí, ale jedná se opravdu o boj proti vlivovým strukturám, které mají zájem působit proti bezpečnosti státu, a tento boj nechci vzdát ani prohrát,“ prohlásil politik.
Šlachta navrhuje sankce za zneužívání dávek
Podle Šlachty jsou v lex Ukrajina „dobré návrhy, které potřebujeme“. Některé z nich však podle něj vyžadují vysvětlení. Jako nejspornější vidí neustálé prodlužování dočasné ochrany běženců z Ukrajiny a vyžaduje také jejich přísnější kontrolu ze strany státu a možnost jejich případného sankcionování například za nedodržování víz či zneužívání dávek.
Rakušan oponuje, že kontrola je důsledná, naopak se zpřísňují podmínky, a pokud tito lidé chtějí v Česku zůstat dlouhodobě mimo dočasnou ochranu, musí splnit řadu tvrdých podmínek, včetně bezúhonnosti v Česku i na Ukrajině, jejich děti musejí být zapsaní ve školách, musí být ekonomicky soběstační a tedy nezávislí na dávkách, vyjmenoval. Podle něj se také pracuje na elektronické registraci Ukrajinců žijících v Česku.
Vnitro v souvislosti se zimou neeviduje vyšší počet uprchlíků z Ukrajiny
V souvislosti se zimním obdobím a ruskými útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu vnitro zatím neeviduje vyšší počet příchozích uprchlíků z Ukrajiny, řekl Rakušan. I když čekalo nárůst žádostí o dočasnou ochranu, počet žádostí je naopak nižší, než v říjnu.
„Nenecháváme se ale uchlácholit a snažíme se podporovat i vnitřní ukrajinskou migraci,“ uvedl. „To znamená, aby lidé, kteří musí opustit východní část Ukrajiny, byli schopni přesídlit do západní části Ukrajiny, která by to logisticky stále ještě unesla,“ doplnil ministr.
Podle Rakušana chce v Česku zůstat asi šedesát procent Ukrajinců. Ve hře jsou ale po konci války i takzvané asistované návraty, kdy by stát pomohl lidem se vrátit zpět do jejich domovů.
Po konci dočasné ochrany budou uprchlíci z Ukrajiny využívat klasických pobytových instrumentů, to znamená, že se pomalu „překlopí“ do běžného systému, zmínil Rakušan.
Upozornil ale na to, že „pokud dvě stě až 250 tisíc lidí najednou požádá o nějaký typ pobytu, bude to trvat“. Proto je podle něj potřeba vyřešit alespoň moratorium pro lidi žijící v dočasné ochraně do doby, než ministerstvo stihne jejich přechod do běžných pobytů administrativně vyřešit. Tuto lhůtu odhaduje na minimálně rok.
„V den, kdy válka skončí, musíme mít zařízený mechanismus ukončení dočasné ochrany, protože by to mohlo vyvolat sekundární vlnu migrace třeba za účelem slučování rodin. V tu chvíli musí být připraveno moratorium pro lidi, kteří jsou v dočasné ochraně, aby tu mohli být i nadále,“ uvedl Rakušan. V tomto ohledu ministerstvo spolupracuje třeba se svým polským protějškem, dodal. Musí to být celoevropské rozhodnutí, aby všechny země měly nastaveny podmínky stejně přísně, dodal.
Zpřísnění zbraňové legislativy
Debata v Otázkách Václava Moravce se věnovala také ročnímu výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, při níž loni v prosinci student univerzity zastřelil čtrnáct lidí a dalších 25 zranil. Rakušan v souvislosti s touto událostí míní, že je ještě možné udělat některé změny ve zbraňové legislativě.
„Nyní je schválena legislativa, která má platit od 1. ledna 2026, a která zavádí například registr zbraní. Do náběhu nové legislativy bude platit takzvaná rychlonovela, která některé věci zpřísňuje, zavádí například možnost policie zabavovat zbraně, a zároveň ukládá prodejcům povinnost hlásit podezřelé transakce,“ vyjmenoval.
„Je to nedůstojné, kam jsme se rok poté dostali,“ hodnotil situaci Šlachta. Podle něj se zbraňová legislativa měla zlepšit už dříve, a to po střelbě v Uherském Brodě v roce 2015 a v Ostravě v roce 2019. Kritizoval také to, že doposud nebyly zveřejněny výsledky vyšetřovací komise, která se zabývá zásahem na fakultě.
Rakušan zmínil, že původně požadoval, aby zpráva vyšetřovací komise byla zveřejněna do roka od střelby. K tomu ale nakonec nedojde, zveřejní se až při projednání na plénu sněmovny v lednu. „To je však autonomní rozhodnutí komise, není to moje rozhodnutí,“ poznamenal Rakušan.
Novela která bude platit od ledna 2026 obsahuje mimo jiné povinnost prodejců hlásit podezřelé obchody, možnost policie zbraně zabavit, zkrácení lhůty povinné prohlídky z deseti na pět let či digitalizaci centrálního zbraňového registru.
Regulace tlumičů krátkých zbraní je podle Šlachty „politikum“
Rakušan doufá, že legislativním procesem projde zpřísnění podmínek nakládání s tlumiči při používání krátkých zbraní. Debata však podle něj bude složitá. „Není to debata opozice versus koalice, byť je to koaliční návrh, tak názory na něj se mohou lišit i v rámci vládního bloku,“ uvedl.
Se zpřísněním podmínek nesouhlasí někteří poslanci, ale i majitelé střelnic. Podle Šlachty se z tlumičů stalo „politikum“. Uvedl, že se ohledně novely rozhodne až po rozpravě v Senátu. „Já sám toho přítel úplně nejsem, aby se omezovaly tlumiče,“ řekl v pořadu senátor.
Rakušan podotkl, že krátké zbraně, kterých se návrh týká, slouží primárně k tomu, aby se lidé bránili útoku. „A já se ptám, jestli člověk na obranu potřebuje ke krátké zbrani mít tlumič,“ řekl ministr. „To je jen jedna zbraňová součást, která pro obranu jako takovou důležitá není.“
Návrh na zpřísnění podle Rakušana vzešel z pracovní skupiny, kterou ministerstvo vnitra ustanovilo po střelbě na Filozofické fakultě. Tlumič jako rizikový faktor při střelbě podle Rakušana vyhodnotila i policie.
Nepřijatelné, řekl Šlachta ke spolupráci s Veseckou. Rakušan vyloučil spojenectví s ANO
Rakušan během diskuze také důrazně vyloučil budoucí spojenectví s Babišovým hnutím ANO. „Nemohu spolupracovat s populistickou stranou, která nepřijímá naše mezinárodně politické postavení na Západ a pomoc Ukrajině a (...) která říká, že zruší důchodovou reformu,“ prohlásil. Odmítl také, že by mezi koaličními stranami panovaly spory.
„Do klubu ANO jsem vstoupil jako senátor, protože jinak bych nebyl schopen prosazovat program,“ vysvětlil svoji afiliaci v senátu Šlachta. V programových věcech se dohodneme, byl to sňatek z rozumu, tvrdí. Jeho hnutí Přísaha nyní čekají jednání s hnutím Motoristé sobě. Mají řešit, zda budou do parlamentních voleb kandidovat společně, uvedl.
To, že na nedávném sjezdu Motoristé sobě představili bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou jako expertku strany na spravedlnost, pro něj bylo zklamáním. Podle něj je „naprosto nepřijatelná“. Předsedy Motoristů Petra Macinky se proto bude ptát, jestli zná její minulost, či jaká má být její role v hnutí.
Vesecká v minulosti čelila obviněním z ovlivňování trestních kauz. „Pro mě je nepředstavitelné být s paní Veseckou v nějakém společném uskupení,“ uvedl bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Šlachta.
