V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
Takzvaná Psychoenergetická laboratoř vznikla v roce 1978 při Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) pod vedením Františka Kahudy. K 1. lednu 1981 bylo toto experimentální pracoviště převedeno pod Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze (VŠCHT). V roce 1980 na VŠCHT začalo paralelně působit Výzkumné pracoviště pro psychotroniku a juvenologii pod vedením Zdeňka Rejdáka.
Podle Horáka je parapsychologie disciplína, která si na jednu stranu nárokuje vědeckost skrze vědeckou metodologii, ale na druhou stranu pracuje s paranormálními jevy, které se snaží zkoumat a objasnit. „Například telepatii, tedy čtení myšlenek na dálku, nebo psychokynezi, hýbání s předměty bez toho, aniž bychom se jich dotýkali,“ řekl vědec.
Mezi vírou a paranormálnem
V 80. letech se například v Praze uskutečnil velký výzkum takzvaných geopatogenních zón. Geopatogenní zóny jsou podle odborníka domnělé anomálie v zemské kůře nebo v podzemních vrstvách. „Výsledky pak výzkumníci statisticky srovnávali s výskytem rakoviny v různých vchodech v činžácích, přičemž se z toho snažili vydedukovat, zda tyto zóny mají, nebo nemají nějaký vliv na lidské zdraví,“ popsal Horák.
V Bulharsku například výzkum parapsychologie podle Horáka odstartoval kvůli známé nevidomé věštkyni Babě Vanze. „Bulharští vědci dokonce v 60. letech založili nový institut tamní Akademie věd, takzvaný Institut pro výzkum sugestologie, protože chtěli vědět, jak je možné, že věštkyně dovede tak přesně předpovídat budoucnost,“ sdělil Horák.
Věštkyně v jaderné ponorce
Podle vědce byl výzkum parapsychologie velmi silně propojený s obdobím studené války, během níž se představitelé různých velmocí včetně Československa pokoušeli objevy z ní využít třeba pro špionážní účely.
„V 50. letech, kdy Amerika uvedla do provozu svou první jadernou ponorku, v ní sedělo médium, které telepaticky komunikovalo s vojenským důstojníkem na základně v Marylandu. Čili se jednalo o typ komunikace, která se nedala odposlouchávat. Když se o tom dozvěděli v Sovětském svazu, vyvolalo to u nich obrovskou paniku, a začali se proto rychle výzkumu parapsychologie věnovat také,“ doplnil Horák. Podle něj od poloviny 60. let Sovětský svaz i Spojené státy americké investovaly do výzkumu parapsychologie nižší desítky milionů dolarů ročně.
Horák se v blízké budoucnosti spolu se svým týmem v projektu „Víra a věda: Utváření hranic mezi okultismem a vědou v parapsychologii období studené války“ zaměří na mapování parapsychologie a toho, jak ovlivňovala politiku, vědu i náboženství. Na výzkum získal prestižní ERC CZ grant.
