Evropský parlament odsoudil Babišův střet zájmů. Rezoluci podpořilo 505 europoslanců

Nahrávám video

Evropský parlament ve čtvrtek jasnou většinou hlasů odsoudil střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Právně nezávaznou rezoluci, která vyzývá orgány EU i české úřady k ráznějšímu přístupu vůči dotacím pro koncern Agrofert, podpořilo 505 zákonodárců. Proti bylo třicet europoslanců, hlasování se jich zdrželo 155. Podobné kritické usnesení před rokem podpořilo 510 poslanců a proti se jich vyslovilo 53. Sám Babiš dlouhodobě odmítá, že by ve střetu zájmů byl.

Výsledky středečního večerního hlasování na parlamentním plénu ve čtvrtek oznámila místopředsedkyně EP Dita Charanzová. Ta spolu s dalšími poslanci zvolenými za Babišovo hnutí ANO hlasovala proti. S deklarací nesouhlasil i tucet europoslanců hnutí Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána či pět členů nacionalistické frakce EP včetně poslance české SPD Hynka Blaška.

Usnesení naopak podpořila drtivá většina europoslanců z nejsilnějších skupin evropských lidovců a socialistů včetně jejich českých členů. Pro byly také téměř tři desítky zákonodárců ze skupiny liberálů, do níž v EP patří i Babišovi poslanci. Jednomyslně pro rezoluci hlasoval klub evropských zelených včetně tří českých pirátských europoslanců.

Pro se vyslovila rovněž značná část konzervativců, mezi něž se řadí čeští občanští demokraté. Ti ovšem nehlasovali jednotně. Zatímco Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová návrh podpořili, Jan Zahradil a Evžen Tošenovský se zdrželi hlasování. Podobně učinila i jediná komunistická europoslankyně Kateřina Konečná, jejíž levicová frakce byla jinak takřka jednomyslně pro rezoluci.

„České záležitosti by si měla řešit ČR sama. Asistence Evropského parlamentu v podobě rezoluce je jen politické gesto bez konkrétního dopadu. Pokud Babiš porušil pravidla pro přijetí dotace, má to řešit ten, kdo mu je poskytl, případně orgány činné v trestním řízení,“ zdůvodňuje svůj postoj Konečná.

Nahrávám video

Schválený text je reakcí na dubnové zveřejnění konečné auditní zprávy Evropské komise. Podle ní je Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá Agrofert i poté, co jej vložil do svěřenských fondů. Firma proto podle Komise nemá nárok na dotace z unijních strukturálních fondů. Babiš s tímto závěrem nesouhlasí a tvrdí, že převedením firmy do fondů vyhověl českému zákonu o střetu zájmů.

„Všechny důkazy, které máme k dispozici, poukazují na závažné systémové nedostatky v České republice, které je potřeba naléhavě řešit. Očekáváme, že Komise přijme jasná opatření jak k nápravě následků minulých případů, tak k tomu, aby se zabránilo, že budoucí čeští ministři nebo předsedové vlád budou ovlivňovat přidělování finančních prostředků EU ve prospěch společností, které patří jejich rodinným příslušníkům nebo jim samotným,“ uvedla k přijatému textu jeho hlavní autorka, německá předsedkyně kontrolního výboru EP Monika Hohlmeierová (CSU, EPP).

Europoslanci vyzvali Babiše k řešení situace

Europoslanci vyzývají české úřady, aby ochránily peníze daňových poplatníků a přiměly Agrofert vrátit všechny neoprávněně vyplacené dotace. Tuzemsko by rovněž mělo vytvořit spravedlivější a transparentní systém rozdělování unijních dotací, míní evropští zákonodárci.

„Nelze zároveň pobírat peníze a zároveň o těchto penězích rozhodovat – a o tom je i tato rezoluce,“ rekapituluje český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z lidové frakce. Dosavadní pravidla podle nich neumožňují zjistit konečné příjemce dotací a vedla k „vytvoření a růstu rozsáhlých oligarchických struktur“. Poslanci Babiše také vyzvali, aby střet zájmů vyřešil tím, že se vzdá funkce nebo zpřetrhá veškeré vazby na Agrofert.

Evropská komise by podle zákonodárců neměla váhat s využitím nového pravidla umožňujícího zastavit přísun dotací v případě porušování principů právního státu. Zároveň chtějí, aby se stejná pravidla pro konflikt zájmů vedle strukturálních fondů týkala také přímých zemědělských dotací.

„Premiér Babiš je v masivním střetu zájmů. Porušil zákony Evropské unie. Neprávem byly čerpány miliony eur,“ nechala se slyšet německá sociálnědemokratická europoslankyně Birgit Sippel.

Babiš: Rezoluce je zásahem do českých záležitostí

Babiš považuje rezoluci za evropskou snahu ovlivnit nadcházející sněmovní volby. „Je to pokračování zasahování EP do vnitřních záležitostí Česka. My jsme svrchovaná země a je tady politický souboj. Budou volby a EP se snaží ty volby ovlivnit. No a samozřejmě ta iniciativa přichází z české opozice, která to tam organizuje,“ řekl ve čtvrtek.

Premiér podotkl, že schválenou rezoluci ještě detailně neprostudoval. „Pokud mám informaci, tak tam jsou i lži a pomluvy ohledně České republiky a českého státu. Předpokládám, že to ministři nastudují a stejně jako minule budou reagovat,“ podotkl Babiš, podle kterého je nepřístupné, aby „někdo z EP“ hodnotil českou justici nebo jiné instituce. „Je to jenom politický boj, nic jiného,“ dodal.

Ke kritice rozhodnutí zákonodárců se přidal i Agrofert, podle kterého je rezoluce bezprecedentním zásahem do českého podnikatelského prostředí, diskriminuje vybranou skupinu firem a ohrožuje pracovní místa. Ve čtvrtek to uvedl mluvčí koncernu Karel Hanzelka. Firma také odmítá možnost střetu zájmů premiéra a společnosti.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Schválené usnesení je pouze politickou proklamací. Nemá žádnou právní váhu. Na druhou stranu je bezprecedentním zásahem do podnikatelského prostředí v České republice, svobodného trhu a rovných podmínek pro podnikání. Účelově diskriminuje pouze jednu vybranou skupinu firem a ohrožuje pracovní místa tisíců jejich zaměstnanců,“ podotkl Hanzelka.

Babiš podle něj učinil všechno, co po něm zákon o střetu zájmů požaduje, a to že vložil akcie firem do svěřenských fondů, společnost neřídí a neovládá. „Pokud Agrofert čerpá nějakou veřejnou podporu, děje se tak vždy plně v souladu se zákonem. Firma vždy splnila všechna požadovaná kritéria, což je ve všech případech potvrzeno opakovanými kontrolami příslušných úřadů,“ dodal mluvčí.

Firma i nadále prohlašuje, že dotace neoprávněně nečerpá, ani z nich nežije nebo na nich není závislá. „Dle aktuální verze auditu Evropské komise jsou podle veřejně dostupných informací předmětem dalšího zkoumání a upřesňování kvůli údajnému střetu zájmů přibližně sto dotací pro všech 220 firem koncernu už pouze tři dotace s vyplacenými prostředky ve výši 3,1 milionu korun,“ uzavřel Hanzelka.

Rezoluce českou opozici nepřekvapuje

Předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček vnímá rezoluci europoslanců za politickou deklaraci, upozorňuje, že dotační kauza je záležitostí premiéra Babiše, nikoliv sociálních demokratů. „Z právního hlediska deklarace neříká nic nového, podstatný je další postup Evropské komise. ČSSD zajímá především to, aby jakékoliv náklady neplatili čeští daňoví poplatníci,“ zdůrazňuje ministr vnitra.

Podobně se vyjádřil rovněž poslanec sociálních demokratů Ondřej Veselý. „Není možné, aby Česká republika zpětně nevymáhala tyto věci po příjemci dotací, včetně případných penále,“ řekl k možnosti, kdy se prokáže střet zájmů.

Opoziční politici považují střet zájmů premiéra za jasný, takže je usnesení nepřekvapuje. Předsedové opozičních stran uvedli, že Babiš by měl záležitost řešit, v současnosti je totiž mimo jiné příčinou špatné pozice České republiky u partnerů v zahraničí. Podle nich by měl odejít z politiky, nebo zajistit, aby holding Agrofert nepobíral dotace.

„Usnesení EP jasně ukazuje, jak špatnou pozici má Česko pod vedením současné vlády u partnerů v zahraničí. Premiér dělá ostudu, vicepremiér plánuje cesty do Moskvy a ministr zahraničí je neviditelný. Tato vláda není schopna hájit zájmy ČR,“ podotkl předseda ODS Petr Fiala.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura je přesvědčen, že činnost českých občanů v Česku mají posuzovat české orgány podle českých zákonů. „Opakovaně vyzývám české soudy, aby rozhodly ve věci pana premiéra,“ uvádí Okamura, podle nějž by cizinci neměli mluvit do toho, jak se mají lidé v Česku chovat. 

Lídr Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan zase sdělil, že rezoluci nepovažuje za žádné překvapení. „Opakovaně jsme upozorňovali, že Babiš je ve střetu zájmů, a to nejen v čerpání dotací. Naprosto rozumím i rozčarování našich unijních partnerů,“ uvedl.

„Slova premiéra, že rozhodnutí EP narušují naši svrchovanost, jsou nechutná. Pokud nechce, aby ho europoslanci řešili, ať dotace Agrofert nepobírá. To by ale jeho firmy za moc nestály,“ zareagovala na Twitteru šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová na dřívější Babišovo vyjádření.

Adamová poté uvedla, že nikomu se nemůže líbit, když lidé ze svých daní platí podnikání jednoho miliardáře, který jako předseda vlády může ovlivňovat podmínky ve svůj prospěch. Nabízí se podle ní tři řešení. „Buď Andrej Babiš odejde z funkcí, zcela se vzdá Agrofertu, anebo jeho firmy nebudou pobírat ani korunu z veřejných peněz. Dle jeho reakcí vidíme už dávno, že ani jedno nehrozí,“ uvedla.

Nahrávám video

Střet zájmů je evidentní, řekl Jurečka

Předseda lidovců Marian Jurečka považuje Babišův střet zájmů za evidentní. „Měl by přestat dělat mlhu a respektovat konečný audit Evropské komise a střet zájmů vyřešit. Naše úřady by na to měly jasně reagovat, investiční dotace nevyplácet a již vyplácené požadovat vrátit do poslední koruny, aby to neplatil český občan,“ sdělil Jurečka.

Předseda KSČM Vojtěch Filip oproti tomu doporučuje Babišovi hledat způsob, jak být zároveň v politice a podnikat, aby při tom postupoval podle zákona. „U nás je to zejména změna občanského zákoníku v ustanovení o svěřenských fondech,“ uvedl.

Babiš má o sobě příliš velké mínění, jeho volební výsledek evropské zákonodárce nezajímá, je přesvědčen europoslanec TOP 09 Jiří Pospíšil. „Ale není jim jedno, když evropské peníze má brát člověk, který je jedním z nejbohatších Čechů, když jsou určeny pro malé a střední podnikatele a mají podporovat ty chudší,“ prohlásil s tím, že je logické, když se například německým zástupcům v EP nelíbí, že daně, které odvádí bavorští sedláci, mají končit v Agrofertu.

Za právně nezávazné usnesení, které nebere příliš vážně, považuje rezoluci Evropského parlamentu český prezident Miloš Zeman.

Bruselská hrozba může Babiše posílit, uvažuje politolog

Podle politologa Lukáše Valeše z Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni usnesení europoslanců vypadá jako snaha upozornit, co si zákonodárci o českém premiérovi myslí. Rezoluce bude mít vliv, otázka je, jaký, míní Valeš. „Může to dopadnout přesně naopak, než evropští zákonodárci zamýšlejí,“ řekl ČT24.

Český ministerský předseda dle politologa začal hrát na nacionalistickou notu a prezentuje se jako oběť bruselských rejdů a udávání ze strany europoslanců Pirátů a TOP 09. „Tato hrozba z Bruselu by ho paradoxně mohla posílit, protože zatím protibruselskou kartu hraje zejména SPD a je v České republice velmi populární,“ domnívá se Valeš.

Nahrávám video

Politickou záležitost podle jeho slov dělá z parlamentního usnesení fakt, že rozhodnout o případném porušení legislativy může pouze Soudní dvůr EU, nikoliv zákonodárci. „Dokud nepadne rozhodnutí nezávislého soudu, je to jen a jen politický názor. I proto se domnívám, že se jedná o politickou deklaraci, která má v očích voličů znevěrohodnit Andreje Babiše,“ uzavírá Valeš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuvajt čelil útokům, USA dříve provedly údery na Írán

Americká armáda v úterý večer SELČ oznámila, že podnikla sérii útoků proti Íránu. Jde podle ní o odpověď na íránské údery proti třem komerčním plavidlům, které proplouvaly Hormuzským průlivem. Írán údery označil za „zjevnou agresi“ a slíbil odvetu. Kuvajtská armáda podle agentur později oznámila, že její protivzdušná obrana se aktivovala kvůli útokům „nepřátelských“ dronů a raket. Sirény se rozezněly také v Bahrajnu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na desítky amerických vojenských objektů v těchto dvou zemích.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

Rutte na summitu v Ankaře očekává silný závazek podpory Ukrajiny

Vývoj obranných výdajů členských zemí Severoatlantické aliance či další pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi, budou mezi tématy závěrečného dne summitu NATO v turecké Ankaře. Šéfové států a vlád 32 členských států se sejdou na jednání Severoatlantické rady, s projevem by měl vystoupit také český premiér Andrej Babiš (ANO). Vrcholná schůzka transatlantické obranné aliance by mohla též přinést pohled na budoucnost vztahů mezi Spojenými státy a ostatními spojeneckými zeměmi.
03:25Aktualizovánopřed 40 mminutami

VideoVěk mají ověřovat, ale nedělají to. Sociální sítě v testu v Austrálii pohořely

Sociální sítě v Austrálii zcela propadly v testu, zda kontrolují věk svých uživatelů, míní tamní vláda. Poradci kabinetu zkušebně vytvořili 50 účtů s deklarovaným věkem 16 let. Napříč devíti platformami – včetně Instagramu, TikToku a Youtube – pravost tvrzení nezkoumala žádná. Země přitom loni jako první na světě zakázala tyto platformy mladým do 16 let. Austrálie koncem června zvýšila pokuty pro technologické giganty a chce usnadnit jejich soudní postih za nedodržování předpisů. Věkovou hranici pro sociální sítě zavádí či zvažuje stále víc zemí.
před 2 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Le Penová oznámila, že bude kandidovat v prezidentských volbách

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová po verdiktu odvolacího soudu uvedla, že příští rok bude kandidovat v prezidentských volbách. Soud rozhodl, že je vinna ze zneužití veřejných prostředků. Zároveň zkrátil období, po které nesmí vykonávat veřejnou funkci. V roce 2027 bude mít však Le Penová elektronický náramek, protože soud jí také uložil tři roky vězení, z toho dva roky podmíněně. Podle serveru The Guardian politička uvedla, že se kvůli této části rozsudku obrátí na kasační soud.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Bzukot strojů se musí změnit v řev,“ prohlásil Rutte na okraj summitu NATO

Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled