Že existovali denisované, blízcí příbuzní lidí a neandertálců, věda popsala teprve před patnácti lety. A až teď dokázali vědci popsat, jak mohli vypadat. Využili k tomu nedávno nalezenou část lebky.
Nízké, svažující se čelo, mohutné rozježené obočí, ostré hranaté linie lícních kostí, plochá tvář a široký nos. Tak podle nové rekonstrukce vypadali pravěcí lidé, kteří se označují jako denisované. Pokus o vizualizaci těchto vyhynulých „bratranců“ moderních lidí vychází z nejnovějších objevů, zejména úlomků lebek, zubů a čelistí nalezených v severní Číně.
„Konečně začínáme dávat denisovanům tvář,“ komentovala vizualizaci Sally Wasefová, paleogenetička z Queensland University of Technology v australském Brisbane.
Vědci poprvé denisovany popsali teprve v roce 2010, když podrobili genetickým analýzám prstní kosti objevené dříve v jeskyni Denisova na Sibiři. Tehdy zjistili, že se nepodobá genetickému materiálu Homo sapiens ani neandertálců (Homo neanderthalensis). Od té doby se povedlo odhalit, že tomuto stále ještě záhadnému druhu patřila i řada dalších kosterních pozůstatků z jiných částí Asie, včetně téměř kompletní lebky. Právě ta pomohla dát poprvé těmto pravěkým lidem tvář.
Podle studie vzhled denisovanů pozoruhodně dobře kombinuje archaické vlastnosti starších druhů lidí, jako byl Homo erectus a moderních lidí typu Homo sapiens. Naopak autoři našli několik výrazných znaků, jimiž se denisované lišili od jejich blízkých příbuzných neandertálců – například ve vzhledu čelisti.
Svědectví o minulosti
Kosterní nálezy jsou staré nejméně 130 tisíc let. Byly objevené v sedmdesátých letech dvacátého století společně se zvířecími ostatky a nástroji. V té době ještě byla genetika v plenkách, takže nebylo jasné, k jakému druhu člověka tyto fosilie patřily. Až později se ukázalo, že právě denisovanům.
Dánský paleontolog Fabrice Demeter pro Nature uvedl, že tyto nálezy přispěly k rostoucímu množství důkazů o tom, že denisované byli široce rozšířenou a potenciálně rozmanitou skupinou lidí. „Tato studie představuje významný krok vpřed v našem porozumění tomu, jak tito lidé mohli vypadat a kde žili,“ konstatoval.
