Sněmovna schválila po obstrukcích přísnější vymezení střetu zájmů. Je to protiústavní, zní od opozice

Nahrávám video
Události: Sněmovna schválila přísnější vymezení střetu zájmů
Zdroj: ČT24

Poslanci podpořili zpřísnění vymezení střetu zájmů, které připojili k novele o Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se pustila do autora navrhovaného zpřísnění Jakuba Michálka (Piráti) a obvinila ho z toho, že ohrožuje demokracii. Předseda pirátských poslanců se vůči tomu ohradil. Sněmovnu poté čekala další mimořádná schůze, na níž měla posunout do závěrečného kola mimo jiné zvýšení spotřební daně z nafty na původní úroveň už od letních měsíců, ANO a SPD ji ale zablokovaly na protest proti způsobu přijetí návrhu o zpřísnění střetu zájmů.

Schillerová znovu mluvila o posedlosti Pirátů a o Michálkově obsesi předsedou ANO a někdejším premiérem Andrejem Babišem. Michálek podle ní s Babišovou fotografií „snad i usíná“ a koalice mu „zdatně sekunduje“. „Pan poslanec Jakub Michálek je nebezpečný pro budoucnost nás všech a pro budoucnost demokracie,“ prohlásila předsedkyně frakce hnutí. Obracela se na zbytek koalice, „aby se nenechala vodit Piráty“. „Odmítněte totalitní praktiky pana kolegy Michálka,“ nabádala.

„Pokud na někoho ukazujete, ukazujete jedním prstem na něho a třemi prsty na sebe nazpátek,“ reagoval Michálek a řekl o sobě, že opravdu vytrvalý je. Naznačil, že posedlá je ve skutečnosti Schillerová, když byla podle něho unešená z Babišova podpisu do diáře. „Vy nemáte opravdu jinou prioritu než paralyzovat celou sněmovnu kvůli ekonomickým zájmům jednoho člověka? Dosáhli jste úrovně toho, že jste mistři sebeprojekce,“ prohlásil Michálek na adresu ANO.

„Každý, kdo pro zákon zvedne ruku, rozviklá naše hodnoty demokracie, za které bojovali naši rodiče nebo my sami před 34 lety,“ uvedl před hlasováním místopředseda frakce hnutí ANO Aleš Juchelka. „Generace mých rodičů stoprocentně nebojovala za to, aby oligarchové mohli vlastnit média a pobírali stamilionové dotace,“ opáčil mu Michálek.

Koalice nechala už ve středu kvůli obstrukcím omezit dobu pro vystoupení poslanců a stanovit pevný termín hlasování na pátek. ANO ohlásilo, že se v případě platnosti novely obrátí na Ústavní soud.

Schvalování předlohy ANO měsíce brzdilo. Nyní neprosadilo vrácení předlohy do opětovného projednání ve druhém čtení ani odklad účinnosti na rok 2026, tedy na dobu po příštích sněmovních volbách. Má být účinná od příštího roku. Dolní komora schválila Michálkův pozměňovací návrh 85 hlasy ze 164 přítomných poslanců. Pro úpravu zvedli ruku zástupci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Proti hlasovalo 79 poslanců z ANO a SPD.   

Poslanecký pozměňovací návrh zejména mění ustanovení, které brání například poslancům, senátorům, členům vlády a nově i prezidentovi provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, bude se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu bude u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády a nově na hlavu státu.

Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš po nabytí účinnosti ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání dotací a investičních pobídek v roce 2017 vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá i skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku.    

Omezení pravomocí předsedy úřadu

Vládní novela počítá s tím, že předseda Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí zřejmě přijde o část pravomocí. Vrcholným orgánem zřejmě bude nově pětičlenné kolegium. Změny, proti nimž se stavěl bývalý předseda úřadu Vojtěch Weis, by měly podle vlády zlepšit kontrolní roli úřadu a vymahatelnost práva.

Novela má nabýt účinnosti počátkem příštího roku, tedy o rok později, než původně navrhovala vláda. Sněmovna odmítla návrh poslankyně ANO Zuzany Ožanové, aby novela začala platit až od roku 2026, tedy po příštích řádných volbách do dolní parlamentní komory.

Helena Válková (ANO) neúspěšně navrhovala, aby předseda úřadu nemusel schvalovat organizační strukturu, rozpočet a služební předpisy úřadu po projednání s kolegiem. Požadovala také, aby kolegium nevytvářelo rozkladovou komisi a aby předseda neměl na odpověď členům kolegia dva týdny, ale 30 dní. Radovan Vích (SPD) neprosadil návrh, aby úřad výroční zprávu o své roční činnosti zveřejňoval na internetu a posílal sněmovně do 31. března následujícího roku. Ministerstvo vnitra s opozičními úpravami nesouhlasilo.

Úřad dohlíží na to, jak politické strany a hnutí plní zákonné požadavky na transparentnost hospodaření. Zkoumá jejich výroční finanční zprávy nebo provádí vlastní kontrolu, projednává správní delikty a ukládá sankce. Těžiště činnosti úřadu spočívá v dohledu nad transparentním průběhem volebních kampaní.  

Spotřební daň na naftu

Hnutí ANO a SPD na protest proti způsobu přijetí návrhu na zpřísnění vymezení střetu zájmů zablokovaly další jednání sněmovny, opozice si vzala celkem čtyřhodinovou přestávku. Mimořádná schůze, na které chtějí koaliční poslanci vrátit spotřební daň z nafty na původní úroveň, tak musela být přerušena do příští středy. Opozice již avizovala, že nesouhlasí a připraví pozměňovací návrhy.

„Neumím si představit, že v této atmosféře, kterou způsobila pětikoalice, bychom si teď sedli do svých lavic a klidně dál jednali,“ sdělila Schillerová.

„Neviděl bych to tak, že by se nějak dlouze hovořilo do večera a podobně. My řekneme, že je to špatně, budeme hlasovat proti. A tím si myslím, že by měla celá schůze skončit,“ prohlásil šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Vyšší spotřební daň na naftu by do státního rozpočtu přinesla měsíčně navíc zhruba osm set milionů korun. V tuto chvíli je spotřební daň u nafty osm korun a 45 haléřů na litr. Zvednout by se měla o korunu padesát. Tím by se aktuální cena nafty zvedla ze současných 31 korun a padesáti haléřů na 33 korun a 32 haléřů za litr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 6 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 10 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 11 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 11 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...