Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí

Hnutí ANO v pátek podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zpřísněného zákona o střetu zájmů. Předloha je podle opozičního subjektu protiústavní v několika ohledech a porušuje základní demokratické principy obsažené v Listině základních práv a svobod, například právo vlastnit majetek. Návrh podepsalo sedmdesát poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše.

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil pokutu 27 tisíc korun, kterou dostal spolek Svoboda projevu za to, že před volbami v roce 2017 v sérii veřejných debat propagoval film Selský rozum a knihu Žlutý baron o předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi. Podle předchozího rozsudku se tak zapojil do kampaně bez registrace, ale Babiš tehdy ještě nebyl formálně kandidátem, a spolek se tedy podle nynějšího rozhodnutí soudu nemohl přestupku dopustit.

Systém trestných bodů pro řidiče se od příštího roku změní, zvýší se některé pokuty. Řídit auto bude možné už od 17 let, ale jen pod dozorem mentora. Zavedou se také řidičské průkazy na zkoušku. Schválil také zpřísnění vlastnictví médií vrcholnými politiky, možné navyšování jmění státních podniků nebo exekuční náhrady. Horní komora také nominovala rekordní stovku adeptů na státní vyznamenání, mimo jiné členy třetího odboje.

Poslanci podpořili zpřísnění vymezení střetu zájmů, které připojili k novele o Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se pustila do autora navrhovaného zpřísnění Jakuba Michálka (Piráti) a obvinila ho z toho, že ohrožuje demokracii. Předseda pirátských poslanců se vůči tomu ohradil. Sněmovnu poté čekala další mimořádná schůze, na níž měla posunout do závěrečného kola mimo jiné zvýšení spotřební daně z nafty na původní úroveň už od letních měsíců, ANO a SPD ji ale zablokovaly na protest proti způsobu přijetí návrhu o zpřísnění střetu zájmů.

Poslanci budou hlasovat o zpřísnění ustanovení zákona o střetu zájmů nejpozději v pátek v 11:00. Ve sněmovně to prosadil vládní tábor podle návrhu předsedy poslanců STAN Josefa Cogana navzdory protestům zástupců opozičního hnutí ANO. Řečníkům se také omezí doba na vystoupení, v řádné diskusi budou moci mluvit nejvýše 20 minut, a to dvakrát. Frakce ANO a SPD odmítly koaliční návrh na pokračování debaty i ve středu večer, aby nevládní poslanci měli dost času a prostoru se vyjádřit. Poslanci se odpoledne mimořádně sešli kvůli reformě migračních pravidel Evropské unie, a to na podnět hnutí ANO.

Poslanecká sněmovna od rána jednala o novele zákona o změnách v organizaci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, kterou chce koalice zpřísnit zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky a přijímání dotací v ustanovení zákona o střetu zájmů. Projednání předlohy brzdí řadu měsíců opoziční hnutí ANO. Koalice nechala svolat mimořádnou schůzi, kterou nelze blokovat zejména navrhováním změn programu. K hlasování se ale sněmovna nedostala, schůze byla přerušena do středy 14. června.

Antimonopolní úřad by mohl získat právo využívat policejní odposlechy při vyšetřování zakázaných dohod. Do zákona to na základě návrhu hospodářského výboru vložili poslanci. Schválili také přeměnu Ředitelství silnic a dálnic na státní podnik. Sněmovna rovněž podpořila novelu k urychlení výstavby úložiště jaderného odpadu.

Prezident Petr Pavel dostal od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí pokutu šedesát tisíc korun, což je dosud nejvyšší sankce udělená úřadem fyzické osobě. Pokutu dostal za netransparentní údaje o dárcích v prezidentské kampani. Informaci magazínu Reportér potvrdil člen vedení dohledového úřadu Jan Outlý. Uvedl, že v přehledu Pavlových dárců chyběly často údaje o bydlišti a datu narození. Podle Pavla nešlo o netransparentní, ale o chybějící údaje. Dodal, že pokud je dárce neposkytne sám, není způsob, jak je získat.

Poslanci měli na programu mimo jiné organizační změny v Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Po několika hodinách jednání ale místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (ANO) na návrh své stranické kolegyně schůzi přerušila. Pokračovat bude zítra. Do probírané novely se zřejmě dostane sporné zpřísnění zákona o střetu zájmů, zejména ohledně vlastnictví médií. Ve sněmovním finále je také například návrh na administrativní zjednodušení zadávání veřejných zakázek.

Do druhého čtení by se měl podle opoziční poslankyně a exministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) vrátit zákon, který zpřísňuje kontrolu nad střetem zájmů politiků. Prvky novely zákona o střetu zájmů do novely o sdružování v politických stranách vnáší až pozměňovací návrh Jakuba Michálka (Piráti), který podle ní obsahuje chyby, jež je nezbytné opravit. Michálek považuje svůj návrh za dobře připravený, vychází podle něj z jiných návrhů, které však ANO v minulosti zablokovalo. Helena Válková a Jakub Michálek diskutovali o kontrole střetu zájmů politiků v Událostech, komentářích.

Vláda by mohla dostat právo rozhodnout o vyslání vojáků do zahraničí, například k záchraně českých občanů v případě jejich ohrožení, aniž by takovou misi musel schvalovat parlament. Předpokládá to vládní ústavní novela, kterou v pátečním úvodním kole podpořila sněmovna. Vládní politici se kvůli tématu střetli s opozičním hnutím ANO, které obvinili, že si bere bezpečnost a obranu Česka jako rukojmí. Toto hnutí také požádalo o svolání sněmovní schůze k vyslovení nedůvěry současné vládě, která se bude konat v úterý.

Povinnost zveřejnit své dárce zcela splnili jen čtyři kandidáti na prezidenta, dva nezveřejnili potřebné údaje vůbec, oznámil Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Dárce podle něj nezveřejnili Tomáš Zima a Josef Středula, který z volby v neděli odstoupil, ale povinnost se na něj vztahuje. Další uvedli údaje neúplné. Ve správním řízení jim hrozí pokuta.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a další poslanci ve středu ve sněmovně předložili návrhy, podle kterých by se rozšířil nárok na příspěvek 500 korun k důchodu za vychované dítě a snížila penze exponentům někdejšího komunistickému režimu. Senátní návrh na zrušení monopolu u zdravotního pojištění cizinců čelil ve sněmovně opoziční kritice. Úvodní debatu k novele poslanci nedokončili.