Sněmovna vytvořila vyšetřovací komisi ke střelbě na FF UK

Nahrávám video

Sněmovna vytvořila vyšetřovací komisi, která by měla objasnit tragickou střelbu na Filozofické fakultě UK. Návrh opozičního ANO podpořila i koalice, která dříve považovala ustavení komise za nadbytečné s ohledem na závěry policejní kontroly. Pro vznik komise, která by na svou činnost měla mít půl roku, hlasovalo 132 ze 141 přítomných poslanců, nikdo nebyl proti.

Komise bude mít z rozhodnutí sněmovny za úkol zmapovat tragické události od rána 21. prosince 2023 do konce zásahu složek integrovaného záchranného systému, zejména policie. Má zásah vyhodnotit. Zabývat se bude možnostmi zlepšení komunikace a policejních takticko-operačních postupů a zformulovat náměty na legislativní změny pro rychlejší a účelnější nasazování policejní a zpravodajské techniky s cílem rychlejšího odhalení možného pachatele.

Jana Mračková Vildumetzová (ANO) za klíčové označila to, aby se komise seznámila se záznamy komunikace mezi policisty a jejich operačním střediskem.

V desetičlenné komisi budou mít po dvou zástupcích kluby ANO, ODS a STAN, po jednom frakce KDU-ČSL, SPD, TOP 09 a Pirátů. O jejím naplnění rozhodne dolní komora patrně na červencovém zasedání. Podle neoficiálních informací ČTK by komisi mohl vést občanský demokrat Pavel Kašník.

Nahrávám video

Vytvoření komise podpořili podle záznamu hlasování jednotně pouze členové klubů KDU-ČSL, SPD a Pirátů. Devět poslanců z ostatních frakcí se hlasování zdrželo, nejvíce jich bylo z klubu STAN. Jeho místopředseda Petr Letocha přitom před hlasováním uvedl, že i tato frakce vznik komise podpoří, aby mohly být vyvráceny pochybnosti o tom, zda policie postupovala správně.

Letocha poukázal na to, že podle závěrů interní policejní kontroly ani Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) žádný z policistů, kteří se zapojili do incidentu, nespáchal trestný čin. Podle Letochy nepochybila ani policejní hlídka, která napoprvé neprohledala celou budovu fakulty, neboť postupovala podle dostupných informací a neměla indicie svědčící o tom, že se střelec v budově fakulty už nacházel. Podle Letochy řada lidí hodnotí postup zpětně se znalostí informací, které policie v danou chvíli neměla.

„Od začátku jsem říkal, (...) že vyšetřovací komisi nepovažuji za správný krok ve chvíli, kdy běží trestní řízení. Když policie a státní zastupitelství ze zákona nemůže podávat plné zprávy. Stejně tak jsem říkal, že k zamyšlení je to ve chvíli, kdy toto bude ukončeno, bezpečnostní výbor podá zprávu GIBS, (...) projedná i některé ze závěrů státního zastupitelství. Poté se pojďme bavit o tom, jestli je to potřeba,“ řekl ve vysílání ČT24 ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Nahrávám video

Helena Válková (ANO) namítla, že případné pochybení policistů nemusí mít váhu trestného činu. Pokud by nebylo podezření na žádnou chybu, nebyl by důvod k vytvoření vyšetřovací komise, uvedla. Vyzvala ministra vnitra Rakušana, aby se omluvil pozůstalým po obětech, že stát jejich blízké nedovedl dostatečně ochránit. Podle Radka Kotena (SPD) by měl Rakušan na ministerskou funkci rezignovat.

„Jsem ráda, že sněmovna konečně vyhověla našemu návrhu. (...) Jsem přesvědčena, že najde odpovědi na bílá místa, která dosud ministr vnitra nebyl schopen vysvětlit,“ prohlásila šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. „Dlužíme to veřejnosti a dlužíme to především pozůstalým,“ dodala.

Policie to zvládla, říká Exner. Dle Maška dodávala zavádějící informace

„Komise bude dublovat výbor pro bezpečnost,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře místopředseda výboru pro bezpečnost Martin Exner (STAN). „Byli jsme ale pod velkým tlakem, že něco skrýváme, proto jsem nakonec hlasoval pro,“ odůvodnil. Mrzí jej, že hnutí ANO se „staví proti policii, která to zvládla dobře“. 

Místopředseda výboru pro bezpečnost Jiří Mašek (ANO) namítl, že vyšetřovací komise má smysl. „Měla by být objektivní, lidé tam budou odpovídat pod přísahou, budou muset říkat pravdu,“ podotkl. Díky komisi se podle něj snad upřesní časová osa událostí dne tragické střelby. „Na komisi by se mohlo ukázat, jestli policie mohla zasáhnout dřív,“ myslí si. Od ledna podle něj veřejnost dostávala od policie zavádějící informace.

Kdyby senátorka Adéla Šípová (za Piráty) byla poslankyní, pro vznik vyšetřovací komise by prý hlasovala. Veřejnost má podle ní o další informace zájem. „Výsledkem vyšetřovací komise by mohla být nějaká metodika, jak by například školy mohly postupovat v těchto situacích. (...) Je potřeba si z toho vzít ponaučení, aby se minimalizovaly škody na lidských životech,“ soudí.

Nahrávám video

Při útoku studenta fakulty zahynulo loni před Vánoci čtrnáct lidí a dalších 25 bylo zraněno. Minulý týden se závěry vyšetřování policejního zásahu zabýval sněmovní bezpečnostní výbor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná záměr revize krizové a obranné legislativy

Záměrem revize krizové, obranné a související legislativy, který vypracovali ministři obrany a vnitra, se v pondělí bude zabývat vláda. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) předkládá také materiál s vyčíslením, kolik by měla letos stát opatření související s vyhlášeným stupněm ohrožení terorismem. Na programu kabinetu je i novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která v souladu s unijními požadavky stanovuje, jaké materiály mohou přicházet do styku s pitnou vodou.
03:00Aktualizovánopřed 8 mminutami

VideoČásti seniorů přestanou brzy platit občanské průkazy, takzvané knížky

Občanské průkazy v podobě malé knížky vydané do června 2000 přestanou druhého srpna platit. Jejich držitelům je přes devadesát let. Nový doklad, za který je třeba ten starý vyměnit, vydrží 35 let. Pokud je potřeba, přijedou za žadateli úředníci až domů. Podle resortu vnitra se výměna týká asi deseti tisíc průkazů. Nařizuje ji evropská legislativa. Nové doklady mají bezpečnostní prvky, biometrické údaje, ale i aktuální fotografie. Občanské průkazy typu knížka se začaly vydávat v roce 1953, měly třicet stránek a obsahovaly i zdravotní či profesní údaje.
před 41 mminutami

VideoDětské certifikáty mají chránit mládež, zavedení do praxe se ale zpozdí

Dětské certifikáty mají zaručit, aby s dětmi dál nepracovali ti, kteří jim dřív ubližovali. Platit začnou sice od nového roku, do praxe ale budou zavedeny o něco později. Potřebné systémy se totiž teprve připravují a organizace by neměly dost času své vedoucí prověřit. „Bude tady přechodné období, (...) které se v tom legislativním fofru opomnělo,“ popsala poslankyně Helena Válková (ANO). „Myslím, že by se to bývalo stihlo, kdybychom se tomu věnovali dříve, respektive kdyby se tomu ministerstvo (spravedlnosti) věnovalo dříve,“ poznamenala zákonodárkyně Barbora Urbanová (STAN). Ohledně návrhu budou ještě poslanci s resortem jednat. Musí vyřešit, jestli bude posun tříměsíční, nebo půlroční.
před 1 hhodinou

Klimatizace, občerstvení i univerzální jízdenka. Zájem o cesty vlakem roste

V prvním čtvrtletí přepravily vlakové soupravy přes 47 milionů cestujících. To je o víc než dva a půl milionu více než za stejné období loni. Dopravci tak na nejvytíženějších spojích navyšují kapacity. A růst zájmu o železnici očekávají i v následujících měsících. Podobný trend je patrný i u MHD či letecké dopravy. V posledním zmíněném sektoru schválil čerstvě europarlament posílení práv cestujících.
před 1 hhodinou

Babiš odmítl obnovení schůzek s Pavlem. Koordinace je důležitá, reaguje Hrad

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli pro ČT řekl, že neplánuje obnovit koordinační schůzky s prezidentem Petrem Pavlem ohledně zahraniční a bezpečnostní politiky. Podle jeho slov se pohled vlády a hlavy státu na zahraniční politiku liší, a neví tedy, co by s prezidentem měl řešit. Zmínil také, že by na schůzky neměl čas. Pavel na summitu NATO v Ankaře avizoval, že obnovení pravidelných setkání nejvyšších ústavních činitelů znovu navrhne. Pavel bude podle mluvčího Hradu Víta Koláře dále usilovat o spolupráci, protože považuje koordinaci ústavních činitelů za důležitou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoAplikace Bouračka funguje rok, řidiči do ní zaznamenali na 27 tisíc nehod

Do aplikace Bouračka zaznamenali řidiči už zhruba 27 tisíc nehod, vyplývá z dat České kanceláře pojistitelů za první rok fungování softwaru. Ten slouží k popisu a nahlášení havárie hlavně v případech, kdy není nutné volat policii. Od loňského července, kdy je aplikace v provozu, ji využilo na padesát tisíc řidičů. Vyplnění trvá v průměru kolem dvaceti minut. Před dvěma měsíci se na portálu objevila také demoverze. Díky ní si lidé můžou vyzkoušet záznam o nehodě nanečisto. Z dat kanceláře vychází, že Bouračku lidé využívají při každé páté nehodě, ke které není nutné volat strážce zákona. Pojišťovny i policisté doporučují využívat tuto aplikaci i proto, že účastníci pak dřív odjedou z místa incidentu, čímž se snižuje také riziko sekundárních nehod.
před 10 hhodinami

Hasiči se zatím ve Zlíně nemohou dostat blíže k troskám budovy, zásah pokračuje

Hasiči v neděli už čtvrtým dnem zasahují po požáru výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně. Na místě v neděli pracuje šest jednotek, které nadále zkrápějí proudy vody trosky budovy. Limitující je pro ně bezpečnostní vzdálenost, kterou jim určil statik. Blíže k místu se tak zatím dostat nemohou, řekl mluvčí hasičů Pavel Řezníček. Lokalita je stále ohraničena páskami, o zpřístupnění některých ulic se bude jednat v pondělí dopoledne, doplnil mluvčí.
před 21 hhodinami

Proměnlivé počasí ovlivňuje kvalitu pitné vody. Úpravny jedou na plný výkon

Vedra, silné bouřky a pak zase teplo – proměnlivé počasí ovlivňuje i kvalitu kohoutkové vody. Úpravny vody tak v současné době fungují na plný výkon. V Česku je jich celkem dva a půl tisíce. Způsob úpravy vodohospodáři musí měnit i několikrát denně.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.