Poslanci budou hlasovat o zpřísnění ustanovení zákona o střetu zájmů nejpozději v pátek v 11:00. Ve sněmovně to prosadil vládní tábor podle návrhu předsedy poslanců STAN Josefa Cogana navzdory protestům zástupců opozičního hnutí ANO. Řečníkům se také omezí doba na vystoupení, v řádné diskusi budou moci mluvit nejvýše 20 minut, a to dvakrát. Frakce ANO a SPD odmítly koaliční návrh na pokračování debaty i ve středu večer, aby nevládní poslanci měli dost času a prostoru se vyjádřit. Poslanci se odpoledne mimořádně sešli kvůli reformě migračních pravidel Evropské unie, a to na podnět hnutí ANO.
Poslanci budou jednat o zpřísnění zákona o střetu zájmů nejpozději v pátek
3 minuty
Události: Poslanci bez výsledku debatovali o zpřísnění zákona o střetu zájmů
Cogan zdůraznil, že stanovení hodiny pro hlasování o předloze dává poslancům dalších zhruba sedm hodin pro diskusi. Do řádné debaty evidoval sněmovní systém po 10:00 pět desítek poslaneckých přihlášek, což by při plném využití řečnické doby představovalo přes 33 hodin diskuse. Cogan také podotkl, že argumenty se opakují a koalice má právo ve věci rozhodovat.
Zástupci ANO ale poukazovali na to, že sporné úpravy zákona o střetu zájmů podal předseda pirátských poslanců Jakub Michálek jako pozměňovací návrh v závěru druhého čtení. Debata o něm taky byla možná až v závěrečném schvalování, které zatím trvalo podle nich asi tři hodiny. Šéfka frakce ANO Alena Schillerová neuspěla na plénu s návrhem, podle kterého by poslanci o předloze hlasovali nejpozději 30. září.
Omezení řečnické doby sněmovna schválila podle návrhu Radka Vondráčka (ANO), když Cogan původně prosazoval její zkrácení na nejvýše dvakrát deset minut. Přijetím Vondráčkova návrhu se už o Coganově požadavku nehlasovalo. Před tím neuspěly snahy Schillerové a Bereniky Peštové (ANO), aby omezení činilo dvakrát hodinu, nebo dvakrát 45 minut.
„Chápu, že vám bereme mateřské dotační mléko,“ reagoval Michálek na námitky poslanců ANO, že jeho návrh je „nedomýšlený přílepek“ namířený proti jednomu člověku a navíc protiústavní a způsob jeho projednávání pak skandální a porušením jednacího řádu Sněmovny. „Stejně to skončí u Ústavního soudu,“ poznamenala Helena Válková (ANO).
Zpřísnění zákazu vlastnictví médií politiky a přijímání dotací a investičních pobídek v zákoně o střetu zájmů chce koalice připojit k vládní novele, která mění řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Hnutí ANO oddálilo hlasování o předloze v únoru a následně v polovině května.
Poslanecký pozměňovací návrh zejména mění ustanovení, které zakazuje veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu má být u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády.
Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš po nabytí účinnosti ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání dotací a investičních pobídek v roce 2017 vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá i skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku.
Opozice odmítla večerní pokračování debaty o zpřísnění střetu zájmů
Opozice také odmítla návrh na pokračování debaty o zpřísnění zákona o střetu zájmů i ve večerních hodinách. Návrh šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný zdůvodnil i tím, že by se dopolední debata nad zákonem mohla posunout od dvouminutových faktických poznámek ke standardní rozpravě, do které je přihlášeno asi šedesát poslanců.
„Chápu, že vám teče do bot, že byste tu kaši rádi nastavili. Nebudeme se podílet na prohlubování protiprávního stavu,“ zdůvodnila opoziční veto na večerní pokračování debaty Schillerová.
