Holding

Japonské automobilky Honda a Nissan se dohodly na zahájení rozhovorů o fúzi, oznámily firmy. Spojením podniků by vznikl třetí největší výrobce automobilů na světě za konkurenty Toyota a Volkswagen, napsala agentura Reuters.

Automobilce Škoda Auto hrozí, že se výroba elektromobilů Enyaq přesune ze závodu v Mladé Boleslavi do továrny mateřského koncernu Volkswagen (VW) v německém Cvikově. Deníku E15 to řekl předák odborů automobilky Jaroslav Povšík. Definitivní rozhodnutí podle něj zatím nepadlo, jasno má být na podzim, kdy se budou uzavírat plánovací jednání. Automobilka Škoda Auto na dotaz deníku uvedla, že přesun výroby enyaqů se neplánuje.

Energetický Holding Malina, který má problémy se zajištěním velkého množství zakázek na fotovoltaiku, je v úpadku. Rozhodl o tom insolvenční soud. Ten zároveň určil insolvenčního správce, kterým bude Insolvenční agentura se sídlem v Karlových Varech. První schůzka věřitelů se pak uskuteční 29. srpna. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku, upozornil na to server Seznam Zprávy.

Vedení Energetického Holdingu Malina podalo k Městskému soudu v Praze insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení reorganizace společnosti. Firma chce dodělat všechny zakázky klientů, uvedla v tiskové zprávě.  Holding je dodavatelem solárních elektráren a tepelných čerpadel. V médiích se objevily informace, že jeho klienti marně čekají i několik měsíců na instalace fotovoltaických panelů nebo na dokončení zakázek.

Provozní zisk automobilky Škoda Auto v loňském roce klesl o 42 procent na 628 milionů eur (téměř patnáct miliard korun). Tržby se ale zvýšily o 18,5 procenta na 21 miliard eur (499 miliard korun). Koncernu Volkswagen, pod který firma patří, vzrostl čistý zisk na 15,8 miliardy eur (375,3 miliardy korun), to je v meziročním srovnání nárůst 2,6 procenta. Tržby koncernu vzrostly o 11,6 procenta na více než 279 miliard eur (6,6 bilionu korun).

Plzeň dál odmítá výstavbu továrny na výrobu baterií do elektromobilů, kterou zvažuje koncern Volkswagen (VW) na záložním armádním letišti Líně u Plzně. Dopad, který by stavba na město měla, vyčíslila Plzeň na dvanáct miliard korun. Vedení radnice o tom informovalo ministry vlády a předalo kabinetu seznam nezbytných kompenzačních projektů, které by prý musely vzniknout, pokud by stát projekt prosadil. Primátor Roman Zarzycký (ANO) zopakoval, že projekt není pro region vhodný, je nepřipravený a vláda ho chce prosadit na sílu.

Plzeňský kraj změnil strategii řízení svých šesti nemocnic, chce tím ušetřit na provozních nákladech. Zlepšit by se měla i spolupráce jednotlivých zařízení. Zastupitelé s platností od 1. ledna schválili fúzi dosavadní servisní holdingové organizace Nemocnice Plzeňského kraje (NPK), dříve Zdravotnický holding, s Klatovskou nemocnicí. NPK zanikne, část jejích zaměstnanců přejde do nově zřízeného Centra sdílených služeb (CSS).

Zdravotnický holding Plzeňského kraje končí. Od nového roku budou nemocnice více samostatné. Společnou činnost bude koordinovat největší krajská nemocnice v Klatovech. Hejtmanství si od toho slibuje jejich lepší hospodaření. To se pod vedením holdingu podle krajských radních nepodařilo.

Firmy z holdingu Agrofert ze svěřenských fondů Andreje Babiše (ANO) získaly loni více než miliardu korun z evropských dotací určených pro zemědělce a na rozvoj venkova, které v Česku zprostředkovává Státní intervenční a zemědělský fond (SZIF). Jde o největší částku za dobu, kdy je premiérem. Vyplývá to z dat, která pro Deník N zpracovala společnost Datlab. Firmy podporu čerpaly navzdory tomu, že podle závěru unijního auditu i europoslanců je Babiš ve střetu zájmů. SZIF tvrdí, že na tuto podporu se audit nevztahuje, premiér střet zájmů dlouhodobě odmítá.

Evropský parlament ve čtvrtek jasnou většinou hlasů odsoudil střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Právně nezávaznou rezoluci, která vyzývá orgány EU i české úřady k ráznějšímu přístupu vůči dotacím pro koncern Agrofert, podpořilo 505 zákonodárců. Proti bylo třicet europoslanců, hlasování se jich zdrželo 155. Podobné kritické usnesení před rokem podpořilo 510 poslanců a proti se jich vyslovilo 53. Sám Babiš dlouhodobě odmítá, že by ve střetu zájmů byl.

Premiér Andrej Babiš (ANO) bude u Agrofertu a jeho dceřiných firem zapsaný jako koncový příjemce výhod. Sdělil to mluvčí koncernu Karel Hanzelka. Od 1. června začíná platit zákon, podle kterého se musí do evidence zapsat skuteční majitelé firem, mezi které tak bude premiér u Agrofertu patřit.

První lidé by mohli přistát na Marsu do šesti let, prohlásil to americký podnikatel a vizionář Elon Musk v Berlíně, kde obdržel cenu největšího německého nakladatelství Axel Springer. Během své návštěvy Německa rovněž navštívil staveniště své automobilky Tesla. Vznikající továrna výrobce elektromobilů přitom znamená výzvu v první řadě pro tradiční německé značky.

Novým předsedou představenstva Škody Auto se stal tento týden Thomas Schäfer, dřívější generální ředitel jihoafrického zastoupení Volkswagenu. Analytici očekávají, že nový šéf zřejmě pozmění směřování k levnějším třídám vozů. „Škoda nikdy nebude levné auto,“ říká k tomu bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek s tím, že automobilka musí ve své třídě cenově odpovídat konkurenci. Modely Suberb i Kodiaq by měly ve Škodě zůstat, uvedl v pořadu Události, komentáře.

Holding Agrofert v otevřeném dopisu předsedovi Evropského parlamentu (EP) Davidu Sassolimu odmítl vyjádření parlamentního výboru pro rozpočtovou kontrolu, podle něhož český premiér Andrej Babiš (ANO) holding kontroluje a je kvůli tomu ve střetu zájmů. Podle Agrofertu je to nepodložené tvrzení a případné omezení dotací, k němuž výbor vyzval, by nespravedlivě znevýhodnilo holding vůči jeho konkurentům. Na dopis reagovala předsedkyně výboru Monika Hohlmeierová, podle níž firma nehodnotí realisticky současnou situaci, nýbrž se snaží hájit své zájmy.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začne proplácet dotace schválené Agrofertu za období mezi únorem 2017, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) vložil koncern do svěřenských fondů, a loňským srpnem. Tehdy začalo platit evropské nařízení o střetu zájmů. Rozhodnutí se týká dvou projektů dohromady za 51,2 milionu korun. Ve čtvrtek to oznámili zástupci fondu.

Konsolidovaný zisk koncernu Agrofert loni klesl o 63,5 procenta na 1,67 miliardy korun. Pokles zisku tak pokračoval třetím rokem za sebou, předloni to bylo snížení o 38 procent, o rok dříve o 9,6 procenta.