Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil pokutu 27 tisíc korun, kterou dostal spolek Svoboda projevu za to, že před volbami v roce 2017 v sérii veřejných debat propagoval film Selský rozum a knihu Žlutý baron o předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi. Podle předchozího rozsudku se tak zapojil do kampaně bez registrace, ale Babiš tehdy ještě nebyl formálně kandidátem, a spolek se tedy podle nynějšího rozhodnutí soudu nemohl přestupku dopustit.
Nejvyšší správní soud zrušil pokutu pro spolek Svoboda projevu za propagaci knihy o Babišovi
Knihu Žlutý baron napsali novináři Zuzana Vlasatá a Jakub Patočka. Spolek tehdy založili kvůli organizaci propagačního turné. Pokutu vyměřil Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí a potvrdil Krajský soud v Brně. NSS nyní vrátil případ úřadu k dalšímu řízení.
„Spolek byl postižen za jednání do července 2017, což bylo předtím, než politické hnutí ANO 2011 podalo kandidátní listinu, na níž byl jako kandidát uveden i Andrej Babiš. Stěžovatel se tedy volební kampaně a přestupku v danou chvíli ještě ani nemohl dopustit,“ uvedl soudce zpravodaj Radan Malík.
„S rozhodnutím jsme se dosud neseznámili, proto se zatím nebudeme vyjadřovat,“ řekl v reakci předseda dohledového úřadu František Sivera. „Nemohlo to jinak skončit, jen je škoda, že to tak dlouho trvalo,“ napsal Patočka na sociální síti X. Pokutu za propagaci knihy pokládá za definitivně zrušenou.
NSS se obával ohrožení svobody projevu
Jde o vleklou kauzu, kvůli které se NSS v minulosti také obrátil na Ústavní soud s návrhem na zrušení povinnosti registrace takzvaných třetích osob, například právě spolků, pro vstup do volebních kampaní. NSS normu pokládal za ohrožení svobody projevu. Ústavní soud návrh zamítl a ponechal spornou část zákona o volbách do Parlamentu v platnosti.
Podle ústavních soudců lze zákon přes řadu nedostatků interpretovat v souladu s ústavním pořádkem. Zdůraznili, že v praxi se registrují jen nižší desítky nejvýraznějších aktérů kampaní, nikoliv běžní podporovatelé jednotlivých stran či kandidátů.
Po letošním rozhodnutí Ústavního soudu se NSS vrátil k projednávání stížnosti spolku Svoboda projevu, kterému nakonec přesto vyhověl, jen z jiných důvodů. Zohlednil vývoj vlastní judikatury v posledních několika letech. Pokud takzvané třetí osoby zveřejňují různá sdělení v neprospěch politiků, kteří ještě nejsou formálně kandidáty, tedy nejsou na registrované kandidátní listině, nejde o přestupek.
„NSS závěrem uvádí, že se již blíže nezabýval dalšími kasačními námitkami a tvrzeními stěžovatele (spolku Svoboda projevu) souvisejícími s obsahem jeho inzerce, případného vlivu na běžného voliče nebo uvedením dostatečné informace o zadavateli a zpracovateli, jelikož se stěžovatel bez ohledu na posouzení těchto otázek nemohl dopustit přestupků, které jsou mu kladeny za vinu,“ stojí v rozsudku.
