Sněmovna schválila po obstrukcích přísnější vymezení střetu zájmů. Je to protiústavní, zní od opozice

7 minut
Události: Sněmovna schválila přísnější vymezení střetu zájmů
Zdroj: ČT24

Poslanci podpořili zpřísnění vymezení střetu zájmů, které připojili k novele o Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se pustila do autora navrhovaného zpřísnění Jakuba Michálka (Piráti) a obvinila ho z toho, že ohrožuje demokracii. Předseda pirátských poslanců se vůči tomu ohradil. Sněmovnu poté čekala další mimořádná schůze, na níž měla posunout do závěrečného kola mimo jiné zvýšení spotřební daně z nafty na původní úroveň už od letních měsíců, ANO a SPD ji ale zablokovaly na protest proti způsobu přijetí návrhu o zpřísnění střetu zájmů.

Schillerová znovu mluvila o posedlosti Pirátů a o Michálkově obsesi předsedou ANO a někdejším premiérem Andrejem Babišem. Michálek podle ní s Babišovou fotografií „snad i usíná“ a koalice mu „zdatně sekunduje“. „Pan poslanec Jakub Michálek je nebezpečný pro budoucnost nás všech a pro budoucnost demokracie,“ prohlásila předsedkyně frakce hnutí. Obracela se na zbytek koalice, „aby se nenechala vodit Piráty“. „Odmítněte totalitní praktiky pana kolegy Michálka,“ nabádala.

„Pokud na někoho ukazujete, ukazujete jedním prstem na něho a třemi prsty na sebe nazpátek,“ reagoval Michálek a řekl o sobě, že opravdu vytrvalý je. Naznačil, že posedlá je ve skutečnosti Schillerová, když byla podle něho unešená z Babišova podpisu do diáře. „Vy nemáte opravdu jinou prioritu než paralyzovat celou sněmovnu kvůli ekonomickým zájmům jednoho člověka? Dosáhli jste úrovně toho, že jste mistři sebeprojekce,“ prohlásil Michálek na adresu ANO.

„Každý, kdo pro zákon zvedne ruku, rozviklá naše hodnoty demokracie, za které bojovali naši rodiče nebo my sami před 34 lety,“ uvedl před hlasováním místopředseda frakce hnutí ANO Aleš Juchelka. „Generace mých rodičů stoprocentně nebojovala za to, aby oligarchové mohli vlastnit média a pobírali stamilionové dotace,“ opáčil mu Michálek.

Koalice nechala už ve středu kvůli obstrukcím omezit dobu pro vystoupení poslanců a stanovit pevný termín hlasování na pátek. ANO ohlásilo, že se v případě platnosti novely obrátí na Ústavní soud.

Schvalování předlohy ANO měsíce brzdilo. Nyní neprosadilo vrácení předlohy do opětovného projednání ve druhém čtení ani odklad účinnosti na rok 2026, tedy na dobu po příštích sněmovních volbách. Má být účinná od příštího roku. Dolní komora schválila Michálkův pozměňovací návrh 85 hlasy ze 164 přítomných poslanců. Pro úpravu zvedli ruku zástupci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Proti hlasovalo 79 poslanců z ANO a SPD.   

Poslanecký pozměňovací návrh zejména mění ustanovení, které brání například poslancům, senátorům, členům vlády a nově i prezidentovi provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, bude se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu bude u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády a nově na hlavu státu.

Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš po nabytí účinnosti ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání dotací a investičních pobídek v roce 2017 vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá i skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku.    

Omezení pravomocí předsedy úřadu

Vládní novela počítá s tím, že předseda Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí zřejmě přijde o část pravomocí. Vrcholným orgánem zřejmě bude nově pětičlenné kolegium. Změny, proti nimž se stavěl bývalý předseda úřadu Vojtěch Weis, by měly podle vlády zlepšit kontrolní roli úřadu a vymahatelnost práva.

Novela má nabýt účinnosti počátkem příštího roku, tedy o rok později, než původně navrhovala vláda. Sněmovna odmítla návrh poslankyně ANO Zuzany Ožanové, aby novela začala platit až od roku 2026, tedy po příštích řádných volbách do dolní parlamentní komory.

Helena Válková (ANO) neúspěšně navrhovala, aby předseda úřadu nemusel schvalovat organizační strukturu, rozpočet a služební předpisy úřadu po projednání s kolegiem. Požadovala také, aby kolegium nevytvářelo rozkladovou komisi a aby předseda neměl na odpověď členům kolegia dva týdny, ale 30 dní. Radovan Vích (SPD) neprosadil návrh, aby úřad výroční zprávu o své roční činnosti zveřejňoval na internetu a posílal sněmovně do 31. března následujícího roku. Ministerstvo vnitra s opozičními úpravami nesouhlasilo.

Úřad dohlíží na to, jak politické strany a hnutí plní zákonné požadavky na transparentnost hospodaření. Zkoumá jejich výroční finanční zprávy nebo provádí vlastní kontrolu, projednává správní delikty a ukládá sankce. Těžiště činnosti úřadu spočívá v dohledu nad transparentním průběhem volebních kampaní.  

Spotřební daň na naftu

Hnutí ANO a SPD na protest proti způsobu přijetí návrhu na zpřísnění vymezení střetu zájmů zablokovaly další jednání sněmovny, opozice si vzala celkem čtyřhodinovou přestávku. Mimořádná schůze, na které chtějí koaliční poslanci vrátit spotřební daň z nafty na původní úroveň, tak musela být přerušena do příští středy. Opozice již avizovala, že nesouhlasí a připraví pozměňovací návrhy.

„Neumím si představit, že v této atmosféře, kterou způsobila pětikoalice, bychom si teď sedli do svých lavic a klidně dál jednali,“ sdělila Schillerová.

„Neviděl bych to tak, že by se nějak dlouze hovořilo do večera a podobně. My řekneme, že je to špatně, budeme hlasovat proti. A tím si myslím, že by měla celá schůze skončit,“ prohlásil šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Vyšší spotřební daň na naftu by do státního rozpočtu přinesla měsíčně navíc zhruba osm set milionů korun. V tuto chvíli je spotřební daň u nafty osm korun a 45 haléřů na litr. Zvednout by se měla o korunu padesát. Tím by se aktuální cena nafty zvedla ze současných 31 korun a padesáti haléřů na 33 korun a 32 haléřů za litr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...