Ústavní soud zrušil podstatné části novely o střetu zájmů

7 minut
Události: Nález Ústavního soudu
Zdroj: ČT24

Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu hnutí ANO a zrušil podstatnou část novely o střetu zájmů, která od letoška zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. Politici a další veřejní funkcionáři například už dále nemohli být zároveň skutečnými majiteli televizí, rádií či novin. Novela ale vznikla jako neústavní přílepek, zdůraznil Ústavní soud v nálezu. Právě vady legislativního procesu byly důvodem zásahu soudu. Obsahem zákona se proto nezabýval.

Přílepky jsou pozměňovací návrhy přičleněné k obsahově nesouvisejícímu materiálu, ÚS se vůči nim vymezil už v minulosti.

Před přijetím novely o střetu zájmů se sněmovna zabývala návrhem zákona, který měnil organizační strukturu a řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka (Piráti) do novely pár minut před koncem druhého čtení ve sněmovně včlenil zpřísnění zákazu vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek, včetně mechanismu kontroly a sankcí. Dolní komora novelu schválila loni v červnu.

ÚS ponechal v platnosti většinu změn, které se týkaly organizační struktury úřadu. Zrušil však to, co se do novely dostalo kvůli pozměňovacímu návrhu Michálka. Úterní nález bude mít za následek „obživnutí“ původní právní úpravy v zákoně o střetu zájmů, tedy návrat ke stavu, kdy zákon nedopadal na takzvané skutečné majitele.

4 minuty
Ústavní soud zrušil podstatné části novely o střetu zájmů
Zdroj: ČT24

„V posuzované věci neměl pozměňovací návrh poslance Michálka úzký vztah ani k účelu, ani k předmětu původního návrhu zákona, a v Poslanecké sněmovně nebylo dosaženo širokého konsenzu ve prospěch jeho přijetí. Šlo tedy ve smyslu ustálené judikatury Ústavního soudu o přílepek,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Davida Uhlíře, jehož desetileté funkční období v úterý končí. K výroku i odůvodnění nálezu uplatnilo odlišné stanovisko šest soudců z patnácti.

Baxa mluví o alarmující praxi

Uhlíř uvedl, že mezi projednávaným zákonem a pozměňovacím návrhem musí být „příbuzenský vztah“. Předseda soudu Josef Baxa poukázal na „dlouhodobě neutěšenou“ praxi sněmovny z hlediska používání jednacího řádu.

„Považovali jsme to za velmi alarmující,“ uvedl Baxa. Soud podle něj sice není žádný „generální inspektor“ bdící nad čistotou legislativního procesu, musí však brát v potaz to, že důvěra v právo úzce souvisí s důvěrou v proces schvalování zákonů. „Jakkoliv může být dnešní (úterní) rozhodnutí interpretováno, že někdo vyhrál, někdo prohrál – tohle je rozhodnutí, které by mělo být poučením i návodem pro jakoukoliv příští vládní většinu i opoziční menšinu,“ uvedl Baxa.

ÚS podle Michálka opět umožnil „předsedovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi a podobným oligarchům“ vlastnit média. Dodal, že zrušení novely o střetu zájmů není dobrou zprávou pro demokracii a změnu zákona chce v parlamentu prosadit znovu. Alena Schillerová, která u soudu vystupovala za sedmdesát poslanců hnutí ANO, naopak uvedla, že nález ÚS je dobrou zprávou i pro budoucí menšiny ve sněmovně. „Do legislativního procesu nepatří překvapování, netransparentnost, přílepkování,“ dodala.

Podle přehlasované menšiny soudců je nález nepřesvědčivý

Šest přehlasovaných ústavních soudců se domnívá, že úterní nález působí nepřesvědčivě a nesoudržně, v řadě ohledů rozporuplně a nedomyšleně. Rozkolísává judikaturu a činí ji do budoucna jen těžko srozumitelnou, uvádí ve společném odlišném stanovisku.

Menšina soudců se domnívá, že s ohledem na princip dělby moci měl ÚS zaujmout spíše zdrženlivý postoj. „Vymezení přílepku i označení pozměňovacího návrhu za přílepek je politikum využívané v politickém boji jako jeden z formálních argumentů, proč by neměl být pozměňovací návrh přijat. ÚS by neměl do takových politických sporů vstupovat, ani obecně hodnotit politickou taktiku jednotlivých aktérů, nýbrž chránit pouze ústavnost,“ stojí v odlišném stanovisku.

Podle přehlasovaných soudců není pozměňovací návrh od původního materiálu „významně vzdálen“ ani z hlediska obsahu, ani z hlediska účelu právní úpravy. Menšina by také věnovala více pozornosti zkoumání, zda porušení jednacího řádu dosahuje dimenze protiústavnosti.

Michálek chtěl obejít „legislativní peklo“

Michálek při listopadovém ústním jednání ÚS připustil, že chtěl opozici překvapit a obejít „legislativní peklo“. Piráti byli tehdy součástí vládní koalice. Michálek očekával, že hnutí ANO se bude všemi silami bránit přijetí novely, která dopadala i na jeho předsedu Andreje Babiše. „Přes obtíže, které mohou obstrukce vyvolávat ve fungování Poslanecké sněmovny, není využití přílepků legitimním nástrojem, jak se s nimi vypořádat. Sněmovní většina má jiné nástroje, jak ústavně konformně zajistit, že činnost Poslanecké sněmovny nebude blokována,“ reagoval ÚS v nálezu.

Hnutí ANO se domnívalo, že zákon byl namířený adresně proti Babišovi, stejně jako první zákon o střetu zájmů, což byla právní úprava přijatá v roce 2017 v reakci na to, že předseda hnutí v roce 2013 už jako aktivní politik koupil vydavatelství Mafra.

Změna zákona jej tehdy přiměla k tomu, aby firmy Agrofert a SynBiol převedl do svěřenských fondů. Podle novely zpřísňující pravidla pro vlastnictví médií u politiků už by toto opatření nebylo dostatečné, norma totiž dopadala i na skutečné majitele. Loni Agrofert prodal Mafru a firmu Londa, která provozuje rozhlasové stanice Impuls a RockZone, skupině Kaprain. Nedávno Babiš oznámil, že svěřenský fond rozpustí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Špatné parkování je jedním z nejčastějších přestupků

Policie jen v centru Prahy loni evidovala téměř 170 tisíc případů špatného parkování. Řidiči často chybují u vyhrazených stání určených například pro invalidy, sanitky či nabíjení elektromobilů. Za neoprávněné parkování na vyhrazeném stání pro handicapované hrozí na místě pokuta až 3500 korun, ve správním řízení je to až deset tisíc. Za tento přestupek se navíc přičítají dva body. Strážníci můžou pokutovat i špatně zaparkované vozy v garážích nákupních center. Za stání na místě vyhrazeném pro elektromobily je pokuta až 1500 korun.
před 29 mminutami

Pomoc hledá stále víc obětí násilí. Dle organizací chybí komplexní péče

Stali se obětí kriminality i domácího násilí, přesto se mnohdy těžko dostávají k rychlé a odborné pomoci. Stále více lidí hledá právní i psychologickou podporu na linkách pomoci. Podle organizací ale v Česku pořád chybí strategie komplexní péče o oběti.
před 59 mminutami

Zájem řídit vlak má stále víc žen

Strojvůdkyň v Česku stále přibývá. Aktuálně tuto profesi zastává 110 žen. Ještě před pěti lety to byla polovina. Celkový počet strojvedoucích ale klesá. Komplikací jsou odchody do důchodu, kterých bude v nejbližších letech výrazně víc. České dráhy už kvůli tomu školí stovky nových zájemců.
před 10 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci se integrovali, soudí většina Čechů. Pětina chce jejich odchod

Tři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu si téměř čtvrtina Čechů myslí, že stát by měl dál přijímat uprchlíky a těm dosavadním neměnit podmínky pobytu. Vyplývá to z průzkumu pro Českou televizi. Na druhé straně více než pětina lidí si přeje, aby Ukrajinci Česko opustili. Podle většiny dotázaných se přitom běženci zvládli začlenit do společnosti.
před 12 hhodinami

AI ovlivňuje práci i vzdělávání, shodli se hosté Zkraje

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.
před 17 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 19 hhodinami

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
před 21 hhodinami

S rozpočty na obranu by měla pomoci EU, míní vládní politici

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.
včera v 06:00
Načítání...